|
|
Vývoj úlovků ryb v údolní nádrži Dalešice na řece Jihlavě
Gregr, Tomáš
Bakalářská práce je primárně zaměřena na zhodnocení trendu úlovků v Dalešické údolní nádrži (rybářském revíru Jihlava 7-8). Hlavním cílem je vyhodnotit časový trend úlovků v desetiletém období mezi léty 2005 - 2014. Zaměřuji se především na dravé druhy ryb a jejich poměr k nedravým druhům. K porovnání výsledků byl použit výzkum z let 1991 - 2000. Práce pojednává také o údolních nádržích a jejich zarybnění. Zabývá se porovnáním jednotlivých rybích druhů a jejich vhodnosti pro údolní nádrže. Množství ulovených dravých ryb se v sledovaném období snižovalo, v závislosti na úlovcích jednotlivých druhů především štiky obecné (Esox lucius), candáta obecného (Sander luciopeca) a bolena dravého (Leuciscus aspius). Poměr dravých a nedravých druhů ryb se také výrazně odvíjel od podílu jednotlivých druhů na celkovém množství dravých druhů ryb. Od druhé poloviny hodnoceného období (respektive od roku 2010) se s výjimkou roku 2013 tento poměr zvyšuje ve prospěch nedravých druhů ryb.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Porovnání výsledků odchovu v umělých chovech bažanta obecného
ŠTOHANZL, Jan
Diplomová práce se zabývá porovnáním počtu ulovených kusů bažantí zvěře. Cílem práce je vyhodnocení péče o chované bažanty v závislosti na množství kusů, o které je během roku pečováno. V prvním případě se jedná o honitbu v katastru obce Hosín a množství vypouštěných bažantů 3000 kusů, určených pro poplatkové hony. Ve druhém případě je množství kolem 650 kusů, určených pro členské hony. V obou případech byly podobné podmínky pro odchov, splňující požadavky welfare. Za celou dobu pozorování nebyly u bažantů zjištěny zvláště výrazné zdravotní komplikace. Fyzická kondice vypouštěných jedinců byla dobrá. Dále je zde zpracována bažantnice v Chlumu u Třeboně. V tomto zařízení je vypuštěno opakovaně 9000 ks bažantů a uloveno 6000 ks bažantů. Prostředí a kondice je porovnatelná s Hosínskou bažantnicí. Třetím subjektem pozorování je bažantnice Vrbenské rybníky. Zde jsou číselné hodnoty podobné bažantnici v Chlumu u Třeboně, ale je zde rozdíl v umístění bažantnice. Z výsledků vyplynulo, že při odchovu menšího množství bažantů byl podíl ulovených kusů vyšší a lepších výsledků bylo dosaženo v bažantnicích situovaných dále od lidských aglomerací. Data byla získávána z osobních záznamů hospodářů, nebo správců bažantnice, kteří byli ve funkci v daném období.
|
|
|
Parazitostatus kamzíka horského v oblasti Rumburku a výsledky jeho kontroly
Žváková, Pavlína ; Lamka, Jiří (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Pavlína Ţváková Školitel: Prof. RNDr. Jiří Lamka, Csc. Název diplomové práce: Parazitostatus kamzíka horského v oblasti Rumburku a výsledky jeho kontroly. Diplomová práce se zabývá parazitárními chorobami, které tvoří většinu významných zdravotních problémů kamzíka horského chovaného v oblasti Rumburku. Během tříletého sledování jsme larvoskopicky a ovoskopicky vyšetřili 192 vzorků trusu sesbíraného na zimních stávaništích honitby Studený vrch a 7 vývrhů uhynulých nebo ulovených kusů kamzičí zvěře. Výsledky těchto vyšetření byly v naprosté většině případů vyhodnoceny jako parazitologicky pozitivní. Nejčastěji se u kamzíků v dané oblasti vyskytuje druh malé plicnivky Muellerius capillaris. Součástí práce bylo také vyhodnocení anthelmintické účinnosti podaných léčiv. V roce 2009 byl kamzíkům podán albendazol a v roce 2011 ivermektin. V roce 2010 nebyla léčba naším pracovištěm realizována, kamzíci byli léčeni medikovaným krmivem dodaným Okresním mysliveckým spolkem. Dále byla práce zaměřena na porovnání druhového zastoupení parazitů žijících u našich kamzíků s těmi, kteří se vyskytují u kamzíků stejného poddruhu z původních alpských oblastí nebo jiných lokalit.
|
|
|
Protilátková odpověď specifických hostitelů vůči antigenům ptačích schistosom
Turjanicová, Libuše ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Tato práce zaměřená na humorální odpověď specifických hostitelů proti antigenům různých vývojových stadií ptačích schistosom T. regenti a T. szidati navazuje na předchozí výzkum protilátkové odpovědi u nespecifických hostitelů (myš, člověk). Pomocí metod ELISA a na western blotu byla testována séra experimentálně nakažených kachen a séra z ulovených divokých kachen. Séra byla odebírána v předem určených intervalech. Výsledky ELISA testu ukazují průběh humorální odpovědi po infekci ptačími schistosomami. Po infekci T. regenti se 20. d.p.i. (den po infekci) signifikantně zvýšila hladina specifických protilátek IgY proti homogenátu cerkárií T. regenti. U kachen nakažených druhem T. szidati nebyl podobný vývoj zaznamenán. Změny hladiny specifických IgM proti homogenátu cerkárií T. szidati byly zaznamenány pouze u kachen nakažených v době plné imunokompetence a u opakovaně infikovaných kachen. Jednalo se o mírné zvýšení hladiny IgM 10. d.p.i. U ulovených kachen nebyla při celkovém vyšetření prokázána infekce ptačími schistosomami, což potvrzují i výsledky ELISA. Protilátky IgY z sér kachen infikovaných T. regenti na imunoblotu silně rozpoznávaly 2 antigeny v oblasti 49-47 kDa a 47-45 kDa. Objevily se i další reakce, které však nebyly zaznamenány u všech jedinců. Western blot, při němž jako antigen...
|
|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené v honitbě HS Kunžak
Nováková, Eva ; Hanzal, Vladimír (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Bylo prováděno vážení hmotnosti ulovených kusů srnčí zvěře před a po vyvržení a oddělení běhů a hlavy u srnce obecného (Capreolus capreolus). Konkrétně u srnců, srn a srnčat v časovém rozmezí let 2002 - 2015 (celkem 326 kusů), současně pak kraniometrické měření lebek samců - celkem 181 lebek. Z dostupných odborných článků bylo zjištěno, že hmotnost zvěře, nejenom srnčí, závisejí na ročních obdobích, hlavně na životních cyklech zvěře a to na říji, laktaci, období nouze a klidu. Současně pak také na nadmořské výšce, dostupnosti a výběru potravy. Dále se v článcích potvrzuje fakt, že zvěř chovaná v oborách je v daleko větší kondici, než zvěř ve volné přírodě.
Výzkum této práce se týkal hmotnosti srnčí zvěře v honitbě Kunžak v jižních Čechách, rozšířený o kraniometrické měření srnců. Ulovené či uhynulé kusy byly váženy před vyvržením, pak po vyvržení a oddělení hlavy a běhů. Data byla zapisována do tabulek, následně vyhodnocena a zprůměrována. Trofejově nejlepší srnci nevykazovali největší váhu. To dokazuje váha nepravidelného osmeráka, který byl trofejově nejkvalitnější, jež byla 16,6 kg před vyvržením a 10,5 kg po vyvržení a oddělení běhů a hlavy. Oproti tomu největší váhu měl nepravidelný šesterák, což bylo 22 kg před vyvržením a 17 kg po vyvržení a oddělení běhů a hlavy.
|
|
|
Gastrointetsinální hlístice divokých přežvýkavců ČR
Heinclová, Pavla ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt gastrointestinálních hlístic u jelenovitých v České republice. Cílem práce bylo zjistit druhová skladbu gastrointestinálních hlístice srnce obecného (Capreolus capreolus) a daňka evropského (Dama dama). Při výzkumu byla přítomnost parazitů v trávicím traktu srnce obecného a daňka evropského zjišťována parazitologickou pitvou, která byla prováděna v laboratoři katedry zoologie a rybářství FAPPZ ČZU v Praze podle K. I. Skrjabina.
Pitevní materiál byl získáván z ulovených kusů v letech 2009 - 2014. Celkem bylo uloveno a pro výzkum použito 15 kusů zvěře pocházejících ze Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Z tenkého střeva byly určeni jednotliví jedinci za pomoci mikroskopu a determinančního klíče. Mezi determinační znaky určované u samic patří celková délka, šířka těla, tvar a velikost vulvy, přítomnost vulvalní chlopně, vzdálenost vulvy od řitního otvoru, tvar konce těla. U samců byly sledovány znaky: celková délka, tvar a velikost spikul, gubernákula. Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu.
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. Nález obsahoval Trichostrongylus capricola, Nematodirus fillicolis a Oesophagostomum venulosum, Cooperia pectinata a následně vyhodnocena prevalence.
Z výsledků pitvy tenkého střeva vyplývá, že nejvyšší prevalence u srnčí a dančí zvěře dosahuje Trichostrongylus capricola (60 %) a Nematodirus filicollis (20 %). Nejnižších prevalence dosahovali shodně Oesophagostomum venulosum a Cooperia pectinata (6,7 %).
Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. U vzorků byla dále počítána prevalence výskytu. Prevalence byla shodná s výzkumy provedenými v dalších státech Evropy. Při porovnání s výzkumy v ČR u Trichostrongylus capricola došlo oproti jinému výzkumu z roku 2008 k snížení prevalence.
|
|
|
Analýza kraniometrické variability v populaci srnce obecného (Capreolus capreolus) v okrese Žďár nad Sázavou
Košinová, Klára ; Hanzal, Vladimír (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Účelem této studie bylo zjistit vzájemnou korelaci délky dolní čelisti srnčí zvěře holé s dobou lovu, hmotností a věkem jedince. V rámci okresu Žďár nad Sázavou probíhal od roku 1992 sběr a měření dolních čelistí srnčí zvěře samičí a mláďat. Celkem bylo vyhodnoceno 7560 dolních čelistí v letech 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 a to 3888 od srn a 3672 od srnčat. Z celkového počtu ulovených kusů bylo odevzdáno pouze 66%. Po vyhodnocení dat, byla zjištěna vzájemná korelace mezi délkou dolní čelisti holé srnčí zvěře, hmotností a věkem jedince. Tyto vztahy byly statistiky prokazatelné. Průměrná délka dolní čelisti byla u srn 153,44 mm při hmotnosti 13,03 kg a věku 4,4 roku. Průměrná délka dolní čelisti srnčete byla 129,3 mm při hmotnosti 7,96 ve věku od 5 do 7 měsíců.
|
|
|
Lov vodních ptáků v České republice a v Evropě
Černý, Martin ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním lovu vodního ptactva na území České republiky a světa, jeho omezeními a dopady na populace. Cílem této literární rešerše je zjistit z dostupných dat, jaké důsledky má lov na populace vodního ptactva a porovnat způsobu lovu v dnešní době a v minulosti. Tato práce se také zabývá metodami lovu vodních ptáků, počty vypuštěných farmově odchovaných druhů a ulovených ptáků na území České republiky a Evropy. Práce se dále věnuje také problematice nadměrných odlovů, ke kterým dochází ve státech Evropské unie a zákazu používání olověných broků. Hlavní pozornost je věnována řádu vrubozobí (Anseriformes), čeledi kachnovití (Anatidae). Výsledkem je shrnutí všech dostupných údajů získaných na území České republiky, tykající se lovu především kachny divoké (Anas platyrhynchos) a husy velké (Anser anser), ale i dalších lovných druhů a srovnání s údaji získanými ze států Evropy a Severní Ameriky.
|
|
|
Ekologie rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v oblasti Západních Karpat a jejich význam v lesním ekosystému
Kutal, Miroslav
Početnost a populační hustota rysa ostrovida (Lynx lynx) byla sledována v CHKO Beskydy a v navazujícím území CHKO Kysuce na česko-slovenském pomezí. Pomocí fotomonitoringu, capture-mark-recapture metod a stopování byla početnost rysa v zimách 2011/2012 a 2012/2013 odhadnuta na 11 jedinců a průměrná populační hustota 0,7 jedinců na 100 km2. Během dvou zim byla zaznamenána vysoká obměna populace (54,5 %), což naznačuje vysokou míru pytláctví nebo dalších antropogenních vlivů na okraji Západních Karpat. Hlavní potravou rysa v zimě byl srnec obecný, který tvoří 81 % ze všech dohledaných ulovených zvířat (n=67), jelen se stal kořistí rysa jen v 16 % případů. Vlk obecný (Canis lupus) byl v oblasti Beskyd zjištěn spíše sporadicky. Nejbližší rozmnožující se smečky byly lokalizovány v slovenských Karpatech 10--50 km od českých hranic.
|
host ::
RSS.