|
|
The role of pre-mRNA splicing in human hereditary diseases
Malinová, Anna
Malá jaderná ribonukleoproteinová částice U5 (U5 snRNP) je jednou z hlavních komponent spliceozomu, komplexu který katalyzuje sestřih pre-mRNA. U5 snRNP je tvořena molekulou RNA a několika proteiny, nicméně o tom jak jsou jednotlivé díly postupně skládány v maturovanou částici, se mnoho neví. Ukázali jsme, že po depleci proteinu PRPF8, jedné z klíčových složek U5 snRNP, se částice správně neskládají a akumulují se v jaderných strukturách zvaných Cajalova tělíska. K objasnění role PRPF8 v biogenezi U5 snRNP jsme se dále rozhodli využít mutace tohoto proteinu, které byly identifikovány u pacientů s degenerativním onemocněním oční sítnice, retinitis pigmentosa (RP). Vytvořili jsme stabilní buněčné linie exprimující mutantní varianty proteinu PRPF8 a ukázali jsme, že RP mutace narušují skládání U5 snRNP, což následně vede ke snížení efektivity sestřihu pre-mRNA v buňkách. Mutantní PRPF8 se spolu s proteinem EFTUD2 hromadí v cytoplazmě a vytvoření tohoto komplexu je zdá se prvním krokem skládání U5 snRNP. Dále jsme s využitím proteomických metod identifikovali řadu nových faktorů včetně komlexu HSP90/R2TP a proteinu ZNHIT2, které se váží na U5 snRNP. Naše výsledky ukazují, že tyto faktory preferenčně interagují...
|
|
| |
|
| |
|
|
The role of pre-mRNA splicing in human hereditary diseases
Malinová, Anna
Malá jaderná ribonukleoproteinová částice U5 (U5 snRNP) je jednou z hlavních komponent spliceozomu, komplexu který katalyzuje sestřih pre-mRNA. U5 snRNP je tvořena molekulou RNA a několika proteiny, nicméně o tom jak jsou jednotlivé díly postupně skládány v maturovanou částici, se mnoho neví. Ukázali jsme, že po depleci proteinu PRPF8, jedné z klíčových složek U5 snRNP, se částice správně neskládají a akumulují se v jaderných strukturách zvaných Cajalova tělíska. K objasnění role PRPF8 v biogenezi U5 snRNP jsme se dále rozhodli využít mutace tohoto proteinu, které byly identifikovány u pacientů s degenerativním onemocněním oční sítnice, retinitis pigmentosa (RP). Vytvořili jsme stabilní buněčné linie exprimující mutantní varianty proteinu PRPF8 a ukázali jsme, že RP mutace narušují skládání U5 snRNP, což následně vede ke snížení efektivity sestřihu pre-mRNA v buňkách. Mutantní PRPF8 se spolu s proteinem EFTUD2 hromadí v cytoplazmě a vytvoření tohoto komplexu je zdá se prvním krokem skládání U5 snRNP. Dále jsme s využitím proteomických metod identifikovali řadu nových faktorů včetně komlexu HSP90/R2TP a proteinu ZNHIT2, které se váží na U5 snRNP. Naše výsledky ukazují, že tyto faktory preferenčně interagují...
|
|
|
Možnosti dechové terapie u dětí se spinální svalovou atrofií
BRŮŽKOVÁ, Romana
Spinální svalová atrofie (SMA) je vzácné, progresivní, geneticky podmíněné onemocnění, které způsobuje ochabování svalstva. Onemocnění se začíná projevovat jiţ v útlém dětském věku v závislosti na typu nemoci. Dochází k oslabování svalů celého těla, postupem času je člověk upoután na invalidní vozík, je nucen pouţívat kompenzační pomůcky a je odkázán na pomoc druhé osoby. Mezi velmi časté přidruţené komplikace se řadí například skolióza, otoky končetin, kontraktury a častým a závaţným problémem jsou také respirační obtíţe, které je potřeba začít co nejdříve řešit, neboť dechová nedostatečnost můţe být v pokročilých stádiích i příčinou úmrtí. Je nutné posilovat dechové svaly, tréninkem zachovat plicní objem a udrţovat čisté a průchodné dýchací cesty. Hlavním cílem práce bylo zpracovat moţnosti dechové terapie u dětí se spinální svalovou atrofií a aplikovat vybrané techniky dechové terapie a vybrané pomůcky se zhodnocením efektu. Teoretická část se zaměřuje na popis nemoci, její příznaky, diagnostiku a moţnosti léčby, jako je farmakoterapie, genová terapie, léčebná rehabilitace a respirační terapie, která je u dětí se spinální svalovou atrofií velmi důleţitá. Praktická část je zaloţena na kvalitativním výzkumu, kde jsou zpracovány kazuistiky třech dětí se spinální svalovou atrofií. Výzkum obsahuje kineziologický rozbor, svalový test, antropometrické a spirometrické vyšetření. Na základě vyšetření byla naplánována terapie, která byla s dětmi následně prováděna po dobu 6 měsíců. Výsledky provedených kontrolních vyšetření byly u všech probandů podobné jako na počátku, coţ lze, vzhledem k faktu, ţe SMA je progresivní onemocnění, povaţovat za pozitivní efekt vybraných technik.
|
|
|
The role of pre-mRNA splicing in human hereditary diseases
Malinová, Anna ; Staněk, David (vedoucí práce) ; Vanáčová, Štěpánka (oponent) ; Krásný, Libor (oponent)
Malá jaderná ribonukleoproteinová částice U5 (U5 snRNP) je jednou z hlavních komponent spliceozomu, komplexu který katalyzuje sestřih pre-mRNA. U5 snRNP je tvořena molekulou RNA a několika proteiny, nicméně o tom jak jsou jednotlivé díly postupně skládány v maturovanou částici, se mnoho neví. Ukázali jsme, že po depleci proteinu PRPF8, jedné z klíčových složek U5 snRNP, se částice správně neskládají a akumulují se v jaderných strukturách zvaných Cajalova tělíska. K objasnění role PRPF8 v biogenezi U5 snRNP jsme se dále rozhodli využít mutace tohoto proteinu, které byly identifikovány u pacientů s degenerativním onemocněním oční sítnice, retinitis pigmentosa (RP). Vytvořili jsme stabilní buněčné linie exprimující mutantní varianty proteinu PRPF8 a ukázali jsme, že RP mutace narušují skládání U5 snRNP, což následně vede ke snížení efektivity sestřihu pre-mRNA v buňkách. Mutantní PRPF8 se spolu s proteinem EFTUD2 hromadí v cytoplazmě a vytvoření tohoto komplexu je zdá se prvním krokem skládání U5 snRNP. Dále jsme s využitím proteomických metod identifikovali řadu nových faktorů včetně komlexu HSP90/R2TP a proteinu ZNHIT2, které se váží na U5 snRNP. Naše výsledky ukazují, že tyto faktory preferenčně interagují...
|
|
| |
|
|
Role rodiny v jednotlivých etapách života osob se spinální muskulární atrofií
Frenclová, Tereza ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí rodiny v jednotlivých životních fázích člověka se vzácným onemocněním spinální muskulární atrofie. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první definuje pojem rodina (její systém, znaky a funkce) a mapuje specifika rodiny s postiženým členem. Druhá část se zaměřuje na spinální muskulární atrofii, především na vývojové cíle životních etap osob s tímto typem postižení. Třetí výzkumná část si klade za cíl popsat roli pečujících osob v životě lidí se spinální muskulární atrofií od raného věku po střední dospělost. Dále se snaží ukázat snahu těchto lidí osamostatnit se a žít plnohodnotný život s pomocí osobních asistentů, životních partnerů, ba dokonce zakládat vlastní rodiny. Pro pochopení situace v rodinách se členem s tímto typem postižení v daných etapách byly vedeny polostrukturované rozhovory s dvanácti rodinami se členem se spinální muskulární atrofií různého věku, do kterých byli zapojeni nejen osoby s postižením, ale také jejich rodiče a sourozenci.
|
|
|
Spinální svalová atrofie
Bohatá, Jana ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Brynychová, Iva (oponent)
Spinální svalová atrofie (Spinal muscular atrophy; SMA) je nervosvalové onemocnění s autozomálně recesivním typem dědičnosti. Postihuje α-motoneurony předních míšních rohů, což vede k progresivní svalové slabosti. Incidence nemoci je zhruba 1:10 000 a frekvence přenašečů 1:40-1:60. SMA se dělí na čtyři typy na základě stupně projevu a doby, kdy se objeví první příznaky. Doba dožití se liší dle stupně SMA, pacienti s nejzávažnější formou se dožívají kolem dvou let, ti s méně závažným typem SMA se zpravidla dožívají normálního věku. Nemoc je způsobena mutací genu SMN1, který leží na pátém chromozomu, ve většině případů se jedná o homozygotní deleci v tomto genu. Klíčová slova: Spinální svalová atrofie; neuromuskulární onemocnění; alfa motoneurony; autozomálně recesivní onemocnění; SMN1; SMN2
|
|
|
Minoritní formy spinální svalové atrofie
Metelcová, Tereza ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Spinální svalová atrofie (SMA, spinal muscular atrophy) je nervosvalové onemocnění. Toto onemocnění postihuje nervové buňky v míše a mozkovém kmeni a způsobuje tak svalovou slabost. U některých forem SMA může dojít k poškození periferních nervů. Nejvýraznějším rozdílem v patologii SMA vznikajících na úrovni míchy a na bázi postižení periferního nervstva je zhoršení senzorických schopností, snížení schopnosti čití, v důsledku poškození senzorických nervů. Zatím je známo 29 forem SMA, které se liší geneticky, věkem nástupu onemocnění, závažností projevů a dobou dožití. Mutace minoritních forem SMA jsou velmi rozmanité. Mutované geny, které způsobují jednotlivé formy SMA se nacházejí na patnácti různých chromozomech, včetně chromozomu X. Klinická podstata SMA je u většiny forem podobná. Některé formy mají mimo svalovou slabost další charakteristický projev. Dosud není u všech forem SMA plně známa jejich genetická příčina.
|
host ::
RSS.