|
|
Veřejné dluhy ve světě -- analýza stavu veřejných financí se zaměřením na země G20
Matějka, Jan ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémem veřejných dluhů zemí G-20 a České republiky. Za pomoci tzv. Checklistu veřejných financí, jež byl vypracován pro účely této práce, byl analyzován stav veřejných financí v těchto zemích. V Checklistu jsou zahrnuty některé závazky veřejného sektoru, které nejsou součástí konvenční analýzy veřejných dluhů. Z analýzy vyplývá, že skryté závazky tvoří významnou část veřejných dluhů ve studovaných zemích, což ohrožuje stabilitu jejich veřejných financí. Zatímco celkové veřejné dluhy narůstají, vlády usilují o optické snížení míry zadlužení. Autor spatřuje příčinu tohoto jednání v uspořádání politického systému, kde chybí nápravné mechanismy problému pána a správce a morálního hazardu ze strany politických zastupitelů. V závěru práce jsou uvedeny návrhy, jak problémy napravit a omezit růst veřejných dluhů.
|
|
|
Měla by být zavedena společná hospodářská politika v rámci Eurozóny?
Chlivényiová, Eva ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent)
Cílem této práce je vymezit problematiku zavedení společné hospodářské politiky v rámci Eurozóny a vložit ji do kontextu širších ekonomických a politických souvislostí. Práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první dvě kapitoly byly věnovány počátkům integračního procesu a jeho pozdějšího vztahu s globalizací. Následující kapitola popisuje principy hospodářské politiky. Významná část práce je zaměřena na financování společného evropského rozpočtu, daně a minimální daňové sazby. Aktuální pohled na Eurozónu je popsán v závěru.
|
|
|
Fiskální politika Ukrajiny
Tomashevskyy, Volodymyr ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Rusmichová, Lada (oponent)
Předmětem diplomové práce "Fiskální politika Ukrajiny" je analýza vývoje fiskální politiky Ukrajiny a její dopad na ekonomickou situaci státu. Nejprve, v teoretické části, je krátce vymezena fiskální politika, její cíle, funkce, formy a nástroje. Práce dále charakterizuje rozpočtovou soustavu Ukrajiny se zaměřením na jednotlivé složky státního rozpočtu. V poslední, empirické části, jsou analyzovány etapy vývoje fiskální politiky na Ukrajině od roku 1991 a dopad hlavních opatření ukrajinské vlády na makroekonomické ukazatele.
|
|
|
Vliv měnové a fiskální politiky na hospodářský cyklus
Pikhart, Zdeněk ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce je zkoumat vliv měnové a fiskální politiky na cyklickou rozkolísanost produktu a jeho dlouhodobý růst na příkladu švýcarské ekonomiky. Metodou zkoumání je analýza indikátorů měnové a fiskální politiky vztahujících se k hrubému domácímu produktu. Teoreticko-metodologická část se zaměřuje na vysvětlení teorií hospodářských cyklů, které spatřují příčinu ekonomických fluktuací v měnové a fiskální politice, dále na stabilizační funkce těchto politik a rozpracování ekonomických problémů s nimi souvisejícími. V praktické části je provedena analýza vlivu měnové a rozpočtové politiky na hospodářský cyklus Švýcarska pomocí vhodných indikátorů. Závěrečná část shrnuje nejdůležitější poznatky práce a poskytuje vhodná doporučení, která by omezila cyklickou rozkolísanost produktu a vytvořila vhodný hospodářsko-politický rámec pro fungování ekonomiky v dlouhém období.
|
|
|
Fiskální politika Ruské federace
Makarov, Daniil ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Rusmichová, Lada (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou fiskální politiky Ruské federace. V první části práce jsou popsány teoretická východiska dané problematiky, tedy základní pojmy a vztahy, týkající se fiskální politiky státu. V další části práce se probírá struktura veřejných rozpočtů Ruska a jejich vývoj během posledních let, což se ukazuje jako velice zajímavé téma díky dopadu světové finanční krize a reakce ruské vlády na tento problém. Dále se zabýváme problémem, jaký dopad můžou mít předvolební kampaně prezidentů na výdaje státního rozpočtu a jak velká firma může ovlivnit příjmy veřejných rozpočtů úhradou dříve nezaplacených daní. Na konci práce se hodnotí klíčová opatření vlády v oblasti fiskální politiky, jako je založení stabilizačního fondu a změna sazeb daně z přidané hodnoty.
|
|
|
Is common fiscal policy an essential condition for the functioning of the optimal currency area?
Fehér, Richard ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vyrovnávacím mechanismem, které by měly zmírnit dopady asymetrických šoků v měnových oblastech. Podle teorie optimálních měnových oblastí (OCA) byla sledována synchronizace hospodářských cyklů, která je důvodem vzniku asymetrie. Primárně bylo zaměřené na funkčnost vyrovnávacích mechanismů v rámci zemí Hospodářské a měnové unie (EMU), neboť dopady nedávné krize ukázaly, že tyto mechanismy nefungují dostatečně. Jedním z možných důvodů je i skutečnost, že v EMU neexistuje sdílení rizik přes fiskální transfery. Proto se práce věnuje fiskální politice v rámci eurozóny, její možným reformám a nabízí koncept fiskálního federalismu, jako jednoho z možných modelů konstrukce fiskálního systému v rámci EMU. Sledovali jsme jak se fiskální systémy v USA, Austrálii a Kanadě chovali během krize a čím by mohly být inspirací pro případné reformy v EMU.
|
|
|
Evaluation of the previous policy of the ECB in terms of its impact on national economies of the eurozone
Kleštinec, Ivan ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
ECB byla založena v průběhu třetí etapy měnové a hospodářské unie a svou činnost zahájila 1. 7. 1998. Stala se novým nezávislým subjektem, jehož prvořadým úkolem bylo vedení měnové politiky zemí, které přijaly euro. Tato bakalářská práce zkoumá právě dopady měnové politiky na vybrané země eurozóny. ECB ovlivňuje jednotlivé národní ekonomiky účinnými strategiemi a nástroji, jakými jsou úrokové sazby, výše povinných minimálních rezerv, změna množství peněz v oběhu, pomocí expanzivní nebo restriktivní politiky. Snaží se působit proticyklicky, aby stabilizovala nebo podporovala cenovou stabilitu a ekonomický růst. Měnová politika je stejná pro všechny země i když výsledky jsou rozdílné, protože každá země v eurozóně si tvoří svou fiskální politiku samostatně.
|
|
|
Měnová politika a její synchronizace s fiskální politikou: vliv na hospodářský růst a inflaci
Řežábek, Pavel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Holman, Robert (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Šimáček, Milan (oponent)
The dissertation deals with the interplay of fiscal and monetary policy in face of uncertainty about the estimation of the true output gap. Theoretical framework of the dissertation set this interplay of monetary and fiscal policy into the realm of game theory, in particularly non-cooperative games of the Nash and Stackelberg equilibrium, respectively. The theoretical framework continued with a description of various methods used for estimation of potential output and output gap, with a special emphasis on methods used in both the Czech National Bank and Czech Ministry of Finance. In the applied part of the dissertation, I studied the interplay of monetary and fiscal policy in the case of Czech economy facing an uncertainty about the estimation of the true output gap. I studied the impact of this interplay on major macroeconomic variables and I tried to determine, which of these two policies plays the role of a leader and which plays the role of a follower in the case of Czech economic environment.
|
|
|
Kvantitativní analýza interakcí fiskální politiky a reálné ekonomiky v České republice
Valenta, Vilém ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Slačálek, Jiří (oponent)
Po mnoha desetiletích se makroekonomické působení fiskální politiky znovu stalo ústředním tématem hospodářskopolitické diskuze. Jak automatické fiskální stabilizátory tak diskreční fiskální stimuly byly použity na podporu agregátní poptávky během nedávné celosvětové hospodářské krize a následně vedly k nutnosti rozsáhlé fiskální konsolidace. Správné posouzení velikosti automatických stabilizátorů a fiskálních multiplikátorů představuje v této souvislosti klíčový vstup pro tvorbu fiskální politiky. Předmětem disertace je kvantitativní analýza interakcí mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou v České republice. Vliv reálné ekonomiky vývoj na hospodaření veřejných financí je hodnocen na základě metod OECD, Evropské komise a ESCB pro identifikaci strukturálního salda sektoru vládních institucí, tj. salda příjmů a výdajů očištěného o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a ostatních přechodných transakcí. Strukturální saldo vládních institucí se v ČR od poloviny 90. let většinou nacházelo pod úrovní zajišťující stabilizaci podílu vládního dluhu na HDP. V letech 2004 až 2007 bylo možné pozorovat nevýrazné zlepšení strukturálního salda, které však bylo později následováno propadem v důsledku světové hospodářské krize. Významnou roli ve vývoji neočištěného salda přitom v minulosti hrály jednorázové transakce. Účinky fiskální politiky na reálnou ekonomiku jsou analyzovány pomocí strukturální vektorové autoregrese. Zvýšení vládních výdajů vykazuje přechodný pozitivní vliv na výstup, vrcholící po jednom až dvou letech s multiplikátorem ve výši okolo 0,6. Daňový multiplikátor vykazuje hodnoty nízké a na rozdíl od standardního keynesovského předpokladu pozitivní. Vládní výdaje v krátkodobém horizontu v rozporu s hypotézou ricardiánské ekvivalence stimulují soukromou spotřebu, nicméně vytlačují soukromé investice. Výsledky je však nutné interpretovat s opatrností, neboť analýza je komplikována rychle se měnícím hospodářským prostředí v období ekonomické transformace, relativně krátkými časovými řadami a velkým množstvím jednorázový rozpočtových transakcí.
|
|
|
The Sustainability of Government Deficits: Old Vs. New Europe
Plocek, Tomáš ; Stankov, Petar Valeriev (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá udržitelností státního dluhu ve světle současné finanční a dluhové krize. První kapitola pojednává o fiskální politice. Definuje, že krátkodobě je fiskální politika udržitelná, když je stát schopen prodat emisi státních dluhopisů. Ve středně a dlouhodobém horizontu je fiskální politika udržitelná, pokud neroste poměr dluhu a HDP. Tato kapitola se zabývá i různými druhy fiskální politiky, které mohou vést ke stabilizaci fiskální politiky. Druhá kapitola se zabývá fiskální politikou v Evropské unii a porovnává pozici starých a nových členských zemí. Obšírněji se zabývá situací některých států v problémech, například Řecka a Maďarska. Druhá kapitola zároveň slouží jako odrazový můstek pro třetí kapitolu. Ve třetí kapitole je představen empirický model, který se snaží vysvětlit rozdíly v úrokových mírách na dlouhodobé státní dluhopisy. Model analyzuje tři skupiny evropských zemí: "starou Evropu", "novou Evropu" a celou Evropu. Závěry se opírají zejména o tři modely. Za prvé je to analýza nejmenších čtverců, která vysvětluje úrokové míry. Za druhé je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty). Za třetí je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty) vysvětlující pohyb úrokových měr pomocí pohybu vysvětlujících proměnných. Na základě výsledků modelů lze dojít k závěru, že trhy v minulosti vnímaly země staré Evropy jako více méně bezrizikovou zónu. Bezriziková úroková míra je totiž klíčová pro vysvětlení úrokových měr v zemích staré Evropy. Naopak v nové Evropě je nejdůležitější růst HDP a stav běžného účtu platební bilance. Hlavní doporučení pro fiskální politiku v nové Evropě, vycházející z celé práce, je, že vzhledem k tomu, jak je pro udržitelnost fiskální politiky důležitý růst HDP, měla by se fiskální politika přispůsobit tomu, že růst HDP je velmi volatilní, a její tvůrci by měli tvořit politiku, která by měla být udržitelná i dlouhodobě a v dobách recese. Politici v zemích nové Evropy by měli počítat s tím, že vzhledem k současným probémům pravděpodobně trhy přestanou nebo již přestaly vnímat všechny dluhopisy vydané ve staré Evropě jako nízkorizikové či bezrizikové aktivum. Státy s problematickou fiskální politikou proto musí počítat růstem úrokových měr.
|
host ::
RSS.