|
|
Arnošt Lustig a zkušenost holokaustu z naratologické perspektivy
Stiboříková, Zuzana ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Arnošt Lustig a zkušenost holokaustu z naratologické perspektivy Abstrakt Prostředkem realizace nacistického programu na vyhlazení židů, který byl navržen a uskutečňován v průběhu druhé světové války, byl koncentrační tábor, který pro vězně neznamenal pouze smrt, ale i organizované znehodnocení jejich života. Mluví se o něm jako o "modelové podobě vlády", racionálně propracovaném systému, v němž mají být vězni na jednu stranu přesvědčeni, že jejich život nemá smysl, na druhé straně jsou vystaveni "mezním situacím", které vytvářejí tlak na jejich pud sebezáchovy, a tím ovlivňují jejich chování. Vězni si z prostředí stálé přítomnosti smrti přinášeli zkušenost, o níž mnozí nemohli a jiní potřebovali mluvit. Narážejí však na nemožnost tuto zkušenost vyjádřit. Vzniká diskuse, jestli holá fakta nejsou banalizující. Hrozba zlehčení je však spatřována i u umělecké reprezentace. Jako jedna z možností zachycení zkušenosti holokaustu bývá zmiňováno soustředění na vnitřní prožitek individua, který dokáže ztvárnit především umělecká literatura, která k "vyslovení nevyslovitelného" traumatu hledá nové výrazové a formální prostředky. Mezi tvůrce umělecké literatury, kteří vycházejí ze své vlastní táborové zkušenosti patří Arnošt Lustig, v jehož díle je navíc možné určité prvky spojit s konkrétními zážitky autora. V...
|
|
| |
|
|
Herec a strach
Roleček, Vít ; OTČENÁŠEK, Štěpán (vedoucí práce) ; SALZMANNOVÁ, Eva (oponent)
Ve své diplomové práci pojmenovávám původy a projevy strachu v herecké profesi. Vycházím přitom ze svých dosavadních jevištních zkušeností před a při studiu činoherního herectví na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a také ze svých prvních zkušeností v profesionálních souborech v kamenných divadlech po České republice. Má práce je podložena odbornou literaturou, se kterou jsem se seznámil v rámci výuky na akademii a je inspirována rozhovory a konzultacemi s lidmi pohybujícími se v uměleckém prostředí. Ve své práci reflektuji své psychické pochody, stavy a bloky nejen při jevištní tvorbě, ale i ve svém osobním životě. Domnívám se, že strach může herce ovládat a způsobovat jeho mylné herecké jednání, proto jsem se rozhodl pro volbu tohoto tématu.
|
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
|
Zhodnocení povahových testů vybraných plemen psů
Kadlecová, Irena ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradecká, Lenka (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jak velkou vypovídací hodnotu mají povahové testy všeobecně, v České republice a ve Švédsku. Zda odhalují opravdové charakterové vlastnosti, nervovou stabilitu psů, strachové nebo agresivní reakce. Český povahový test je součástí a podmínkou bonitace Klubu belgických ovčáků v českých zemích, kde jsou kromě belgických ovčáků i ovčáci australští. Cílem analýzy bylo zjistit rozdíly výsledků a úloh českého testu a dlouhodobě propracovaného švédského Mental testu, který ukazuje na komplexní povahové rysy a je celkově i časově náročnější a zdali výsledky testů mohou souviset s pravděpodobností úspěšného splnění zkoušky z výkonu u testovaných psů.
Testování psů probíhalo ve třech termínech, kde oba testy probíhaly vždy v jeden den u každého účastníka. Cílovou skupinou byli majitelé belgických a australských ovčáků, jejichž pes byl ve věkovém rozmezí 1 - 4 roků. Celkový počet zúčastněných psů byl 17. Švédský test prokázal vyšší závislost testovaných úloh mezi sebou (vysoké korelace), ale zároveň vyšší variabilitu výsledků mezi měřenými zvířaty na rozdíl od českého testu.
Výsledky této pilotní studie neukázaly spojitost splnění testů na vysoké bodové ohodnocení s vyšší pravděpodobností složení zkoušek z výkonu, což zřejmě může být ovlivněno malým počtem testovaných jedinců a jejich nižším věkem.
Tato studie slouží jako pilotní aplikovaný výzkum pro zvýšení efektivity a zjednodušení testování pracovních psů, nicméně je třeba v dalších krocích se zaměřit na konkrétní testované úlohy a jejich souvislost s chováním psa v dané situaci.
|
|
|
Experience Grand-Guignol: popis projektu z hlediska dramaturga
Kebrtová, Helena ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Diplomová práce popisuje projekt Expérience Grand-Guignol, jehož součástí byl výzkum materiálu pařížského divadla Grand-Guignol (1897 – 1963) a absolventská inscenace v Divadle DISK, která představovala čtyři hry z repertoáru tohoto slavného divadla hrůzy, zasazené do rámce strašidelného domu. Projekt Expérience Grand-Guignol se prakticky zabýval možnými přístupy k historické látce Grand-Guignolu v dnešním kontextu. Zkoumal limity žánru a inscenační postupy, které jsou výhodné pro působení Grand-Guignolu dnes. Práce je rozdělena na tři části. V první je představen fenomén divadla Grand-Guignol, jeho stručná historie a teorie žánru čerpaná z dostupných pramenů. Druhá část je věnována detailnímu popisu příprav a realizace projektu. Jsou představeny čtyři uváděné inscenace i výtvarně-dějový rámec, do které jsou zasazeny. V poslední části se nalézá úvaha nad strachem jako součástí účinku divadelního představení, shrnutí postřehů o inscenování Grand-Guignolu, které se vyjevily na základě praktického výzkumu, a zhodnocení projektu.
|
|
|
Chaos, šílenství a jejich souvislost s prostředím ve vybraných povídkách Edgara Allana Poea
FEKETOVÁ, Petra
Šílenství a chaos patří k nejvýraznějším tématům v dílech amerického spisovatele Edgara Allana Poea. Ve své práci jsem se rozhodla zaměřit na tato dvě témata a jejich souvislost s prostředím, ve kterém se jeho povídky odehrávají, a to především proto, že prostředí hraje v Poeových dílech klíčovou roli. Vztah šílenství a chaosu k prostředí budu konkrétně zkoumat na čtyřech vybraných textech z autorovy prozaické tvorby. Cílem této práce je tedy analyzovat texty na základě těchto spojitostí a poskytnout tak nový pohled na věc.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen před a po LAVH
MAREŠOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o ženy před a po LAVH (laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie). Popisuje přípravu pacientek před výkonem, ošetřovatelskou péči před výkonem a po něm. Práce se také zaměřuje na psychickou přípravu pacientky, neboť psychika ženy hraje v tomto případě velkou roli. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladu odborné literatury a nejnovějších poznatků. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výzkum strachu, který mají ženy bezprostředně před operačním výkonem a na změnu tělesného obrazu po operačním výkonu. V bakalářské práci byly stanoveny celkem dva cíle. Cíl 1: Zjistit, z čeho mají ženy největší strach před operačním zákrokem. Cíl 2: Zjistit, jak se změnil tělesný obraz ženy po operačním zákroku. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: "Jaké techniky využívají ženy ke zmírnění strachu?", druhá: "Čeho se ženy nejvíce obávají před operačním zákrokem?", třetí: "Jak jsou ženy informovány o operačním zákroku?", čtvrtá: "Jak vnímají ženy svůj tělesný obraz po operačním zákroku?" Ke zpracování výše uvedené problematiky bylo stanoveno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve dvou případech formou nestrukturovaných hloubkových rozhovorů. Na základě těchto dvou rozhovorů bylo stanoveno několik nejdůležitějších otázek, na jejichž podkladu výzkum dále probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor prezentovaly náhodně vybrané ženy podstupující LAVH v Příbrami, které souhlasily se spoluprací. Rozhovory probíhaly až po ústním informovaném souhlasu respondentky a byly zcela dobrovolné. Respondentky byly seznámeny s tím, že získané údaje budou anonymně zpracovány v bakalářské práci. Respondentky jsou v práci označeny jako R1-R10. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci březnu v Oblastní nemocnici Příbram na základě písemné žádosti (viz. příloha č. 2: Souhlas s provedením výzkumného šetření). Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno deset žen, kterým byla indikována LAVH. Informace získané od jednotlivých žen byly průběžně zapisovány a přepisovány do spisovného jazyka. Výpovědi respondentek jsou v textu označeny kurzívou. Výzkum je rozdělen do dvou částí, na část před výkonem a část po výkonu. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že oslovené respondentky mají největší strach z narkózy, což potvrdilo osm z deseti dotazovaných. Tělesný obraz se změnil pouze u třech z deseti dotazovaných respondentek, které se změnou počítaly již před výkonem. Na první výzkumnou otázku se nám dostalo odpovědi, že nejčastější využívanou technikou ke zmírnění strachu je rozhovor s lékařem, který respondentky považují za klíčový. Nejlépe jsou poučeny respondentky, které informace čerpaly od svého gynekologa. Zatímco respondentky, které hledaly informace na internetových diskuzích apod., měly informace mnohdy zmatené a nepřesné, což dokazovaly při rozhovorech. Tento fakt nám odpovídá na třetí výzkumnou otázku. Poslední výzkumná otázka se týká změny tělesného obrazu, která úzce souvisí s naším druhým cílem. Celkově lze soudit, že pro mnohé ženy odstranění dělohy neznamená ztrátu ženství. Toto tvrzení potvrzují pouze tři respondentky z deseti.Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál pro ženy, které budou absolvovat LAVH a chtějí se více přiblížit této problematice. Podstatnou součástí informačního materiálu jsou samotné názory žen, které již tento zákrok podstoupily.
|
|
|
Smrt a voják Armády České republiky
KREJČIŘÍKOVÁ, Jindra
Tato bakalářské práce se zabývá tématem smrti a nebezpečí v zahraničních misích pohledem vojáků z povolání, kteří v rámci své služby nasazují život na mnoha místech světa. Práce se v teoretické části věnuje tématy spojené se smrtí, válkou, strachem a s příslušníky armády. Praktické část obsahuje rozhovory s vojáky, kteří se účastnili zahraničních misí a mohou svými názory vnést do témat bakalářské práce vlastní, osobitý pohled na témata spojená se smrtí a ohrožením života. Cílem bakalářské práce je pochopit, jak vojáci AČR vnímají smrt a nebezpečí v rámci své služby a jakou roli hraje v jejich životech služba v armádě, kde je možnost nasazení v rámci válečného konfliktu více než pravděpodobná.
|
|
|
Výchovné ovlivňování úzkosti a strachu u dětí předškolního věku
STIEBLEROVÁ, Kristýna
Tato práce řeší výchovné ovlivňování úzkosti a strachu. Je zaměřená na předškolní věk dítěte. Cílem této práce je vyřešení problematiky úzkosti a strachu a pomůcka, jak těmto situacím předcházet. Zvolený problém jsem řešila pomocí odborné literatury. V práci jsou sepsána důležitá fakta o úzkosti a strachu, která by měla být známá veřejnosti, hlavně tedy rodičům a vychovatelům. Na základě zjištěných psychologických údajů jsme schopni pomoci dětem, které jsou nadměrně úzkostné.
|
host ::
RSS.