|
| |
|
|
Autismus a hra
SEDLÁČKOVÁ, Karolína
Diplomová práce nazvaná Autismus a hra se skládá z teoretické a praktické části. Úvod teoretické části je věnován obecným poznatkům o autismu, následují stěžejní kapitoly práce zaměřené na vizuální komunikaci, vizuální komunikační strategie v autismu a kompenzační pomůcky. Obsahem praktické části je popis vzniku a řešení mnou navržené kompenzační pomůcky vizuálního kalendáře pro lepší orientaci v delším časovém prostoru. V závěru práce je zhodnoceno využití vizuálního kalendáře v praxi. Součástí je i obrazová příloha.
|
|
|
Možnosti v používání kompenzačních pomůcek u pacientů s Bechtěrevovou chorobou
KULHÁNKOVÁ, Barbora
V teoretické části práce je popsáno samotné onemocnění. Jedná se o revmatické onemocnění, při kterém dochází k zánětlivým procesům v oblasti páteře. Choroba je též označována jako Ankylozující spondylitida. Typickým příznakem Bechtěrevovy choroby je ztuhlost a následná bolestivost zad. Základem úspěšné léčby je užívání nesteroidních antirevmatik a analgetik. Nejdůležitějším prvkem je ale pravidelné cvičení, bez kterého může u klientů dojít až k trvalé invaliditě, kdy se stávají závislými na pomoci druhých. Součástí úspěšné léčby jsou i opakované návštěvy lázní. Práce pojednává také o roli sestry, která s týmem odborníků, jako jsou fyzioterapeuté, ergoterapeuté i sociální pracovníci, pečuje nejen o potřeby klienta, ale také o vzdělávání jeho samotného i jeho rodinných příslušníků. Sestra by pacientům s touto diagnózou měla zdůrazňovat důležitost pravidelných rehabilitací a užívání předepsaných léků. Nejdůležitější část práce je věnována kompenzačním pomůckám, které klientům umožňují zmírnění bolestí během pohybu a navracejí pacienty zpět do běžného života.K využití kompenzačních pomůcek, jako jsou vycházkové hole, pojízdná chodítka, ale také hygienické pomůcky s dlouhou rukojetí, nemocní přistupují v pokročilých fázích nemoci, kdy je pro ně již běžný pohyb obtížný a bolestivý. Dále se zde zmiňuji o možnostech zapůjčení nebo zakoupení těchto pomůcek. K těmto účelům slouží půjčovny kompenzačních pomůcek a obchody se zdravotními potřebami, které tyto pomůcky nabízejí. Další část práce je věnována příspěvkům na pomůcky, které klientům poskytuje jejich zdravotní pojišťovna. Důležitost je též přikládána změnám v životě i prostředí nemocného, které se získáním kompenzačních pomůcek mohou nastat. Základním cílem práce je zmapování možností v používání kompenzačních pomůcek u osob s Bechtěrevovou chorobou. Pro jeho dosažení jsem vybrala dvě výzkumné otázky. První odpovídá na to, jaké druhy kompenzačních pomůcek klienti nejčastěji používají a jakým způsobem je získávají. Druhou otázkou je zkoumán vliv kompenzačních pomůcek na život klientů. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí kvalitativní výzkumné metody. Pro tyto účely byl zvolen polostrukturovaný hloubkový rozhovor s klienty, u nichž Bechtěrevova choroba propukla a kteří pro každodenní aktivity využívají kompenzační pomůcky. Získaná data dokazují, že nejběžněji užívanými pomůckami jsou takové pomůcky, které můžeme vidět u osob s pohybovými problémy. Klienti si pomůcky ve většině případů hradí sami. Poukazy vypsané lékaři jsou využívány pouze pro získání francouzských berlí. Bechtěrevova choroba je doposud nevyléčitelnou nemocí. Bez pravidelného cvičení, opakovaných léčebných pobytů v lázních a užívání léků může mít choroba pro nemocné velmi vážné následky. Tato práce může být využita jako podklad pro odborné brožurky pro klienty s poruchou pohybového aparátu.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů se spinální svalovou atrofií - využití terapeutických metod a kompenzačních pomůcek k oddálení neuromuskulárních deformit páteře
KUBIČKOVÁ, Karolína
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice spinální muskulární atrofie (SMA), vlivu prováděné terapie a využívaných kompenzačních pomůcek na progresi nemoci. SMA je autozomálně recesivní genetické progredující onemocnění nervosvalového aparátu, při kterém postupně dochází v důsledku poškození motoneuronů předních rohů míšních ke svalové hypotonii až atrofii. Řadí se mezi vzácná dědičná onemocnění, kdy jsou oba rodiče postiženého nositelé defektního genu, ačkoliv u nich samotných se nemoc neprojevila. Onemocnění u středních a těžších forem SMA se začíná obvykle projevovat v raném dětském věku. Rychlost progrese onemocnění je u každého jedince jiná. Pacienti, kteří trpí touto chorobou, jsou ve velké většině případů odkázáni na invalidní vozík a je u nich výrazně zkrácena délka života. Patogeneze ani léčba nejsou v současné době zatím známy (Nováková, Havlová, Böhm; 2006). Jedním z velkých problémů, které nemoc přináší, je vznik neuromuskulárních deformit páteře, které se postupně zhoršují. Progredující skolióza je často tak významná, že je nezbytná operativní léčba, neboť již dochází k útlaku vnitřních orgánů a konzervativní terapie už není dostačující. Pacienti si také často stěžují na bolestivost zad a kyčelních kloubů. Z pohledu fyzioterapie je nezbytné zvolit správnou, individuální terapii pro každého jedince se SMA a pacientovi doporučit vhodné kompenzační pomůcky. Zvláště velkou pozornost je nutné věnovat volbě vozíku. Při jeho výběru je důležité dbát na správný sed a dostatečnou stabilitu trupu, neboť ve vozíku tráví pacienti se SMA většinu svého času, a proto je důležité, aby jim zajišťoval dostatečný komfort, pohodlí a zároveň, aby co nejvíce zamezil rozvoji deformit páteře, obliquit pánve atd. V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na vymezení nemoci SMA. Uvedla jsem klasifikaci SMA, možnosti terapie, zmínila jsem využívané fyzioterapeutické metody, které se nejčastěji aplikují v terapii. Zaměřila jsem se na používané kompenzační pomůcky, bez kterých by se nemocní se SMA v běžném denním životě neobešli, a které jsou možnou alternativou umožňující zpomalení progrese nemoci. Kvalitní a vhodně zvolená kompenzační pomůcka se podílí na částečném zpomalení vzniku či postupu neuromuskulárních deformit páteře. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat možnosti aplikovatelné fyzioterapie u SMA, zda se terapeutickými metodami dá do určité míry ovlivnit progrese nemoci a jak jsou kompenzační pomůcky dostupné a efektivní.
|
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Nevhodná obuv jako jedna z příčin deformit nohou,vliv prevence a efekt kompenzačních pomůcek
KAŇKOVSKÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou nejčastějších deformit nohy způsobených především vlivem nesprávné obuvi a dalších příčin, které zjišťuji na základě dotazníku v praktické části. V teoretické části jsem podrobněji rozebrala problematiku nohou a jejich nejčastějších získaných deformit. Zaměřila jsem se zde především na prevenci. Dále ve své také práci zmiňuji efekt a důležitost nošení kompenzačních pomůcek v obuvi. Je zde také přehled základních požadavků, podle kterých vhodnou obuv vybírat a je zde zmíněno jak bychom měli co nejoptimálněji zatěžovat nohu ve sportu či běžných činnostech. Praktická část zahrnuje vyhodnocení šetření aplikovaného na osobách, které navštívili Centrum technické ortopedie z důvodu nějakého problému týkajícího se potíží v oblasti nohou. Výzkumnou metodou byl dotazník, kde zjišťuji, jaká obuv k získaným deformitám nohy přispívá nejvíce, jestli užívají kompenzační pomůcky a které z nich uvedly zkoumané osoby jako nejefektivnější.
|
|
|
Využití kompenzačních pomůcek nemocnými s revmatoidní artritidou v ošetřovatelské praxi.
RAZIMOVÁ, Lada
Práce se zabývá se problematikou onemocnění revmatoidní artritida, potřebami nemocného s revmatoidní artritidou v ošetřovatelské praxi, rolemi sestry v péči o takto nemocné, spoluprácí sestry s fyzioterapeutem, ergoterapeutem a využitím kompenzačních pomůcek nemocnými v sebeobslužných činnostech. Pro práci byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky. Cíl 2: Zjistit, v jaké oblasti sebepéče potřebují pacienti s revmatoidní artritidou využít kompenzační pomůcky. Cíl 3: Zjistit, zda jsou kompenzační pomůcky pro pacienty s revmatoidní artritidou dostupné. Cíl 4: Zmapovat, zda mají pacienti s revmatoidní artritidou informace o kompenzačních pomůckách v oblasti hygienické péče. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny 4 hypotézy. H 1: Pacienti s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky. Tato hypotéza byla potvrzena. H 2: Pacienti s revmatoidní artritidou využívají kompenzační pomůcky nejčastěji v oblasti hygienické péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. H 3: Kompenzační pomůcky pro pacienty s revmatoidní artritidou jsou dostupné. Tato hypotéza byla potvrzena. H 4: Pacienti s revmatoidní artritidou mají informace o kompenzačních pomůckách v oblasti hygienické péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Výzkumné šetření probíhalo v revmatologických ambulancích a sdružení Revma liga. Byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků. Výzkumný soubor byl vytvořen ze 131 respondentů. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní s revmatoidní artritidou znají kompenzační pomůcky v oblasti hygienické péče, vyprazdňování, stravování, oblékání, chůzi a pomůcky jsou pro ně dostupné. Převážná většina nemocných však pomůcky nepotřebuje, nebo je nepoužívá. V souvislosti s výsledky práce a danou problematikou byl vytvořen informační leták určený nemocným s revmatoidní artritidou, který by jim mohl přinést užitečné informace či odkazy. Jako vhodné se nám jeví umístit leták do revmatologických ambulancí. Výsledky práce by mohli přinést další poznatky klientům Revma ligy. Dále by práce mohla sloužit jako výukový materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Problematika bezbariérovosti kulturních památek z pohledu jejich vlastníka. Na příkladu jihočeských památek ve státním, církevním a osobním vlastnictví
JIRKŮ, Lenka
Cílem práce byla problematika bezbariérového přístupu pro tělesně postižné do kulturní památky z hlediska vlastnictví objektu {--} zkoumala jsem přístupy státních, církevních a soukromých majitelů památek. V teoretické části se zabývám tématem integrace tělesně postižených, vlastní klasifikací bezbariérovosti objektů, rehabilitačnímu inženýringu (pomůcek pro bezbariérové prostředí) a příslušné legislativě. V praktické části jsem popsala, jak se zpřístupnění prohlídkových tras řeší na hradech, zámcích a klášterech v Jižních Čechách. Zaměřila jsem se zejména na identifikaci rozdílů z hlediska typu vlastníka objektu a publicitu bezbariérových tras.
|
|
|
Typy tyflopedických a tyflopedicky využitelných pomůcek
ZETKOVÁ, Bohumila
Tato práce s názvem {\clqq}Typy tyflopedických a tyflopedicky využitelných pomůcek`` je zaměřena na problematiku zrakově znevýhodněných osob. V teoretické části mé bakalářské práce se zmiňuji o anatomii zrakového ústrojí, oftalmopedii, zrakovém postižení, příčinách zrakového postižení, zrakových vadách a úrazech oka. Nemohla jsem také opomenout organizace zabývající se zrakově znevýhodněnými občany a legislativu, která přímo souvisí s danou problematikou. Již z názvu bakalářské práce vyplývá úzké zaměření pouze na okruh umožňujících, zkvalitňujících a nahrazujících pomůcek. Pomocí metody dotazování a technikou sběru dat dotazníku mělo být odpovězeno na tuto základní hypotézu: Využitelnost elektronických pomůcek pro zrakově znevýhodněné je vzhledem k jejich finanční a jiné náročnosti přiměřená stavu dnešní společnosti. Celkový počet respondentů jenž se zapojili do výzkumu je 48, přičemž všichni pocházejí z Jihočeského regionu. Cílem mého snažení bylo zmapovat četnost užívání různorodých druhů tyflopedických pomůcek, jejich využití a také dostupnost pro zrakově znevýhodněné v Jihočeském regionu. V dotazníkovém šetření bylo respondentům předloženo 14 otázek a dvě podotázky, z čehož první tři byly stratifikační a zbylé otázky se týkaly možného využití různých typů tyflopedických pomůcek. Po srovnání všech výsledků jsem zjistila, že se mi hypotéza, kterou jsem si stanovila, potvrdila. Ale domnívám se, že by mělo dojít ke zvýšení příspěvků na tyto tyflopedické pomůcky, neboť cenové relace, v nichž se pomůcky pohybují, stále dosahují nemalých částek. Tato práce by mohla posloužit nejen jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty, ale jako informační a ucelený materiál pro osoby, které se touto problematikou chtějí zabývat.
|
|
|
Sociální aspekty po amputacích končetin u dětí a dospělých
HANZLÍKOVÁ, Soňa
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení sociálních aspektů po amputacích končetin u dětí a dospělých. Práce je rozdělena na několik částí. V první, teoretické části, je pozornost věnována historii provádění amputací a indikacím k amputaci končetiny. Zároveň je zde sestaven přehlad amputačních linií na horních i dolních končetinách. V této části je rovněž uveden seznam indikací vedoucích k amputaci končetiny. Dále jsou zde uvedeny teoretické poznatky z ucelené rehabilitace, zejména rehabilitace léčebné, sociální a pracovní. V praktické části diplomové práce jsou prezentována data získaná vyhodnocením vlastního výzkumu. Výzkum byl proveden kvantitativní, dotazníkovou metodou. Po vyhodnocení výzkumu byly všechny tři stanovené hypotézy potvrzeny. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že děti a mladiství po amputaci končetiny nepociťují znevýhodněnost, kterou tento zákrok přináší. Hypotéza č. 2: Ženy se s amputací končetiny hůře psychicky vyrovnávají než muži. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že amputace horní končetiny je větším handicapem, vzhledem k uplatnitelnosti na trhu práce, než ztráta dolní končetiny. V praktickém vyhodnocení jsou rovněž uvedena jednotlivá srovnání výsledků výzkumu s odbornou literaturou. Hlavním přínosem práce je zpřehlednění dané problematiky a umožnění snazší orientace v sociální situaci po amputaci končetiny.
|
host ::
RSS.