|
|
Podnikatelský záměr na vybudování centra pohybové terapie
Herman, Alexander ; Mach, Drahomír (oponent) ; Hanušová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá podnikatelským záměrem vybudování Centra pohybové terapie a kompletním sestavením podnikatelského plánu, při jehož sestavování byly provedeny nejrůznější analýzy trhu a metody pro identifikaci rizik. Financování je z části zajištěno prostřednictvím Norských fondů, dále pak podnikatelským úvěrem a vlastními prostředky. Závěrem tato práce hodnotí proveditelnost samotného návrhu.
|
|
|
Biofeedback pomocí 3D proximitního snímače
Vačkářová, Klára ; Koťová, Markéta (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na tematiku aplikace senzoru Microsoft Kinect v biomedicínské oblasti. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné znalosti z oblasti senzorů, dále je konkrétně popsán senzor Kinect. Druhá část se věnuje praktické realizaci programu, který pomocí vizuálního biofeedbacku informuje pacienta o tom, zda provádí daný pohyb správně, či nikoli. Pro tento účel byly vybrány tři cviky. V závěru práce je popsána metodika provedených měření a zhodnocení výsledků.
|
|
|
Media Data Processing
Krča, Michal ; Ila, Viorela Simona (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
This work describes a process of creating a cross-platform interactive system and it demonstrates usability on prototype application that simulates a rehabilitation session. The application includes 3D visualization possibilities - interactive human muscular system and exercises with 3D animations. The work included SW design, 3D programming and production of animations using Kinect sensor. The core of this prototype was created in Unity 3D game engine. It was deployed and tested on Linux Ubuntu, Windows 7, Android mobile device and Unity Web Player. This work as well manifests my ideas how Information Technology can be used in field of physical therapy.
|
|
|
Přístroj pro elektroléčbu
Pelikán, Martin ; Říha, Kamil (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce stručně pojednává o elektroléčebné terapii, která je jednou z hlavních fyzioterapeutických metod. Rozdělení této práce je na dvě hlavní části. V první části jsou popsány účinky elektrického proudu na lidský organismus a léčebné využití elektrického proudu ve fyzioterapii. Druhá část diplomové práce je zaměřena na návrh přístroje pro elektroléčbu. Je zde rozbor zadání, ze kterého vychází návrh zapojení jednotlivých bloků. Celý návrh terapeutického přístroje je doplněn elektrickými schématy a rozpisy součástek pro možnou realizaci.
|
|
|
mHealth
Bradáč, Filip ; Potančok, Martin (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na mHealth řešení a jeho implementaci do konkrétního spe-cializovaného střediska IQ-pohyb. Cílem této práce je provést výzkum motivace prevence zdraví při větším využítí mHealth řešení metodou dotazování zainteresovaných respondentů, výsledky statisticky zpracovat a vyvodit z nich závěry, které mi pomohou nalézt mHealth řešení vhodně implementovatelné do centra IQ-pohyb. Zaměřil jsem se na rozebrání termínu mHealth, zařazeného do oblasti telemedicíny, která je podoblastí eHealth, jakožto zastřešujícího termínu pro používání ICT ve zdravotnictví. Druhá část je věnována stávajícímu legislativnímu rámci, který ovlivňuje implementaci mHealth řešení. Poslední část se zabývá výzkumem o motivaci prevence a následně vhodně zvolenou implementací produktů mHealth do střediska IQ-pohyb, nakonec následuje zhodnocení výsledků a dosažených cílů.
|
|
|
Bolest jako indikující a limitující faktor fyzioterapie
VONEŠOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku bolesti. Bolest je součástí většiny onemocnění nejen pohybového aparátu. Tento nepříjemný vjem je varovným signálem pro postiženého, že se v jeho těle děje nějaký patologický proces, nebo se k němu schyluje. Už proto by neměla být bolest podceňována, protože její funkce je především ochranná. Bolest je posloupný proces, během kterého dochází k biochemickým i neurofyziologickým interakcím na různých úrovních dráždění. Zahrnuje širokou škálu převážně negativních vjemů různé intenzity i charakteru. Bolestivé mechanismy jsou zpracovány nociceptory, tedy aferentnímy neurony s tenkými a silnými myelinizovanými vlákny. Vedena je primárními aferentními vlákny smíšených nebo senzitivních periferních nervů, cestou zadního kořene míšního do míchy a končí v substantia gelatinosa zadního rohu míchy. Její intenzita je však velice subjektivní a i lidé se stejným onemocněním mohou prožívat naprosto odlišnou intenzitu. Tato práce se zabývá významem a možnostmi fyzioterapie při tlumení bolesti pohybového aparátu. Hlavním cílem mé práce je podat základní teoretické údaje o bolesti, jejím rozdělení, vyšetření a léčbě. Výzkumnou částí mé bakalářské práce pak bude zmapovat možnosti fyzioterapie u některých onemocnění. Dále také důvody přivádějící pacienty k fyzioterapeutovi. První část z teoretické práce zahrnuje definici bolesti, její cestu lidským tělem a její základní rozdělení. Další dvě kapitoliy teoretické části zahrnují vyšetření bolesti a její léčbu a to nejen farmakologickou, ale zahrnuje také fyzioterapii se složkou fyzikální terapie, manuální terapie, kinezioterapie a dalších metod. Praktickou část pak tvoří dva výzkumy a to především kvalitativní výzkum a v druhé řadě pak výzkum kvantitativní. Soubor pro kvantitativní výzkum tvořili čtyři pacienti. Dvě pacientky jsou po operaci bederní páteře pro herniaci disku a jejich obtíže mají již strukturální podstatu. Dalši dva pacienti pak strukturální změny diagnostikované nemají a jejich bolesti jsou na podkladě funkčních změn. U všech pacientů byla provedena anamnéza, aspekční i palpační vyšetření a čtyřikrát po dobu terapií byl jimi vyplněn subjektivní dotazník. Dále jsou zde také popsané použité metody při terapiích. U kvalitativního výzkumu pak soubor tvořilo 152 osob. V kapitole "Výsledky" praktické části pak můžete nalézt pokroky a změny u všech probandů, závěrečná vyšetření a jejich subjektivní hodnocení a také výsledky kvalitativní práce. Bakalářská práce může být využita pro zvýšení informovanosti o fyzioterapii při tišení bolestí, také může sloužit jako vzdělávací materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen
ŠTĚPÁNOVÁ, Kristina
Tématem mé bakalářské práce je problematika fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen. Hlavním cílem této práce je zmapování možnosti fyzioterapeutických postupů cvičení pánevního dna u žen s dysmenorheou. Dílčím cílem je vytvoření edukačního letáku určeného pro potřeby těchto probandek. Pro zkvalitnění stavu vybraných probandek bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně zvolených cviků, soustředěných na správnou aktivaci svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na anatomické vztahy a funkci v oblasti pánve a pánevního dna. Dále vymezuje dysfunkce pánevního dna. Následuje popis menstruačního cyklu a jeho hormonálních ukazatelů a výčet poruch menstruačního cyklu. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s vybranými fyzioterapeutickými přístupy a podpůrným léčebnými metodami při dysmenorhee. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumány byly tři probandky trpící dysmenorheou a různými projevy premenstruačního syndromu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 24 do 30 let. Probandkám byla odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každou z probandek vytvořen individuální rehabilitační plán. Terapie trvala v rozmezí 20 týdnů od ledna 2015 do května 2015. Zpočátku terapie probíhala jedenkrát týdně a dále jedenkrát za 14 dní v délce cvičební jednotky á 45 min. Celkem se mělo uskutečnit 15 terapií s každou probandkou. Výzkum lze u daných probandek shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandek. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s dysmenorheou, ale také ke snížení bolesti pohybového aparátu, zvýšení celkové kondice probandek a ustoupení psychických problémů. V neposlední řady všechny probandky téměř přestaly užívat analgetika v souvislosti s dysmenorheou. Tato bakalářská práce může být využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u žen s dysmenorheou, ale u všech pacientek trpících premenstruačním syndromem. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v klinické praxi a jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Přístupy fyzioterapie u poruchy posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou
KRÁLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o roztroušené skleróze mozkomíšní. Cílem mojí práce bylo vybrat vhodné fyzioterapeutické postupy pro ovlivnění posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou. V teoretické části jsem se zabývala současným stavem tohoto problému, etiopatogenezí, symptomatologií, farmakologickou a rehabilitační léčbou. Dále jsem se zabývala funkcí hlubokého stabilizačního systému a metodami, pomocí kterých s ním lze pracovat. Tyto metody jsem vybírala s přihlédnutím na diagnózu RS. Výzkumná část zahrnuje kazuistiku tří pacientů. Kineziologické vyšetření je doplněno o vyšetření na posturografu, které pacienti absolvovali na začátku tříměsíční terapie a také po jejím ukončení. Tato část obsahuje i součastný stav pacientů, anamnézu, návrhy krátkodobého rehabilitačního plánu, popis rehabilitace a návrhy dlouhodobého rehabilitačního plánu, a také celkové zhodnocení terapie a výsledky výzkumu. Celý výzkum probíhal po dobu tří měsíců. Dvě pacientky docházely na terapii do rehabilitační ambulance v J.Hradci, terapie třetího pacienta probíhala doma formou instruktáží. Po třech měsících terapie jsem zhodnotila účinnost cvičení na základě vstupního a výstupního vyšetření, balančních testů a vyšetření na posturografu. Dále jsem přihlédla k subjektivním pocitům pacientů. Fyzioterapie měla vliv především na stereotyp dýchání a lepší posturální stabilitu ve stoji. Dále se zlepšil psychický stav pacientů. Fyzioterapie může ovlivnit některé klinické příznaky RS. Pomáhá zlepšit kvalitu života, zlepšit soběstačnost a zapojit jedince do aktivního života. Při fyzioterapii musíme ale počítat s krátkodobým efektem a také s tím, že je potřeba rehabilitaci mít neustále. Také jí musíme stále přizpůsobovat vývoji nemoci a aktuálnímu stavu pacienta.
|
|
|
Komparace fyzioterapeutických postupů po konvenční a miniinvazivní chirurgické revaskularizaci myokardu
JÍRA, Pavel
Tato práce se zabývá chirurgickou terapií ischemické choroby srdeční a následnou akutní fyzioterapií na nemocničním lůžku u pacientů, kteří takovou operaci podstoupí. Cílem práce je najít správnou formu fyzioterapie a ověřit si její účinnost během časného pooperačního období. Zároveň porovnávám dvě operační techniky a sice konvenční a miniinvazivní postup chirurgické revaskularizace myokardu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou polovinu. V teoretické části popisuji příčiny vzniku a etiologii onemocnění, její terapii, zejména chirurgickou a následnou fyzioterapii. Tato část je zpracována rešerší ze zdrojů vyjmenovaných v závěru práce. V praktické části popisuji průběh a možnosti fyzioterapie pacientů po operacích. Stanovil jsem cvičební jednotku, kterou jsem s pacienty použil. Cviky byly zaměřeny na dechovou a cévní gymnastiku, lehké kondiční cviky a nácvik vertikalizace a samostatnosti. Zároveň cviky by měly řešit svalové dysbalance, které se mohou nacházet na hrudníku natolik šetrným způsobem, aniž by se narušil proces hojení pooperační jizvy, naopak se tento proces podpořil. Při prvním setkání jsem si pacienty vyšetřil. Následně jsem předvedl cviky a pacienty řádně edukoval v režimových opatřeních a pomocných technikách pro zlepšení pooperačního stavu. Před propuštěním z kardiochirurgického oddělení jsem si pacienty vyšetřil znovu a porovnal s hodnotami zjištěnými při vstupním vyšetření. V práci také řeším dlouhodobý rehabilitační plán, jehož součástí je například edukace pacientů pro domácí prostředí a způsoby, jak zlepšit jejich tělesnou kondici po operaci. U všech pacientů došlo ke zlepšení stavu ve všech sledovaných aspektech. Například během pobytu v nemocnici došlo ke zlepšení celkové kondice, ovlivnění svalových dysbalancí v ramenních pletencích a svalových skupinách hrudníku a lopatek. Výsledkem práce je zjištění, že správně zvolená aktivita pomáhá s procesem zotavování po revaskularizaci myokardu.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u jedinců s hypermobilitou
BÜRGEROVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility, tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální. Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců. V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců. Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut. U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení. U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
|
host ::
RSS.