|
Archeopark Netolice a příklady jeho využití ve volném čase
KOCOURKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá stavbou Archeoparku Netolice a jeho využití ve volném čase. Provádí čtenáře městem Netolice, místem nynějšího archeoparku, a to od prvních vykopávek až po samotnou realizaci dřevěné palisády. Popisuje archeologický výzkum, který zde byl v jednotlivých letech prováděn. Taktéž mapuje činnosti Letní archeologické školy od roku 2007, představuje partnerskou obec Ringelai s podobným projektem zvaným Gabreta a popularizuje ho veřejnosti. Součástí práce jsou dva typy příloh. V příloze první je zaznamenán rozhovor se starostou města Oldřichem Petráškem. V druhé, obrazové, jsou předloženy fotografie s památkami města Netolice a zejména samotného archeoparku.
|
|
International business and financial relocation in connection to CEE region
Keller, Robert ; Turnovec, František (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s problematikou a rozsahem mezinárodní delokalizace obchodních a finančních aktivit společností do zemí s nižšími výrobními náklady, tzv. nízkonákladové země. Jde o další stupeň v organizaci aktivit na globální bázi s různorodými dopady na hostitelskou i domovskou ekonomiku, především v oblasti tvorby, resp. zániku pracovních míst. Práce mapuje vývoj tohoto fenoménu ve dvou hlavních evropských ekonomikách, v Německu a Francii vůči zmíněným nízkonákladovým zemím, v daném případě státech střední a východní Evropy. Na druhé straně se zaměřuje na Českou republiku, která je hlavním cílem přímých zahraničních investic (FDI) na obyvatele ze zemí V4, a tedy jako potenciální destinaci úroveň nelokalizované aktivit s důrazem především na sektorový rozbor jednak PZI, tak i tržeb z přímého vývozu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače- zaměření na bolesti krční páteře
RYBECKÁ, Pavla
Tématem bakalářské práce je ?Fyzioterapie funkčních poruch vzniklých následkem dlouhodobého sezení u počítače - zaměření na bolesti krční páteře?. Mnoho lidí se sedavým zaměstnáním si stěžuje na bolesti krční páteře. Velké pozornosti v teoretické části bylo věnováno ergonomii sedu a správnému držení těla při sezení. V druhé polovině teoretické části byla popsaná anatomie krční páteře, příčiny vzniku bolestí krční páteře a jejich příznaky. Na závěr teoretické části byly uvedeny možnosti terapie funkčních poruch krční páteře. Cílem práce bylo na základě vstupního vyšetření určit funkční poruchy hybného systému, stanovit a realizovat individuální plán a vyhodnotit efekt terapie. Metodou práce byl kvalitativní výzkum zaměřen na účelovém sběru dat. Byly použity techniky přímé anamnézy, vstupní a výstupní vyšetření, pozorování, analýza dokumentů, návrh a realizace fyzioterapeutického plánu. Výzkumný soubor tvořili 2 muži a 1 žena se sedavým zaměstnáním. Jejich hlavní pracovní pozicí je sezení u počítače v minimální délce 8 hodin denně. Všichni probandi trpěli bolestmi krční páteře. V kineziologickém vyšetření bylo u všech probandů popsáno vadné držení těla a související nálezy na měkkých tkáních. Hlavním problémem dále bylo nesprávné držení těla při sedu u počítače. Základem terapie bylo uvolnit přetížení svalových skupin a jejich zapojení v optimálních pohybových vzorech. V prevenci vzniku funkčních poruch páteře u sedavého zaměstnání se uplatňuje ergonomie sedu u počítače. Z výsledků výzkumu je patrné především subjektivní odeznění bolestí krční páteře. Dále lze z praktické části konstatovat, že byl shledán pozitivní efekt cílené fyzioterapie na funkční poruchy a změnu pohybového stereotypu. Výsledky práce je možné využít v praxi pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce nebo ve firmách při zařizování kanceláří.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s popáleninovým traumatem
HAVELKOVÁ, Martina
Pacient s popáleninovým traumatem je nenadále vytržen ze svého prostředí. Mnohdy je ohrožen na životě a ve většině případů se neobejde termický úraz bez trvalých následků. Pacienta s popáleninovým traumatem čeká dlouhodobá a náročná léčba, která skrývá četné chirurgické zákroky. Popáleninové trauma ovlivňuje somatickou stránku, ale zasahuje také velmi psychickou stránku člověka. Medicína zabývající se termickými úrazy je velmi specifická a zajímavá. Proto jsem si vybrala téma: Ošetřovatelská péče o pacienty s popáleninovým traumatem. Stanovili jsme si tři cíle, které byly splněny. Měli jsme zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s popáleninovým traumatem. Cíl jsme splnili pomocí ověření hypotézy H1: Sestry dodržují zásady hygienické péče u pacienta s popáleninovým traumatem. Tuto hypotézu jsme na podkladě výsledků potvrdili. Druhá hypotéza se také vztahuje k prvnímu cíli. H2: Sestry si jsou vědomy efektivnosti rehabilitačního ošetřovatelství v péči o klienta s popáleninovým traumatem. Hypotéza byla taktéž potvrzena. Druhý cíl byl zaměřen na zmapování rozdílu v ošetřovatelské péči o pacienta s popáleninovým traumatem na vzdušném lůžku a na běžném lůžku. Stanovená hypotéza zněla H3: Pro sestry je snadnější poskytovat ošetřovatelskou péči u pacienta s popáleninovým traumatem na vzdušném lůžku než na standardním lůžku. Zjistili jsme, že pro sestry není snadnější poskytovat péči u pacienta na vzdušném lůžku oproti standardnímu lůžku. Naopak jsme zjistili, že většina sester vnímá poskytování péče o pacienta na vzdušném lůžku jako fyzicky náročnější než při poskytování péče u pacienta na standardním lůžku. Hypotéza nebyla potvrzena. Třetí cíl byl určen na zmapování spolupráce multidisciplinárního týmu v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Výzkumným šetřením jsme ověřili hypotézu H 4: Sestry spolupracují s klinickým psychologem v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Vysoké procento sester uvedlo, že spolupracují s klinickým psychologem, proto byla hypotéza potvrzena. Třetí cíl určuje i další hypotéza H5: Sestry spolupracují s nutričním terapeutem v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Kdy opět většina respondentů kladně odpověděla. Hypotéza byla opět potvrzena.
|
|
Rozdíly v průběhu základního tónu relevantní pro percepční rozlišování melodémů v češtině
Veroňková, Jitka ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Krčmová, Marie (oponent)
Práce patří do problematiky intonologie češtiny. Jejím cílem je zjištění relevantních rozdílů v průběhu základního tónu, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení základních výpovědních kategorií v češtině. Melodie řeči je v češtině funkčně využita. V rámci neutrálních výpovědí odlišuje ukončené a neukončené výpovědi a uvnitř výpovědí ukončených jako jediný prostředek větu oznamovací a otázku zjišťovací. Melodické průběhy některých kadencí jsou si však podobné a u některých variant může v řeči docházet k melodickým přesahům. Tato skutečnost není však v reálné komunikaci zřejmá, jelikož informace zprostředkovaná melodií je doplněna působením dalších, jazykových i nejazykových prostředků. Zvukové vlastnosti, které jsou dostatečné pro percepční rozlišení fonologických typů výpovědí, nejsou ještě uspokojivě prozkoumány. Jsou standardizována základní melodická schémata, chybí však podrobný popis jejich konkrétních realizací. Tato práce představuje uzavřenou etapu výzkumu, o kterém se však předpokládá, že se bude i nadále rozvíjet. Vstupní experiment (Janíková, 1997) zkoumal vybraný soubor melodických typů a zároveň ověřoval možnost použití syntetické řeči k tomuto typu analýzy. Závěry dovolují soudit, že zvolené nasměrování výzkumu přináší užitečná zjištění a je proto vhodné ho rozšířit i na další část...
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
|
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
|
|
Fosfolipasa D β v hormonální signalizaci rostliny Arabidopsis thaliana
Krutinová, Hana ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rostliny, stejně jako všechny živé organismy, reagují na změny prostředí, v němž žijí a jsou nuceny se vyrovnávat s nebezpečím, které z tohoto prostředí přichází. Jako reakce na toto nebezpečí se u rostlin vyvinul systém, reagující na stresové podněty přicházející z okolního prostředí i z prostředí uvnitř rostliny. Signalizace v tomto systému je zprostředkována řadou fytohormonů, mezi něž patří např. kyselina salicylová, kyselina jasmonová, kyselina abscisová, ethylen a auxiny. Výsledkem signalizace fytohormonů je transkripce specifických genů. Do této signalizace je zapojen také fosfolipidový signální systém, kde ústřední roli vykonávají fosfolipasy. Tyto enzymy katalyzují hydrolýzu fosfolipidů, které jsou součástí buněčných membrán a produkty reakce mohou působit jako signální molekuly. V této práci jsme studovali možné zapojení isoformy fosfolipasy Dβ (PLDβ) do signálních drah rostlinných hormonů pomocí rostlin Arabidopsis thaliana nesoucích mutace v obou genech kódujících fosfolipasu Dβ, PLDβ1 a PLDβ2. Nejdříve jsme ověřili, že v mutantech nedochází k transkripci mRNA genů pro fosfolipasu Dβ, detekovatelných u rostlin divokého typu. V druhém kroku jsme porovnávali reakce mutantů a rostlin divokého typu na mechanické poškození, infekci patogenem a působení fytohormonů přidaných do kultivačního...
|
|
Rozvod manželství a jeho dopad na výchovu nezletilých dětí
VITHOVÁ, Jana
Rozvodovost v České republice dosahuje vysoké úrovně. V roce 2013 byl zaznamenán nárůst rozvodovosti oproti předchozímu roku 2012, neboť bylo rozvedeno celkem 27 900 manželství. Ve většině případů se jedná o rozvedení manželství s nezletilými dětmi. Rozvod manželství je jednou z nejvíce stresujících událostí v životě člověka a je důsledkem dlouhodobé krize v manželství. Častou příčinou krize v manželství je rozdílnost povah, názorů a zájmů, nevěra, alkoholismus, nezájem o rodinu. Rozvod je náročným obdobím pro rodiče a jejich nezletilé děti, jeho důsledky se projevují na změnách každodenního fungování rodiny. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy, jakými jsou: rozvod manželství, právní úprava rozvodu manželství, právní úprava poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství jako je výhradní péče matky/otce, společná nebo střídavá péče obou rodičů. Dále se práce zabývá komunikací dětí s druhým rodičem a komunikací dětí se spolužáky a kamarády, školními výsledky dětí a změnou chování a poruch chování dětí po rozvodu manželství. Praktická část práce zahrnuje stanovení hlavního a dílčího cíle práce, popis zvoleného postupu výzkumu, metody a techniky výzkumu, zkrácenou formu zprávy o výsledcích a závěr práce s doporučením pro využití v praxi. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak rodiče vnímají důsledky rozvodu manželství na výchovu svých nezletilých dětí. Dílčím cílem práce pak bylo zjistit, jakých oblastí výchovy se rozvod manželství nejvíce dotýká. Práce byla zpracována postupem kvalitativního výzkumu a byla použita metoda dotazování - technika polo strukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vytvořen z pětice rozvedených manželství s nezletilými dětmi, které si prošly rozvodovým řízením, a od jejichž rozvodu uplynul nejméně 1 rok. V rámci výzkumného šetření bylo zjištěno, že rodiče vnímají důsledky rozvodu manželství na výchovu svých nezletilých dětí a snaží se tyto důsledky zmírnit. Dále bylo zjištěno, jakých oblastí výchovy se rozvod manželství nejvíce dotýká. Tímto došlo k naplnění hlavního a dílčího cíle. Bakalářská práce může posloužit jako námět pro zpracování tohoto tématu formou kvantitativního výzkumu. Výsledky práce by pak bylo možné převést do obecné roviny.
|
|
Stres v pracovním prostředí
Vágnerová, Šárka ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice stresového zatížení v souvislosti s pracovním prostředím, konkrétně u zaměstnanců kriminální policie. Teoretická část předkládá obecné vymezení základních pojmů jako je stres, osobnost nebo odolnost. Seznamuje s rozličnými druhy stresu, jeho projevy, příčinami vzniku a možnými reakcemi na psychickou zátěž. Větší úsek je věnován stresu přímo v pracovních podmínkách. Popisuje nejčastější stresory, riziko syndromu vyhoření a možnosti způsobu redukce zátěže, jak v obecné rovině, tak přímo u pracovníků policie.
Poznatky získané z teoretických východisek jsou aplikovány v empirické části. Jejím cílem je zjistit míru stresového zatížení u respondentů z řad kriminální policie pomocí kvalitativní metody výzkumného šetření, rozhovoru, v kombinaci s využitím Meisterova dotazníku. Zaměřuje se na pozitivní a negativní faktory na pracovišti, preventivní opatření a posuzuje rozdíly na základě pohlaví, věku, délky praxe nebo rodinného stavu.
|
host ::
