| |
|
Ledovcový hydrologický režim, případová studie jezera Adygene (Ťan - Šan, Kyrgyzstán)
Beitlerová, Hana ; Kocum, Jan (oponent) ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá detailním rozborem ledovcového hydrologického režimu a jednotlivých faktorů, které jej ovlivňují. Poznatky publikované ve vědecké literatuře tuzemské i zahraniční jsou aplikovány na data získaná z terénu v oblasti jezera Adygine (Ťan Šan, Kyrgyzstán). Jezero patří do soustavy mladých jezer lokalizovaných v oblasti pod čelem ustupujícího ledovce a řadí se mezi potenciálně nebezpečná jezera z hlediska stability jejich hráze. Sledován je pohyb hladiny v závislosti na klimatických podmínkách oblasti, přítok tavných vod do jezera a kapacita podzemních odtokových kanálů. Klíčová slova: ledovcový režim, ledovcové jezero, tavná voda, tání ledovce, denní variace, sezónní variace, zpoždění odtoku
|
|
Svěření do péče cizí fyzické osoby podle § 45 zákona o rodině
STELLNEROVÁ, Alena
Abstrakt Tato práce je zaměřena na zmapování problematiky institutu svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče podle § 45 zákona o rodině. Jedná se o jednu z forem náhradní rodinné výchovy. O svěření dítěte § 45 zákona o rodině si žádají především prarodiče, ale i jiní příbuzní. Není ale vyloučeno, aby si o svěření požádala osoba, která s dítětem není v příbuzenském vztahu, pokud skýtá záruku řádné výchovy. Svěření dítěte do péče cizí fyzické osoby je podmíněno především zájmem dítěte. Cílem práce bylo zmapování důvodů, za jakých okolností si fyzické osoby žádají o svěření dítěte je jejich výchovy. Do výzkumného souboru byly zařazeny všechny rodiny, které mají dítě nebo děti svěřené podle § 45 zákona o rodině a jsou evidované Městským úřadem v Dačicích od roku 2003. Celkem se jedná o 13 rodin, 17 fyzických osob a 22 dětí. Za účelem dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, použita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy podle § 45 zákona o rodině a metoda analýza dokumentů, technika obsahové analýzy dat. Rozhovoru se zúčastnilo celkem 17 osob, které mají dítě svěřené do výchovy podle výše uvedeného paragrafu zákona o rodině, které jsou evidované Městským úřadem v Dačicích. Otázky byly otevřené. Každý respondent měl také možnost vlastního vyjádření. Rozhovory probíhaly jednak na Městském úřadě v Dačicích, jednak v domácnostech respondentů, u jednoho respondenta v jeho zaměstnání, a to v měsících leden až únor 2013. Časová náročnost byla přibližně 1 hodina na jednoho respondenta. Respondentům byl vysvětlen důvod získávání potřebných informací a byli ubezpečeni o zachování anonymity. S polořízeným rozhovorem všichni respondenti souhlasili. Doplňujícím zdrojem dat byly údaje o dětech získané ze spisové dokumentace dětí, které byly rozhodnutím soudu svěřeny do péče jiné fyzické osoby než rodiče, a které jsou evidované oddělením sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Dačice. Děti jsou evidované na základě místní příslušnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, která se řídí trvalým pobytem. Z výzkumu vyplynulo, že důvody, kvůli kterým si fyzické osoby žádají o svěření dítěte do své péče podle § 45 zákona o rodině, lze spatřovat v selhání biologické rodiny. V mnoha případech se jedná o kombinaci více faktorů, které jsou důvodem k podání takové žádosti. Ve většině případů se ale jedná o selhání matky, ať už z toho důvodu, že o dítě pečovat nechtěla, nebo péči o dítě nezvládla, ať už kvůli závislosti na grogách nebo na alkoholu. Roli zde hraje i fakt, že se většinou jedná o matky samoživitelky nebo o rodiče v rozvodovém řízení. Dalším důvodem bylo nezvládnutí péče otců o děti v případě, že matky zemřely, nebo matka děti opustila. Dále z výzkumu vyplynulo, že v převážné míře si o děti žádají prarodiče ze strany matky. Ze zkoumaného souboru pouze jedna osoba, která si žádala o svěření dítěte do své péče, byla cizí osoba, bez příbuzenského vztahu k dítěti. To, že se jedná většinou o prarodiče, koresponduje i s otázkou, týkající se věku respondentů v době podání žádosti, ze které vyplynulo, že nejvíce žadatelů se pohybovalo ve věkové kategorii 60 ?70 let. To, že ve většině případů o dítě žádají prarodiče, je zcela nepochybně dáno i tím, že mají k dítěti citovou vazbu a v mnoha případech i cítí morální povinnost se o vnouče postarat. Velkou roli zde hraje i fakt, že znají poměry v rodině, vědí, k čemu v rodině dochází a jak si rodiče plní či neplní rodičovskou zodpovědnost. Děti, které jsou svěřovány do péče příbuzných, se kterými mají většinou blízké vztahy, se snáze aklimatizují. Dá se očekávat, že nebudou trpět poruchami vnímání vlastní identity. Znají své kořeny, rodinné hodnoty a rituály, vědí, odkud pocházejí.
|
|
RNA interference u rostlin
Čermák, Vojtěch ; Kulich, Ivan (oponent) ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce)
RNA interference je jedním z dějů, které umožňují v buňkách regulovat aktivitu genů. Tento proces je většinou spouštěn přítomností dvoušroubovicové RNA v buňce. Z takovéto RNA mohou být vyštěpovány duplexy malých RNA, většinou o délce 20-25 nukleotidů, za pomoci proteinu zvaného Dicer. Jednovláknové malé RNA uvolněné z těchto duplexů jsou základním kamenem RNA interference a lze je třídit do několika skupin na základě jejich biogeneze. U rostlin se setkáváme s miRNA a siRNA. Malé RNA asociují s proteinem zvaným Argonaut a navádějí jej na základě sekvenční komplementarity k cílové molekule. Argonaut může fungovat buďto sám nebo v komplexu s jinými proteiny. V závislosti na charakteru proteinů účastnících se tohoto děje spouští malé RNA různorodé procesy, které mohou vést ke štěpení mRNA (proces, na který stačí samotný komplex Argonaut a malá RNA), blokování translace nebo modifikacím chromatinu. S RNA interferencí se lze setkat u většiny Eukaryot, kde hraje roli ve vývoji organismů, jejich reakci na stres, úpravách chromatinu a také v obraně proti virům. U rostlin se setkáváme s rozmanitou škálou mechanismů, kterými může RNAi fungovat a kterým začínáme teprve postupně rozumět a doceňovat jejich význam.
|
|
Příjem a využití různých forem dusíku u rostlin pšenice
Raimanová, Ivana
Rostoucí světová populace spolu se snižováním plochy zemědělské půdy a její degradací vytvářejí, i přes úspěch "zelené revoluce", tlak na zvyšování intenzity výroby potravin a objemu produkce zemědělských plodin. Ekonomické důvody a celospolečenský důraz na ochranu životního prostředí vedou k hledání možností zvýšit efektivnost nezbytných vstupů, především energie, dusíkatých hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Hospodářsky významné druhy pšenice (jako Triticum aestivum L. a Triticum durum Desf.) patří svou výměrou k nejpěstovanějším plodinám světa a zajišťují důležitou část výživy světové populace. Agroekologické podmínky, v kterých je pšenice pěstována sahají od semiaridních oblastí po oblasti s hojnými srážkami, od tropů po chladné oblasti ve vysokých zeměpisných šířkách s krátkou vegetační dobou. Pěstitelské systémy zahrnují rozmanité způsoby výživy rostlin a závlahy, odlišné osevní postupy a různé formy zpracování půdy. Tomuto rozsahu půdně-klimatických a výrobních podmínek odpovídá i široká škála dostupnosti půdního dusíku a podmínek pro příjem a využití živin obecně. Množství a dostupnost jednotlivých forem dusíku pro rostliny kolísá v průběhu jejich ontogenetického vývoje v důsledku dynamiky přeměn dusíku v půdě a v závislosti na konkrétních povětrnostních podmínkách. Dusík je klíčový...
|
|
Proměny tradiční ruské kuchyně v rámci ruské jídelní kultury (úvod do problematiky)
Pešek, Petr
Jídlo je primární a základní životní potřeba člověka. Biologicky zdědil člověk po svých vývojových předcích eurifagii (všežravost) - schopnost konzumovat prakticky všechny druhy potravy. Stravovací typ všech lidských kultur se vyvíjel (u některých etnik ještě vyvíjí) v závislosti na způsobu opatřování potravy - od prvotního nediferencovaného loveckosběračského přes intenzivně lovecký až k zemědělsko-pasteveckému. Právě zemědělská revoluce znamenala největší proměnu v lidském stravování. "U všech zemědělských národů (s částečnou výjimkou severských kočovných pastevců) se stal hlavním zdrojem kalorií rostlinný škrob - v Evropě a Západní Asii hlavně pšenice a ječmen. Kromě toho se v převážné části Eurasie stala pravidelnou konzumace mléka a mléčných výrobků ". 1 Tyto základní zdroje škrobů a bílkovin byly po tisíciletí doplňovány dalšími plodinami - luštěninami, zeleninami a ovocem, šířících se z center vzniku kulturních rostlin.2 Charakter stravování byl vždy jedním z nejdůležitějších projevů etnicity daného národa. Protože je přijímání potravy jedna ze základních podmínek přežití, systém stravování se vytvářel již od prvopočátků vzniku a formování každého etnika jako výslednice denní stravy každé rodiny a každého jednotlivého člověka. Východiskem stravovacího systému všech vyspělých kultur je zemědělská...
|
|
Influence of Resource Sharing on Performance
Babka, Vlastimil
Sdílení prostředků nastává v případech, kdy několik současně aktivních procesů či softwarových komponent využívá stejné systémové prostředky, což ovlivňuje výkon v porovnání s individuálním během. Izolované měření dob trvání klíčových operací pro řešení modelů predikce výkonu tudíž může přinášet nepřesné výsledky. Sdílení prostředků také nastává mezi měřeným kódem a měřící infrastrukturou, která sbírá a ukládá výsledky, což nepřímo zvyšuje její režii. Tato práce kvantifikuje vlivy sdílení na výkon pro několik často sdílených prostředků, jmenovitě procesorových caches a souborových systémů. Horní odhad možného ovlivnění výkonu sdílením caches je stanoven pomocí syntetických testů. Účinky na praktický kód a jejich závislosti na různých faktorech, jako frekvence a intenzita trashování cache, jsou poté změřeny pomocí experimentů s existujícími implementacemi algoritmů FFT a LZW a aplikací pro zpracování videa. Efekty sdílení souborového systému na rychlost jsou změřeny pomocí experimentů provádějících hromadný zápis a čtení z několika souborů. Za určitých okolností lze pozorovat významné dopady sdílení u každého z uvažovaných prostředků. Na základě výsledků těchto měření je nadále navrženo několik rad pro řešení problému režie měřící infrastruktury. Také je zde diskutována použitelnost provedených experimentů a...
|
|
Integrace finančních trhů nových členských zemí EU
Chaloupka, Jiří ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Záklasník, Martin (oponent) ; Varadzin, František (oponent)
Předmětem této práce je integrace finančních trhů nových členských zemí EU (dále jen NMS). Standardní ekonomická teorie spojuje s procesem integrace finančních trhů několik pozitivních efektů, mimo jiné a) prosazení zákona jediné ceny ve formě úrokové parity, b) vyrovnání a synchronizace růstu spotřeby mezi zeměmi, c) zvýšená diversifikace portfolií investorů a d) snížení závislosti domácích investic na národních úsporách. Tyto očekávané efekty slouží v disertační práci jako indikátory integrace finančních trhů NMS s globálním finančním trhem. Podle těchto indikátorů se dosažený stupeň integrace finančních trhů mezi NMS lišil, přestože všechny tyto země prošly procesem integrace s EU. Nicméně nepodařilo se určit pořadí jednotlivých NMS podle stupně jejich integrace, protože jednotlivé testy indikují jiné pořadí zemí. Přesto ovšem většina testů indikuje pozitivní trend v integraci finančních trhů NMS, jelikož závislost růstu domácí spotřeby na růstu globální spotřeby roste, a naopak závislost domácích investic na národních úsporách se snižuje. Překvapivě tyto indikátory ovšem nepotvrdily hypotézu, že NMS jsou více integrovány s trhem EU, přestože tyto země musely otevřít své trhy investorům z EU a harmonizovaly své legislativní požadavky. Na rozdíl od předchozích výzkumů použité indikátory naznačují, že tzv. puzzles v mezinárodní ekonomii vymizela pro velké vyspělé ekonomiky, jakou je například USA. Naopak pro malé ekonomiky NMS tato puzzles přetrvala. Protože většina NMS v průběhu analyzovaného období přijala společnou měnu euro, tyto výsledky naznačují, že finanční trhy NMS nebyly plně integrovány s trhem EU, a proto není splněna jedna z podmínek existence optimální měnové oblasti. Tyto výsledky také odporují hypotéze endogenity optimální měnové oblasti, jelikož přijetí společné měny nezvýšilo stupeň finanční integrace NMS.
|
|
ASEAN - vznik, vývoj a perspektivy Sdružení národů jihovýchodní Asie
Chaloupková, Jana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Had, Miloslav (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Cílem disertační práce je kriticky zhodnotit integrační proces ASEANu, postihnout jeho vznik, vývoj a transformaci z pohledu teorií mezinárodních vztahů a integrace. Práce usiluje zodpovědět tyto vědecko-výzkumné otázky -- Proč ASEAN vznikl? Jak se měnil? Proč nezanikl s koncem studené války a naopak se rozšířil? Kde tkví základ tohoto Sdružení, co bylo jeho hnacím motorem přes 40 let? Jak se ASEAN vyvíjel z hlediska teorie integrace a jaké jsou jeho perspektivy do budoucna? Práce zkoumá otázku, jakou roli hrála idea jednotné jihovýchodní Asie v politice ASEANu, jak sjednocovala různé zájmy a reprezentovala je v oblasti politické, bezpečnostní, ekonomické a sociálně-kulturní. Snaží se o aplikaci teorií mezinárodních vztahů a integrace ve smyslu analýzy změn politicko-ekonomických vztahů v rámci skupiny států ASEANu, analyzován je proces regionální integrace v jihovýchodní Asii, institucionální, politická a ekonomická realita ASEANu. Disertace obohacuje historickou a analytickou literaturu o ASEANu a literaturu týkající se oblasti mezinárodních vztahů ve vztahu k institucím a integraci. Disertace vychází z hypotézy, že státy s minulostí zatíženou politickou a ekonomickou závislostí a regionální nestabilitou měly zájem na regionální spolupráci, která byla a je pro ně klíčová z hlediska dvou základních cílů. S posílením ekonomické spolupráce je spojen ekonomický rozvoj a růst (částečně koordinací vnější politiky, obchodu a investic), v oblasti politické jde o zajištění regionální bezpečnosti, vytvoření podmínek pro mírový rozvoj oblasti (externě ve vztahu ke globálním a regionálním mocnostem, vnitřně vytvořením mírových vztahů a stability) a aktivizaci regionu v mezinárodních vztazích globálně. Autorka vychází ze stanoviska, že se ASEAN jako instituce vyvinul z režimu operujícího na bázi spolupráce v mezinárodní organizaci, v integrační seskupení. Za dobu své existence přinášel svým členům výhody, ti se ztotožnili s jednotnou regionální vizí a skrze ni prosazovali svůj vliv na mezinárodní scéně. Nejde pouze o kalkulaci zájmů jednotlivých členů, ale o motivaci ideou společenství. Motorem tohoto procesu byly a jsou elity. ASEAN se soustředil hlavně na oblast hospodářskou, pokroku bylo dosaženo i v oblasti politické, bezpečnostní, sociální a kulturní, a to i bez existence nadnárodních rozhodovacích těles a delegování legislativních pravomocí orgánům mimo domácí vlády, spolupráce se rozvíjela formou mezivládní. ASEAN je úspěšným iniciátorem a hybatelem integrace v širším východoasijském regionu.
|
|
Míra ohrožení chudobou jako indikátor chudoby v Evropě ? analýza vlastností a vypovídací schopnosti
Zelený, Martin ; Jílek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cyhelský, Lubomír (oponent) ; Sirovátka, Tomáš (oponent)
Tématika sociální soudržnosti a sociálního vyloučení hraje v posledním období stále významnější roli v agendě Evropské unie. Spolu s tímto vývojem narůstá i potřeba srovnatelných sociálních indikátorů pro oblast příjmů a životních podmínek. Významným indikátorem pro tuto oblast je v současné době indikátor ?míra ohrožení chudobou?, který patří do skupiny klíčových strukturálních indikátorů pro pravidelné monitorování sociální situace v EU. V této souvislosti se tento indikátor těší rostoucí mediální pozornosti a zájmu uživatelů. Tématem předkládané práce je analýza tohoto indikátoru, jeho vlastností a vypovídací schopnosti. Úvodní část se zabývá teoretickými koncepty měření chudoby, vybranými indikátory pro měření chudoby a problematice dat o příjmech domácností. Druhá kapitola podrobně analyzuje definici indikátoru ?míra ohrožení chudobou? a jednotlivé její parametry. Prezentovány jsou odhady hodnot tohoto indikátoru v České republice pro populaci celkem a vybrané socioekonomické skupiny obyvatelstva spočtené z dat šetření Mikrocensus 2002. Třetí kapitola analyzuje citlivost výsledků na volbu dvou hlavních parametrů indikátoru ? procenta mediánu příjmu pro stanovení hranice chudoby a stupnice spotřebních jednotek použité pro přepočet disponibilních příjmů domácností. Kromě obvyklého srovnání několika referenčních hodnot je navrženo použití parametrického přístupu a empirických citlivostních křivek jako vhodného nástroje pro analýzu vývoje hodnoty indikátoru v závislosti na parametrech v jeho definici. Závěrečná část práce se pak věnuje vlastnostem odhadu míry ohrožení chudobou jako statistické veličiny a dopady, které tyto vlastnosti mohou mít na jeho interpretaci a používání.
|
host ::
