|
|
Literární postava v díle Vasila Bykava
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárních postav v díle běloruského prozaika Vasila Bykava, jehož tvorbě i přes četné překlady dosud nebyla v českém prostředí věnována hlubší pozornost. Záměrem práce je především přispět k dosavadnímu narativnímu rozboru Bykavova díla, který je dodnes opomíjen i ve světové reflexi. První kapitola představuje Bykavovu tvorbu s důrazem na jeho přístup k utváření postavy v širším kontextu hlavních tendencí sovětské válečné literatury 2. poloviny 20. století. V následující kapitole jsou vyloženy nejčastější postupy při konstrukci postav v Bykavových textech spolu s analýzou dalších narativních kategorií pro celistvou modelaci postavy podstatných. Třetí kapitola je zaměřena na stručnou typologii postav objevujících se napříč Bykavovým dílem; centrem zájmu jsou zde způsoby, jimiž autor přetváří a obohacuje kanonický rejstřík postav válečné literatury socialistického realismu.
|
|
|
Typologie vybraných ženských postav české literatury druhé poloviny 19.století
Kubálková, Tereza ; Krejčová, Iva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá typologií devíti vybraných literárních ženských postav české literatury druhé poloviny 19. století. Jedná se o ženskou postavu z povídky Čtyry doby Boženy Němcové, Lidušku z povídky Muzikantská Liduška a Lenku z venkovské povídky Na statku a v chaloupce Vítězslava Hálka, paní Rusku, protagonistku povídky O měkkém srdci paní Rusky, slečnu Máry z povídky Psáno o letošních Dušičkách a bezejmennou hrdinku povídky U tří lilií z Povídek malostranských Jana Nerudy, Caterinu a paní Dragopulos z románového díla Jan Maria Plojhar od Julia Zeyera a Lucy, hrdinku románu ve verších Magdaleny Josefa Svatopluka Machara. V teoretické části práce nastiňuje problematiku směrů druhé poloviny století (romantismus, realismus, parnasismus), dále vymezuje rozsah markerů pro interpretaci literárních postav a stručně představuje společenskou situaci pro ženy ve společnosti 19. století. V praktické části dochází k podrobné analýze všech hrdinek se snahou o poukázání na společné rysy a rozdíly vybraných postav. V závěru práce jsou vybrané hrdinky porovnány a jsou shrnuty hlavní proměny vykreslení ženské literární postavy napříč stoletím.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež.
Dušková, Hana ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj postavy upíra a její vyobrazení v literatuře pro děti a mládež. Práce je zaměřena na analýzu pěti děl německy psané literatury pro děti a mládež, jejíž hlavní postavou je upír v různých proměnách. Jedná se o knihy Der kleine Vampir Angely Sommer-Bodenburg, Das Vamperl Renate Welsch, Der Spinat Vampir od Gudrun Pausenwang, Pozor, přilétá Molly! od Dagmar H. Mueller a Drákula a já Andrease Schlütera. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou transformací postava upíra prošla v literatuře pro děti a mládež. Jejím záměrem není pokrýt všechny dostupné knihy v žánru, ale vybírá nejzajímavější reprezentace postavy, tak aby vykazovaly různé odlišné znaky. Proměna je analyzována na základě charakteristiky postav, v níž je pro nás podstatné, jak moc se postava odlišuje od původního archetypu upírů. Archetyp upírů je vytvořen na základě tří děl, která položila základy tradičnímu vyobrazení upíra a sice Upír od Johna Polidoriho, Carmilla od J.S. Le Fanu a Dracula Brama Stokera. V úvodu je stručně popsán antropologický kontext tématu, s ohledem na původ upíra v evropském folkloru. Dále je vymezena problematika literatury pro děti a mládeže a žánry, které se uplatňují v upíří literatuře pro děti a mládež. Cílem analýzy je postihnout proměnu postavy od její naturalistické...
|
|
|
Proměny postav Fausta a Mefista v operních libretech 19.století
Vacková, Dana ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postav učence Fausta a ďábla Mefista z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust s jejich zpracováními ve vybraných operních libretech 19. století, která rovněž adaptují faustovský námět. Ve zvolených titulech, tedy v Goethově Faustovi, Boitově Mefistofelovi, Gounodově Faustovi a Berliozově Faustovu prokletí je věnována pozornost proměně literárních postav. Goethův Faust je centrálním dílem, které mohlo fungovat jako předloha pro jiné autory, ale každý z nich si dílo upravil podle své ideje. Práce srovnává společné i odlišné prvky faustovského či mefistofelovského motivu u vybraných děl. V závěru jsou shrnuty proměny postav a vyznění příběhů. Tito autoři se zajímali o stejný motiv: boj dobra a zla, souboj mezi nebem a peklem, mezi Bohem a ďáblem. Mefistofeles s Bohem uzavírají sázku o Faustovu duši. Faust v touze po absolutním vědění uzavírá smlouvu s Mefistofelem. Každý z uvedených autorů se však Goethem inspiroval jinak a dospěl k jinému cíli. Práce se zaměřuje na srovnání různých zpracování centrálních postav učence a ďábla, dalšími postavami se zabývá v nezbytné míře. Práce odhlíží od hudební složky oper stejně jako od problematiky inscenační praxe. Zaměřuje se speciálně na literární komparaci textů vybraných operních libret s Goethovým Faustem. Metodologicky vychází z teorie...
|
|
|
Proměna literárních hrdinů u dětí v předškolním věku
Pěkníková, Michaela ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Předložená diplomová práce s názvem Proměna literárních hrdinů u dětí v předškolním věku, se věnuje čtenářské situaci v rodinách a hlavně zkoumá proměny oblíbených literárních hrdinů předškolních dětí. Diplomová práce je rozdělena na dva hlavní úseky - teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá dítětem předškolního věku, jeho vývojem v jednotlivých složkách (tělesným vývojem, sociálním a emocionálním vývojem, myšlením a vývojem řeči). Důležitou kapitolou teoretické části je čtenářské gramotnost a pregramotnost. Dále zde najdeme kapitoly věnující se faktorům ovlivňujícím čtení, práci s knihou v mateřské škole, čtenářskými koutky a dětskou knihovnou v rodině. Teoretickou část uzavírá kapitola Literární hrdina. Cílem praktické části bylo zjistit, jaký je nejoblíbenější literární hrdina u dnešních předškolních dětí, se kterými hrdiny se děti nejčastěji ztotožňují a jak se proměňovala obliba literárních hrdinů u generace jejich rodičů a prarodičů. Výzkumné šetření se skládá ze dvou částí - kvantitativního výzkumu v podobě dotazníkového šetření a kvalitativního výzkumu v podobě rozhovorů s rodinami. Následuje analýza anonymních dotazníků obsahujících otázky zabývající se čtením dnešním předškolním dětem, oblíbenosti knih pro děti a ztotožňováním se s hrdiny z dětských příběhů. Výsledky...
|
|
| |
|
|
Obrazy Židů v díle Vojtěcha Rakouse
Matoušek, Martin ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje a interpretuje literární tvorbu českého spisovatele Vojtěcha Rakouse. Zvláštní pozornost věnuje charakteristice postav, které jsou ztvárněny jakožto židovské. Při literární interpretaci je uplatněno sociologické hledisko. První kapitola definuje židovský lid a pojednává o historii židů na území českých zemí. Zvláštní pozornost věnuje procesu emancipace a asimilace českých židů. Také jsou zde popsány dva hlavní myšlenkové proudy českých židů - českožidovské hnutí a sionismus. Druhá kapitola přináší životopisné informace o Vojtěchu Rakousovi a ukazuje jeho českožidovské myšlenky a názory a vysvětluje jeho vnímání vlastní identity. Třetí kapitola připravuje literárně teoretická východiska pro interpretaci literárních postav. Řeší otázku, co je to literární postava, jakými narativními postupy je tvořena. Zvláště je přihlédnuto k realistické poetice literární postavy. Čtvrtá kapitola analyzuje materiál povídek Vojtěcha Rakouse a interpretuje postavy židů. Židovské postavy jsou v této kapitole roztříděny podle společenských kritérií do následujících literárních typů: židovští manželé, křesťansko-židovští přátelé, žid bohatý, žid chudý, žid východní, žid bývalý, židovský hodnostář, židovský obchodník a židovský zemědělec. Tyto typy vytvářejí obraz židovské společnosti...
|
|
|
Podkrkonoší v prózách Karla Václava Raise a Josefa Šíra
Pospíšilová, Johana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazením regionu Podkrkonoší v povídkách Karla Václava Raise a Josefa Šíra. První kapitoly jsou zaměřeny na dobový kontext tvorby a životy obou autorů. Přibližuji v povídkových souborů Horské kořeny Josefa Šíra a jednotlivých postav a prostoru v nich nám pomáhají odkrýt specifika kraje a jeho odlišnéh zobrazení u obou autorů a také postupy, které jsou pro toto zobrazení příznačné. Během samotných analýz částečně přihlížíme k sekundární odborné literatuře. V závěru poté dochází ke srovnání postupů obou autorů a shrnutí motivů, které se během ana Klíčová slova: Josef Šír, Karel Václav Rais, realismus, literární postava, přírodní prostor.
|
host ::
RSS.