|
|
Komparativní analýza bezpečnostní politiky Kanady a České republiky ve vztahu k misi ISAF - od motivace po exit
Křížová, Karolina ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší transformaci a přístup v bezpečnostně-zahraniční politice k zahraničním misím a intervencím. Zaměřila jsem se na využití teorie komparativní analýzy ve společenských vědách. Cílem této práce je analyzovat vývoj v bezpečnostních politikách Kanady a České republiky ve vztahu k misi ISAF v Afghánistánu. Across-case komparativní metoda se zaměřením na tzv. contrast of context umožňuje výzkum těchto dvou států v časové ose 2001-2006 a 2006-2014. Tato práce zkoumá oficiální stanoviska vlád Kanady a ČR jakožto členů s rozdílným kontextem působení v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy. Data jsem zpracovávala pomocí techniky text-by-text, doplněné point-by-point schématem. Podstatou je demonstrovat motivace států před vstupem do mise ISAF (2001) a aktuální reflexi tzv. exit strategy, kterou dokončila pouze Kanada. Výsledkem této práce je porozumění formování bezpečnostní politiky v zemi na starém kontinentu jakožto nového člena Aliance vs zakládající země NATO s odlišným geograficko- politickým zasazením. Odlišný vnitropolitický vývoj v obou státech měl vliv na řazení Afghánistánu do priorit zahraničně-bezpečnostní politiky. Výsledky této práce nastiňují i možnou post-2014 participaci NATO v Afghánistánu. Klíčová slova komparativní analýza, contrast of context, bezpečnostní politika,...
|
|
|
Analýza faktorů, které významně ovlivňují subjektivní vnímání psychické zátěže
Pecha, Jiří ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Analýza faktorů, které významně ovlivňuji subjektivní vnímání psychické zátěže. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je porovnání změn subjektivně vnímané zátěže u skupiny vojenských profesionálů před a následně po zátěži, které jsou denně vystaveni při výkonu svého povolání. Metody: V práci byla použita metoda výzkumu formou standardizovaného dotazníku skládajícího se ze dvou forem otázek, z nichž jedna byla položena zkoumanému vzorku před zátěží a druhá forma po zátěži. Poté byly obě formy dotazníků analyzovány a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že ze zkoumaných faktorů věku, vzdělání a délky služby u jednotky, má na změny subjektivně vnímané psychické zátěže největší vliv věk a délka služby u jednotky. Dále bylo zjištěno, že ke konci celodenní směny se subjektivně vnímaná zátěž u jednotky zvýšila. Klíčová slova: stres, psychická zátěž, frustrace, trauma, PTSD, zahraniční mise, voják.
|
|
|
Připravenost institucí EU na zahraniční mise
Novák, Pavel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Pavel Novák, 2012 Abstrakt Tato práce se zabývá institucionální strukturou a procesy Evropské Unie, které působí v zahraničních misích této mezinárodní organizace v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky. Na základě funkční analýzy institucí jsou zde rozebrány příslušné instituce a kodifikované procesy, jejichž praktické uplatnění je analyzováno na vybraném vzorku dvou vojenských operací a dvou civilních misí. Na základě zjištěných problémů institucionálního charakteru je vyvozen závěr ohledně připravenosti Evropské Unie vést různé typy zahraničních misí.
|
|
| |
|
|
Formy poskytování přednemocniční neodkladné péče Armádou České republiky aplikované na zahraniční mise
SMUTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá formami poskytování přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) zdravotníky Armády České republiky (dále jen AČR), to znamená především takovými formami PNP, které poskytuje Combat Medic a Combat Lifesaver (voják s kurzem CLS). Vzhledem k terminologii a pojetí práce zahrnující oblasti poskytování PNP se zabývám úrovněmi 1 - 3 léčebně-odsunového řetězce, tudíž péčí o pacienta do příslušné Role 1 včetně. Cílem práce bylo zmapovat základní odlišnosti v poskytování PNP u AČR ve srovnání se systémem Zdravotnických záchranných služeb ČR a dále zjistit, jaké jsou specifické předpoklady pro výkon povolání zdravotníka u AČR. Tyto poznatky jsem se snažila podložit jak praktickou částí práce, tak i částí teoretickou. V teoretické části se zabývám problematikou dosažení zařazení na pracovní pozici zdravotníka AČR, ať už ve formě Combat Medic nebo Combat Lifesaver, a to v požadovaném vzdělání a potřebných kurzech. Dále se především věnuji poskytování PNP na bojišti až po samotnou Roli 1, kde se raněnému dostává prvotního ošetření zdravotnickým personálem. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru a výzkumných otázek. Zde jsem dokázala realizovat jednotlivé cíle práce díky rozhovorům s respondenty zdravotnické složky AČR a respondentů zdravotnických záchranných služeb (zdravotnický záchranář). U zkoumaného souboru zdravotníků AČR bylo nutnou podmínkou absolvování alespoň jedné zahraniční mise. Mezi respondenty byli jak vojáci s kurzem CLS, vojáci na pozici Combat Medic, tak i jeden vojenský lékař. Práce bude dle mého názoru přínosná především pro zdravotníky AČR a zdravotnické záchranáře, kteří by se v této bakalářské práci mohli dozvědět více o problematice poskytování PNP v extrémních podmínkách nebo si případně sjednotit doposud nabyté informace, které k danému tématu znají. Výzkum ukázal, že základními odlišnostmi v poskytování PNP mezi zkoumanými soubory (tzn. vojenská zdravotnická složka a zdravotničtí záchranáři) jsou především okolní podmínky, terén a materiál, dále také druh poranění raněného či hierarchie zdravotnického personálu na zahraniční misi. Přiblížil též specifika pro výkon povolání zdravotníka AČR, kterými jsou například absolvované kurzy před odjezdem na zahraniční mise.
|
|
|
Smrt a voják Armády České republiky
KREJČIŘÍKOVÁ, Jindra
Tato bakalářské práce se zabývá tématem smrti a nebezpečí v zahraničních misích pohledem vojáků z povolání, kteří v rámci své služby nasazují život na mnoha místech světa. Práce se v teoretické části věnuje tématy spojené se smrtí, válkou, strachem a s příslušníky armády. Praktické část obsahuje rozhovory s vojáky, kteří se účastnili zahraničních misí a mohou svými názory vnést do témat bakalářské práce vlastní, osobitý pohled na témata spojená se smrtí a ohrožením života. Cílem bakalářské práce je pochopit, jak vojáci AČR vnímají smrt a nebezpečí v rámci své služby a jakou roli hraje v jejich životech služba v armádě, kde je možnost nasazení v rámci válečného konfliktu více než pravděpodobná.
|
|
|
Možnosti poskytování první pomoci proškolenými příslušníky Armády České republiky na zahraničních misích
HLOBILOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá možnostmi, které mají proškolení příslušníci Armády České republiky při poskytování první pomoci na zahraničních misích. Jedná se o vojáky, kteří se zúčastnili specializačního zdravotnického kurzu Combat Lifesaver Course (dále jen CLS kurz), nezahrnuje tedy činnost lékařů a středních zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních. Práce je rozdělena na dvě části ? teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuta specifika poskytování první pomoci v polních podmínkách a základní principy, kterými se vojenští zdravotníci řídí. Jsou zde podrobně popsány úkony, které provádí Combat Lifesaver v případě zranění jeho spolubojovníka, aby bezprostředně po vzniku poranění zajistil jeho základní životní funkce a byl schopen připravit jej k transportu na vyšší úroveň zdravotnické péče. Cílem práce je přiblížit způsoby poskytování první pomoci v taktickém prostředí odborné veřejnosti a upozornit na mnohé odlišnosti od první pomoci, kterou známe z civilního života. Bojové podmínky s sebou totiž přináší spoustu omezení a rizik pro zraněné i pro zdravotníky, poskytující neodkladnou péči. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum metodou polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se čtyřmi příslušníky Armády České republiky, kteří prošli zmíněným kurzem a s touto specializací absolvovali zahraniční misi, a s dvěma instruktory kurzu CLS. Dotazy byly směřovány na výběr vojáků pro kurz CLS, jejich vzdělávání a přípravu před odjezdem na zahraniční misi. Dále byly rozebírány kompetence a povinnosti Combat Lifesavera v případě zranění jeho spolubojovníka. Výzkum ukázal, že do kurzu Combat Lifesaver jsou vybíráni vojáci převážně podle požadavků na zahraniční mise. Volí se tak, aby v každém družstvu byl alespoň jeden, výjimečně dva vojáci se zdravotnickou odborností. Jediný požadavek, který musí tito vojáci před odjezdem na zahraniční misi splnit, je absolvování výše zmíněného kurzu. Další aktivity, jako je proškolování ostatních členů družstva a doplňování vlastních znalostí jsou na jejich zvážení. Dále se potvrdilo, že Combat Lifesaver plní na zahraniční misi úkoly jako každý jiný voják a jeho specializace přichází na řadu až v případě zranění jeho spolubojovníka. Nejčastěji řeší střelná a střepinová poranění.
|
|
|
Finanční řízení zahraniční mise neziskové organizace
Hamerníková, Jana ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Eisler, Jan (oponent)
Práce ověřuje pracovní hypotézy: (i) finanční řízení zahraniční mise nestátní neziskové organizace je specifickou oblastí, která si zaslouží vlastní metodologický přístup a (ii) požadavky na finančního manažera zahraniční mise jsou odlišné od běžného finančního manažera nestátní neziskové organizace Popisuje poslání, hodnoty a vize nestátních neziskových organizací, strategické řízení, finanční plánování, project cycle management, rizika v neziskovém sektoru a finanční zdroje. Praktická část definuje humanitární a rozvojovou pomoc, vysvětluje pozici organizace v tomto kontextu a vymezuje charakteristiky zahraničních misí, dále popisuje finance v organizační struktuře, vysvětluje finanční plánování, ekonomiku misí na Kavkaze a ukázkový rozpočet projektu, nakonec popisuje pracovní náplň finančního manažera mise a specifika života a práce v rozvojovém světě.
|
|
| |
|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
host ::
RSS.