Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální prostředí v rodině osob (dětí), se zdravotním postižením
HOŠTIČKOVÁ, Věra
Diplomová práce zkoumá sociální prostředí v rodinách osob (dětí), se zdravotním postižením. V prvních třech kapitolách je popsána socializace a její vliv na rozvoj člověka, rodina, jakožto prostředí pro primární socializaci a ve třetí kapitole se práce zabývá zdravotním postižením a specifičností socializace osob se zdravotním postižením. Ve čtvrté kapitole je prostřednictvím kvalitativního výzkumu tento jev zkoumán a ověřen. V kvalitativní sondě jsou využity polostrukturované rozhovory a jejich následné vyhodnocení metodou otevřeného kódování. Výzkum poukazuje na změny v rodině a v sociálním prostředí rodiny, ke kterým došlo po narození dítěte se zdravotním postižením, popřípadě po zjištění diagnózy v důsledku získaného postižení, dále na náročnost péče o potomka se zdravotním postižením po stránce časové, materiální a dalších.
Možnosti trávení volného času dětí s poruchou autistického spektra v Českých Budějovicích
HOŠTIČKOVÁ, Věra
V současné době v Českých Budějovicích existuje specializované zařízení (Auticentrum), kde mohou děti s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) trávit svůj volný čas. Porucha autistického spektra je pervazivní vývojová porucha, všepronikající, tedy zasahující do všech důležitých oblastí vývoje dítěte. Nedostatky se projevují ve třech hlavních oblastech sociální, komunikační a v oblasti představivosti. Deficity se promítají do běžného každodenního života dítěte. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do třech kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou poruch autistického spektra, druhá kapitola vymezuje pojem volný čas ve vztahu k autismu a třetí kapitola je věnována vybraným neziskovým organizacím v Českých Budějovicích. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit skutečné možnosti trávení volného času vybraných dětí s PAS v Českých Budějovicích, analyzovat a zjistit objektivní důvody, které limitují děti při výběru volnočasové aktivity. Informace byly získávány metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů v rámci vybrané výzkumné složky respondentů. Rozhovory byly vedeny podle předem připravených okruhů otázek s vybranými respondenty, které tvořily matky dětí s poruchou autistického spektra. Výsledky práce obsahují volný přepis rozhovorů s respondentkami, kdy klíčové otázky odpovídající na výzkumné cíle jsou zpracovány v přehledné tabulce. Z výsledků rozhovorů matek vyplývá, že při výběru kroužků jsou děti s PAS limitovány především svými odlišnostmi v chování. Při výběru volnočasových aktivit je nutné brát ohledy na jejich specifické potřeby a individualitu. Tyto děti mají specifické možnosti a schopnosti, a proto i přístup k nim musí být specifický. V rámci výzkumu bylo zjištěno, jaké výhody má pro děti s PAS specializované zařízení (Auticentrum), které všechny vybrané děti navštěvují nebo navštěvovaly. Respondenti jako největší pozitivum vidí to, že si jejich děti našly kamarády, se kterými mohou trávit volný čas i mimo řízenou zájmovou činnost. Respondenti jsou si vědomi dalších možností trávení volného času v rámci nabídky škol, které děti navštěvují, ale vyjma školní družiny navštěvují pouze kroužky ve specializovaném centru. Tato bakalářská práce potvrzuje fakt, že možností, kde děti s autismem mohou trávit volný čas, je nedostatek. Poukazuje na to, že při volbě aktivit je podstatný individuální přístup, zohlednění specifických potřeb a možností dítěte. Práce by mohla sloužit rodičům dětí s autismem jako informační materiál o možnostech využívání volnočasového vzdělávání v Auticentru v Českých Budějovicích. Dále pak pro ostatní organizace, jako inspirativní materiál pro nabídku volnočasových aktivit dětem s autismem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.