|
Zajímavé nálezy mikromycetů
Nováková, Alena
V této práci je prezentováno 6 saprotrofních hub, které byly izolovány z jeskyní České republiky, Slovenska a Rumunska a z půdy v USA. Jejich výskyt a morfologické vlastnosti jsou diskutovány.
|
|
Genetická variabilita entomopatogenních hub rodu \kur{Isaria} v České republice
ČÁPOVÁ, Aneta
V mé diplomové práci se zabývám genetickou variabilitou entomopatogenních hub rodu Isaria v České republice. Zástupci tohoto rodu se nacházejí v půdě a napadají všechna vývojová stádia hmyzu, nicméně nejčastěji napadají larvy a kukly. Využití entomopatogenních hub rodu Isaria je zejména v rámci biologické ochrany rostlin. U mitosporických hub je často velmi obtížná jejich precizní identifikace, taxonomie je často nejasná, u řady rodů včetně rodu Paecilomyces/Isaria se prokázala jejich polyfyletičnost. Základem klasifikace hub jsou morfologické studie, taxonomie je založena na pohlavních znacích, vzhledem k jejich absenci jsou pak u mitosporických hub nejpoužívanějšími znaky pro jejich identifikaci tvar a velikost konidií a biologické vlastnosti (klíčení spor, testy biologické účinnosti). Nicméně identifikace na základě morfologických markerů je nepřesná a velmi variabilní. Řešením se nedávno stalo využití molekulárních DNA markerů, které se staly díky nedostatku morfologických charakteristik neocenitelnými a to v oblasti ekologie, biologie a genetiky hub. V mé práci využívám jako molekulární marker ITS (internal transcribed spacer) region. ITS regiony jsou součástí rDNA, ale nejsou kódující, a proto je pravděpodobné, že se v nich během evoluce nahromadily změny a jedná se o velmi variabilní úseky DNA. Tento fakt je důvodem jejich hojného využití v taxonomických analýzách mnohých organismů. Výstupem mé práce je fylogenetický strom, který je vytvořen ze sekvencí ITS regionů vzorků entomopatogenních hub rodu Isaria získaných během monitoringu v letech 2013-2014 v České republice. Na jeho základě jsem došla ke zjištění druhového zastoupení hub rodu Isaria v České republice.
|
|
Nálezy nových druhů troglofilních mnohonožek
Tajovský, Karel ; Mlejnek, R.
Recentní výzkum ukázal, že druhová rozmanitost bezobratlých živočichů žijících v jeskyních ČR je daleko větší, než se dříve předpokládalo. Ve 32 jeskyních bylo nalezeno 35 druhů mnohonožek, což představuje zhruba polovinu známé fauny v ČR. V prostředí jeskyní hrají mnohonožky významnou úlohu při rozkladu přítomných organických zbytků a ovlivňují přítomnost a šíření přítomných mikroorganismů, zejména mikroskopických hub. Tlející dřevo a ostatní rostlinné materiály ponechané v jeskyních poskytují životní prostředí pro tyto bezobratlé. Významné jsou nálezy druhu .i.Brachychaeteuma bradeae./i. v 6 jeskyních a druhu .i.Macrosternodesmus palicola./i. v Mladečských jeskyních.
|
|
The relationships of soil CO2 flux with selected Norway spruce root parameters and sterol content in the soil
Holub, Filip ; Fabiánek, Tomáš ; Večeřová, Kristýna ; Moos, Martin ; Oravec, Michal ; Tříska, Jan ; Marková, I. ; Edwards, Magda ; Cudlín, Pavel
The flow of CO2 from the soil is a very important part of the carbon cycle in an ecosystem. The aim of our work was to determine how roots and rhizospheric fungi contribute to CO2 flux from the soil. Preliminary results from two years of research are presented. The research on how root biomass as well as ergosterol and phytosterol contents in roots and soil affected CO2 flux from the soil was conducted in a 108-year-old Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.) forest in the Drahany Highlands during 2010 and 2011. CO2 flow was measured using a LI-8100 portable closed gasometric system (Li-Cor, USA). The dry weight and volume of individual root categories (< 1 mm, 1–2 mm, 2–5 mm, > 5 mm), C and N contents in the roots, as well as ergosterol, β-sitosterol, and campesterol contents in the soil and roots were determined from root-containing soil samples located in the circular measurement chamber. In addition, sterol content was determined in the soil only. Our soil respiration results correspond with the findings of Buchman (2000) who found respiration values between 5–7 μmol CO2 m−2 s−1 in a 111-year-old spruce forest. A significant influence on soil respiration was proven only for sitosterol content in the soil. The relationships among soil CO2 flux, root characteristics, and nitrogen and sterol contents in the roots and soil are discussed.
|
| |
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
Nové možnosti aplikace nittrilas v biokatalýze a bioremediaci
Veselá, Alicja Barbara ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Weignerová, Lenka (oponent)
Nitrilasy jsou enzymy, jež katalyzují hydrolýzu nitrilů na karboxylové kyseliny. Pro svou chemo- a enantioselektivitu mají tyto enzymy velký potenciál pro využití v biokatalýze, např. při syntéze kyseliny mandlové a mandelamidu, nebo bioremediaci míst kontaminovaných organickými nitrily. V této práci byla studována nitrilasová aktivita rekombinantních kmenů E. coli exprimujících hypotetické fungální nitrilasy z hub Giberella moniliformis a Nectria haematococca mpVI 77-13-4 a schopnost bakterií rodu Rhodococcus a Nocardia hydrolyzovat benzonitrilové herbicidy dichlobenil (2,6-dichlorbenzonitril), ioxynil (3,5-dijod- 4-hydroxybenzonitril) a bromoxynil (3,5-dibrom-4-hydroxybenzonitril). Hypotetické fungální nitrilasy byly exprimovány jako funkční enzymy. Nitrilasa z G. moniliformis vykazovala nejvyšší aktivitu k benzonitrilu (30,9 U/mg proteinu); při kultivaci byla získána aktivita 2560 U/l buněčné suspenze. Preferovaným substrátem enzymu z N. haematococca byl fenylacetonitril (12,3 U/mg prot.), celkem bylo získáno 28050 U/l buněčné suspenze. Nitrilasa z N. haematococca byla schopna hydrolyzovat mandelonitril (5,9 U/mg prot.). Půdní bakterie Rhodococcus rhodochrous PA-34, Nocardia globerula NHB-2 a Rhodococcus sp. NDB 1165 hydrolyzovaly herbicidy ioxynil, bromoxynil a chlorovaný analog 3,5-dichlor-4-...
|
|
Diverzita ektomykorhizních hub ve vybraných bučinách Blanského lesa
HEJNA, Ondřej
Tato práce je zaměřena na porozumění, jak se diverzita ektomykorhizních hub v bučinách mění v závislosti na půdním horizontu, lokalitě a roku sběru. Půdní vzorky byly odebírány v průběhu dvou let v měsících září a říjen na třech lokalitách v Blanském lese. Nalezené ektomykorhizní špičky byly určeny na základě morfologických a anatomických znaků. Vybrané morfotypy byly následně identifikovány molekulární analýzou.
|
|
Potravní biologie půdních saprofágních roztočů(Acarina: Oribatida) na lokalitě Rendezvous
Režňáková, Petra ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Starý, Josef (oponent)
Ve sledovaném období od října 2008 do září 2009 bylo v chráněném areálu Rendez-vous v Lednicko-Valtickém areálu na čtyřech stanovištích lišících se typem opadu (tis - dub cer) sebráno 144 půdních vzorků. Z nich bylo získáno celkem 9043 půdních saprofágních roztočů. V rámci pancířníků bylo zjištěno 26 druhů a 4 rody. Kromě standardních metod studia struktury společenstva včetně numerické analýzy bylo aplikováno i studium potravního výběru dominantních druhů (Gymnodamaeus bicostatus, Spatiodamaeus verticillipes, Platynothrus peltifer), a to cestou histologických studií. Studované biotopy se od sebe lišily jak strukturou společenstev saprofágních roztočů tak i dominantními, resp. charakterizujícími druhy, což potvrdila i numerická analýza. Podstatným faktorem pro osídlování mikrohabitatu se projevila jeho potravní nabídka i potravní výběr roztočů. Právě mikrohabitaty hrají významnou úlohu v studiích půdního prostředí.
|
|
Vliv pěstitelských technologií na biodiverzitu vybraných skupin členovců
Michalčíková, Lenka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce)
Půdní biota je kritická pro mnoho funkcí Agro ekosystémů, poskytuje různé ekosystémové služby. Má vliv na vodní režim půd, detoxikaci cizorodých látek apod. Tyto procesy určují růst rostlin, a tak zachovávají dlouhodobou produktivitu Agro ekosystémů. Půda také hostí mnoho bezobratlých býložravců, mikrobních patogenů a rhizosférních organismů, které mají přímý vliv na růst plodin. Přeměna vegetačního pokryvu i půdy samotné zemědělskou činnost ovlivňují půdní biotu, což má zpětně vliv na růst rostlin i obrat živin. Nepřímé ovlivnění půdní bioty zemědělstvím spočívá v manipulaci s rostlinným pokryvem, což ovlivňuje kvalitu i kvantitu organických vstupů do půdy (Barták, 2002). Stejně jako jsou vlastnost půdy spoluurčovány půdními organizmy, tak i naopak půdní organizmy citlivě reagují na jakékoli změny půdního prostředí (Barrios, 2007). Tento pohled na jednotlivé druhy umožňuje analyzovat složení Agro biocenóz. U řady systematických skupin je agrobiocenóza tvořena převážně druhy skupiny 2, tedy agrobiocenóza představuje degradační stadium původní cenózy, v jiných taxonech zase je značně zastoupena skupina 3. Konkrétní složení agrobiocenózy však závisí i na typu kultury a formách managementu (Barták, 2002). Klasická technologie zpracování půdy. Základní zpracování půdy zahrnuje podmítku, orbu a jejich ošetření, prohlubování ornice, podrývání a hloubkové kypření půdy. Zpracováním půdy se upravují podmínky pro růst a vývoj rostlin. Dále se upravuje fyzikální stav půdy, reguluje poměr mezi vodou a vzduchem v půdě, působí na činnost mikroorganismů a nižších živočichů, zpracování půdy urychluje mineralizaci organických látek, ovlivňuje procesy v půdě. Úroveň zpracování půdy se výrazně projevuje na rozvoji rostlin během celé vegetace (Famera, 1993). Podle Suškeviče (1997) je v konvenčním zemědělství základním obdělávacím zákrokem a jedním z nejdůležitějších agrotechnických opatření orba. Minimalizační systémy zpracování půdy snižování intenzity obdělávání půdy, tj. minimalizační systém a přímé se znamenají podstatný přínos pro úrodnost půdy. Intenzita zpracování půdy má velký vliv na její úrodnost a zralost. Jako úrodnost půdy je chápána její dlouhodobá schopnost plodit, zatímco zralost půdy je měřítkem struktury půdy podporující právě úrodnost. Rozhodujícími ukazateli úrodnost půdy jsou agregace půdních částic (hustota, jílové a humusové komplexy), pórovitost a obsah vody a živin v půdě. Vysoký obsah humusu, velká biologická aktivita a malá eroze jsou určujícími faktory vysoké úrodnost půdy. Minimalizační a půdoochranné systémy tyto faktory podporují (Koller a Linke, 2006). Mnoho předchozích studií srovnává biodiverzitu zemědělské půdy pod různými systémy hospodaření. Tyto studie pokrývají široké spektrum taxonů. Hole et al. (2005) hodno 76 takových studií. Co se týká postupů obdělávání, existuje prací srovnávajících biodiverzitu mnohem méně. Například Schier (2006) považuje půdoochranné zpracování půdy za šetrnější k půdnímu prostředí, které je příznivější pro členovce, zejména pro brouky.
|
host ::
