|
|
Příprava a charakterizace koloidů hyaluronanu s micelárními agregáty pro nanomedicínské aplikace.
Pilgrová, Tereza ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Reháková, Milena (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na studium přípravy a charakterizaci koloidních systémů vznikajících na základě interakcí hyaluronanu s micelárními agregáty. Teoretická část práce se věnuje nosičovým systémům, popisu použitých materiálů a metodám charakterizace studovaných systémů, zejména fluorescenční spektroskopii, dynamickému rozptylu světla a turbidimetrii. Experimentální část je zaměřena na objasnění vyhodnocení naměřených dat. Výsledková část práce je rozdělena na dvě podsekce věnující se různému způsobu přípravy komplexů hyaluronan-tenzid. Indukované agregáty hyaluronanu se Septonexem jsou charakterizovány z hlediska jejich vzniku a stability, přičemž výsledky jsou porovnávány s již dříve studovaným tenzidem CTAB. V druhé části jsou pak diskutovány tzv. ovrstvené micely, jejich formace, vlastnosti a stabilita.
|
|
|
Kvalita hydrofobních domén v systémech polyelektrolyt-tenzid
Holínková, Petra ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byly pomocí fluorescenční spektroskopie zkoumány fotofyzikální vlastnosti čtyř fluorescenčních sond v závislosti na viskozitě jejich okolí. Pro sondy DPH, DPB a perylen byla stanovena závislost anizotropie fluorescence a pro P3P závislost poměru excimer/monomer na viskozitě prostředí. Anizotropní sondy DPH a perylen byly dále použity pro studium interakcí mezi hyaluronanem a kationaktivním tenzidem CTAB (koncentrace pod CMC) ve vodném prostředí a v 0,15 M NaCl. Informace o vznikajících hydrofobních doménách byly získány měřením anizotropie a intenzity fluorescence v závislosti na koncentraci CTAB ve vzorku. Bylo zjištěno, že ve vodném prostředí již po prvních přídavcích CTAB k hyaluronanu vznikají malé hydrofobní domény navázané na jeho řetězec. Od určité vyšší koncentrace CTAB se tvoří gelová oblast a dochází k fázové separaci. Po přídavku NaCl dochází k reorganizaci tohoto systému a u vyšších koncentrací CTAB pravděpodobně ke vzniku volných micel v roztoku.
|
|
|
Technika anisotropie a časově rozlišené anisotropie ve výzkumu koloidních systémů
Holínková, Petra ; Táborský,, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly z hlediska mikroviskozity zkoumány kapalné a kondenzované systémy tvořené hyaluronanem (Hya) a kationtovým tenzidem cetyltrimethylamonium bromidem (CTAB). U vzorků byly měřeny excitační a emisní spektra, doba života, anizotropie ustálené fluorescence a časově-rozlišená anizotropie fluorescence. Nejprve byl studován vznik hydrofobních domén v systému Hya-CTAB při koncentracích CTAB nižších než jeho kritická micelární koncentrace ve vodném prostředí a v prostředí 0,15M NaCl. Ukázalo se, že ve vodném prostředí dochází ke vzniku malých hydrofobních domén navázaných na řetězci Hya a od určité vyšší koncentrace CTAB dochází k fázové separaci a vzniku kondenzované fáze. Vlivem přídavku NaCl pak dochází k přebudování tohoto systému, které pravděpodobně vede ke vzniku volných micel v roztoku. Dále byly zkoumány kondenzované fáze systému Hya-CTAB-NaCl při vysokých koncentracích tenzidu v průběhu čtrnáctidenního stárnutí. Ukázalo se, že hydrofobní domény jsou z hlediska mikroviskozity stálé, zato u hydrofilních částí dochází k jejímu postupnému snižování.
|
|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
|
|
Příprava a charakterizace magnetických nanočástic povrchově modifikovaných surfaktanty
Solnička, Ondřej ; Másilko, Jiří (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla příprava a charakterizace nanočástic oxdidu železnato-železitého, které byly modifikovány povrchově aktivními látkami. K modifikaci byly použity látky CTAB, TTAB a Septonex. Následně byla u vytvořených nanočástic provedena charakterizace metodami elementární analýzy, termogravimetrie, FTIR spektrometrie, dynamického rozptylu světla, a také byly tyto částice postoupeny i morfologickému zhodnocení metodou transmisní elektronové mikrospkopie (TEM). Výstupy z jednotlivých měření bylo zjištěno, že nanočástice Fe3O4 se surfaktanty dosahovaly v pořadí CTAB, TTAB a Septonex velikostí 85,9 nm, 108,3 nm a 246,6 nm. Připavené modifikované nanočástice vyjma nanočástic modifikovaných Septonexem vykazovaly velmi stabilní chování a nízkou míru agregace, Septonexem obohacené nanočástice měly větší tendenci k agregaci.
|
|
|
Pokročilé fluorescenční techniky ve výzkumu micelárních systémů a jejich interakcí s biopolymery
Holínková, Petra ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Táborský, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce je věnována studiu pokročilých stacionárních a časově rozlišených fluorescenčních technik určených pro výzkum vlastností micelárních systémů. Vybrané fluorescenční metody byly použity pro charakterizaci kationtových micelárních systémů septonexu a CTAB a následně pro studium jejich interakcí s hyaluronanem. Za pomoci pyrenu jako fluorescenční sondy bylo studováno agregační chování daných tenzidů, z emisního polaritního indexu pyrenu byla určena jejich kritická micelární koncentrace (CMC) a pomocí zhášení fluorescence pyrenu agregační číslo micel. Dále byly studovány změny základního fluorescenčního chování fluoresceinu a prodanu v koncentrační škále septonexu od velmi nízkých koncentrací pod CMC až po několikanásobně vyšší koncentrace než CMC. Velkou kapitolu tvoří studium Försterova přenosu energie mezi perylenem a fluoresceinem v micelárním prostředí daných tenzidů a vliv přídavku hyaluronanu do tohoto systému. Následující kapitola je věnováno stacionárnímu a časově rozlišenému měření anizotropie fluorescence a jeho použití pro studium vlivu postupného přídavku hyaluronanu k micelárnímu roztoku septonexu a CTAB. Poslední kapitola pojednává o fotofyzikálním chování prodanu v různých prostředích (voda, septonex pod i nad CMC, roztok hyaluronanu, micelární roztok septonexu s hyaluronanem), které bylo diskutováno na základě měření časově rozlišených spekter.
|
|
|
Vliv molekulové hmotnosti polymerů na fázově separované hydrogely
Kolomá, Nikola ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním jednotlivých systémů směsí hyaluronanů. Veškeré směsi hyaluronanů byly připraveny při molekulových hmotnostech 15-30 kDa, 80-150 kDa nebo 1500-1750 kDa. Tyto jednotlivé molekulové hmotnosti byly kombinovány v různých poměrech, nejčastěji však v poměrech 70:30, 50:50 a 30:70. Pro všechny namíchané vzorky byl použit tenzid Septonex s rozdílem posledního experimentu, kdy bylo použito také CTAB. Zpočátku byly vzorky gelů připraveny suchou cestou z jednotlivých prášků, při přesně vypočítaných navážkách. Veškeré roztoky byly ale připraveny mokrou cestou, pomocí zásobních roztoků o přesně vypočítaných koncentracích. Fyzikální gely byly tedy připraveny kombinací Septonexu a různých molekulových hmotností hyaluronanu. Vznikaly nepravidelné tvary, které bychom mohli charakterizovat jako „kuličky“ či „perličky“. Po odstání vzorku se v určitém čase jednotlivé části gelu slévaly do jedné vrstvy gelu. S fyzikálními gely bylo provedeno několik experimentů, při kterých bylo zkoumáno především chování směsí a rozdíly způsobené jinou molekulovou hmotností. Veškeré fyzikální či chemické vlastnosti byly pozorovány především vlastním okem, popsány a na závěr vyfotografovány. Při experimentech bylo použito hydrofobní barvivo olejová červeň, které sloužilo k lepšímu vizuálnímu porovnání vzorků mezi sebou. Posledním experimentem bylo reologické měření, při kterém bylo možné charakterizovat viskozitu jednotlivých vzorků.
|
|
|
Příprava a charakterizace koloidů hyaluronanu s micelárními agregáty pro nanomedicínské aplikace.
Pilgrová, Tereza ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Reháková, Milena (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na studium přípravy a charakterizaci koloidních systémů vznikajících na základě interakcí hyaluronanu s micelárními agregáty. Teoretická část práce se věnuje nosičovým systémům, popisu použitých materiálů a metodám charakterizace studovaných systémů, zejména fluorescenční spektroskopii, dynamickému rozptylu světla a turbidimetrii. Experimentální část je zaměřena na objasnění vyhodnocení naměřených dat. Výsledková část práce je rozdělena na dvě podsekce věnující se různému způsobu přípravy komplexů hyaluronan-tenzid. Indukované agregáty hyaluronanu se Septonexem jsou charakterizovány z hlediska jejich vzniku a stability, přičemž výsledky jsou porovnávány s již dříve studovaným tenzidem CTAB. V druhé části jsou pak diskutovány tzv. ovrstvené micely, jejich formace, vlastnosti a stabilita.
|
|
|
Fluorescenční korelační spektroskopie v koloidních systémech
Janíček, Tomáš ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na pozorování stability a interakce koloidních systémů tvořených micelami povrchově aktivního CTAB v roztoku kyseliny hyaluronové a vody pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie. Jako Fluorescenční sonda byla použita Nilská červeň. Měření bylo provedeno pro různé koncentrace kyseliny hyaluronové. Byly použity tři různé velikosti kyseliny hyaluronové. Cílem práce bylo zjistit chování částic CTAB při tvorbě micel v závislosti různých velikostech a koncentracích hyaluronanu. Pro porovnání měření hyaluronanu byl použit polymer Poly(sodium-4-styrensulfonát).
|
|
|
Izolace DNA třešně (Prunus avium L.)
Hřebcová, Kateřina ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Korecký, Jiří (oponent)
Základním a zásadním krokem pro všechny molekulárně-biologické studie a analýzy je izolace kvalitní DNA v dostatečném množství a čistotě. Proces její extrakce je u rostlinného materiálu komplikován přítomností látek, jako jsou např. polyfenoly, polysacharidy, proteiny nebo jiné metabolity, které při současné extrakci s nukleovými kyselinami mohou působit jako inhibitory PCR a vzorky pro další analýzy v podstatě znehodnotit.
Cílem této práce bylo zmapovat používané metody izolace rostlinné DNA, metody izolace DNA třešně, a v experimentální části porovnat výsledky vybraných metod izolace rostlinné DNA z hlediska kvantity a kvality získané DNA. DNA byla izolována z různých tkání druhu Prunus avium L., konkrétně z čerstvých listů, pupenů a zmrazených embryí několika odrůd. Původním záměrem bylo porovnat výsledky získané za pomoci dvou komerčních extrakčních kitů (DNeasy Plant Mini Kit firmy Qiagen a GeneEluteTM Plant Genomic DNA Miniprep Kit firmy Sigma Aldrich). První z kitů byl nahrazen kitem pro rychlé použití DEP-25 DNA Extraction Kit firmy Top-Bio a zařazen byl též klasický protokol extrakce DNA metodou CTAB, a to ve dvou variantách bez zařazení RNázy a se zařazením RNázy do protokolu.
Získané výsledky ukázaly statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými použitými metodami, a to jak z hlediska kvality tak i kvantity DNA. Předpoklad, jehož podkladem byly i literární studie, že komerční kity pro izolaci rostlinné DNA nevykazují vždy relevantní výsledky, nebyl přesvědčivě potvrzen. Klasický protokol metody CTAB pak potvrdil předpoklad získání DNA v přijatelné kvalitě i kvantitě pouze u některých tkání. Výsledky měření spektrofotometrií byly podpořeny analýzami PCR (polymerázová řetězová reakce) provedenými se získanými vzorky DNA a jsou po statistickém vyhodnocení předmětem diskuse.
|
host ::
RSS.