|
|
Praktická efektivita kontejnerů
Halámka, Jan ; Letko, Zdeněk (oponent) ; Holík, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá teoretickým a praktickým porovnáním následujících kontejnerů: vector, deque, list, hash table, avl-tree, red black tree, splay tree, sg-tree, treap, B-tree, binomiální halda, fibonacciho halda, rope, skiplist při práci s množinami. U každé z nich jsou v práci zmíněny jejich asymptotické třídy složitosti, amortizované složitosti a složitosti v průměrném případě. U každé struktury je rovněž zmíněn způsob jakým se dá implementovat a jak vypadá v paměti počítače. Pro porovnání byla v práci rovněž navržena a implementována sada testů jejíž výsledky jsou k dispozici.
|
|
|
Generování realistických modelů stromů
Kučerňák, Martin ; Nečas, Ondřej (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá generováním realistických modelů stromů. Je stručně popsán vývoj a růst stromů, a faktory které je ovlivňuji. Po té je shrnut vývoj systémů pro generování modelů stromu a popsány vybrané systémy. Dále je navržen jednoduchý stochastický model pro jejich generování, a popsána aplikace ve které je tento model implementován. Tento model je pak porovnán s existujícími používanými modely a nástroji, popsány jeho výsledné vlastnosti a naznačeno v kterých oblastech je třeba jej zlepšit.
|
|
|
Modely transformátorů pro výukové účely
Beran, Vojtěch ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a realizace modelů transformátoru v programu Matlab a Simulink. Navržené modely objasňují teoretické předpoklady modelů. Cílem je zároveň vytvořit návody k použít těchto modelů. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na teorii transformátoru, která definuje vlastnosti, fyzikální veličiny, parametry a vztahy mezi nimi. V této části je definován přechod ze základního modelu k modelům napěťového a proudového transformátoru, které tvoří základ k realizaci modelů v programu Simulink. Další část popisuje vektorovou transformaci potřebnou k modelování třífázové soustavy, určení výkonu, napětí a proudu na transformátoru a změně zapojení jeho vinutí a zátěže. Poslední část popisuje nelinearitu magnetického obvodu. Praktická část bakalářské práce se věnuje praktické realizaci modelů transformátoru v programu Simulink. Mezi realizované modely patří model transformátoru napětí a proudu. Každý model má svou lineární a nelineární podobu a může pracovat v jednofázové nebo třífázové soustavě. Výstupem simulace jsou hodnoty a průběhy napětí, proudu a výkonů transformátoru při zadané zátěži. Pro každý model je uveden stručný návod k obsluze.
|
|
|
Příprava a charakterizace cílených mRNA/DNA transfekčních nanovektorů
Horák, Tomáš ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Skopalík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá genetickým inženýrstvím, zejména transfekcí DNA do MSC (Mesenchymal stromal cells) a dendritických buněk. Pro vnesení vektoru do buněk byly odzkoušeny jak lipoplexy, tak kovové magnetické nanočástice. Zkoumání bylo zaměřeno na nalezení účinnějších metod transfekce. Dle analýzy na MADLS a gelové elektroforéze byly zjištěny aspekty hrající důležitou roli při konjugaci a následné transfekci. Konjugace nastává již po 4 minutách, jak dokládá nárůst zeta-potenciálu, avšak pro dosáhnutí plné konjugace je potřeba inkubovat vzorek 20 min. Při neúplné konjugaci na železité nanočástice docházelo k výskytu silných interakcí nosič-nosič, a tím tvoření nežádoucích slepenců. Enkapsulace do lipozómů s kationickou úpravou povrchu proběhla bez komplikací. Úspěšnost exprese proteinu značeného GFP po transfekci těmito metodami byla vyčíslena na 95%, resp. 91%. Tento výsledek je připisován malé cytotoxicitě. Komerční otestované kity na dendritických buňkách však měli úspěšnost pod 5% s vysokou cytotoxicitou.
|
|
|
Příprava a charakterizace cílených mRNA/DNA transfekčních nanovektorů
Horák, Tomáš ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Skopalík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá genetickým inženýrstvím, zejména transfekcí DNA do MSC (Mesenchymal stromal cells) a dendritických buněk. Pro vnesení vektoru do buněk byly odzkoušeny jak lipoplexy, tak kovové magnetické nanočástice. Zkoumání bylo zaměřeno na nalezení účinnějších metod transfekce. Dle analýzy na MADLS a gelové elektroforéze byly zjištěny aspekty hrající důležitou roli při konjugaci a následné transfekci. Konjugace nastává již po 4 minutách, jak dokládá nárůst zeta-potenciálu, avšak pro dosáhnutí plné konjugace je potřeba inkubovat vzorek 20 min. Při neúplné konjugaci na železité nanočástice docházelo k výskytu silných interakcí nosič-nosič, a tím tvoření nežádoucích slepenců. Enkapsulace do lipozómů s kationickou úpravou povrchu proběhla bez komplikací. Úspěšnost exprese proteinu značeného GFP po transfekci těmito metodami byla vyčíslena na 95%, resp. 91%. Tento výsledek je připisován malé cytotoxicitě. Komerční otestované kity na dendritických buňkách však měli úspěšnost pod 5% s vysokou cytotoxicitou.
|
|
|
Znovupoužitelný 2D editor pro webové aplikace
Schneider, Martin ; Hradiš, Michal (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizovat 2D editor jako knihovnu pro webové aplikace společně s testovací aplikací. Knihovna primárně cílí na prostředí segmentačních neuronových sítí a vzdáleného použití s optimalizacemi na přenos dat. Nejprve se čtenář seznámí s problematikou vývoje frontendových aplikací se zaměřením na editaci 2D grafiky a zobrazování obrazových dat. Dále je uvedena analýza potřeb na 2D editor s využitím pro editaci anotací a zobrazování výsledků v úlohách počítačového vidění. Výsledek analýzy je posléze převeden na návrh systému, který je následně implementován a otestován.
|
|
|
Vektorová metoda analýzy kinematiky mechanismů
Lauko, Miroslav ; Marcián, Petr (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
This work contains the analysis of kinematic chains by numerical methods using the vector method. Three types of chains, a four-joint chain, a crank chain and a robotic manipulator were selected as an example for analysis. The analysis was carried out in the Matlab program, where a graphical user interfaces were created. In these interfaces, the movement of individual chains is simulated together with the display of important parameters.
|
|
|
Ptačí plasmodia a jejich vliv na hostitele
Dulavová, Kristýna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Ptačí plasmodia jsou jednobuněční (a vnitrobuněční) krevní paraziti skupiny Apicomplexa, Haemopospororida, kteří využívají ve svém dvouhostitelském cyklu krevsající hmyz (komára) jako vektora a ptáka jako mezihostitele, u kterého mohou vyvolat ptačí malárii. Ptačí plasmodia jsou rozšířena téměř po celém světě a napadají široké spektrum hostitelů. Jejich vliv nejvíce pocítily populace endemických ptáků na Havajských ostrovech, kdy se vinou nechtěné introdukce vhodného vektora začalo plasmodium (zejména Plasmodium relictum) rapidně šířit a spolu s ptačími neštovicemi zdecimovalo velkou část zdejších ptačích populací; mnoho z přeživších druhů je dodnes ohroženo. Tato práce se věnuje vlivu ptačích plasmodií zejména na jejich ptačí hostitele. Nejvýraznějšími patologiemi způsobovanými ptačími plasmodii u ptáků bývá silná anémie, jakožto i poškození četných orgánů (př. mozek, játra, plíce, ledviny, slezina) způsobené tvorbou exoerytrocytických stádií (zejména fanerozoitů) v endoteliárních buňkách kapilár, a to společně s vnějšími projevy jako je např. letargie, dýchací obtíže, slabost, nechutenství, někdy i ztráta váhy a další, přičemž jednotlivé druhy plasmodií mají na různé druhy ptáků různý vliv. Zajímavým jevem je vznikající tolerance vůči ptačí malárii u šatovníků amakihi (Hemignathus virens)...
|
|
|
Přenos významných rostlinných virů mšicemi
ŠEDOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá mšicemi jako přenašeči mnoha významných rostlinných virů. V práci jsou popsány jednotlivé mechanismy přenosu virů hmyzími vektory. Mšice mohou v důsledku přenosu virů způsobit obrovské ztráty na výnosu pěstovaných plodin a ovocných dřevin. Cílem práce bylo molekulárními postupy identifikovat mšice jako možné přenašeče rostlinných virů. Analýza vzorků mšic spočívala v izolaci DNA, amplifikaci COI genu DNA metodou PCR a vizualizaci PCR produktů na agarózovém gelu. Vzorky amplifikované DNA byly enzymaticky přečištěny a zaslány na sekvenaci do externí laboratoře. Pomocí programu BLAST byly identifikovány druhy mšic podle vložených sekvencí vzorků. Podařilo se identifikovat 7 druhů mšic (A. nasturtii, A. cacaliasteris, B. brassicae, D. platanoidis, M. euphorbiae, R. padi, U. cirsii) a 2 druhy parazitoidů (A. colemani, D. rapae).
|
|
|
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
|
host ::
RSS.