|
|
Rizika a výhody přijetí Eura
Tvrzník, Petr ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl porovnat a zhodnotit hlavní výhody a případná rizika přijetí eura v České republice. Rozhodování o vstupu do eurozóny představuje velmi důležitou část pokračující evropské integrace, která pro post-komunistické státy znamená ekonomické i politické přibližování západním zemím. Tato práce vychází z ekonomické teorie optimálních měnových oblastí, která je aplikována na Českou republiku a následně jsou analyzovány konkrétní dopady, vyplývající z přijetí eura. V neposlední řadě práce obsahuje zamyšlení nad budoucností eurozóny a ukazuje, jak by současná dluhová krize některých států mohla ovlivnit země, které euro zatím nepřijaly.
|
|
|
Zavádění eura v České republice v porovnání se zavedením eura na Slovensku
ŠTEFKO, Martin
Diplomová práce se zabývá tématem zavádění eura v České republice v porovnání se zavedením na Slovensku. Cílem této práce je analyzovat systémy zavádění eura v České republice a Slovenské republice, porovnat jaké jsou zde rozdíly a popsat důvody, proč Slovenská republika zavedla euro dříve než ČR. Dílčím cílem práce je také zjistit, jaké jsou dopady zavedení eura v obou zemích, ať už skutečné v SR, či předpokládané v ČR. Pro potřeby naplnění těchto sílů je práce rozdělena do čtyř kapitol, kdy první polovina práce podává přehled o historii utváření měnové politiky v Evropské unii a v České republice. Druhá polovina práce se pak soustředí na samotné porovnání a analyzování zavádění eura v obou vybraných zemích. Hlavní kritéria, která byla pro analýzu vybrána, jsou plnění Maastrichtských kritérií, přijaté reformy a schválené legislativní změny.
|
|
|
Problémy nominální a reálné konvergence České republiky před přijetím eura
KAČENOVÁ, Petra
Česká republika je jednou z bývalých zemí takzvaného východního bloku, která se po pádu komunismu rozhodla vrátit {\clqq}zpět do Evropy``. První krok učinila již 1. května 2004 vstupem do Evropské unie. Druhý krok ji čeká po splnění maastrichtských konvergenčních kritérií, a to v podobě přijetí jednotné evropské měny eura. V souladu s požadavky Evropské unie musí Česká republika splnit konvergenční kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium vládního deficitu, kritérium vládního dluhu a kritérium stability měnového kurzu. Kritérium cenové stability se od vstupu do Evropské unie nepodařilo splnit pouze v roce 2007 a 2008. Kritérium úrokových sazeb Česká republika s přehledem plní. Stejně tak kritérium vládního dluhu. Kritérium vládního deficitu zatím také plníme, až na malou výjimku v roce 2005. Kritérium stability měnového kurzu nemůže posuzovat, jelikož Česká republika ještě nevstoupila do systému ERM II. Hrubý domácí produkt v České republice každoročně roste, bohužel na tempo růstu HDP ve vyspělých státech EU to stále nestačí. Naopak procentuální vyjádření nezaměstnanosti v ČR je srovnatelné s EU. Přesné datum přijetí eura stanoví vláda České republiky po úspěšném splnění výše uvedených kritérií. Po zavedení jednotné evropské měny v České republice mohou nastat určité změny. Například pokud jde o inflaci, pouhé zavedení eura v České republice cenovou úroveň nezvýší, růstu cen se bohužel nevyhneme. Při pohledu na podnikatelský sektor lze konstatovat, že v tomto sektoru bude zřejmě záležet na velikosti podniku či firmy a hlavně na jejich specializaci. Kupní síla obyvatelstva by se měla po přijetí eura změnit minimálně. Bude hlavně záležet na stabilitě a výši měnového kurzu české koruny vůči euru. Ekonomický růst závisí na produktivitě výrobních faktorů a míře nezaměstnanosti. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky vůči státům eurozóny se domnívám, že produktivita výrobních faktorů poroste a tím i ekonomický růst v ČR. Na daňovou oblast by zavedení eura mělo mít nepatrný vliv. Dle zjištěných hodnot ukazatelů vztahujících se k výše uvedeným kritériím se domnívám, že Česká republika bude až na malé výjimky připravena euro přijmout. Zavedení jednotné evropské měny v České republice bude zřejmě přínosem. Nejvíce však bude záležet na správném načasování přijetí eura a na ekonomickém vývoji sousedních států, respektive států eurozóny.
|
|
|
Připravenost České republiky na přijetí eura
Hedbávná, Andrea ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Ondřich, Libor (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na přijetí eura a ukázat, jaká opatření bude nutné realizovat před tímto krokem. První část práce je věnována historii evropské unie a krokům, které vedly k přistoupení České republiky. Další část popisuje členské státy Evropské měnové unie a podmínky, které je zapotřebí splnit k přistoupení k jednotné měně euro. Práce se zabývá také možnými scénáři zavedení eura v České republice. Největší pozornost věnuje Maastrichtským kritériím, jejichž splněním je podmíněno členství v eurozóně. Poté vyhodnotí stav plnění maastrichtských kriterií českou ekonomikou. Další část práce nastíní výhody a nevýhody, které nám přinese členství v Evropské měnové unii. Závěrečná část popisuje, jakým způsobem se změní měnová politika České národní banky po zavedení eura a zhodnotím, jak je v současnosti Česká republika připravena na přijetí eura.
|
|
|
Výhody a nevýhody případného přijetí eura v ČR
Pavčová, Sandra ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Gajdušková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce hodnotí dopady přijetí eura pro Českou republiku. První kapitola podává ucelený přehled vybraných historických událostí už od počátků měnové spolupráce až po samotné budování a formování Hospodářské a měnové unie. Pro tuto práci je stěžejní druhá kapitola, která obsahuje podrobnou analýzu jednotlivých dopadů přijetí eura jak těch pozitivních, tak negativních. Cílem je určit, jaké dopady převládají. K zjištění, jestli tomu tak opravdu je i v praxi, je do této kapitoly zahrnuta část, která se zabývá zkušenostmi zemí, které již euro přijaly za svou domácí měnu. Posledním cílem této práce je určit, v jakém časovém horizontu je nejvýhodnější euro přijmout.
|
|
|
Iceland and the European Union in the context of economic crisis
Sýkora, Martin ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
V této bakalářské práci jsou rozebírány současné vztahy Islandu a Evropské unie, které jsou momentálně ovlivněny hospodářskou krizí. Cílem bakalářské práce je tedy na základě dostupných zdrojů nastínit příčiny, průběh a dopady hospodářské krize na ekonomickou a politickou situaci Islandu a zároveň ozřejmit, jak současná krize ovlivnila postoje a možnosti Islandu stát se členem Evropské unie a eurozóny. Důraz je také kladen na odhad reálnosti, připravenosti, výhodnosti a potenciálních důsledků takového kroku z pohledu kladů a záporů.
|
|
|
Potenciální výhody a nevýhody příjetí jednotné evropské měny pro ČR
Zadražilová, Markéta ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Kalínská, Emílie (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou potenciálních výhod a nevýhodpřijetí jednotné evropské měny pro ČR. V úvodu jsem se podívala na úroveň připravenosti ČR, což jsem posuzovala z dvou úhlů pohledu. Zaprvé jsem to hodnotila pomocí Maastrichtských konvergenčních kritérií a zadruhé jsem na ČR aplikovala teorii Optimálních měnových oblastí. Jádro práce představuje výčet potenciálních výhod a nevýhod zavedení eura. Dále je tu zhodnocen nynější stav Eurozony, který je v poslední době značně ovlivněn situací v Řecku. Část práce je věnována srovnání dopadů finanční krize na ČR a Slovensko. V závěru polemizuji nad termínem zavedení eura a přidávám stručný popis technické stránky zavedení.
|
|
|
Evropská hospodářská a měnová unie: Základy teorie OCA versus Maastrichtská kritéria
Paráková, Veronika ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Drahotský, Daniel (oponent)
Ve své diplomové práci zhodnocuji optimalitu Evropské hospodářské a měnové unie pomocí základů teorie optimálních měnových oblastí (A Theory of Optimum Currency Areas -- OCA), zejména pak podle kritéria stanoveného R. A. Mundellem. Poukazuji na některé rigidity evropského trhu práce, díky kterým není toto kritérium plněno. Na základě předpokladu, že čím více země naplňují tato kritéria, tím jsou vhodnějším kandidátem na vstup do měnové unie, docházím k závěru, že EMU není optimální měnovou zónou. Nicméně práce neopomíná hypotézu endogenního charakteru kritérií teorie OCA, tzn., že k jejich plnění může dojít až po vstupu do měnové unie. Dále v této práci vyhodnocuji s ohledem na kritéria teorie OCA, vhodnost nastavení Maastrichtských konvergenčních kritérií pro posuzování připravenosti zemí na vstup do EMU. Práce také zkoumá potencionální výnosy a náklady zavedení eura v ČR. V závěru práce nastiňuji možné alternativy budoucího vývoje EMU, vzhledem k současným problémům této měnové unie.
|
|
| |
|
|
Slovinsko a Slovensko - analýza vstupu do Eurozóny se zaměřením na problematiku cenové hladiny
Kadlec, Martin ; Maleček, Petr (vedoucí práce) ; Bydžovský, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá cenovou hladinou a jejím vývojem po vstupu do eurozóny. Vstup do eurozóny se v každé zemi pojí s obavami z případného skokového cenového nárůstu. Tato práce se zabývá tím, zda jsou tyto obavy opodstatněné a snaží se případný cenový nárůst spojený se vstupem do měnové unie kvantifikovat. Mapuje přípravy a přistoupení dvou zemí z postkomunistického bloku, Slovinska a Slovenska, do eurozóny a analyzuje především kroky, kterými se obě země snaží cenovému nárůstu zamezit. Následně práce pomocí lineárního regresního modelu kvantifikuje na základě dat časových řad vliv vstupu do měnové unie na cenovou hladinu Práce dochází ke zjištění, že se občané zemí zavádějící euro nemusí děsit skokového nárůstu cen, jako tomu bylo doposud zvykem.
|
host ::
RSS.