|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
Cévnaté rostliny okolí cest v CHKO Jizerské hory – jaký vliv má nadmořská výška a kontaktní biotopy na jejich rozšíření?
Titěra, Jan ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat výskyt cévnatých rostlin podél různých kategorií cest a na křižovatkách, v různých nadmořských výškách a v různých kontaktních biotopech (les vs. louka) a identifikovat invazní druhy. Druhy byly zmapovány celkem na 120 lokalitách, z toho 45 lokalit tvořily lesní cesty, 40 lokalit luční cesty a 35 lokalit lesní křižovatky. Byly nalezeny 3 silně ohrožené druhy a 5 druhů ohrožených. Z nalezených nepůvodních druhů byl zjištěn velký podíl druhů naturalizovaných a invazních, které by mohly potenciálně ohrožovat přirozená společenstva. Analýzou DCCA bylo zjištěno, že druhové složení invazních rostlin reaguje na jednotlivé environmentální proměnné statisticky významně. Dále byl zjištěn velký podíl konkurenčních stratégů a malý podíl stres snášejících stratégů. Dále bylo zjištěno, že druhové složení květeny reaguje na nadmořskou výšku statisticky vysoce významně. Analýzou DCA byla zjištěna příslušnost druhů ke kategoriím cest a křižovatek, stupni dopravy a ke kontaktním biotopům. Dále byla použita CCA analýza a bylo zjištěno, že druhové složení rostlin reaguje na přítomnost dřevin zastoupených v okolní vegetaci statisticky vysoce významně. Součástí práce také bylo shromáždění literárních údajů o vztahu květeny a cest, vektorech šíření rostlin a nepůvodních druzích a květeně cest Jizerských hor. V diskuzi pak byly výsledky porovnány s jinými pracemi a doplněny o vlastní poznatky autora. Přínos práce spočívá ve zmapování květeny cest a křižovatek na mnoha lokalitách v Jizerských horách, doplnění botanických údajů a v identifikaci invazních druhů potenciálně se rozšiřujících podél cest. Výsledky této práce by měly posloužit jako podklad k případným preventivním či ochranářským opatřením prováděných v Jizerských horách.
|
|
Ekonomické faktory a konkurenceschopnost pilařského zpracování dříví
Červený, Luboš ; Kupčák, Václav (vedoucí práce) ; Palátová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala identifikací ekonomických faktorů v prostředí dřevozpracujícího podniku a jejich vlivů na ekonomickou efektivnost a konkurenceschopnost v aktuální situaci podniku, v podmínkách vybrané reálné pilařské firmy. Dílčím úkolem byla ekonomická životaschopnost lesnicko-dřevařského sektoru. Vybranou firmou se stala pila Javořice, a.s. díky její složité historii. Pila byla analyzována finančními ukazateli za časovou osu 2003 - 2014. V metodice byla osa rozdělena na 3 časová období, z toho jsou hodnoceny 2 sekce (1/2 - 2003 - 2006; 2/2 - 2011 - 2016). Druhý krok definuje aktuální konkurenční prostředí, pro jeho identifikaci byla použita SWOT analýza a analýza 5F. Výstupy práce přispívají k problematice ekonomické životaschopnosti lesnicko-dřevařského sektoru v ČR. Z ekonomické analýzy pily Javořice, a.s. vyšel zlepšující se trend finanční stability s oddlužováním finanční situace, která je pozůstatkem insolvenčního období. V poli konkurence si stojí pila relativně dobře. Práce může být hodnotným nástrojem, kterým by si každý mohl zhodnotit jak svůj podnik, tak i partnera se kterým hodlá obchodovat.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Podpora regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí
Jezberová, Zuzana ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou podpory regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí, z. s. (MAS Podchlumí).
Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat podíl MAS Podchlumí na kvalitu života obyvatel a rozvojem podnikání. Vliv MAS Podchlumí a rozvoj regionu Podchlumí byl posuzován na základě existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR Osy IV. LEADER, která vede ke zlepšení řízení a mobilizaci přirozeného vnitřního potenciálu venkova. Program rozvoje venkova byl v uplynulém programovém období hlavním finančních zdrojem pro realizaci projektů MAS.
Byla provedena analýza aktivit MAS Podchlumí a místních subjektů na podporu rozvoje partnerství občanů a jejího vlivu na rozvoj veřejné, podnikatelské a neziskové sféry. Hodnocena byla realizace vlastních projektů, prostřednictvím kterých byl podporován všestranný rozvoj regionu, zlepšení života obyvatel a zvýšení atraktivnosti regionu. Mezi obyvateli regionu Podchlumí bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření s cílem nezávislého a objektivního zhodnocení. Dále bylo provedeno vlastní pozorování regionu Podchlumí, studium odborné literatury a interních materiálů o činnosti MAS Podchlumí. Na základě analýzy realizovaných aktivit byla ověřena hypotéza, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
Podpora směřovaná z Programu rozvoje venkova; Opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie k regionu Podchlumí přispěla k dosažení zlepšení kvality života obyvatel. Nejvíce byla podporována oblast vzhledu obcí a kvality infrastruktury, rozvoje občanského vybavení a služeb. Dotace byly čerpány také na modernizaci a rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání.
Ve srovnání MAS v okrese Jičín, MAS Podchlumí podpořila nejvyšší počet projektů prostřednictvím Opatření IV.1.2 Programu rozvoje venkova na realizaci místní rozvojové strategie.
Vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu bylo zjištěno, že obyvatelé obcí vnímají zlepšení vzhledu i života v obcích, ale nejsou informováni o skutečnosti, že mnoho projektů bylo realizováno za přispění aktivit MAS Podchlumí. Z tohoto důvodu by se měla MAS Podchlumí více zaměřit na propagaci svých aktivit. Obyvatelé regionu Podchlumí se zajímají o prostředí svých obcí.
MAS Podchlumí prostřednictvím realizace svého Strategického plánu LEADER přispěla ke zlepšení kvality života obyvatel venkovského regionu Podchlumí. Lze uzavřít, že výsledky analýzy činností MAS ověřily a potvrdily správnost hypotézy, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
|
|
Rozbor příčin požárů vzniklých v Jihočeském kraji v letech 2009 - 2013 od elektrických zařízení a návrh opatření ke zlepšení stavu
BENEDIKT, Ondřej
DP je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části autor vysvětluje významné pojmy nutné pro zpracování části empirické. Zabývá se v ní teorií požáru a souhrnem obecných norem. Přibližuje zjišťování příčin vzniku požárů a program "Statistické sledování událostí" (dále jen SSU), ze kterého byla čerpána data nutná pro realizaci výzkumu. Následuje přehled el. zařízení, jejich rozdělení, historie a možné nebezpečí. Velmi důležitou kapitolou této části je rozdělení el. iniciátorů, ve které jsou vysvětleny pojmy jako el. zkrat, přechod. odpor, el. jiskra, el. oblouk, proud. přetížení, autoelektrika a její apl. v dopr. prostředcích. Odděleně se pak autor věnuje atmosfér. a elektrostat. výboji. Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem byl rozbor příčin požárů od el. zařízení v JčK a druhým návrh opatření ke zlepšení stavu. K výzkumu autor stanovil celkem dvě hypotézy: 1. Nejčastější příčinou požárů elektrických zařízení v Jihočeském kraji je elektrický zkrat. 2. Nejvíce zastoupenými požáry elektrických zařízení v Jihočeském kraji jsou požáry dopravních prostředků. Na závěr první části nastínil autor metodiku. Pro zpracování empirické části si zvolil kvantitativní výzkum, který byl prováděn pomocí jednorozměrné statistické analýzy dat. Rešerši literárních zdrojů autor vypracoval na základě literatury z vědeckých knihoven, HZS JčK, územního odboru Strakonice a el. zdrojů dostupných na internetu. Veškerá data potřebná k výzkumu získal autor ze statistických dat programu SSU HZS JčK. V rámci druhé, tedy empirické části diplomové práce nejdříve provedl autor celkovou statistiku požárů od el. iniciátorů, kde vyjadřuje podíl požárů od el. iniciátorů na celkovém počtu požárů. Z výsledků vyplývá, že za sledované období 2009 - 2013 došlo k nárůstu počtu požárů od el. iniciátorů ze 7,14 % na 14,97 %, oproti celkovému počtu všech požárů, které mají tendenci klesající. Dále autor řeší podíly mezi jednotlivými iniciátory na vzniku požárů. Z těchto údajů vyplývá, že nejvíce zastoupeným iniciátorem je autoelektrika a její apl. v dopr. prostředcích. Dalšími významnými iniciátory jsou el. zkrat a přechodový odpor. Ostatní iniciátory nesou mnohem menší podíl na celkovém počtu požárů. Následují škody a uchráněné hodnoty. Uchráněné hodnoty v každém sledovaném roce několikanásobně převyšují vzniklé škody, představují cca 80 % celkové hodnoty majetku. Autor pokračuje přehledem počtu usmrcených a zraněných osob, mezi nimiž je velký rozdíl. Za celé sledované období bylo při požárech od elektrických iniciátorů usmrceno 5 lidí, zraněno 51. U celkového počtu požárů jsou čísla logicky vyšší, za sledované období t.j. 2009 - 2013 bylo zraněných osob 363, usmrcených 51. Následuje část výzkumu, ve které se autor zabývá jednotlivými iniciátory požárů zastoupené el. zkratem, přechodovým odporem, el. jiskrou, el. obloukem, proudovým přetížením, autoelektrikou a její apl. v dopr. prostředcích, atmosférickým a elektrostatickým výbojem. V empirické části jsou navíc zařazeny iniciátory, které nelze blíže specifikovat. Po zpracování získaných statistických dat následuje diskuze, ve které autor rozebírá jednotlivé tabulky a grafy, problémy, které nastaly s jejich řešením. Např. špatně zařazené události v programu SSU, autoelektrika a její apl. v dopr. prostředcích byla často mylně řazena mezi zkraty, přechodové odpory atd. V diskuzi se autor také vyjadřuje k dříve stanoveným hypotézám. První hypotéza byla vyvrácena, zatímco druhá potvrzena. Z důvodu zjištění nedostatků bezpečnostních opatření, navrhl autor opatření vedoucí ke zlepšení stavu. Výsledky práce budou přínosem pro HZS ČR, zvláště pro odbor prevence, pedagogické účely či širokou veřejnost v rámci preventivně výchovné činnosti. Po realizaci některého z navržených opatření je možné pomocí stejného výzkumu zjistit, zda realizace návrhu měla pozitivní vliv na počet požárů, zraněných a usmrcených či na výši škod v následujících letech.
|
|
Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj města
Dvořáková, Michaela ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj města se zabývá rozborem dotačních projektů a prostředků získaných vybranou obcí, kterou je město Sedlec-Prčice. Obec leží na hranici středních a jižních Čech, 70 km jižně od Prahy v okrese Příbram. V obci žije trvale přes 2 700 obyvatel. Práce je zaměřena na rozbor investičních akcí uskutečněných za podpory dotačních prostředků nejen z Evropské unie v programovém období 2007 až 2013 a zhodnocení jejich vlivu na hospodaření a rozvoj obce. Výsledkem práce je zhodnocení ekonomického vlivu dotací na hospodaření obce a vyhodnocení vlivu projektů realizovaných prostřednictvím finanční podpory od různých zdrojů na rozvoj v obci, čili na kvalitu života místních obyvatel, ke kterému přispěly závěry dotazníkového šetření uskutečněného na území města.
|
host ::
