|
|
Teplotně citlivé hydrogely
Šestáková, Eliška ; Hanyková, Lenka (vedoucí práce) ; Kouřilová, Hana (oponent)
Hydrogely jsou měkké látky složené z polymerních sítí nabotnalých ve vodě. Některé z nich při změně teploty reagují skokovou změnou objemu. Tento fázový přechod je označován jako kolaps a odpovídá konformační změně, při které polymerní řetězce přechází z konformace klubka do konformace globule. Vlastnostmi se hydrogely podobají živým tkáním (chrupavkám, šlachám a sval·m), nejen proto jsou perspektivními materiály ohledně aplikací v biotechnologiích a farmacii. Tato práce se zabývá studiem kolapsu v hydrogelech tvořenými jednoduchými a dvojitými sítěmi (speciální případ dvou interpenetrujících polymerních sítí). Připravené vzorky (PNIPAAm, PNNDEAAm, PAMPS, PAAm a odpovídající dvojité sítě s PAAm jako druhou složkou) byly zkoumány pomocí botnacích, DSC a NMR experiment·. Botnací experimenty prokázaly, že dvojité sítě vykazují větší míru nabotnání a také vyšší kritickou teplotu než příslušné sítě jednoduché. Pomocí NMR a DSC experiment· byla určena entalpie kolapsu. Bylo zjištěno, že na signálech NMR se podílí jen část polymerních jednotek teplotně citlivého hydrogelu kv·li velké hustotě sesí'ování. 1
|
|
|
Polymer hydrogels: heterogeneous structure and deformation behaviour
Karpushkin, Evgenyi ; Dušková - Smrčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Rypáček, František (oponent) ; Kuta, Antonín (oponent)
Název práce: Makromolekulární hydrogely: heterogenní struktura a deformační chování Autor: Evgeny Karpushkin Katedra / Ústav: Katedra makromolekulární fyziky MFF UK Vedoucí disertační práce: Miroslava Dušková-Smrčková Ing. Dr., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 Abstrakt: Morfologie, botnání a dynamicko-mechanické vlastnosti syntetických hydrogelů o různé morfologické struktuře byly studovány s cílem nalézt vztah mezi strukturou sítě, architekturou porozity a mechanickou odezvou. Modelová řada syntetických hydrogelů byla připravena radikálovou polymerizací 2-hydroxethylmethakrylátu se síťovadlem za přítomnosti vody a jiných aditiv tak, aby se v průběhu síťování uplatnil jev fázové separace a tím došlo k vytvoření modelových gelů o různé morfologii. Z mechanické odezvy rovnovážně zbotnalých vzorků vyplývá, že frekvenční průběh hlavního relaxačního přechodu nezávisí na uspořádání a typu porů a do malé koncentrace síťovadla (1 mol% na monomery) ani na struktuře sítě. Odezva v nízkém oboru frekvencí (<10-2) závisí značně jak na struktuře polymerní sítě, tak na morfologické stavbě zbotnalého hydrogelu. Mírně sesíťované gely vykazovaly vyšší mechanické ztráty v oblasti kaučukového plata, což je připsáno přeskupování asociovaných hydrofobních domén polymerních řetězců. U...
|
|
|
Hydrogely tyraminovaného hyaluronanu - úprava vlastností
Mühlhanslová, Riyam ; Smilek, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlastností a využití hydrogelů na bázi tyraminovaného hyaluronanu. První část pojednává o obecné charakteristice hydrogelů a kyseliny hyaluronové, jejich vlastností, syntéze a využití. Druhá část je experimentální a je zaměřená na měření základních vlastností hydrogelů na bázi tyraminovaného hyaluronanu. Cílem této práce je modifikovat tyto hydrogely přídavkem tenzidových micel a vytvořit tak v nich domény schopné solubilizovat hydrofobní látky. Vybrané tenzidy byly zkoumány z hlediska jejich rozpustnosti ve vodě a v roztoku PBS, poté byly připraveny hydrogely obsahující micely vybraných tenzidů. Přídavek tenzidu neovlivnil mechanické vlastnosti hydrogelů. Dále bylo zkoumáno uvolňování hydrofobního barviva z modifikovaných hydrogelů do roztoku PBS. Po studovanou dobu pravděpodobně nedocházelo k uvolnňovaní barviva. Jako nejvhodnější se jeví tenzid Tween 40, především z důvodů dobré rozpustnosti ve vodném prostředí
|
|
|
Uvolňování solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů
Havlíková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uvolňováním solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce je stanovit jejich solubilizační kapacitu. Hydrogely byly připraveny na základě interakce záporně nabitého polymeru (hyaluronan) a kladně nabitého tenzidu (Septonex) a byly připraveny dvěma možnými způsoby, tzv. „mokrou“ a „suchou cestou“. K solubilizačním experimentům byl použit fluorescein a akridinová oranž, jakožto fluorescenční sondy. K určení, zda se z hydrogelu dané látky uvolňují nebo ne, byla primárně použita metoda UV-VIS spektrofotometrie, kdy jednotlivá měření probíhala po 24, 48 a 72 hodinách od doby jejich přípravy. Tato metoda se ale později ukázala jako nevhodná a nepřesná z důvodů vzniku zakalených supernatantů nad vzniklými gely a nízkých koncentrací fluorescenčních sond v tomto roztoku. Z těchto důvodů byla zvolena metoda měření na základě fluorescence těchto sond pomocí přístroje MicroTime 200. Jedná se o velice přesný přístroj, proto výsledky z tohoto měření byly brány jako relevantní. Výsledky byly shrnuty na základě použití fluorescenčních sond, kdy bylo prokázáno, že fluorescein jako záporně nabitá molekula se uvolňuje podstatně méně než akridinová oranž.
|
|
|
Půdní hydrogely fungující na principu řízeného uvolňování
Macuráková, Viktória ; Smilková, Marcela (oponent) ; Kratochvílová, Romana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na pôdne hydrogély, ktoré fungujú na princípe kontrolovaného uvoľňovania. Cieľom bola rešerš na tému uvoľňovania látok a praktické využitie hydrogélov v poľnohospodárskej praxi. V práci sme sa zamerali na vplyv humínových látok a priemyselného hnojiva NPK na množstvo uvoľnených látok z hydrogélu. Pri zisťovaní týchto údajov sa využili rôzne metódy ako pH-metria, konduktometria, spektrofotometria a chromatografia a poznatky nielen z analytickej ale aj makromolekulovej chémie. Experimentálne sa zistilo, že obsah lignohumátu sodného nemá vplyv na rýchlosť uvoľňovania draslíka a fosforu do pôdy. Hydrogél v ktorom sa nachádzalo vyššie množstvo hnojiva NPK a isté množstvo lignohumátu, uvoľnil zo svojej štruktúry oveľa väčšie množstvo iónov ako hydrogél bez hnojiva NPK s približne rovnakým množstvom lignohumátu.
|
|
|
Studium bariérových a transportních vlastností vybraných polyelektrolytů v hydrogelových matricích pomocí difúzních technik
Valentová, Kristýna ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium bariérových a transportních vlastností vybraných polyelektrolytů v hydrogelových matricích pomocí difúzních technik. Studium těchto vlastností bylo prováděno v horizontálních difúzních celách, kdy je sledována změna koncentrace difúzní sondy v závislosti na čase. Difúzní experimenty byly prováděny na agarózovém hydrogelu s přídavkem alginátu, kyseliny hyaluronové, polystyrensulfonátu, huminových kyselin a jako difúzní sonda byl použit rhodamin 6G. Součástí této práce jsou dále i metody charakterizující zkoumané látky a hydrogelové matrice jako jsou např. reologie a potenciometrická titrace. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat vliv interakcí mezi procházejícím barvivem (rhodamin 6G) a příslušným gelem (agaróza + polyelektrolyt) na fundamentální difúzní parametry (tj. efektivní difúzní koeficient, čas průchodu, aj.).
|
|
|
Příprava a charakterizace hydrogelů na bázi kationaktivního biopolymeru
Tesařová, Barbora ; Mravec, Filip (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou a charakterizací hydrogelů na bázi kationaktivního biopolymeru a anionaktivního tenzidu. Jakožto vhodný zástupce kationaktivního polymeru byl zvolen chitosan, díky jeho biokompatibilitě a biodegradabilitě, a N,N,N-trimethylchitosan, který byl v rámci závěrečné práce syntetizován z chitosanu. Výsledný produkt syntézy byl charakterizován pomocí SEC-MALS, elementární analýzy, infračervené spektroskopie a nukleární magnetické rezonance. U tohoto biopolymeru a jeho methylovaného ekvivalentu byly zkoumány jejich interakce se zástupci anionaktivních tenzidů, a to dodecylsulfátu sodného a tetradecylsulfátu sodného. Hlavní metodou této práce byla reologie, pomocí níž byly studovány připravené hydrogely chitosanu s tenzidy i připravené mikrogely N,N,N-trimethylchitosanu s tenzidy. Interakce mezi polymery a tenzidy tedy byly prokázány.
|
|
|
Bariérové vlastnosti hydrogelů
Královič, Michal ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je posoudit bariérové vlastnosti hydrogelů. Bylo zkoumáno celkem 6 druhů agarosových hydrogelů, z nichž 5 druhů gelu bylo obohacených o huminové kyseliny izolované z různých zdrojů. Huminové kyseliny byly vybrány z nabízených standardů společnosti IHSS, konkrétně šlo o vzorky Leonardite, Elliott Soil, Suwannee River, Pahokee Peat a Nordic Lake. Za pomoci UV–VIS spektrometrie byla sledována koncentrace měďnatých iontů, které sloužily jako difúzní roztok. Výsledky difúzních koeficientů byly vyhodnoceny několika difúzními metodami. Byla použita metoda difúze v rovinné desce a tři možná řešení difúze konstantního zdroje.
|
|
|
Difúze organických molekul v hydrogelovém prostředí
Holubová, Anna ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem hydrogelů vzniklých fázovou separací hyaluronanu s opačně nabitými tenzidy cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a Septonex. Navazuje na bakalářskou práci a rozšiřuje znalosti o podrobnou charakterizaci vnitřního prostředí hydrogelu stanovením difúzního chování fluorescenční sondy Atto 488 a nilské červeně pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a její upravené verze dvouohniskové fluorescenční korelační spektroskopie (2f-FCS). Porovnané výsledky ukázaly, že obě použité metody vykazují podobné hodnoty a že sondy specificky interagují s CTAB, ale sonda Atto 488 vykazuje pouze slabou interakci se Septonexem ve srovnání s nilskou červení. Tyto interakce navíc nebyly ovlivněny použitou molekulovou hmotností hyaluronanu. Závěrem bylo doporučeno měření uvedeného typu hydrogelu, prostřednictvím klasické metody, v malé hloubce gelu.
|
|
|
Příprava a vlastnosti agarosového hydrogelu s micelárními doménami
Sapárová, Alica ; Krouská, Jitka (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci bol skúmaný systém agarózových hydrogélov s micelárnymi doménami. Pre prípravu hydrogélových matríc bol použitý polysacharid agaróza. Ako tenzid bol zvolený katiónový Septonex. Štúdium uvoľňovania solubilizátu z matrice agarózových hydrogélov bolo vykonané pomocou hydrofóbneho farbiva Sudánu III, z dôvodu získania modelového systému solubilizovaných liečiv, ktoré môžu byť tiež hydrofóbneho charakteru. Sudán III bol solubilizovaný pomocou micel tenzidu. Následne bol tento micelárny vodný roztok s rozpusteným farbivom použitý k príprave agarózového hydrogélu. Celý systém bol pripravovaný v prostrediach deionizovanej vody a fyziologického roztoku. Pomocou metódy UV-VIS spektrofotometrie bolo študované postupné uvoľňovanie farbiva do prostredia deionizovanej vody a fyziologického roztoku po dobu 22 dní. Bolo zistené, že po 14 dňoch došlo ku klesaniu koncentrácií uvoľňujúceho sa farbiva do prostredia deionizovanej vody. Príčinou je, že po 14 a 22 dňoch dochádzalo k miernej degradácií gélov, čo bolo zistené pomocou metódy reológie. Pomocou metódy reológie bolo tiež zistené, že Septonex nemá vplyv na proces tvorby gélu.
|
host ::
RSS.