|
|
Hospoda pro vyhraněnou skupinu klientů
Bokůvková, Veronika
Cílem práce je rekonstrukce a návrh pohostinského zařízení pro vyhraněnou skupinu klientů. Prostor sdružuje lidi pohybující se kolem motoristického sportu. Úkolem bylo vytvořit tématický prostor, kde by docházelo ke sdílení jejich zkušeností, zážitků, ale i k pořádání besed, autogramiád a školení. První část práce je zaměřena na teoretické informace a pochopení problematiky. Praktická část se zabývá návrhem dispozičního řešení a vizualizacemi. V této části práce je také návrh atypického jídelního stolu a materiálové náklady na jeho výrobu.
|
|
|
Štamgastství v současné kultuře hospod
Kroufek, Marek ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje štamgastenství jako svébytnému kulturnímu fenoménu a jeho roli v současné kultuře hospod. Shrnuje vývoj hospod v českém prostředí a vysvětluje symbolický význam místa hospody v konstrukci české národní identity. Na hospodu jako veřejný prostor nahlíží z pozice konceptu třetího místa amerického urbánního sociologa Raye Oldenburga, podle níž je pro zdravé fungování jedince ve společnosti vedle domova a práce nezbytné třetí místo, neutrální prostor, kde může jedinec prožívat neformální veřejný život. Existence třetích míst je dle tohoto pohledu nezbytná pro vytváření lokální komunity a kultivování občanské společnosti. Tato práce se zaměřuje na štamgasty jako tu skupinu, která třetímu místu v podobě hospody vdechuje život a udržuje ho. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum pomocí etnografie ve dvou vybraných pražských hospodách s cílem zjistit, zdali existuje v současné kultuře hospod prostor pro štamgastenství a jak s ním jednotlivé hospody nakládají. Zjišťuje, že štamgastenství se obdobně rozvíjí v obou podnicích, avšak rozdíl ve výsledném stavu spočívá v kontrole nad podobou vztahů mezi obsluhou a hosty. Klíčová slova Štamgasti, štamgastenství, kultura hospod, třetí místo, česká společnost, kvalitativní výzkum
|
|
|
Objekt občanské vybavenosti
Kopecký, Tomáš ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce řeší vypracování prováděcí projektové dokumentace pro objekt občanské vybavenosti. Rozsah diplomové práce je dle vyhlášky 499/2006 Sb. a pozdějšího znění 62/2013 Sb. V objektu se nachází menší pivovar, hospoda, turistická ubytovna a byt majitele. Objekt je situován v obci Vranová, okres Blansko. Jedná se o nepodsklepený třípodlažní objekt zastřešený plochými i šikmými střechami. V prvním nadzemním podlaží se nachází hospoda, pivovar a komunikační trakt dělící objekt uprostřed. V druhém nadzemním podlaží se nachází turistická ubytovna typu hostel s kompletním sdíleným zázemím. Třetí nadzemní podlaží náleží pouze vlastníkovi objektu, protože se zde nachází byt. Objekt je zděný, doplněný o ETICS. Stropní konstrukce je tvořena panely SPIROLL. Výkresová dokumentace byla vytvořena v programu AutoCAD.
|
|
| |
|
|
Štamgastství v současné kultuře hospod
Kroufek, Marek ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Štamgastenství v současné kultuře hospod Autor práce: Marek Kroufek Vedoucí práce: Mgr. Jakub Grygar, PhD. Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje štamgastenství jako svébytnému kulturnímu fenoménu a jeho roli v současné kultuře hospod. Shrnuje vývoj hospod v českém prostředí a vysvětluje symbolický význam místa hospody v konstrukci české národní identity. Na hospodu jako veřejný prostor nahlíží z pozice konceptu třetího místa amerického urbánního sociologa Raye Oldenburga, podle níž je pro zdravé fungování jedince ve společnosti vedle domova a práce nezbytné třetí místo, neutrální prostor, kde může jedinec prožívat neformální veřejný život. Existence třetích míst je dle tohoto pohledu nezbytná pro vytváření lokální komunity a kultivování občanské společnosti. Tato práce se zaměřuje na štamgasty jako tu skupinu, která třetímu místu v podobě hospody vdechuje život a udržuje ho. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum pomocí etnografie ve dvou vybraných pražských hospodách s cílem zjistit, zdali existuje v současné kultuře hospod prostor pro štamgastenství a jak s ním jednotlivé hospody nakládají. Zjišťuje, že hospody aplikují v přístupu k hostů odlišné strategie, vlivem čehož se štamgastenství výrazněji vyvinulo pouze v jedné z nich. Klíčová slova Štamgasti, štamgastenství, kultura hospod, třetí...
|
|
| |
|
|
"Hospodské chování" vysokoškolských studentů: specifické rituály návštěv a výběru
Hromada, Jan ; Volek, Martin (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá významem hospody jako rituální činnosti pro tvorbu sociální identity skupin vysokoškoláků navštěvujících pravidelně hospodu. Práce se snaží zjistit pravidla tvorby integrity skupiny v prostředí hospody jakožto tradiční sociální instituce. Použita je na pozadí teorie sociální identifikace. Analýza byla provedena způsobem indukční analýzy na datech, získaných polostrukturovanými rozhovory s mladými lidmi, převážně vysokoškoláky, kteří patří do stálejších skupin navštěvujících hospodu. Výsledkem byla hospoda jako důležité a univerzální místo integrace skupin studentů, jejíž význam je rozlišen na základě dvou typů skupin. Rozdíly významu hospody jsou dány povahou vzniku a společných znaků při tvorbě skupiny. Rozlišený jsou skupiny, které vznikly na základě dobrovolných a nedobrovolných znaků. Nelíší se pouze významem hospody ale též otevřeností, náchylností konfliktů a způsobem udržování koheze ve skupině. Zároveň je popsána v některých ohledech také instituce hospody pro skupiny, význam sociální identity jedince a jak se identita jednotlivce projevuje ve skupinách jakožto vzájemného vztahu prolínání individuí, budujících si vzájemný vztah společnými činnostmi, které jsou jako návštěva hospody ritualizovány.
|
|
| |
|
|
Hospoda a sociální identifikace ve skupinách vysokoškolských studentů
Hromada, Jan ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá významem návštěvy hospody jako ritualizované činnosti skupin pro tvorbu sociální identity ve skupinách vysokoškoláků, kteří v ní pravidelně tráví svůj čas. Práce se snaží zjistit pravidla tvorby integrity skupiny v prostředí hospody jakožto tradiční sociální instituce. Použita je na pozadí teorie sociální identifikace. Analýza byla provedena způsobem induktivní analýzy na datech, získaných polostrukturovanými rozhovory s mladými lidmi, převážně vysokoškoláky, kteří patří do stálejších skupin navštěvujících hospodu. Výsledkem byla hospoda jako důležité a univerzální místo integrace skupin studentů, ve které se tvorba skupinové identity udržuje a rozvíjí podle povahy vzniku skupiny a jejími spojujícími znaky a zážitky. Rozlišeny jsou skupiny, které vznikly na základě dobrovolných a nedobrovolných znaků. Nelíší se pouze významem hospody ale též otevřeností, náchylností konfliktů a způsobem udržování koheze ve skupině. Zároveň je popsána v některých ohledech také instituce hospody pro skupiny, význam sociální identity jedince a jak se identita jednotlivce projevuje ve skupinách jakožto vzájemného vztahu prolínání individuí, budujících si vzájemný vztah společnými činnostmi, které jsou během návštěvy hospody v těchto skupinách rozšiřovány a které napomáhají kohezi skupiny.
|
|
|
Každodenní život v Moruši
Martínková, Tereza ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Každodenní život v Moruši" se zabývá každodenním životem v jedné malé pohraniční vesnici na okraji Českého lesa. Především se zaměřuje na výdělečné a zušlechťující brigády ve vesnici a dění s nimi spojenými. Přesněji na brigády, sbor dobrovolných hasičů, hasičskou sborovnu/ hospodu, pouťovou zábavu, dětský den a májku. Práce vychází z literatury zabývající se antropologickými a etnografickými výzkumy věnujícími se každodennímu životu a rozděleni obyvatel na základě Eliasovy teorie na "starousedlíky" a "nově přistěhovalé". Výzkumná část vychází z kvalitativního výzkumu doplněného etnografickými metodami. Výzkum je založen na zúčastněném pozorování a polostrukturovaných rozhovorech, na jejichž základě analyzuji propojení jednotlivých aktivit, a taktéž vliv účasti či neúčasti při jejich konání na vnímání jednotlivců ostatními ve vesnici. Zároveň se práce zabývá otázkou, zda se případné aktivitě při společenských a kulturních akcích přisuzuje nějaký význam, který se promítá do života vesničanů jako takového. Jestli jsou nějak za svou nepřítomnost stigmatizováni a odsuzováni zbylými vesničany.
|
host ::
RSS.