|
|
The changes in foreign policy of Russia during the first presidential term of Putin
Muchin, Viktor ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení změn ruské zahraniční politiky v prvním funkčním období prezidenta Putina. Práce se člení do dvou částí- teoretické a praktické. V teoretické části se zaobírám působením jedné z teorie mezinárodních vztahů- sociálním konstruktivizmem, který přinesl změny do zahraniční politiky Ruska právě přes hledání vlastní národní identity. Výzkumnou otázku zaměřuji na to, do jaké míry se projevil národní aspekt Ruska v jeho zahraničné politice. Sociální konstruktivizmus je následovně uvedený v analýze tří doktrinálních dokumentů- Koncepce národní bezpečnosti RF, Vojenské doktriny RF a Koncepce zahraniční politiky RF 2000. V praktické části uvádím aplikaci této teorie na žádouci komplexní spolupráci s USA jako představitelem západní civilizace, a snahu o zachování sféry vlivu na post-sovětský prostor- baltský region, Ukrajinu a Bělorusko.
|
|
|
Plukovník Jaroslav Sommer, osud vojáka poznamenaný dvěma diktaturami
Sommer, Jakub ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Plk. Jaroslav Sommer, osud obyčejného vojáka poznamenaný dvěma diktaturami" se snaží prostřednictvím metody komparace sekundární literatury a vlastního archivního výzkumu, přiblížit život plukovníka Jaroslava Sommera. Autor na základě rodinných informací odhaluje životní příběh svého příbuzného Jaroslava Sommera, který bojoval ve druhé světové válce na Západě. Jeho skutky v československé armádě jsou natolik zajímavé, že si dozajista zasluhují pozornost a detailní historický výzkum. Práce se zaměřuje na životní milníky Jaroslava Sommera, jež jsou zasazeny do dobového kontextu. Autor pomocí získaných materiálů dochází k závěru, že klíčovým faktorem, jenž významným způsobem ovlivnil Sommerův život, je jeho odchod do zahraničního odboje. Zvláště jeho pobyt na Západě, jež byl záminkou pro jeho odchod z armády a následnou perzekuci ze strany komunistické totality, se může považovat za určující. Téma práce je nejen obohacující z perspektivy konkrétní rodinné historie, ale také nám umožňuje otevřít témata, týkající se dobového kontextu. Osud jednoho vojáka nám pomáhá přiblížit spletinou etapu československých, ale zároveň i mezinárodních dějin první poloviny dvacátého století.
|
|
|
Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)
Kolářová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)" se zabývá porovnáním ročníků obou výstav před pádem železné opony. Výstava World Press Photo byla určena pro fotografy Západu, Interpressphoto pak pro fotografy východního bloku. Práce se zaměřuje především na ideologické aspekty obou výstav a pokládá si otázku, zdali byl obraz, který o sobě chtěl Západ (World Press Photo) a Východ (Interpressphoto) vyvolat, podmíněný ideologickým zřízením, jakou míru manipulace obě výstavy vyvolávaly a zdali byla tato manipulace v obou případech srovnatelná, či se výrazně lišila. Práce se dále zaměřuje na porovnávání aspektů vítězných fotografií obou výstav, jako jsou vybraná místa, z nichž jsou fotografie přinášeny, míra dramatičnosti, přístupnosti (nakolik je pro fotografa z dané země snadné/obtížné se do dané země dostat) a důležitosti (nakolik se fotoreportéři zaměřují na země, které disponují velkou rozlohou, bohatstvím a armádními silami). Na začátku práce je vyslovena hypotéza, že míra ideologičnosti byla v obou zemích porovnatelná. Tato hypotéza je pak s pomocí kódovacích tabulek ověřována.
|
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
|
| |
|
|
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dzogčhen a jeho filosofické aspekty v tradici Bön
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá filosofickými aspekty Dzogčhenu, jenož náhled tvoří nejhlubší a nejvlastnější esenci tradice Jungdrung Bön. Dzogčhen je duchovní tradice se specifickým nedualistickým náhledem na svět a člověka. První část se zabývá historií Bönu a rozdělením jeho nauk, a také hlavními dzogčhenovými liniemi v této tradici předávaných. Další část cílí na vysvětlení rozdílů mezi sútrou, tantrou a Dzogčhenem z pohledu bönského Dzogčhenu zejména ve smyslu pojmů základu, cesty a plodu, prázdnoty a jasnosti, vědomí a mysli a jejich přirozenosti. Dále předkládá text Dvanáct malých tanter, který i důsledně vysvětlí a okomentuje. V poslední a klíčové kapitole se práce věnuje filosofickému prozkoumání některých klíčových aspektů Dzogčhenu, zejména pojmu autenticity, a to ve smyslu jak si můžeme být jisti zkušenosti přirozené mysli, když naše vědomí ji nejsou schopna nijak pojmout. Dále dojde na porovnání Parmenidových zlomků s některými východisky buddhistické a dzogčhenové filosofie a vyvozeny možné inspirativní závěry o pojmu myšlení o intencionalitě.
|
|
|
Konfrontace Východní a Západní Spirituality: možnosti a meze současných alternativních přístupů k transcendentnu
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá zkoumáním transcendentna ve vztahu k lidskému bytí skrze extraspektivní a intraspektivní analýzu některých typových odlišností západního a východního přístupu k bytí a z toho vyplývající specifika v pojetí transcendnetna. Zdůraznění některých zásadních typových rozdílů na úrovni extraspektivní. Hledání styčných ploch na úrovni intraspektivní ? skutečných, zdánlivých a možných. Inspirace Jungovým kolektivním nevědomím a procesem individuace jako klíčem k možnému pochopení podstaty člověka jakožto ohniska vztažení univerzálního a individuálního. Transcendentno jako společný cíl, nebo jablko sváru? Jsou východní a západní cesty k transcendentnu vzájemně slučitelné? Je možná dialektika východního a západního přístupu k transcendentnu, která by ukázala ?vyššího třetího? v podobě nejzákladnější a nejzazší formy zkušenosti, neredukované uchopujícím výkladem? Integrace vědomého a nevědomého jako základní stavební kámen mostu mezi Východem a Západem.
|
host ::
RSS.