|
| |
|
| |
|
|
Teplotně citlivé hydrogely
Šestáková, Eliška ; Hanyková, Lenka (vedoucí práce) ; Kouřilová, Hana (oponent)
Hydrogely jsou měkké látky složené z polymerních sítí nabotnalých ve vodě. Některé z nich při změně teploty reagují skokovou změnou objemu. Tento fázový přechod je označován jako kolaps a odpovídá konformační změně, při které polymerní řetězce přechází z konformace klubka do konformace globule. Vlastnostmi se hydrogely podobají živým tkáním (chrupavkám, šlachám a sval·m), nejen proto jsou perspektivními materiály ohledně aplikací v biotechnologiích a farmacii. Tato práce se zabývá studiem kolapsu v hydrogelech tvořenými jednoduchými a dvojitými sítěmi (speciální případ dvou interpenetrujících polymerních sítí). Připravené vzorky (PNIPAAm, PNNDEAAm, PAMPS, PAAm a odpovídající dvojité sítě s PAAm jako druhou složkou) byly zkoumány pomocí botnacích, DSC a NMR experiment·. Botnací experimenty prokázaly, že dvojité sítě vykazují větší míru nabotnání a také vyšší kritickou teplotu než příslušné sítě jednoduché. Pomocí NMR a DSC experiment· byla určena entalpie kolapsu. Bylo zjištěno, že na signálech NMR se podílí jen část polymerních jednotek teplotně citlivého hydrogelu kv·li velké hustotě sesí'ování. 1
|
|
|
Komunitní zahrady – revolta v městském veřejném prostoru
Šestáková, Eliška ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Souhrn
Diplomová práce pojednává o tématu městských komunitních zahrad, které se v posledních letech i v České republice začínají prosazovat. Nejprve práce pojednává o potřebě kontaktu městského člověka s přírodním živlem. Načrtává stručnou historii a vývoj městského zahradničení v České republice. Předkládá konkrétní příklady současných komunitních zahrad v zahraničí i u nás, porovnává situaci komunitního zahradničení v Praze a ve Vídni a snaží se roztřídit různorodé spektrum městského zahradničení a komunitních zahrad. Ukazuje možné příčiny vzniku tohoto fenoménu, jeho cíle, funkce a přínosy. Význam diplomové práce spočívá v představení rozmanitého množství témat, která se v komunitních zahradách objevují. Mezi hlavními to jsou: regionální zásobování, rozmanitost pěstovaných odrůd, soběstačnost a udržitelnost, společné vlastnictví, sociální interakce, neformální vzdělávání, ochrana a podpora životního prostředí. Neméně důležitým důsledkem komunitních zahrad je schopnost přemýšlet nad souvislostmi a změna přístupu ke konzumnímu způsobu života. Potenciál komunitních zahrad v městském veřejném prostoru může obsahovat i možná řešení širokého okruhu lokálních i globálních problémů a výzev současné společnosti. K tomu všemu se zde rozvíjejí vztahy na všech možných úrovních. V neposlední řadě se diplomová práce zabývá tématem veřejného prostoru a jeho komunity.
V rámci praktické části diplomové práce byl řešen projekt Komunitní zahrady Vidimova v Praze. Zahrada se nachází ve dvoře bývalé školky. Budova je v současnosti využívaná Úřadem městské části Prahy 11. Řešený prostor zahrady má necelých 3 800 m2. Zástavba zde má sídlištní charakter s hustou výstavbou převážně obytných panelových vícepodlažních budov. Návrh vycházel z rozborů územních vztahů, přírodních podmínek a ze zhodnocení současného stavu daného území a jeho komunity. Jedná se o stále rostoucí komunitu, v současnosti čítající přes 40 pravidelných členů. Tato zahrada má velký potenciál začlenit široký okruh uživatelů, ale především je nutné zapojit všechny dotčené subjekty do procesu rozhodování a utváření této zahrady.
|
host ::
RSS.