|
|
Vývoj metodologické a technologické platformy pro neinvazivní odhad fenolických látek v listech a bobulích
ŠEBELA, David
Optické signály rostliných pletiv mohou sloužit jako významný zdroj informací o biochemických a fyziologických procesech v rostlinách. Tyto signály jsou v zásadě ovlivněny primárním či sekundárním metabolismem - tedy vyzařovány látkami vlastními rostlině, a mohou tak sloužit i jako jejich kvalitativní i kvantitativní indikátory. Při dopadu světelného záření na povrch rostliny (listu či plodu) může dojít v zásadě ke třem hlavním dějům - (i) odrazu, (ii) pohlcení/absorbci či (iii) průchodu daného záření. Pravděpodobnost těchto tří dějů zavisí jak na vlnové délce dopadajícího záření, tak i na vlastnostech samotných rostlinných pletiv. Jako taková jsou rostlinná těla plná pigmentů a fluorescenčních sloučenin, které buď odráží, pohlcují nebo propouští část spektra v různých vlnových délkách daného záření. Biofyzikální techniky pracující s optickými vlastnostmi daných rostliných pigmentů a sloučenin se staly univerzálním a běžně používaným nástrojem v základním i aplikovaném výzkumu rostlin. Například zobrazování kinetiky fluorescence chlorofylu, měření fluorescence indukované ultrafialovým zářením, nebo měření spektrálních charakteristik odraženého světla se dostaly do popředí zájmu díky svému neinvazivnímu charakteru, díky němuž zachovávají integritu buněk i celé měřené rostliny. Tato práce se snaží poskytnout ucelenou studii, týkající se možnosti neinvazivního monitoringu fenolických látek v listech a plodech, za pomocí zmíněných optických metod.
|
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
|
Fenolický komplex u léčivých rostlin
Vaníčková, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá léčivými rostlinami, které obsahují fenolický komplex. Klade důraz na mezipředmětové vztahy s chemií a využití teorie v praktickém životě. Na úvod jsem se zaměřila také na charakteristiku pojmů zdraví a životní styl, které k tomuto tématu neodmyslitelně patří. Obsahem je dále využití léčivých rostlin, obecný popis rostliny a důležitá charakteristika fenolických látek obsažených v rostlinách. V rámci teoretické části práce je sestaven přehled vybraných druhů léčivých rostlin s cílem upozornit především na obsahové látky, zejména s fenolickým komplexem, specifické účinky a jejich široké využití.
|
|
|
Screening fenolických látek v tradičním čínském koření
Žižlavská, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením a identifikací fenolových složek v tradičních čínských rostlinách, jako je česnek (Allium sativum), zázvor (Zingiber officinale), hřebíček (Syzygium aromaticum) a skořicovník (Cinnamomomum). Bioaktivní sloučeniny byly extrahovány dvěma způsoby - pomocí vody a ethanolu. Pro zjištění koncentrace jednotlivých fenolových složek byla použita UHPLC metoda. Další část práce byla zaměřena na antioxidační potenciál tohoto koření. Celková antioxidační kapacita (TEAC) byla stanovena metodou ABTS.+ a celkový obsah fenolů (TPC) byl změřen za použití Folin-Ciocalteuovy metody. V literární rešerši je uveden botanický popis těchto rostlin. Jsou zde také shrnuty některé fytochemické a farmakologické vlastnosti, které ovlivňují lidské zdraví.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v medu
Ošťádalová, Ilona
Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s tématem "Biologicky aktivní látky v medu". První část této literární rešerše se zabývá charakteristikou medu, především druhy medu, kde jsou popsány nejčastěji se vyskytující tuzemské i zahraniční medy a jejich vlastnosti. Dále je čtenář stručně seznámen s historií jeho používání pro léčebné účely, jak byl med využíván pro léčbu kožních onemocnění, zánětů, rakoviny a dalších nemocí. Na konci této kapitoly je popsáno složení medu. V další části této práce je vysvětlen pojem "Biologicky aktivní látka", jsou zde popsány konkrétní biologicky aktivní látky vyskytující se v medu, jejich množství a porovnání s obsahem u jiných potravin. Dále jsou uvedeny jejich pozitivní účinky na zdraví člověka a metody jejich laboratorního stanovení.
|
|
|
Vliv různých podmínek zrání na změny ve složení fenolických látek ve víně
Beran, Václav
V experimentu byl sledován vliv různých podmínek ročního lahvového zrání na změny ve složení fenolických látek v bílých a červených vínech. Byly sledovány celkové fenolické látky, flavanoly, anthokyaniny a antiradikálová aktivita. Vyšší obsah fenolických látek a vyšší antiradikálová aktivita byly zjištěny u červených vín. U bílých vín vyšší teplota podmiňuje vyšší obsah celkových fenolických látek. Červená vína mají při vyšší teplotě nižší obsah celkových fenolů. Obsah flavanolů u bílých i červených vín klesá více při vyšší teplotě. Pokles anthokyaninů byl sledován u všech červených vín. Antiradikálová aktivita u bílých vín roste u korkového uzávěru. U červených vín antiradikálová aktivita klesá. Pro červená i bílá vína je nejvhodnější skladování při nízké teplotě a v temnu. Jako ideální uzávěr se u červených vín osvědčil klasický korkový uzávěr. Bílá vína uzavřená šroubovým uzávěrem byla senzoricky hodnocena pozitivněji, při uzavření korkovou zátkou vykazovala vyšší antiradikálovou aktivitu.
|
|
|
Porovnání révových a ovocných vín z hlediska obsahu senzoricky významných látek
Vagnerová, Petra
V první části diplomové práce je zpracována literární rešerše zaměřená na látkové složení ovoce, výrobu ovocných vín a jejich rozdělení a také nemoci a vady těchto vín. Experimentální část práce je zaměřena na porovnání senzorických látek mezi ovocnými a révovými víny. Pro experiment byla použita ovocná vína z červeného rybízu, třešní a višní a révová vína červená, z odrůdy Modrý Portugal, bílá z odrůdy Müller Thurgau a růžová z odrůdy Svatovavřinecké. U ovocných moštů byl proveden základní rozbor látek. U vín byla provedena senzorická analýza stobodovým systémem. Spektrofotometricky byl stanoven celkový obsah flavanolů a antokyanů. Spektometrem Alpha FT-PR byl proveden podrobný rozbor látek ve víně. Nejlépe senzoricky ohodnoceno víno bylo rybízové a Svatovavřinecké rosé. Naopak nejhůře hodnocené víno bylo třešňové. Nejvyšších hodnot flavanolů dosáhlo višňové víno a révové víno Müller Thurgau, nejnižší množství bylo zaznamenáno u třešňového vína. Nejvyšší naměřená hodnota antokyanů byla u višňového vína, nejnižší naměřené množství bylo u révového vína Müller Thurgau. V komplexním hodnocení lze říci, že mezi sledovanými víny nebyly zaznamenány významné rozdíly.
|
|
|
The study of individual phenolic compounds with antioxidant properties in grape berries and wine produced from new interspecific varieties under the conditions of South Moravia, Czech Republic
Khafizova, Asiya Askhadovna
Užitečnost hroznů a vína a jejich blahodárné účinky na lidské zdraví jsou známé už od starověku. V poslední době se mnohem více pozornosti věnuje fenolickým látkám vína, jehož střídmá konzumace působí pozitivně na lidské zdraví. Podle četných studií mohou fenolické látky hroznů a vína snížit riziko onemocnění srdce, mají baktericidní, fungistatické, antioxidativní a vitaminozní vlastnosti. Většina autorů se shoduje v tom, že stanoviště, tj. kombinace půdy a klimatických faktorů, má zásadní vliv na akumulaci a distribuci fenolických sloučenin v hroznech. To byl důvod, proč byla sledována míra vlivu různých stanovišť a podnoží na obsah jednotlivých fenolických sloučenin bobulí a spektrofotometrických údajů moštu a vína nových mezidruhových odrůd révy vinné. Na základě průzkumu můžeme doporučit používání jednotlivých podnoží a preferovaných stanovišť pro jednotlivé odrůdy. Srovnání s kontrolní odrůdou ukázalo zvýšený obsah fenolických látek ve zkoumaných druzích. Bylo zjištěno, že klimatické podmínky roku mají větší vliv na obsah jednotlivých fenolických látek než vliv sledovaných faktorů. Znalosti v této oblasti mohou pomoci pečlivě vybrat a doporučit stanoviště pro výsadbu vinic s použitím sledovaných odrůd a podnoží. Korelační analýza antiradikálové aktivity s většinou jednotlivých fenolických látek našla pouze slabou korelaci, což pravděpodobně označuje nepřímý vliv jednotlivých fenolických látek a jejich synergických akcí. Na druhé straně bylo zjištěno, že korelace antiradikálové aktivity moštu s obsahem katechinů je velice silná, což naznačuje, že role katechinů v antioxidační aktivitě moštu je velice důležitá.
|
|
|
Antioxidační kapacita a fenolické látky v révovém víně
Mateiciucová, Petra
Tato práce se zabývala sledováním zdraví prospěšných látek fenolického charakteru a antioxidační aktivitou vzorků listů, zálistků, třapin, bobulí, moštu a vína. Pro sledování byly vybrány 4 interspecifické odrůdy révy. Pro tyto odrůdy je charakteristická zvýšená odolnost proti houbovým chorobám. Sledování probíhalo po 3 po sobě jdoucí roky. Byly odebírány vzorky zdravé a napadené ve 3 termínech odběru tak, aby bylo možné posoudit vliv zralosti na antioxidační aktivitu a obsah fenolických látek. Vzorky byly podrobeny analýze na EPR (stanovení antioxidační aktivity), spektrofotometrickému měření (antioxidační aktivita, celkový obsah fenolických látek) a stanoven na HPLC (stanovení vybraných fenolických látek, zejména trans-resveratrolu). Z výsledků je zřejmé, že všechny vzorky vykazují antioxidační aktivitu a obsahují široké spektrum fenolických látek. Ve všech vzorcích byl analyzován trans-resveratrol, který je známý svými zdraví prospěšnými účinky. Obsah resveratrolu se pohyboval v rozmezí 9,07-566,14 mg.kg-1 lyofilizované hmoty. Nejvyšší obsah byl zjištěn ve třapinách. Antioxidační aktivita stanovená spektrofotometricky se pohybovala v rozmezí 308,0 1357,7 mg GA.kg-1 v bobulích a 44,0-839,5 mg GA.l-1 ve vínech. Úbytky volných radikálů vyjadřující antioxidační aktivitu měřenou metodou EPR se pohybovaly od 1,21 57,17 % v listech. Modré odrůdy vykazovaly vyšší hodnotu antioxidační aktivity. Byla prokázána závislost mezi obsahem trans-resveratrolu v třapinách u interspecifických a evropských odrůd. Rovněž byla prokázána závislost antioxidační aktivity na obsahu fenolických látek ve vzorcích.
|
|
|
Studium extrakce biologicky aktivních látek z bezových výlisků
Lošková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v extraktech výlisků plodů bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho původ a výskyt, chemické složení a možnosti využití v potravinářství. Druhá část je věnována popisu fenolických látek obsažených v bobulovitém ovoci. Největší pozornost je přitom věnována anthokyanovým barvivům, jejich výskytu, vlastnostem, zdravotním a antioxidačním účinkům a využití v potravinářství. Třetí kapitola je věnována metodám stanovení diskutovaných barviv a fenolických látek. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech rozrušení rostlinných buněčných stěn. V experimentální části práce byla provedena série extrakcí bezových výlisků. Účelem bylo optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv ekonomicky a provozně přijatelným způsobem. Byla studována časová závislost extrakcí a byl optimalizován druh rozpouštědla a poměr jeho jednotlivých složek. Jako rozpouštědlo byla použita destilovaná voda nebo její směs s ethanolem. Při extrakci vodou byly použity teploty 25 °C a 50 °C, přičemž při vyšší teplotě bylo dosaženo lepších výsledků. Kromě toho byly aplikovány také další podpůrné prvky jako celulolytický enzym, ultrazvuk nebo třepačka. Nejefektivnějším způsobem extrakce byla zjištěna extrakce směsí voda-ethanol (50:50) v množství 80 ml. Tímto způsobem byl po 10 hodinách extrakce získán výtěžek anthokyanů, vyjádřený jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu, 914,4 ± 3,8 mg100 g-1 suché váhy a výtěžek fenolických látek, vyjádřený jako ekvivalent kyseliny gallové, 1957,0 ± 9,9 mg100 g-1 suché váhy. Použitím ultrazvuku byla efektivita extrakce vodou o teplotě 50 °C zvýšena o 12 %. Naopak použití celulolytického enzymu nijak nezvýšilo výtěžnost barviv, jelikož enzym byl neaktivní.
|
host ::
RSS.