|
|
Komentovaný překlad: Petit atlas des especes menacées (Yves Sciama, Petite encyclopédie Larousse, Paris 2003, str. 96-119)
Sýkorová, Eliška ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tato bakalářská překladatelská práce se skládá z praktické a teoretické části. Praktická část je překladem vybrané kapitoly z knihy Petit Atlas des Espces Menacées, kterou napsal francouzský biolog a publicista Yves Sciama. Teoretická část je komentářem k překladu, který se zabývá analýzou textu originálu - snaží se charakterizovat autora, adresáta, edici, ve které kniha vyšla atp. Dále komentář uvádí typologii překladatelských problémů na úrovni lexikální, syntaktické, stylistické, gramatické a textové. Následuje zamyšlení nad metodou překladu a charakteristika použitých překladatelských postupů (transpozice, modulace, koncentrace) doplněná konkrétními příklady. V závěru komentář popisuje i grafickou stránku textu.
|
|
|
Výpočet výše majetkové újmy způsobené na lesích v oblastech realizací vodohospodářských staveb
Bureš, Petr ; Čermák, Jan (oponent) ; Vala,, Vlastimil (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
Problémovou situací při vzniku škody na lesích následkem stavební činností je celkové její vyčíslení, protože dochází nejen ke škodám na lesním porostu a pozemcích určených pro plnění funkci lesa, ale také ke škodám na vodohospodářské funkci lesa. Vznikem škod na porostu a lesních pozemcích dochází současně k poškození hydrických poměrů. Porušené hydrické poměry na lesních pozemcích mimo jiné, že jsou škodou na životním prostředí (resp. jedné z jeho složek), jsou také majetkovou újmou pro vlastníka lesa, protože přímo ovlivňují výši dodatečných nákladů spojených s jeho hospodařením v lese. Stávající vyhláška MZe ČR č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích posuzuje pouze újmu či škodu na lesním porostu a pozemku určeném pro plnění funkcí lesa, ale neposuzuje les a jeho ostatní mimo-produkční funkce jako lesní ekosystém. Škoda (majetková újma) na vodohospodářské funkci lesa není výše zmiňovanou vyhláškou řešena. Prvotně formulovaný problém spočívá v nalezení vhodného způsobu řešení jak objektivně vyčíslit majetkovou újmu na lese, vč. škody na vodohospodářské funkci lesa a tím se přiblížit k exaktnosti skutečné škody na lese vznikající v přímé souvislosti s umístěním a realizací staveb.
|
|
|
Standardizace a harmonizace znalecké metodiky pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Holušová, Kateřina ; Podrázský, Vilém (oponent) ; Simon,, Jaroslav (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V předložené disertační práci je uveden přehled současného stavu řešené problematiky s upřesněním zařazení Forenzní ekotechniky: les a dřeviny do systému forenzních věd ve světě a její popis jako součást speciálních metod soudního inženýrství. Výsledky se zaměřují na návrh standardizovaných a harmonizovaných postupů podle typů znaleckých posudků. Jako další ze stěžejních výsledků práce jsou uvedeny navržené funkční biometrické parametry pro ohodnocování dřevin v rámci Funkční diagnostiky Metody kontaktního ohodnocování rostlinstva (Contact Flora Assessment – „CFA“). Aplikace některých způsobů měření a vybraných funkčních biometrických parametrů jsou uvedeny na příkladech vlastního měření ve vybraných porostech buku lesního v Národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny a v Chřibech. Jako obecný doplněk využitelný ve Forenzní ekotechnice: les a dřeviny jsou uvedeny limity Funkční diagnostiky. V další řadě práce obsahuje diskuzi k navrženým standardům a výsledkům vlastního měření. Práce je uzavřena shrnutím výsledků a jejím přínosem.
|
|
|
Flux footprints in different ecosystems
Macálková, Lenka ; Havránková, Kateřina ; Pavelka, Marian
Flux footprint is an upwind area where the atmospheric flux measured by an instrument is generated. Footprint size depends on measurement height, surface roughness, and atmospheric thermal stability. Our study focused on the flux footprints of four CzechGlobe ecosystem stations in a wetlands area, an agroecosystem, and young and mature spruce forests. Our aims were to prove that the sites were suitable for eddy covariance measurement and compare flux footprints under various atmospheric thermal conditions: stable, neutral, and unstable. Two computational models were used: the Kormann–Meixner (2001) and Kljun (2004)models. The outputs were processed graphically in site maps.
|
|
|
Spatial heterogeneity of soil CO2 efflux in four different ecosystems
Dařenová, Eva
Manual measurements of soil CO2 effl ux on a larger number of positions can give precise estimation of CO2 effl ux from the investigated area and together with temporal dynamics, observed in continuous measurements, can provide a good view on the ecosystem carbon balance. In this study we investigated the spatial heterogeneity of soil CO2 effl ux in four diff erent ecosystems (spruce forest, beech forest, wetland, grassland). Soil CO2 was measured on a net of 25–65 positions using a manual measurement system. We tried to fi nd responsible factors for the heterogeneity and to determine a measurement protocol for the most precise estimation of soil CO2 effl ux. Th e highest respiration activity was observed in the spruce forest, the lowest in the wetland ecosystem, where it was caused by a high water table. In the wetland ecosystem, there was the highest spatial heterogeneity of respiration activity, which reached almost 60 %. Th is high heterogeneity was caused by the gradient of the water table depth. Contrary to this, the lowest heterogeneity was found in the grassland where it was only about 15 %. In the spruce and beech forest the heterogeneity ranged between 35 and 45 %. As infl uencing factors we investigated e.g. soil moisture, tree distance and amount of the above ground biomass.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.