|
| |
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
|
|
Jak a proč vypovídá hustota průduchů o atmosférické koncentraci CO2?
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kutík, Jaromír (oponent)
Koncentrace CO2 v atmosféře Země vždy kolísala. V minulosti, však nikdy nedošlo k jejímu nárůstu tak rychle, jak jsme toho svědky za posledních 200 let, na čemž má nepochybně svůj díl také člověk. Změny frekvence průduchů v závislosti na [CO2] pozorované u žijících rostlin podnítily zkoumání tohoto jevu také na herbářových a fosilních rostlinách a následně byly využity k odhadům [CO2] v atmosféře minulosti. Tato práce poskytuje ucelený pohled na problematiku chování rostlinných průduchů v měnící se [CO2], zahrnuje vliv faktorů prostředí na zakládání průduchů, zabývá se rozdílností odpovědí mezi evolučně odlišnými skupinami rostlin, hodnotí výhody a nevýhody jednotlivých způsobů vyjádření množství průduchů na listu v závislosti na [CO2] a diskutuje využití frekvence průduchů k odhadům koncentrace CO2 minulosti.
|
|
|
Energetický posudek
Březina, Jan ; Maurerová, Lenka (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je v první části zaměřena na využití termovize pro diagnostiku vad a poruch ve stavebnictví. Je zde popsána historie, fyzikální podstata a podmínky po měření termoka-merou. Pro ukázku vad byly použity termosnímky objektu řešeného dále. Ve druhé části je zpracován energetický posudek pro devíti podlažní panelový bytový dům. Pro dům je vypracováno celkem pět energeticky úsporných opatření, z toho jsou tři staveb-ního charakteru a dvě se týkají technického zařízení budov. Z opatření jsou sestaveny dvě varianty, z kterých je jedna doporučena a vyhodnocena. V poslední experimentální části je provedeno měření vnitřního prostředí panelového domu (CO2, teplota vzduchu, relativní vlhkost, rosný bod) a jeho posouzení s danou legislativou.
|
|
|
Energetické hodnocení občanských staveb
Pliska, Roman ; Adam, Pavel (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá popisem možných úsporných opatření u rodinného domu. Pozdější aplikací úsporných opatření a revizí systému na administrativní budově, výpočet návratnosti variant na základě vyhlášky 480/2012 Sb. Dále experimentálním měřením vnitřního prostředí administrativní budovy ( CO2, teplota vzduchu, relativní vlhkost, rosný bod) a jejím posouzením s danou legislativou.
|
|
| |
|
|
Přístroj pro monitorování prostředí při kultivaci rostlin
Žák, Jaromír ; Kuchta, Radek (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření elektronického zařízení provádějícího monitoring fyzikálních vlastností okolního prostředí, jenž ovlivňují růst a vývoj rostlin. Nové zařízení má nahradit stávající mechanický zapisovač hodnot teploty a vlhkosti na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Nové zařízení je navíc rozšířeno o měření atmosférického tlaku, osvětlení a koncentrace CO2. Hlavním přínosem této nové koncepce zařízení bude přesnější měření veličin a taktéž přehlednější zobrazování získaných hodnot a jejich srovnávání s dřívějšími výsledky uloženými v počítači, než tomu bylo doposud na získaných papírových grafech.
|
|
|
Dynamika akumulace nestrukturních sacharidů a aktivity enzymu Rubisco při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého a manipulaci sinku u buku lesního
Uhrová, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou akumulace nestrukturních sacharidů a aktivity enzymu Rubisco při zvýšené koncentraci CO2 u buku lesního (Fagus sylvatica L.). Tři roky staré sazenice buku lesního byly kultivovány čtyři měsíce v minisféře s běžnou (385 mol•mol-1, varianta A) a se zvýšenou koncentrací CO2 (700 mol•mol-1, varianta E). V každé variantě byla polovina rostlin hnojena dusíkem (varianta N+) a druhá polovina byla kontrolní (varianta N-). Rostliny použité pro experiment byly nejprve adaptovány na tmu po dobu 12 hodin. Následně byly testované listy odstřiženy, řapík včetně krátkého segmentu větvičky (asi 1 cm) pak vložen do 0,7 M roztoku sacharosy (varianta S) resp. vody (varianta V) a vystaveny záření 200 mol•m-2•s-1 po dobu 0, 30, 60, 120, 180 min. Poté byla stanovena listová plocha a čerstvá hmotnost listové čepele, vzorky byly fixovány v kapalném dusíku a dále až do samotné analýzy uchovávány v hlubokomrazícím boxu při teplotě –70 °C. Obsah Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE, aktivita Rubisco spektrofotometricky a obsah nestrukturních sacharidů antronovou metodou a metodou HPLC. U varianty N- byl zjištěn statisticky významně nižší obsah Rubisco, než u varianty N+. Rovněž obsah Rubisco u varianty E byl významně nižší než u varianty A, což svědčí o aklimační depresi obsahu Rubisco. Aktivita Rubisco je s časem u varianty E mírně stimulována, ale rozdíly mezi variantami A a E nejsou statisticky významné. Vliv přídavku sacharosy na aktivitu Rubisco se nepodařilo prokázat. Antronovou metodou byly zjištěny statisticky významné rozdíly v akumulaci nestrukturních sacharidů mezi variantami S a V, ale nikoliv mezi variantami A a E. Metodou HPLC byl zjištěn statisticky významný nárůst obsahu sacharosy s časem u varianty AS, ale nikoliv u varianty ES.
|
|
|
Interactive effects of elevated CO2 concentration, drought, and nitrogen nutrition on yield and grain quality of spring barley and winter wheat
Surá, Kateřina ; Rajsnerová, Petra ; Veselá, Barbora ; Klem, Karel
The interactive effects of elevated CO2 concentration (EC; 700 μmol mol–1), drought stress, UV exclusion, and nitrogen nutrition were studied in open-top chambers located in the Bohemian–Moravian highlands (24 in total). Above-ground biomass at the time of harvest, grain yield, and grain quality parameters were studied in winter wheat (variety Bohemia) and spring barley (variety Bojos). The results showed that elevation of CO2 concentrations increased above-ground biomass and grain yield. Higher levels of nitrogen increased the stimulatory effect of EC on above-ground biomass and grain yield. In addition, UV exclusion stimulated the effect of EC. EC generally led to increased rates of photosynthesis and assimilate formation. Increased storage of starch in the grain led to an unbalanced proportion of proteins and a decrease in their relative content in grain. Similarly to grain yield and above-ground biomass, the decrease in protein content under EC was also more pronounced under UV exclusion. EC led also to reduction of other quality parameters, such as the Zeleny sedimentation test. This effect is more pronounced when nitrogen is not a limiting factor as well as under the effect of drought. The stronger effect under drought stress is probably due to increased water use efficiency.
|
host ::
RSS.