|
|
Hodnocení pěstitelských nákladů, výnosů a kvality hlíz v podmínkách ekologického a konvenčního pěstování brambor
MALECHA, Pavel
V roce 2009 byl na Soběslavsku, v nadmořské výšce 614 m založen pokus s odrůdami brambor. Cílem bylo hodnocení pěstitelských nákladů, výnosů a vnitřní kvality hlíz v podmínkách ekologického a konvenčního systému hospodaření. Byl sledován obsah sušiny, škrobu, redukujících cukrů, kyseliny chlorogenové, vitamínu C, dusičnanů a solaninu. Pokus byl proveden na dvou odrůdách brambor různé vegetační doby (Impala {--} velmi raná, Adéla {--} raná). Odrůda Adéla vykazovala průměrně o 7,51 t/ha vyšší výnos než odrůda Impala. Vyšší náklady na tunu produkce brambor byly u konvenčního způsobu pěstování. Z hodnocení vnitřní kvality hlíz byl patrný vliv odrůdy a způsobu pěstování na obsah sledovaných látek. Provedený pokus prokázal zdravotní nezávadnost brambor pěstovaných ekologickým i konvenčním způsobem.
|
|
|
Vliv ekologického a konvenčního systému pěstování brambor (Solanum tuberosum L.)na obsah bílkovin v hlízách
MÍČKA, Tomáš
Diplomová práce sledovala vliv ekologického a konvenčního způsobu pěstování brambor (Solanum tuberosum L.) na obsah bílkovin v hlízách. Bramborová bílkovina, která tvoří z celkového obsahu dusíkatých látek v hlízách brambor 1/3 až 1/2, patří mezi nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu a její vysoká hodnota je dána významným obsahem esenciálních aminokyselin. Významnou skupinou bílkovin brambor je patatin nebo také patatinový komplex, který je považován za hlavní zásobní bílkovinu a má řadu fyziologických funkcí důležitých z hlediska antioxidační aktivity a obranného systému proti patogenním organismům. Cílem praktické části práce bylo stanovení obsahu hrubých bílkovin, obsahu čistých bílkovin a zastoupení patatinových bílkovin v celkových bílkovinách hlíz brambor u 5 odrůd brambor, ve 2 ročníkových opakováních v ekologickém a konvenčním způsobu pěstování a statistické vyhodnocení a porovnání jednotlivých dat. Bylo zjištěno, že obsah sušiny v hlízách brambor byl významně ovlivněn ročníkem a stanovištěm. Obsah hrubých bílkovin v hlízách brambor byl významně ovlivněn ročníkem , způsobem pěstování a odrůdou. U hlíz brambor z konvenčního způsobu pěstování byl obsah hrubých bílkovin v sušině 9,93 % a u hlíz z ekologického systému pěstování 9,16 %. Obsah čistých bílkovin byl významně ovlivněn odrůdou. Vliv způsobu pěstování na obsah čistých bílkovin v hlízách brambor nebyl statisticky významný, ale tendence mírně vyššího obsahu čistých bílkovin byla pozorována u hlíz brambor z konvenčního způsobu pěstování (4,23 %) oproti hlízám brambor z ekologického způsobu pěstování (3,86 %). Zastoupení čistých bílkovin v obsahu celkových dusíkatých látek bylo významně ovlivněno ročníkem a odrůdou. U všech odrůd a variant byl detekován patatinový komplex v oblasti s molekulovou hmotností kolem 40-45 kDa. Vyšší počet patatinových izoforem (se spíše fyziologickou funkcí) byl sledován u hlíz brambor z ekologického způsobu pěstování.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor na hustotu porostu
URBAN, Josef
Cílem práce bylo zhodnotit projev čtyř hustot porostu u vybraných odrůd brambor. Práce obsahuje založení pokusu se 4 odrůdami brambor. Zvolena byla standardní technologie pěstování konzumních brambor. Zvolené hustoty porostu byly 35, 40, 45 a 50 tis. jedinců.ha-1. Každá varianta měla 4 opakování. Hodnocen byl výnos hlíz, podíl a výnos konzumních hlíz, průměrný počet hlíz na rostlinu, hmotnost hlíz na rostlinu, průměrná hmotnost 1 hlízy, průměrná hmotnost konzumních hlíz. Práce byla prováděna na soukromé farmě jako polní pokus. Farma se nachází v bramborářské oblasti na Vysočině v nadmořské výšce 490 m. Brambory se zde pěstují na výměře cca 7 ha. Pokus byl založen v roce 2010. K založení byl použit sazeč brambory MARS 42 s vzdáleností řádků 0,75 m. Byly použity odrůdy Mirage, Agria, Victoria, Marabel, všechny ve stupni množení C1. Parcely se skládaly ze 4 řádků, každý řádek se rovná jednomu opakování, každá parcela se rovná jedné hustotě porostu. Při odběru vzorků byl proveden odkop 10 rostlin z každého opakování. Následovalo velikostní rozdělení hlíz v každém vzorku. Na velikost hlíz nad 40 mm a pod 40 mm. Po rozdělení byly jednotlivé vzorky zváženy a spočteny hlízy. Z hodnot počtu hlíz a hmotnosti hlíz ve vzorku se vychází při dílčích hodnocení. Z výsledků bylo zjištěno, že ve většině hodnocení dosáhla odrůda Mirage nejvhodnějších výsledků při hustotě porostu 45 000 jedinců.ha-1. Odrůda Agria měla dvě vhodné hustoty porostu, a to 40 000 a 45 000 jedinců.ha-1, mezi těmito hustotami nebyl výrazný rozdíl. Odrůda Victoria měla nejvhodnějších výsledek při hustotě porostu 35 000 jedinců.ha-1, stejně tak odrůda Marabel, která má nejvhodnější výsledek také při hustotě porostu 35 000 jedinců.ha-1. Pro všechny odrůdy se jako nevhodná jevila hustota porostu 50 000 jedinců.ha-1. Reakce odrůd na tuto hustotu porostu se projevila snížením všech hodnocených ukazatelů a také z pohledu finanční náročnosti na množství sadby, vyššímu tlaku chorob a škůdců zde dochází ke ztrátám.
|
|
|
Sledování a vyhodnocení obsahu nitrátů v kořenových a košťálových druzích zeleniny distribuovaných v obchodní síti.
NOVÁKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo sledování kumulace dusičnanů v jednotlivých druzích zeleniny.Celkem bylo analyzováno 240 vzorků kořenové a košťálové zeleniny a brambor distribuované v obchodní síti města Humpolec v letech 2008 ? 2010. Z výsledků pokusu vyplývá, že u každého druhu zeleniny byl překročen povolený limit dusičnanů daný vyhláškou č. 53/2002 Sb. Nejčastější překročení limitu vykazovaly brambory (50 % vzorků). Dále mrkev (27 %), kedlubny (25 %), brokolice (24 %) a celer (17 %). Z hlediska kumulace dusičnanů se petržel jeví jako bezproblémový druh zeleniny, povolený limit byl přesažen v 10 % ,a to o necelé 1 %. Byl zjišťován i původ analyzované zeleniny. Z hlediska zastoupení nevyhovujících vzorků dle země původu byla na prvním místě Česká Republika (52,5 %) díky nadlimitním nálezům u brambor pocházejících od tuzemských pěstitelů. Španělsko bylo zastoupeno 20 % brokolicí a kedlubnami dováženými na náš trh. I přes zvýšený obsah dusičnanů v některých vzorcích zeleniny nepředstavuje její konzumace zdravotní riziko a převažuje její pozitivní vliv na lidský organismus.
|
|
|
Vliv retardace hlíz brambor na výskyt skládkových chorob
KLIČKA, Vladislav
Byl zjišťován vliv retardace přípravkem na bázi CIPC aplikovaným zmlžovačem a výskytem skladovacích ztrát se zaměřením na ztráty způsobené skládkovými chorobami u brambor určených na lupínky, skladovaných při teplotě 8°C. V pokusu s odrůdami Saturna a Pirol byl u odrůdy Pirol zjištěn vyšší výskyt skládkových chorob při jedné aplikaci retardantu oproti kontrole, Saturna měla naopak vyšší výskyt skládkových chorob v kontrole. Stejné rozdíly byly zaznamenány u fyziologických ztrát vydýcháním. V druhém pokusu s odrůdami Saturna a Merlin nebyly naopak prokázány rozdíly ve výskytu skládkových chorob při dvojitém, jednom či žádném ošetření, taktéž ani ve velikosti fyziologických ztrát. Ztráty klíčením byly různé dle množství aplikací retardantu a délky skladování.
|
|
| |
|
|
Působení přípravku Trisol u brambor (Solanum tuberosum)
MÍČKA, Tomáš
Bakalářská práce sleduje vliv foliárně (listově) aplikovaného přípravku Trisol u brambor (Solanum tuberosum). Trisol je doplňkovou, cílenou mikroprvkovou výživou, který svým složením (mikroelementy, stimulátor růstu, huminové kyseliny, chelát) podporuje tvorbu kořenového systému a minimalizuje možnost deficitu mikroelementy. Cílem praktické části práce bylo sledování vlivu přípravku Trisol na výnos brambor, podíl tržních hlíz a obsah škrobu v hlízách. Výsledky byly vyhodnoceny a porovnány se závěry jiných pokusů.
|
|
|
Porovnání vybraných odrůd brambor z hlediska výskytu strupovitosti a výnosů
MÁCHOVÁ, Petra
Hlavním cílem této práce bylo porovnat vybrané odrůdy brambor z hlediska výskytu strupovitosti a výnosů. Obecná strupovitost je v současné době velice rozšířená choroba brambor. Strupy na hlízách představují významnou vadu konzumních i sadbových brambor, neboť znehodnocují vzhled a kvalitu brambor. Nesnižují však přímo výnosy. Pokus byl založen na soukromém zahradním pozemku. Bylo vysázeno pět různých odrůd brambor a pokus byl opakován ve dvou po sobě následujících letech. Částečné hodnocení pokusu bylo prováděno v obou letech při sklizni, poté následovalo podrobné statistické zpracování a vyhodnocení výsledků. Na základě dosažených výsledků bylo zjištěno, že výběr odrůdy má vliv jak na výnos, tak na výskyt obecné strupovitosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.