|
|
Vztah mezi systémem sociální politiky a mezigenerační solidaritou vůči matkám samoživitelkám v České republice
Popovská, Linda ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Vztah mezi systémem sociální politiky a mezigenerační solidaritou vůči MSŽ v České republice Linda Popovská Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi systémem sociální politiky a mezigenerační solidaritou vůči matkám samoživitelkám v České republice. Věnuje se vzniku a vývoji samoživitelství na území ČR a důležitosti mezigenerační solidarity, fenoménu samoživitelství jako takovému a jeho spojitostí se systémem sociální politiky. Práce má teoretická východiska ve familialismu a teorii mezigenerační solidarity. Hlavním cílem bylo zmapování vztahu sociální politiky a mezigenerační solidarity vůči matkám samoživitelkám, dalším cílem bylo zařadit ČR do jednoho z typů familialismu. Cíle byly rozděleny do podcílů a to vysvětlení významu mezigenerační solidarity vůči matkám samoživitelkám a odhalení významu systému sociální ochrany vůči matkám samoživitelkám. Výzkumné šetření proběhlo kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů s respondentkami (matkami samoživitelkami), analýzou dokumentů a studiem literatury. Práce dospěla k závěru, že vztah mezi mezigenerační solidaritou a sociální politikou (vztaženo k matkám samoživitelkám) existuje, je duální a oba sektory se vzájemně doplňují. Česká republika byla zařazena do explicitního familialismu na základě Leitnerové s ohledem na omezenou...
|
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita pohledem pečujících osob
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity pohledem pečujících osob. Hlavním cílem je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu mezigeneračního soužití, využití sociálních služeb, péči o seniora v domácím prostředí, jeho potřeby spojené s věkem a v neposlední řadě na psychohygienu pečující osoby. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena především na mezigenerační vtahy. Je zde zmiňován pojem sendvičové rodiny a sním spojená rodinná solidarita. Další část je věnovaná stáří, potřebám ve stáří a fyziologickým změnám, které ve vyšším věku nastávají. V následující kapitole, která je nazvaná péče o seniora v domácím prostředí, je definována podoba péče o seniora rodinným příslušníkem, rizika, která přináší i důležitost péče o osobu, která sama poskytuje péči seniorovi. Poslední část je věnována psychohygieně pečujících osob. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Zmapovat faktory soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají pečující osoby mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek: "Jak vnímá pečující osoba přínosy a nevýhody soužití se seniorem?", "Jak vidí pečující osoba péči o člena rodiny v budoucnosti, kdy hrozí zhoršení soběstačnosti?", "Jak vnímá pečující osoba využití sociálních služeb v péči o seniora?", "Jak probíhá psychohygiena pečující osoby?" A poslední zněla: "Jaké další zdroje rodina využívá?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrný kvótní a tvořilo ho sedm osob, které pečují o seniora v domácím prostředí. Výzkum proběhl v etapách, nejdříve byl proveden předvýzkum. Poté následoval vlastní výzkum. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracována data a pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři kladou důraz na kvalitní péči o jejich blízké v rámci rodiny a očekávají stejný postoj k péči o ně samé od svých dětí. Rádi by ale uvítali jistou formu odlehčení k získání více času, který mohou věnovat relaxaci a zájmům. Dále byly zjištěny faktory ovlivňující soužití se seniorem v jedné domácnosti, a to např.: nezájem a malá informovanost o sociálních službách, málo volného času, výrazná psychická náročnost, ale velkou roli při péči v domácím prostředí mají také pocity uspokojení, jistoty a opory. Výsledky mohou sloužit studentům, kteří se zabývají problematikou mezigeneračního soužití a stáří, stejně tak i pro širokou veřejnost k uvědomění si nelehké situace pečujících osob. A v neposlední řadě může posloužit pečujícím osobám, k orientaci v sociálních službách a získání informací o prevenci v rámci osobní psychohygieny.
|
|
| |
|
|
Citová solidarita při péči o seniory
Pacáková, Hana ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá citovou dimenzí mezigenerační solidarity při péči o seniory. Péče o stárnoucího člena rodiny je náročnou životní situací jak pro pečujícího tak pro samotného seniora. Jak danou situaci zvládnou, do značné míry záleží na kvalitě jejich vzájemných vztahů. Práce uvádí čtenáře do teorií souvisejících s citovou solidaritou při péči, zejména do teorie V.L. Bengtsona, o kterou se opírá analyzovaný výzkum a do soudobých českých a zahraničních výzkumů, které se danému tématu věnovaly. Následně jsou kvantitativními metodami na základě dat z výzkumu Prof. Hynka Jeřábka a kol "Rodinná soudržnost 2010" analyzovány vzájemné citové vztahy mezi pečujícím a seniorem z pohledu pečujícího. Pro nalezení faktorů, které vztahy ovlivňují, je využita lineární regresní analýza a současně jsou faktory porovnány pro situaci domácí péče a péče za pomoci instituce. Závěry analýzy potvrzují předpoklad, že citová solidarita je nejčastěji poskytovaným druhem pomoci. Citové vztahy mezi pečujícím a seniorem se vyznačují poměrně velkou mírou vzájemnosti, která se zvyšuje, pokud se pečující stará o vlastní matku a pokud měl v minulosti se seniorem pozitivní citové vazby. Negativně pak na vztahy působí míra závislosti seniora a délka péče. Vzájemné citové vztahy pečující charakterizují skrze různé dimenze...
|
|
| |
|
|
Pohled rodinných příslušníků na možnosti péče o seniora s disabilitou
RAJCHOTOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématikou spojenou s výběrem péče o seniora. V teoretické části jsou vymezeny pojmy senior, disabilita, dále se zde věnujeme tématu senior a rodina a s tím souvisejícím vícegeneračním soužitím, v neposlední řadě rodinné péči o seniory, zdravotně sociální péči o seniory a poté typickým službám pro seniory. Empirická část byla realizována pomocí strukturovaného rozhovoru, v němž bylo osloveno 8 vícegeneračních rodin z oblasti Vltavotýnska, které žijí v jedné domácnosti. Ve výzkumu jsme zjišťovali názory rodinných příslušníků a seniorů na možnosti péče o seniora a následně jsme srovnávali jejich odpovědi. Bakalářská práce nahlíží na odlišnost názorů rodinných příslušníků a seniorů vzhledem k možnostem zajištění péče o seniora. Zajištění péče v přirozeném prostředí je většinou přáním seniora, ale ne vždy se toto přání shoduje s názorem rodinného příslušníka. Velká neinformovanost respondentů má za následek obavy z institucionálního zařízení, případně zkreslené informace a představy o pobytu v zařízení. Neinformovanost se projevila taktéž v případě možnosti poskytnutí rodinné péče o seniora, když rodinní pečující projevili ve většině případů spíše obavu. Respondenti by se tedy měli více orientovat v možnostech péče o seniora, aby jednou mohli seniorovi zajistit důstojné stáří, prožité podle jeho představ tak, aby to přineslo prospěch celé společnosti.
|
|
|
Hodnocení stáří očima mladé generace
STEJSKALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a stáří z pohledu mladé generace. Stárnutí je přirozený proces, který probíhá nepřetržitě po celý život. Lze konstatovat, že stárnutí se vyznačuje nezvratnými změnami, které jsou po fyzické stránce patrné pouhým okem. Stáří je možno charakterizovat jako poslední přirozené období člověka, které nastupuje po vývojových fázích dětství a dospělosti. Určení počátku období stáří bývá obtížné, vzhledem ke skutečnosti, že projevy stáří se u každého jedince objevují v odlišný okamžik. Problematika stáří je naší společností opomíjena a zevšeobecňována jako pasivní období člověka. Nicméně s ohledem na předpovědi populačního vývoje České republiky se domnívám se, že se v následujících letech stane aktuálním tématem. Vyšší zastoupení osob starších 60 let bude mít nepříznivý vliv na ekonomiku státu. Společnost se bude muset vyrovnat se vzrůstajícími nároky na oblast sociální i zdravotní péče. Bakalářská práce, především empirická část, má poukázat na fakt, jak dnešní mladá společnost vnímá tuto opomíjenou kapitolu lidského života, kterou bezesporu stáří je. Pro výzkumné účely byly náhodně vybrány osoby ve věkové kategorii 15 až 25 let, které zastupovaly mladou generaci. Teoretická část je zaměřena na objektivizaci pojmů, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. V těchto kapitolách jsou představeny poznatky řady autorů zabývajících se nejen tématikou stáří. Nalezneme zde pojmy jako je mezigenerační solidarita, generace X, Y, Z, mýty, předsudky a stereotypy o stáří a hodnoty a postoje společnosti k období stáří. Dále je popsán ontologický vývoj člověka /mládí stáří/, demografická situace České republiky a proces stárnutí s obdobím stáří. Empirická část se věnuje vlastnímu šetření, jehož cílem je zjistit vztah mladé generace na stáří. Pro získání dat je zvolena strategie kvantitativního výzkumu, který jako formu sběru dat používá techniku dotazníku. Získaná data byla zpracována do přehledných grafů a níže uvedené hypotézy byly statisticky otestovány. Pro výzkumnou část byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1: Vnímání stáří mladou generací je závislé na pohlaví. Hypotéza 2: Názor mladé generace vůči stáří je ovlivněn existujícími mýty a předsudky ve společnosti. Na základě statistického testování byly obě navržené hypotézy vyvráceny. Nahlížení na poslední vývojové období člověka nezaznamenává razantní změny u mužského a ženského pohlaví respondentů. Dále bylo zjištěno, že mladá generace úsudky o stáří nezakládá na existujících mýtech, stereotypech ani předsudcích ve společnosti. Názor na stáří si jedinci mladší generace utváří pomocí získaných zkušeností. Cílem práce bylo zmapovat názor mladé generace na stáří. Dále bylo zkoumáno, jak se pohledy liší na základě pohlaví a zdali mladá generace je ovlivněna existujícími mýty a předsudky o stáří. Stanovené cíle bakalářské práce byly splněny. Výsledky práce mohou být přínosem pro výuku studentů a pro praxi k využití organizacím věnujícím se mládeži.
|
|
|
Aspekty sociální solidarity ve vnímání mladé generace
VANÍČKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji mladé generace na uplatňování principu sociální solidarity v České republice. Hlavním úkolem této práce je zmapovat oblasti, ve kterých dochází k projevům sociální solidarity a zjistit, jak její plnění přijímají mladí lidé. První polovina teoretické časti je věnována charakteristice sociální solidarity, jejímu vývoji a jednotlivými oblastmi, ve kterých dochází k naplňování tohoto principu. Sociální solidarita plní ve společnosti podstatnou úlohu a je její neodmyslitelnou součástí. Solidarita se uplatňuje jednak v systému sociálního zabezpečení, ve zdravotní, vzdělávací, bytové a rodinné politice či probíhá zcela mimo veřejný sektor. Druhá polovina teoretické části blíže popisuje možné způsoby její realizace vůči určitým sociálním skupinám. Vyobrazeny jsou celkem tři typy solidarity a to povinná, dobrovolná a mezigenerační. Povinná solidarita se uskutečňuje prostřednictvím systému sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Dobrovolná solidarita probíhá převážně mimo veřejný sektor a je více ceněna než solidarita povinná. K realizaci dobrovolné solidarity dochází nejčastěji prostřednictvím různých charitativních a neziskových organizací a hovoří se tak o formálním typu dobrovolnictví. Naopak neformální dobrovolnictví nastává tehdy, když se člověk něčeho vzdá či poskytne pomoc někomu jinému, aniž by za to očekával jakoukoli odměnu. Mezigenerační solidarita byla dříve chápana jako předávání hodnot, norem, znalostí či dovedností v rámci rodiny. V současné době, vzhledem k prodlužování délky života a růstu velikosti populace, roste potřeba mezigenerační solidarity i mimo rodinu. Nástrojem mezigeneračního učení může být právě dobrovolnictví. Praktická část této práce popisuje názory dotazovaných respondentů na uplatňování principu sociální solidarity. K zajištění potřebných informací byla použita kvantitativní forma šetření. Byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo celkem 188 mladých lidí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají praktické uplatnění principu sociální solidarity. Cílem dílčím bylo, jak mladí lidé vnímají povinnou a dobrovolnou solidaritu vůči vybraným sociálním skupinám. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že mladí lidé vnímají lépe solidaritu dobrovolnou, přičemž sami se spíše podílejí na neformálním typu dobrovolnictví. Formální dobrovolnictví, tj. činnost charit či neziskových organizací, však maximálně podporují. U povinné solidarity byly zjištěny drobné odchylky a to u sociálního pojištění, kde se mimo jiné uplatňuje solidarita vysokopříjmových s nízkopříjmovými. Pro výzkum byly dále stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza tvrdila, že mladí lidé budou lépe přijímat dobrovolnou solidaritu než solidaritu povinnou. Druhá hypotéza předpokládala, že mladí lidé budou vnímat pozitivně potřebu realizace mezigenerační solidarity. Obě dvě hypotézy byly statisticky potvrzeny. Domnívám se, že mladí lidé vnímají nastavení sociální solidarity v České republice kladně. Většina oslovených projevuje solidaritu vůči jednotlivým sociálním skupinám a navíc vnímají pozitivně potřebu realizace mezigenerační solidarity. Výsledky však poukazují na mírný nesouhlas s redistribuční politikou státu. Tato práce může posloužit k lepšímu pochopení vztahu mladé generace k základním atributům sociálního občanství. Případně k identifikaci postojů směřujících k omezování míry redistribuce vůči sociálně potřebným jedincům ve společnosti.
|
|
| |
|
|
Senioři na lince důvěry
VYMĚTAL, Aleš
Práce se zabývá problematikou linky důvěry jako sociální služby a krizové pomoci, jež je určena pro seniory. Hlavní část práce se týká seznámení se základní terminologií, jež se týká životního období sénia, dále se věnuje tématu krize, krizové intervence a konečně popisuje fenomén linek důvěry. Praktická část práce obsahuje statistické údaje a komentáře týkající se sociální nonstop linky Senior telefon ŽIVOTa 90, kazuistiku uživatelky zmíněné linky a popis 3 závažných témat, jež se vyskytují na uvedené lince důvěry.
|
host ::
RSS.