|
Porovnání sekvenčních variant genů pro biotransformační enzymy u různých typů karcinomů
Turková, Lucie ; Tavandzis, Spiros (oponent) ; Bóday, Arpád (vedoucí práce)
Biotransformační aparát a jeho kapacita hrají významnou roli ve vyrovnávání se s environmentálními faktory negativně působícími na buněčné struktury. Enzymy účastnící se tohoto procesu jsou v závislosti na genech, které je kódují, různě účinné. Cílem práce bylo srovnat frekvence konkrétních polymorfismů vybraných genů u nádorových skupin pacientů a u zdravých kontrol. Sledovanými polymorfismy byly null genotypy genů pro glutathion-S transferázu M1 a T1 a inzerce TA dinukleotidu v promotorové sekvenci genu pro UDP-glukuronosyl transferázu 1A1. Nádorových skupin, kde byly tyto polymorfismy sledovány, bylo celkem šest - kolorektální karcinomy, karcinomy plic, prostaty, prsu, pankreatu a hlavy a krku. Celkem byly zmíněné polymorfismy vyšetřeny na 1 118 pacientech a 470 zdravých kontrolách. Kontrolní skupiny byly dvě - první obecná a druhá speciální, do které byli zařazeni pouze zdraví jedinci starší šedesáti let bez výskytu nádorového onemocnění u jejich nejbližších příbuzných. Gilbertův syndrom (GS), jehož příčinou je homozygotní inzerce TA dinukleotidu v sekvenci TATA boxu promotorové oblasti UGT1A1, má za následek zvýšenou hladinu celkového bilirubinu v krvi. Cílem bylo ověřit, zda má bilirubin protektivní účinek proti vzniku nádorového onemocnění. Bylo očekáváno, že frekvence Gilbertova syndromu, jakožto protektivního faktoru, bude u nádorových skupin statisticky významně nižší než u zdravých kontrol. Tato hypotéza se potvrdila pouze u pacientů s nádorem prsu (frekvence GS 10,0 %) a u pacientů s nádory pankreatu (frekvence GS 11,1 %). V kontrolní skupině I byla frekvence GS 16,0 %, v kontrolní skupině II pak 15,4 %. U ostatních nádorových skupin byla sice frekvence GS vždy nižší oproti kontrolním skupinám, ne však statisticky významně. Null genotyp genu pro GSTM1 byl v kontrolní skupině I zjištěn u 50,4 % jedinců, v kontrolní skupině II u 55,3 % jedinců. Žádná z nádorových skupin nevykazovala statisticky vyšší frekvenci výskytu tohoto null genotypu. U pacientů s nádory plic (37,4 %) a pankreatu (39,3 %) byla naopak frekvence statisticky významně nižší. Deficience enzymu glutathion-S transferázy M1 tak dle těchto výsledků nemůže být považována ve studovaných skupinách za rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění. Null genotyp genu pro GSTT1 nebyl identifikován v žádné z kontrolních skupin, ve skupině s nádory prsu a prostaty byl pak identifikován pouze v jednom případě. Statisticky významně vyšší frekvence null genotypu byla pozorována u pacientů s kolorektálním karcinomem (9,7 %), karcinomem plic (17,2 %), karcinomem pankreatu (3,0 %) a karcinomem hlavy a krku (15,9 %). V těchto nádorových skupinách tak lze deficienci glutahion-S transferázy T1 považovat za rizikový faktor pro nádorovou transformaci buněk. Pro další potvrzení této hypotézy by však bylo vhodné provézt vyšetření na větší skupině pacientů, zejména pak u nádorů hlavy a krku, plic a pankreatu.
|
|
Mění se párovací chování denních motýlů s fenologickým stavem populací?
VLAŠÁNEK, Petr
Optimalizační teorie předpokládá, že samci hmyzu s oddělenými generacemi dospělců by do aktivního párovacího chování měli investovat tehdy, kdy je k dispozici nejvíce čerstvých samic; jindy by měli párovacími aktivitami šetřit a soustředit se na chování {\clqq}udržovací``. Z tohoto předpokladu vyplývá, že chování motýlů by se mělo lišit s průběhem sezóny, stavem populace (zejména poměrem pohlaví) a konečně i denní dobou. K prozkoumání těchto předpokladů jsme použili data získaná při různých projektech zahrnujících zpětné odchyty, při nichž bylo, vedle jiných charakteristik, zapisováno i chování jedinců. Taková data máme k dispozici pro čtrnáct druhů {--} jasoně dymnivkového, babočku síťkovanou, tři perleťovce, šest hnědásků a tři okáče. Některé projekty trvaly více let {--} celkem se jedná o 24 {\clqq}motýlo-sezón``, 21 737 jedinců (14 228 samců, 7 509 samic), respektive 41 877 odchytů celkem (29 738 samců, 12 139 samic). Pracovali jsme mnohorozměrnými (ordinačními) metodami, přičemž všechny výpočty odfiltrovaly rušivý vliv počasí. K denní době, dopoledne a podvečer často zahrnují udržovací aktivity, zatímco odpoledne převládá párovací chování. Během sezóny, samci většiny druhů přepnou z chování párovacího k chování udržovacímu. U samic nebyl žádný převažující trend nalezen; vyskytuje se jak změna od párovacího k udržovacímu chování, tak změna od udržovacího k párovacímu chování. Co se týče denzitních charakteristik (poměr pohlaví, denní velikost populace), jsou ve většině případů zřetelné změny párovacího chování jednoho pohlaví při změně abundance pohlaví druhého.
|
|
Analýza umělého kyčelního kloubu z hlediska biotribologických vlastností
Laštůvka, Jan ; Burša, Jiří (oponent) ; Návrat, Tomáš (vedoucí práce)
Vývoj umělých kyčelních kloubů dospěl ke kvalitním náhradám, pro jejichž dlouhodobou funkčnost jsou zásadními kritérii vlastnosti materiálu, konstrukce, fixace náhrady a míra opotřebení stýkajících se povrchů. Opotřebení komponent je dnes jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících úspěšné dlouhodobé výsledky použití umělých kyčelních kloubů. Cílem práce je provést rešeršní studii kombinací kyčelních náhrad a spekter zatížení působících na náhradu. Dále je provedeno experimentální měření tloušťky mazacího filmu bovinního séra mezi hlavičkou kyčelní náhrady a skleněným diskem v měřicím zařízení pro různé kinematické poměry v kontaktu.
|
|
Osteoporóza - radiologické aspekty
DAŠEK, Oldřich
Osteoporóza je závažné generalizované onemocnění kostí, vedoucí k jejich větší lomivosti. Nejvyšší výskyt tohoto onemocnění je ve vyšším věku. Cíl Seznámení s onemocněním osteoporózou a porovnání radiačních dávek pacientů při kyfoplastice a vertebroplastice. Srovnání dávek na jednotlivých přístrojích a mezi jednotlivými metodami. Snaha o snížení dávky pacienta i ošetřujícího personálu při výkonu. Metodika V roce 2007 bylo na našem pracovišti ošetřeno pomocí perkutánní vertebroplastiky a kyfoplastiky 46 pacientů. K vlastní navigaci výkonů byl u 30 pacientů použit angiografický komplet (Siemens - axiom artis), u dalších 16 pak mobilní C-rameno (Ziehm - exposcop 8000). Byly zhodnoceny naměřené dávky u jednotlivých pacientů, vypočítány průměrné dávky jak pro vertebroplastiku, tak pro kyfoplastiku a tyto byly porovnány mezi sebou. Dále jsme hodnotili dávku ve vztahu k počtu ošetřených obratlů u jednoho pacienta a anatomické oblasti uložení těchto obratlů. V neposlední řadě byly stanoveny průměrné dávky pro jednotlivé přístroje a porovnány mezi sebou. Výsledky Nejnižších dávek bylo dosaženo při ošetření obratlových těl TH páteře, naopak nejvyšší hodnota byla naměřena u zákroku, při kterém byly ošetřeny tři obratle najednou. Z výsledků srovnání průměrné dávky na obou přístrojích vyplývá, že průměrná dávka pacienta navigovaného pomocí angiografického kompletu je nižší zhruba o 55 % oproti pacientům, u kterých bylo použito C-rameno. Naměřená hodnota u kyfoplastiky je o zhruba 50 % nižší než u vertebroplastiky. Závěr Výsledky této studie ukazují, že z pohledu dávky je šetrnější kyfoplastika, ovšem proti hovoří ekonomické hledisko zákroku a to, že se hodí spíše pro akutní fraktury. Velkým přínosem této práce je porovnání dávek jednotlivých výkonů na dvou typech přístrojů. Ukázalo se, že výběr vhodného přístroje může výslednou dávku pacienta, a s tím související i dávku ošetřujícího personálu, významně ovlivnit. V našem případě až o 55 %. Výsledkem je snaha provádět maximum těchto výkonů pomocí angiografického kompletu a snažit se minimalizovat celkovou dávku.
|
|
Význam necholesterolových sterolů a profilu mastných kyselin za různých patofyziologických stavů
Vecka, Marek ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Zadák, Zdeněk (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se zabývala významem stanovení necholesterolových sterolů a mastných kyselin za různých patofysiologických stavů. Metodická část disertační práce se zabývala některými aspekty analysy mastných kyselin a necholesterolových sterolů pomocí plynové chromatografie. Pro analysu minoritních mastných kyselin je důležitý jak druh použité kapilární kolony, tak i možnosti integračního software. Plynová chromatografie přispívá k celkové chybě analysy mastných kyselin nejmenší měrou. Vliv extrakce, tenkovrstevné chromatografie a methylačního procesu je podobný. Porovnání zastoupení mastných kyselin v lipidových třídách lipoproteinů s velmi nízkou a nízkou hustotou odhalilo rozdíly, které ale byly vysoce individuální. Vyšetření profilu mastných kyselin ve fosfatidylcholinech krevního sera ukázalo, že je možno nahradit fosfatidylcholiny sumou všech fosfolipidů. U analys sterolů byla dána přednost acetylaci pro lepší analytické podmínky za podmínek nástřiku typu split. Současné stanovení necholesterolových sterolů vedle cholesterolu v jediné chromatografické analyse nebylo možné, pro kvantitativní stanovení bylo nutné použít metodu dvou vnitřních standardů a různého ředění vzorku, tj. dvou analys. Porovnáním příspěvků jednotlivých kroků analysy necholesterolových sterolů jsme ukázali, že kvantitativní...
|
|
Monitorace bolesti u pacienta po operačním výkonu sestrou
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Bakalářská práce je zaměřena na sledování bolesti v pooperačním období a výrazně si všímá přístupu sestry k ní. Když je sestra schopná zjistit bolest, její kvalitu a intenzitu v co nejkratším čase, přispívá tím ke komfortu pacienta, zlepšuje jeho psychický stav a tím může ve výrazné míře dopomoct k úspěšnému zhojení operační rány a celkovému zlepšení zdravotního stavu pacienta. Aktivní přístup sestry při zjišťování bolestí je v jejím vlastním zájmu, měla by umět nabídnout i alternativní způsoby tišení bolestí a volit individuální přístup ke každému pacientovi. Teoretická část popisuje vznik bolestí, její druhy, ošetřovatelský přístup k ní i různé způsoby její monitorace.V rámci praktické části jsme si stanovili dva cíle: Zjistit, jestli sestry monitorují bolest u pacientů po operaci a zda-li v praxi využívají škály hodnotící bolest. Na jejich základě jsme si stanovili tři hypotézy. H1: Sestry na pooperačních jednotkách monitorují bolest u pacientů po operaci, H2: Sestry nemají znalost o škálách hodnotících bolest a H3: Bolest u pacientů, hospitalizovaných na pooperačních OJ/ošetřovacích jednotkách/, není hodnocena dle hodnotící škály. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymních dotazníků.
|
|
Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s paraplegií a kvadruplegií
HŮLKOVÁ, Zuzana
Poškození míchy s následným ochrnutím svými důsledky nepříznivě ovlivní prakticky všechny oblasti života pacienta. Pacient s paraplegií nebo kvadruplegií nemá jen omezení ve smyslu ztráty hybnosti či citlivosti na určitých částech těla, ale často je ohrožen nejrůznějšími zdravotními komplikacemi a psychickými problémy. Se zkvalitněním léčebné a ošetřovatelské péče počet těchto komplikací u pacientů po poranění páteře významně klesá. Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s paraplegií a kvadruplegií na spinálních jednotkách a na chirurgických odděleních, dále posouzení rozdílů ošetřovatelské péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií. Výzkumná část této práce byla vytvořena pomocí kvantitativního šetření formou anonymního dotazníku a k doplnění odpovědí sester pracujících na spinální jednotce byla ještě použita kvantitativní metoda sběru dat pomocí nezúčastněného strukturovaného skrytého pozorování. Výzkumný soubor metody pozorování tvořilo 32 pacientů z toho 16 pacientů s paraplegií a 16 pacientů s kvadruplegií ze Spinální jednotky Úrazové nemocnice Brno a Fakultní nemocnice Brno. Výzkumné šetření formou anonymního dotazníku bylo prováděno na spinálních jednotkách a na chirurgických odděleních v České republice. Dotazník obsahoval celkem 30 otázek. Bylo rozdáno 133 dotazníků, jejich návratnost byla 78,9 %. Celkem bylo stanoveno pět hypotéz. První hypotéza: Na spinální jednotce se zaměřuje ošetřovatelská péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií hlavně na podporu soběstačnosti a na aktivizaci. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza: Na chirurgických odděleních je ošetřovatelská péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií zaměřena na uspokojování základních potřeb. Výsledky byla tato hypotéza také potvrzena. Třetí hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku imobilizačního syndromu než u pacientů s paraplegií. Šetřením byla tato hypotéza potvrzena. Čtvrtá hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku infekce než u pacientů s paraplegií. V tomto případě nebyla hypotéza potvrzena. Pátá hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku psychického onemocnění než u pacientů s paraplegií. Získané výsledky tuto poslední hypotézu nepotvrdily. Stanovené cíle práce byly splněny na základě potvrzení tří hypotéz z pěti stanovených. Bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a také pro zdravotníky přicházející do styku s pacienty s paraplegií a kvadruplegií.
|
|
Obezita a schizofrenie: motivační faktory účasti v preventivním programu Pro dobré zdraví
Hynková, Tereza ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Program pro dobré zdraví je prvním psychoedukačním programem na podporu zdravého životního stylu mezi pacienty s psychotickým onemocněním v České republice. Věnuje se šíření informací o zdravém životním stylu, zejména o zdravé výživě a důležitosti pohybu, a prevenci obezity v této skupině osob. Jedná se o skupinový program vedený vyškolenými instruktory, zejména z řad zdravotních sester. Studie přinášejí pozitivní výsledky: vede k redukci hmotnosti pacientů, zamezuje jejich sociální izolaci a je velice oblíbený. V terénní dotazníkové studii jsme 1) zmapovali tělesné zdraví pacientů se schizofrenií a 2) zjišťovali spokojenost pacientů s programem. Zařadili jsme účastníky Programu pro dobré zdraví v České republice na jaře 2008. Soubor tvořilo 27 jedinců, 11 mužů a 16 žen. Průměrný věk byl 37 let, průměrný BMI byl 30,9. Pacienti trpí somatickými onemocněními, nejčastěji hypertenzí a problémy se žaludkem. Na Programu pro dobré zdraví oceňují zejména praktické informace a možnost setkání s nemocnými se stejnými problémy. Celkový rámec organizace kurzu vyhovoval, kurz získal celkovou známku 2,04 (1 = nejlepší, 5 = nejhorší). Preventivní charakter programu v oblasti redukce hmotnosti funguje dobře, zamezování vzniku obezity by však bylo vhodné rozvinout více. Zatímco obézní a nadváhou trpící pacienti se účastní...
|
|
Kvalita kosti a její ovlivnění farmakoterapií
Michalská, Dana ; Štěpán, Jan (vedoucí práce) ; Stárka, Luboslav (oponent) ; Pavelka, Karel (oponent)
Mikropoškození (mikrotrhliny) v kostní tkáni jsou jedním z kriterií kvality kosti. Výrazné potlacení kostního obratu pri lécbe bisfosfonáty je spojeno se zvýšenou akumulací kostních mikropoškození na zvírecích modelech a se zhoršením elasticity kosti. Prvním cílem práce bylo testovat hypotézu, že dlouhodobá lécba alendronátem (ALN) vede u žen po menopauze ke zvýšené akumulaci mikropoškození v kosti a tím ke zhoršení kvality kosti. V prospektivní studii bylo sledováno 66 žen s postmenopauzální osteoporózou (OP) (prum. vek 68 let, prum. BMD T-scóre -1,7 v celk. femoru a -2,8 v bederní páteri, 62 % pacientek s prevalentními frakturami). Celkem 28 žen s OP nebylo dosud léceno (TN) a 38 žen bylo predléceno ALN (10 mg denne nebo 70 mg týdne, prumer.doba lécby 63,6 mesícu). Pred zahájením lécby ALN byly prumerné hodnoty biochemických kostních markeru PINP, CTX a OC významne zvýšeny ve vztahu k referencním hodnotám u premenopauzálních žen (P < 0,05). Po 6 mesících lécby ALN byly prum. hodnoty markeru kostní remodelace významne sníženy (-70,5%, -84,1% a -67,3% pro PINP, CTX a OC, resp; P < 0,05). Ješte po 43 mesících byly markery degradace i syntézy kolagenu typu I pod dolní hranící referencního rozmezí u poloviny žen lécených ALN. Ve vzorcích kosti získané biopsií nebyla bez adjustace na rozdíly mezi obema...
|
host ::
