|
|
Depresivní symptomatika u dětí s Aspergerovým syndromem
ERTLOVÁ, Gabriela
Práce ve své první části čtenáře seznamuje s pervazivní vývojovou poruchou, poruchou autistického spektra, Aspergerovým syndromem a jejich diagnostickými kritérii. Podrobněji se věnuje specifickým projevům Aspergerova syndromu. Ve druhé části popisuje depresivní syndrom, jeho symptomatiku u dětí, diagnostická kritéria, dále popisuje depresivní myšlení a prožívání, vybrané depresivní poruchy a zmiňuje jejich výskyt a projevy u dětí s Aspergerovým syndromem. Dále se práce zabývá problematikou diagnostiky dětí. V poslední části práce je popsána případová studie chlapce s diagnostikovaným Aspergerovým syndromem a úzkostně depresivní poruchou.
|
|
|
Copingové strategie, sociální opora a sebepojetí sourozenců dětí s poruchou autistického spektra
DOČEKALOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá psychosociální situací sourozenců dětí s poruchou autistického spektra, konkrétně se zaměřuje na copingové strategie, sociální oporu a sebepojetí těchto sourozenců. Mezi výzkumné otázky patřilo, jaké copingové strategie volí sourozenci dětí s poruchou autistického spektra ke zvládání obtížných situací,jakou mají vnímanou sociální oporu a zda je dostatečná. Rovněž bylo předmětem zájmu práce, jaké je jejich sebepojetí. Vzorek byl získán z organizací zabývajících se PAS a to na základě záměrného prostého výběru. Výzkum je zpracován kvalitativní metodologií a skládá se z rozhovoru rozčleněného do jednotlivých okruhů a doplněného dvěma pracovními listy, jedním na copingové strategie a druhým na sociální oporu. Pracovní list copingových strategií byl inspirován dotazníkem Children's Coping Questionnaire. Poslední částí je dotazník sebepojetí Rohnerova škála sebepojetí. Výzkumný soubor tvoří čtyři respondenti ve věku devět až jedenáct let. Jedná se o tři chlapce a jednu dívku. Výsledky jsou zpracovány jako jednotlivé kazuistické studie a v závěru jsou naznačeny některé možné podobnosti, jako například slabá vnímaná sociální opora ze strany učitelů nebo vysoký skór hostility v dotazníku sebepojetí či spíše záporný postoj k tomu hovořit o postižení sourozence.
|
|
|
Sexuální výchova dětí s PAS staršího školního věku
BLAŽKOVÁ, Renata
Sexualita a sexuální potřeby jsou velmi důležitou součástí každého lidského života. Pro správný rozvoj těchto potřeb je nutné vhodné ošetření citlivých aspektů sexuální povahy ideálně správně vedenou sexuální výchovou. Pro mnohé z rodičů je problémem toto téma svým dětem podat adekvátně, ve správný čas a vhodnou formou. Pro rodiče dětí s poruchou autistického spektra je tento problém ještě mnohem složitější. Jejich děti mají velmi specifické postižení, které jim znemožňuje správně analyzovat běžné životní situace, odhalovat komplexnost lidských vztahů a stávat se jejich součástí. Kvůli tomu se rodiče těchto dětí dostávají v období puberty do situací, se kterými si neví rady. Práce Sexuální výchova dětí s poruchou autistického spektra staršího školního věku si vybírá za cílovou skupinu děti s touto diagnózou v období puberty a snaží se analyzovat jejich problémy (i problémy rodičů) v tomto vývojovém období. Cílem práce je zjistit, jaké hlavní problémy v oblasti sexuality mají děti s poruchou autistického spektra a jaká je informovanost rodičů ohledně této problematiky. Dílčím cílem je poté porovnání mezi sexuální výchovou v rodině a ve školském zařízení. Teoretická část shrnuje poznatky současné literatury o tomto tématu. V první kapitole se věnuje staršímu školnímu věku obzvláště vývojovým specifikům dětí v období puberty. Druhá kapitola shrnuje poznatky o poruchách autistického spektra definování problémových oblastí těchto jedinců, rozdělení druhů tohoto postižení, jeho etiologii a základní vzdělávací přístupy. Poslední kapitola se zabývá tématem sexuality a jeho stručným vývojem; dále se věnuje sexuální výchově a jejím specifikům v práci s jedinci s poruchou autistického spektra v období puberty. Empirická část vychází z výzkumu prováděného za pomocí polostrukturovaných rozhovorů vycházejících ze zásad kvalitativního přístupu. Osnovou rozhovorů bylo 7 okruhů témat Puberta; Soukromé x veřejné; Problémové chování; Masturbace, poluce, menstruace; Vztahy; Sexuální výchova ve škole; Informovanost. S takto sestavenými dotazníky byly prováděny rozhovory se sedmi rodiči dětí s poruchou autistického spektra staršího školního věku. Děti dvou respondentů měly vysokofunkční typ poruchy autistického spektra Aspergerův syndrom, děti zbylých respondentů měly nízkofunkční typ této poruchy vždy v kombinaci s mentální retardací. V kapitole Výsledky interpretuji získané informace, které stavím do kontrastu mezi dětmi s intelektem ve variační šíři normálu a mezi dětmi s mentální retardací. Kapitola Diskuze shrnuje a porovnává zjištěné poznatky.
|
|
|
Možnosti trávení volného času dětí s poruchou autistického spektra v Českých Budějovicích
HOŠTIČKOVÁ, Věra
V současné době v Českých Budějovicích existuje specializované zařízení (Auticentrum), kde mohou děti s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) trávit svůj volný čas. Porucha autistického spektra je pervazivní vývojová porucha, všepronikající, tedy zasahující do všech důležitých oblastí vývoje dítěte. Nedostatky se projevují ve třech hlavních oblastech sociální, komunikační a v oblasti představivosti. Deficity se promítají do běžného každodenního života dítěte. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do třech kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou poruch autistického spektra, druhá kapitola vymezuje pojem volný čas ve vztahu k autismu a třetí kapitola je věnována vybraným neziskovým organizacím v Českých Budějovicích. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit skutečné možnosti trávení volného času vybraných dětí s PAS v Českých Budějovicích, analyzovat a zjistit objektivní důvody, které limitují děti při výběru volnočasové aktivity. Informace byly získávány metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů v rámci vybrané výzkumné složky respondentů. Rozhovory byly vedeny podle předem připravených okruhů otázek s vybranými respondenty, které tvořily matky dětí s poruchou autistického spektra. Výsledky práce obsahují volný přepis rozhovorů s respondentkami, kdy klíčové otázky odpovídající na výzkumné cíle jsou zpracovány v přehledné tabulce. Z výsledků rozhovorů matek vyplývá, že při výběru kroužků jsou děti s PAS limitovány především svými odlišnostmi v chování. Při výběru volnočasových aktivit je nutné brát ohledy na jejich specifické potřeby a individualitu. Tyto děti mají specifické možnosti a schopnosti, a proto i přístup k nim musí být specifický. V rámci výzkumu bylo zjištěno, jaké výhody má pro děti s PAS specializované zařízení (Auticentrum), které všechny vybrané děti navštěvují nebo navštěvovaly. Respondenti jako největší pozitivum vidí to, že si jejich děti našly kamarády, se kterými mohou trávit volný čas i mimo řízenou zájmovou činnost. Respondenti jsou si vědomi dalších možností trávení volného času v rámci nabídky škol, které děti navštěvují, ale vyjma školní družiny navštěvují pouze kroužky ve specializovaném centru. Tato bakalářská práce potvrzuje fakt, že možností, kde děti s autismem mohou trávit volný čas, je nedostatek. Poukazuje na to, že při volbě aktivit je podstatný individuální přístup, zohlednění specifických potřeb a možností dítěte. Práce by mohla sloužit rodičům dětí s autismem jako informační materiál o možnostech využívání volnočasového vzdělávání v Auticentru v Českých Budějovicích. Dále pak pro ostatní organizace, jako inspirativní materiál pro nabídku volnočasových aktivit dětem s autismem.
|
|
|
SmartBoard a jeho využití při vzdělávání integrovaného žáka s PAS na ZŠ
KOPALOVÁ, Markéta
V problematice zdravotně postižených se v současné době často hovoří o integraci, neboli začleňování jedince s postižením do intaktní společnosti. Tento proces bývá velmi dlouhý a složitý. Výsledky začlenění jedince do třídy mezi intaktní žáky tak nezáleží jen na práci učitele, ale i na rodinné diagnostice a celém stimulačním programu, který napomáhá tomu, aby bylo dítě co nejlépe integrovatelné. Velmi obtížná bývá integrace právě osob s poruchou autistického spektra, jejichž chování se často neobejde bez problémů. Existují ale jedinci, které je možné, většinou za pomoci asistenta, integrovat do základní školy mezi intaktní vrstevníky. Nevýhodou integrace bývá chybějící speciálně pedagogické vzdělání učitele. Pokud takový učitel nemá s problematikou autismu žádné zkušenosti, vyučování bývá problém. Někdy může být velkým pomocníkem právě některá z informačních a komunikačních technologií, například SmartBoard, jehož ovládání je velmi snadné. Vhodné je tedy i pro jedince s postižením jemné motoriky, a dokáže zaujmout kromě intaktních dětí i děti s poruchou autistického spektra. Tato bakalářská práce je zaměřena na využití SmartBoardu u dětí s poruchou autistického spektra, které jsou integrované na základní škole. K jejich výchově a vzdělávání je tak potřeba využívat speciálních přístupů. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu mentální retardace, její etiologii, symptomatice a rozdělení. Dále popisuje demenci u dětí, kdy jedinec ztrácí již dříve osvojené dovednosti a schopnosti. Velký úsek teoretické části se zabývá poruchami autistického spektra, kde je popsána etiologie, prevalence a symptomatika se zaměřením na triádu problémových oblastí. Věnuje se rovněž přidruženým postižením a rozdělení jednotlivých poruch autistického spektra, na časný infantilní autismus, atypický autismus, jiné dezintegrační poruchy v dětství, Aspergerův syndrom a schizoidní poruchu v dětství. Závěr teoretické části se věnuje diagnostice a výchově a vzdělávání jedinců s tímto druhem postižení. Praktická část je zpracována na základě informací získaných formou dotazníků. Jedná se tedy o kvantitativní výzkum za použití metody dotazování. Výzkumným souborem jsou všechny základní školy v celé České republice. Zkoumána byla především data ze základních škol, které integrují jedince s poruchou autistického spektra. Bylo zjištěno, že 75% základních škol, které mají integrovaného žáka s poruchou autistického spektra, využívají k jeho vzdělávání SmartBoard. Posuzován byl pak zejména způsob získávání metodických materiálů těchto základních škol v jednotlivých krajích. Výsledky ukázaly, že více než polovina respondentů si materiály vytváří či kupuje. 34% k těmto dvěma způsobům řadí ještě stahování z různých internetových portálů, kde se v současné době nachází kolem 16 000 materiálů pro základní školy. Pouze 40% respondentů spolupracuje s ostatními školami. Podle mých postřehů z provedeného výzkumu vyplynulo, že pokud by spolu pedagogové vzájemně více komunikovali a předávali si osvědčené materiály, znamenalo by to zvětšení nabídky pro pedagogickou práci. Výsledky této bakalářské práce by tak mohly sloužit k rozšíření informovanosti o pomůcce SmartBoard a o jeho pozitivech. O těch jsem se mohla přesvědčit v jedné základní škole, kde integrují dívku s poruchou autistického spektra, a kde jsem mohla být přítomná její výuce. V rámci práce byl také vytvořen nástin metodického materiálu z matematiky, který je určen pro 4. třídu, a který by mohl inspirovat učitele integrovaných žáků s poruchou autistického spektra při práci s nimi.
|
host ::
RSS.