|
Dopad vzdělávání nezaměstnaných na jejich uplatitelnost na trhu práce
Gabrielová, Jitka ; Jirsáková, Jitka (vedoucí práce) ; Nataša, Nataša (oponent)
Bakalářská práce sleduje Dopad vzdělávání nezaměstnaných na jejich uplatitelnost na trhu práce. V teoretické části vymezuje základní pojmy týkající se nezaměstnanosti a popisuje vývoj i současný stav nezaměstnanosti v České republice, především se zaměřením na Jihočeský kraj. Následně shrnuje možnosti vzdělávání nezaměstnaných a charakterizuje potřeby trhu práce v daném regionu. Též informuje o proběhlých projektech pro nezaměstnané v Jihočeském kraji financových ESF.
Cíl práce je naplněn v praktické části zpracováním případových studií (kazuistik), kde je popsáno 5 příběhů klientů, kteří se účastnili některého projektu pro nezaměstnané v Jihočeském kraji. U každého klienta je uvedena osobní i rodinná anamnéza a jeho situace na trhu práce před vstupem do projektu. Pomocí metody rozhovoru byly zjištěny důvody, jež je vedly k zapojení do projektu, jakých vzdělávacích aktivit se účastnil, které nové dovednosti získal a jaké důsledky mělo absolvování tohoto vzdělávání na jeho uplatnitelnost na trhu práce i osobní rozvoj, především z dlouhodobého hlediska.
|
|
Long-term monitoring of amphibian populations: methods and importance
Vargas Cáceres, Liz Mabel ; Vojar, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Oldřich (oponent)
V posledním desetiletí došlo k znepokojení nad zjevným poklesem mnoha populací obojživelníků. Kromě antropogenních stresorů je však potřeba rovněž brát v potaz přirozené kolísání populací obojživelníků, které je třeba zajistit prostřednictvím dlouhodobých programů pro jejich sledování s dostatečnou prostorovou stupnicí, aby se zabránilo chybné interpretaci údajů, na které mají vliv proměnlivé přírodní faktory. Významem studií dlouhodobého sledování je pochopení toho, jak geografické a druhově specifické rozdíly ovlivňují výkyvy populací obojživelníků. I přes zřejmý význam časově dlouhodobých analýz je jejich využití v případech sledování obojživelníků poměrně řídké. Literární rešerše hlavních příčin klesajících populací obojživelníků, populační dynamika obojživelníků, meta-analýza dostupných dlouhodobých pozorování populačních trendů obojživelníků společně s aktivním zapojením v terénních prací, shromažďování dat a příprava rukopisu k 11 let trvajícímu monitorování početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) jsou hlavními cíli této bakalářské práce.
|
|
Dlouhodobé změny početnosti vybraných druhů vodních ptáků na různých typech mokřadních lokalit
Šenkýřová, Adéla ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou dlouhodobých změn početnosti 28 vybraných druhů vodního ptactva na 4 různých typech mokřadních lokalit (přehrady, rybníky, průmyslové vody a tekoucí vody) sledovaných v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků v letech 1966 až 2015. Cílem je zhodnotit preferenci jednotlivých typů vod a zodpovědět otázku, zda se liší trendy početnosti konkrétních druhů na jednotlivých typech vod a zda jsou konkrétní rozdíly v souladu s pravděpodobnou existencí hustotní závislosti na zimovištích.
Z výpočtů vyplynulo, že preference zimování vodního ptactva se zvyšuje na průmyslových vodách (jezera vzniklá po těžbě, odkaliště) oproti lokalitám tekoucích vod. Průmyslové vody jsou vyhledávány oproti rybožravým druhům spíše druhy býložravými, všežravými a druhy živícími se vodními bezobratlými, což je pravděpodobně způsobeno nižší koncentrací ryb na průmyslových vodách než na ostatních typech vod. Druhy s celkově nižší početností a druhy severské vyhledávají spíše přehrady než tekoucí vody. Posun preference směřoval k potvrzení hustotní závislosti.
|
|
Mezidruhové interakce v mokřadním společenstvu v závislosti na vodním režimu: dlouhodobý test stress-gradient hypotézy
Růžičková, Kateřina ; Douda, Jan (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Stress-gradient hypotéza predikuje změnu mezidruhových vztahů z negativních na kladné podél gradientu stresu. Základní předpoklad je, že přítomnost jednoho druhu (facilitátora), který např. vyrovnává nepříznivé podmínky prostředí, usnadňuje růst ostatním rostlinným druhům. V rámci 5ti letého experimentu bylo zjišťováno, jestli se mezidruhové interakce (tj. míra facilitace a konkurence) mění v závislosti na vodním režimu. Tři mokřadní druhy (Calamagrostis canescens, Carex elongata a Deschampsia cespitosa) byly pěstovány v experimentálních nádobách s přítomností a bez přítomnosti dominantního druhu (Carex elata). Hydrologický gradient (= gradient stresu) byl simulován třemi vodními režimy: suchým, kolísavým a mokrým. Úspěšnost druhů v rámci jednotlivých režimů byla korelována s vlastnostmi rostlin zastupovaných biomasou, počtem ramet a výškou rostlin. V práci byly stanoveny a testovány následující předpoklady: Při nízké intenzitě stresu (na mokrém vodním režimu) funguje C. elata jako kompetitor. Naopak při vyšší intenzitě stresu (na suchém vodním režimu) představuje C. elata facilitátora, který usnadňuje koexistujícím druhům růst. Tento předpoklad se potvrdil pouze u druhu D. cespitosa, kterému se na suchém režimu dařilo lépe v přítomnosti dominantního druhu, kterým byl facilitován. U ostatních dvou druhů ke změně mezidruhových vztahů nedošlo a zůstaly negativní. Dále výsledky ukázaly, že na suchém režimu byla v přítomnosti dominantního druhu mezi koexistujícími druhy nižší intenzita kompetice. Experiment ukázal, že odpověď jednotlivých druhů se podél gradientu stresu může lišit. Hydrologický gradient také ovlivňuje charakter a intenzitu vzájemných interakcí mezi druhy.
|
|
The 2008 crisis and the response of France in the European context
Giusiano, Grégoire ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Cílem této práce je analýza důsledků finanční krize z roku 2008 ve Francii a přímých reakcí vlády na tuto situaci. Tato problematika je analyzována v porovnání s různými evropskými zeměmi, které jsou sousedními státy Francie. V první části analyzujeme příčinu této krize, konkrétněji finanční krize. Soudíme, že finanční krize vzniká nárůstem dluhu ze špatné investice. Poté je krize zkoumána na příkladu Velké hospodářské krize z roku 1929, kde americká vláda provedla opatření pomocí dokumentu New Deal. Vysvětlíme, že tyto kroky nebyly zaměřeny pouze na plánovanou distribuci peněz poptávkou, ale také donutily vládu, aby se zaměřila na reformování celkového ekonomického prostředí a přidělování práce lidem. Po nastudování krize z roku 2008 ve Spojených státech zjišťujeme, že ačkoli krize začala ve finančním sektoru, její následky byly viditelné v celé ekonomice Spojených států amerických. V druhé části analyzujeme hlavní francouzské ekonomické trendy po Druhé světové válce. Uvidíme, že po třiceti letech vysokého růstu a sociálního rozvoje, byla země po třicet let v klesajícím trendu ekonomického rozvoje. Zaměříme se na nezaměstnanost, která je významným ukazatelem politického a ekonomického systému ve Francii. Uvědomíme si, že odlišné vlády se nejeví jako schopné reformovat zemi pomocí udržitelných opatření, které jsou nad rámec dopadu samotného prohlášení.Následně budeme analyzovat to, jak prvotně krize ovlivnila francouzskou ekonomiku, abychom zjistili, že to ve výsledku vedlo k zhoršení hlavních makroekonomických indexů, jako prohloubení dluhů a vývoji recese. Díky tomu budeme schopní porovnat tyto výsledky se třemi nejdůležitějšími indexy dalších dvou evropských zemí: Českou republikou a Německem. Uvidíme, že tyto dvě země, vzhledem k důležitosti vývozu pro jejich národní ekonomiky, byly více negativně ovlivněny v porovnání s Francii. Ve třetí části se zaměříme na opatření učinění francouzskou vládou jako následek krize a důsledky těchto opatření. Uvidíme, že jejich plán podpory ekonomiky prostřednictvím pomoci společnostem je řešením, které nezohledňuje dlouhodobé cíle. Jsou to krátkodobé prostředky, které pomáhají národním ekonomikám překonat krizi, ale s dlouhodobými účinky na národní dluhy. Poté porovnáme prostředky využité Velkou Británií a Německem. Tyto dvě země jsou velice zajímavé vzhledem k tomu, že britská vláda si zvolila především přímou podporu spotřeby a Německo, které s největším stimulujícím evropským balíčkem bylo účinné ve všech oblastech. Závěrem určíme hlavní důsledky pro tyto dvě země, čímž je rostoucí zadlužení v procentním vyjádření HDP, ale také jsou důležité dlouhodobé výsledky těchto plánů.
|
|
Variabilita srážek v Praze v dlouhém časovém období
Schovánková, Tereza ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Bachanová, Soňa (oponent)
Atmosférické srážky jsou jedním z nejvýznamnějších meteorologických prvků, který ovlivňuje jak přírodní prostředí, tak i řadu oblastí lidské činnosti, především zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Jejich nadbytek, vyvolávající povodně, má však dopady, které zasahují i oblasti materiální a ztráty na životech. Proto znalosti prostorového rozložení srážek a jejich časových změn mají velký význam pro praxi.
Předložená bakalářská práce zahrnuje literární rešerši shrnující poznatky o rozdělení, měření a popis srážek pomocí srážkových charakteristik. V experimentální části byla použita data z meteorologické stanice Praha Karlov. Nadmořská výška stanice je 260,5 m nad mořem, zeměpisné souřadnice 50 04 s. š. a 14 25 v. d. Databáze byla vytvořena z měření Českého hydrometeorologického ústavu
z periodika Měsíční přehled měření a pozorování observatoře Praha-Karlov z období 1961 až 2010.
K analýze byly použity tři základní srážkové charakteristiky: počet dní s denní sumou srážek vetší nebo roven 0,1 mm, 1,0 mm a 10,0 mm. Jako referenční charakteristika byl použit standardní klimatologický normál vypočtený
z období 1961 až 1990, který byl doplněn o parametry popisné statistiky (průměr, minimum, maximum, medián, modus, směrodatnou odchylku a amplitudu). Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách.
V souhrnném zhodnocení analyzovaného období lze konstatovat, že na stanici
Praha Karlov se objevuje tendence snížení počtu dní
s denním úhrnem srážek větší nebo roven 0,1 mm, nebo
0,1 mm víceméně celoročně. Výjimkou jsou jarní měsíce, kdy
se počet srážkových dní zvyšuje. Největší změny jsou u počtu dní
s denní sumou srážek větší nebo rovno 0,1 mm v měsících leden, březen, červenec a prosinec; u charakteristiky s denní sumou srážek větší nebo rovno 1,0 mm v červenci, září a listopadu. Potvrdily se tak hypotézy, že dochází ke změnám v časovém rozdělení srážek.
|
|
Vlastnosti vybraných odrůd kostřavy rákosovité a jejich využití pro trávníky
Zachař, Jakub ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tráva a její pěstování je předmětem zkoumání šlechtění a udržování již dlouhá léta. Tématem této diplomové práce je hodnocení patnácti odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), což je vytrvalý robustní druh s krátkými podzemními výběžky, stočenou listovou vernací, širokými, velmi tuhými, na rubu drsnými a lesklými a na líci rýhovanými listy. Odnožuje extravaginálně a vytváří hustý drn. Její velikou výhodou je mohutný kořenový systém a určitá symbióza (mutualismus) s endofytní houbou rodu Neotyphodium, díky čemuž je odolná vůči celé škále stresů. Cílem práce je zjištění meziodrůdových rozdílů kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), které v ČR nejsou zatím používané, ve sledovaných ukazatelích, (pokryvnost, barva, textura, výška porostu v určitém časovém intervalu, celkový dojem). V budoucnu se dá očekávat zvýšená poptávka po tzv. low input trávníkách, díky jejich toleranci vůči suchu, vysokým a nízkým teplotám a chorobám, a především pak díky nízké potřebě vstupů.
V další kapitole jsou popsány vlastnosti jednotlivých použitých odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), kterými jsou: Barcesar, Barfelix, Barlexas, Barleroy, Cochise, Debussy, Fine Lawn, Galatea, Kontiky, Olympic Gold, Rembrandt, Regiment, Starlett, Paladio a Zuzana.
Pokus byl založen koncem srpna roku 2012 na demonstračním a pokusném pozemku v těsné blízkosti areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, přičemž bylo použito 15 odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.). Každá odrůda byla vyseta na parcele o rozměrech 1 x 1 metr (1m2), při výsevku 35g na m2 ve třech opakováních. Pouze odrůda Barfelix (BF) byla zaseta jen ve dvou opakováních. Byly získány hodnoty klimatických podmínek na daném stanovišti pro rok 2014, 2015 a dlouhodobý průměr. Průměrná teplota za rok 2014 činila 10,7 °C a za rok 2015 to bylo 10,8°C, což ukazuje, že oproti dlouhodobému průměru byla za tyto dva roky průměrná teplota téměř o 2°C vyšší. Roční úhrn srážek za rok 2014 činil 571,4 mm, což je o více než 45 mm víc než dlouhodobý průměr, avšak roční úhrn srážek za rok 2015 činil pouhých 370,6 mm, což je o více než 200 mm méně než je dlouhodobý průměr. Rok 2015 se celkově řadil k nejsušším rokům vůbec. Měření bylo prováděno každých 14 dní a celkem bylo provedeno 8 měření, přičemž první měření proběhlo 21.5.2015. Od tohoto data následovalo celkem 5 měření, a sice do 21.7.2015. Po tomto datu následovala téměř dvouměsíční pauza, z důvodu dlouhodobě trvajícího sucha. U jednotlivých odrůd kostřavy rákosovité bylo prováděno ve třech opakováních měření výšky porostu, dle metody ČSN EN 735933 stanovení výšky porostu přírodního trávníku. Dále byla měřena pokryvno podle metody ČSN EN 735930 Metody C s použitím bodového rámu
(2x 20 bodů na každé parcele).
Výsledky byly vyhodnoceny pomocí statistického programu ANOVA (LSD, "alfa"=0,05). Odrůdy Paladio (88,3%), Kontiky (87,5) a Zuzana (87,5%) měly prokazatelně nejvyšší pokryvnost oproti všem ostatním odrůdám. Naopak nejhorších výsledků v pokryvnosti dosahovaly odrůdy Debussy (82,5%), Barfelix (83,3%) a Regiment (83,3%). Průkazné byly i rozdíly v pokrivnosti mezi dalšími odrůdami. Odrůdy Olympic Gold (85,8%), Barleroy (85,8%), Cochise (86,7%) a Barcesar (86,7%) byly sice prokazatelně horší než odrůdy Paladio, Kontiky a Zuzana, zároveň však byly prokazatelně lepší, než odrůdy Barlexas (84,2%), Fine Lawn (84,2%), Starlett (85%), Rembrandt (85%) a Galatea (85%), které však byly tedy průkazně lepší než odrůdy Debussy, Barfelix a Regiment. Odrůda Fine Lawn dosahovala průkazně největší výšky nadzemních orgánů (v průměru 6,4cm). V období sucha však nevykazovala žádné přírůstky a trpěla naopak přísušky, naproti tomu průkazně nejnižší výšky dosahovala odrůda Paladio (průměrně 4,4cm), což při seči na 4cm značí průměrný nárůst jen 0,4cm za 14 dní. Odrůdy Barfelix, Barlexas, Barleroy, Debussy, Galatea, Rembrandt a Starlett dobře odolávaly suchu a vysokým teplotám, méně tolerantní byly Cochise a Zuzana. Některé nevykazovaly žádnou toleranci a naopak trpěly přísušky (Barcesar, Fine Lawn, Kondiky, Olympic Gold, Paladio a Regiment). U všech odrůd byla patrná velice dobrá regenerace po stresovém období.
Bylo dokázáno, že jednotlivé odrůdy kostřavy rákosovité se od sebe v určitých ohledech odlišují a jejich široký výběr je tak schopný vyplnit rozmanitou škálu uplatnění Kostřavy rákosovité ve všech různých ekologických podmínkách, či podmínkách v intenzitě pěstování, přičemž její využití je možné ve stále více zmiňovaném systému low-input trávníků
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce vojtěšky
Čítková, Lenka ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Kvalita píce vojtěšky seté (Medicago sativa L.) je zásadní ve vztahu k výživě zvířat. Jednou z možností, jak ji ovlivnit, je zvýšení dostupných živin v půdě hnojením. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu a strukturu porostu vojtěšky seté.
Dlouhodobý experiment s hnojením byl založen v roce 1955 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni. Pokus s porostem vojtěšky byl založen na jaře roku 2013 jako podsev do ječmene jarního. Bylo hodnoceno 6 rozdílných variant hnojení: varianta nehnojená organicky ani minerálně (kontrolní varianta); varianty hnojené minerálně s nízkými a vysokými dávkami N - P - K; varianta hnojená pouze hnojem a varianty hnojené kombinací hnoje a nízkých a vysokých dávek N - P - K. Vzorky píce byly odebírány z první seče v roce 2015, ve 4 opakováních a byl stanoven počet rostlin/m2 (R/m2), počet lodyh/m2 (L/m2) a maximální délka lodyhy (MSL). U deseti nejdelších lodyh byl stanoven hmotnostní podíl listů v píci (LWR). Ve vzorcích byl stanoven obsah dusíkatých látek (NL), neutrálně detergentní vlákniny (NDF) a stravitelnosti neutrálně detergentní vlákniny (NDFD).
Minerální hnojení významně ovlivnilo strukturu porostu, přičemž rostoucí dávky minerálních hnojiv snižovaly počet rostlin/m2. Počet lodyh/m2 nebyl prokazatelně ovlivněn ani jedním typem hnojení. Maximální délka lodyh se zvyšovala s minerálním hnojením. Ačkoli výnos na sledovaných plochách nebyl ovlivněn hnojením, se zvyšující se dávkou minerálních hnojiv vykazuje rostoucí trend, neboť pozitivně koreluje s délkou lodyh. Hmotnostní podíl listů byl minerálním hnojením snižován. Organické hnojení vedlo ke zvýšení obsahu NL v listech, zatímco hnojení minerálním dusíkem vykazovalo tendenci snižovat obsah NL v píci. S organickým hnojením se zvyšuje obsah NDF i NDFD píce. Vysoké dávky minerálního hnojiva mají negativní vliv na NDFD v lodyhách vojtěšky, kdežto v listech hnojení N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD. Kombinace organického a minerálního hnojení, kulminující s vyšší dávkou N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD.
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce se může projevovat různě v listech a lodyhách jetelovin. Proto je vhodné sledovat kvalitu těchto částí odděleně. Minerální hnojení výrazně ovlivňuje strukturu porostu a zvyšuje výnos, což má na kvalitu spíše negativní vliv. Organické hnojení výrazně nezvyšuje výnos, ale zlepšuje kvalitu píce, zejména stravitelnost.
|
|
Analýza využití finančních produktů středně velkým podnikem
KOSÍKOVÁ, Petra
Náplní této bakalářské práce bylo analyzovat oblast financování podniku a především zhodnotit využití finančních produktů středně velkým podnikem. V literární rešerši byla zmíněna oblast financování a finanční analýzy. Na úvod praktické části byla popsána finanční analýza podniku, na jejímž základě byla vyhodnocena finanční situace podniku X a také jeho srovnání s průměrem odvětví, ve kterém podnik působí. Z důvodu povahy zveřejňovaných dat si přál podnik zůstat v anonymitě, a tak je pro účely této práce označován jako podnik X. Následně byly zhodnoceny a porovnány finanční produkty, které tento podnik využívá u finančních institucí na českém trhu, s produkty nabízenými těmito institucemi v nynější době. V této oblasti došlo k porovnání a vyhodnocení nejlepších produktů, popřípadě navržení zlepšení pro podnik X vzhledem k datům, které byly hodnoceny.
|
host ::
