Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd česneku
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava ; Svobodová, Leona
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd česneku pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy česneku a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd česneku Allium sativum L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Masná užitkovost plemene český luštič
PRAVDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá masným využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince. Tato vlastnost je pro chovatele natolik prospěšná, že vyváží nízkou masnou užitkovost plemene. Plodnost sledovaného chovu je nižší než průměrná plodnost středních plemen, mezi které je český luštič řazen, a výrazně nižší než plodnost brojlerových králíků. Sledovaní jedinci sice dosáhli měsíčních hmotnostních přírůstků dle vzorníku plemen králíků, ale doba výkrmu do živé hmotnosti 2,70 kg se pohybovala průměrně od 105 dnů u polointenzivního chovu, do 135 dnů při tradičním chovu, což je minimálně o 27 dní déle než doba výkrmu brojlerových králíků. Průměrné denní přírůstky byly zjištěny ve výši 19,7 g v tradičním chovu a 20,6 g v chovu polointenzivním. Protože byli králíci poráženi při dosažení živé hmotnosti 2,70 kg, nebyly při jatečném rozboru zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi samci a samicemi nebo mezi chovem polointenzivním a tradičním. Jatečný rozbor potvrdil u plemene český luštič průměrné procentní podíly hřbetu, přední a zadní části jatečně upraveného těla a vyšší podíl ledvinového tuku ve srovnání s ostatními plemeny králíků zařazenými do genových zdrojů a ve srovnání s brojlerovými plemeny.
Genetická diverzita prasat
BÁRTA, Jan
Cílem této bakalářské práce je, popsat současný stav z hlediska genetické diverzity prasat, hodnocení genetické diverzity a současný stav ochrany genových zdrojů v ČR. Nejprve je popsán význam chovu prasat, jejich domestikace a plemena prasat nejčastěji chovaná v ČR. Dále pak biodiverzita a její dělení, genetická diverzita a metody jejího zjišťování. Poslední kapitolou jsou pak genové zdroje.
Genetická diverzita vybraných plemen koní
JANKOVSKÁ, Tereza
Cílem práce je přinést poznatky o genetické diverzitě koní, hodnocení diverzity, současný stav ochrany genových zdrojů. Nejdříve jsou popisovány historie, domestikace koní, plemena a biodiverzita. Z genetické stránky jsou popisovány genetická diverzita, mikrosatelity, markery, mitochondrie. Dále jsou popisovány genetické zdroje, jejich ochrana, uchování, dnešní stavy koní a jejich vývoj.
Genetické zdroje pšenice špaldy v Evropě a možnosti jejich praktického využití v ekologickém zemědělství
HŮDA, Petr
V diplomové práci byla řešena problematika v Evropě dostupných genetických zdrojů pšenice špaldy (Triticum spelta L.),jejich struktura v evropském měřítku včetně rozšíření pěstování špaldy, odrůdové skladby a vývoje pěstitelských ploch špaldy v evropských státech. Je zde předkládáno vyhodnocení maloparcelkových pokusů se zaměřením na morfologické, biologické, hospodářské znaky a jakost u krajových odrůd jarních špald uskutečněných na ekologicky certifikovaných pozemcích v ČR a Rakousku. V Evropě je špalda pěstována nejen v systému ekologického zemědělství, avšak se zřetelem na zadání práce, jsou zejména právě data ze statistik ekologického hospodaření použita pro prezentaci výsledků této práce. Z výsledků této práce je zřejmý setrvalý stav pěstitelských ploch špaldy v Evropě, dostupnost genetických zdrojů špaldy, vhodnost špaldy pro pěstování v ekologickém systému hospodaření a její možnosti pro mnohostranné využití v potravinářském průmyslu, zejména pro výrobu bioproduktů a biopotravin.
Možnosti využití plemene český luštič v České republice
PRAVDOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič, na rozdíl od ostatních králičích plemen, není využíván pro produkci masa nebo kožky. Původně byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince, odtud název ?luštič?. V genetickém vzorci srsti českého luštiče jsou čtyři z pěti alel recesivní, což mu umožňuje při křížení s jiným plemenem králíka ověřit čistokrevný původ tohoto jedince. Práce popisuje požadovaný exteriér českého luštiče a porovnává ho se standardem zahraničních plemen králíků, která mají stejný genetický vzorec srsti. V práci je zahrnuta také legislativa, organizační struktura, podmínky a možnosti získání finanční podpory čistokrevného chovu tohoto plemene, a také návrh způsobu zvýšení populace českého luštiče.
Tvorba výnosu pšenice dvouzrnky v ekologickém zemědělství
JŮZA, Martin
V diplomové práci je zpracována problematika možnosti využití a pěstování pšenice dvouzrnky a její vhodnost při pěstování v ekologickém zemědělství. Dále je řešena tvorba výnosu pšenice dvouzrnky právě v podmínkách ekologického zemědělství. Také bylo řešeno zpracování přehledu variet a odrůd pšenice dvouzrnky v rámci celé Evropy. V této práci jsou také shrnuty získané praktické poznatky z polních pokusů, které byly prováděny s genetickými zdroji pšenice v podmínkách ekologického hospodaření na stanovišti v Českých Budějovicích v areálu Jihočeské univerzity. Všechny odrůdy použité v pokusu pocházely z Genové banky při VÚRV v Praze-Ruzyni. V experimentech byly použity odrůdy pšenice dvouzrnky a pšenice seté.
Skladba, hodnocení a možnosti využití genetických zdrojů pšenice dvouzrnky (Triticum diccocum SCHUEBL)
JŮZA, Martin
V bakalářské práci je zpracována problematika možnosti využití pěstování pšenice dvouzrnky a její vhodnost pro pěstování v ekologickém zemědělství. V České Republice ji pěstuje pouze několik málo farem. Případný zájemce o pěstování pšenice dvouzrnky má několik možností, kde získat vhodnou odrůdu. Jako nejlepší varianta se jeví volba právně chráněné odrůdy Rudico, jejíž distribuci zajišťuje společnost PRO-BIO, obchodní společnost. Další možností by bylo získání osiva ze zahraničí nebo namnožení osiva vlastního z genetických zdrojů.
Legislativní aspekty přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů z nich
Tošovská, Eva
Studie se zabývá legislativními aspekty přístupu ke genetickým zdrojům na národní a mezinárodní úrovni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.