|
Hodnocení vybraných vlastností desky na bázi minerálních vláken včetně návrhu vhodných způsobů aplikace
Sýkora, Radim ; Böhm, Martin (vedoucí práce) ; Múčka, Martin (oponent)
Diplomová práce hodnotí vlastnosti desky na bázi minerálních vláken. V první části práce je proveden rozbor literatury, kde jsou popsány materiály na bázi čedičových vláken. Je zde vysvětlena výroba čedičového vlákna a možnosti jeho využití v praxi. Dále jsou zkoumány sendvičové materiály a materiály s vysokou požární odolností na bázi dřeva. V neposlední řadě jsou popsány možnosti aplikace materiálů s vysokou požární odolností a mechanické a fyzikální vlastnosti materiálů na bázi dřeva. V druhé části práce je uveden metodický postup jednotlivých prováděných mechanických a fyzikálních zkoušek jako i charakteristika zkoumaného materiálu. Poslední část se zabývá výsledky zkoušek, porovnáváním výsledků s vybranými materiály, diskusí výsledků a návrhem možných aplikací zkoumané čedičové desky. Na základě zjištěných dat byla posouzena vhodnost použití zkoumaného materiálu v konstrukci sendvičového panelu.
|
|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
|
Vliv ekologického způsobu hospodaření na kvalitu půdy
Matěchová, Martina ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Janků, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na systém ekologického zemědělství a jeho vliv na kvalitu půd. Srovnává ekologický systém hospodaření s konvenčním, tyto systémy jsou zde stručně charakterizovány. Dále je zde uveden seznam indikátorů, podle kterých se kvalita půdy hodnotí. V diskuzi jsou uvedeny výsledky vědeckých studií, které se zabývaly porovnání jednotlivých způsobů hospodaření a jejich vlivu na půdní vlastnosti.
Kvalitní a úrodná půda je pro produkční systémy velice důležitá. Definovat zda je půda kvalitní je velice složité a proto se k hodnocení půd využívá celá řada indikátorů. Indikátory můžeme rozdělit podle jejich povahy na fyzikální, chemické a biologické. Zda jsou půdní vlastnosti dobré, zjistíme pomocí různých metod.
Kvalitu půd ovlivňuje celá řada faktorů a mezi něž samozřejmě patří i antropogenní činnost. Faktory mohou být negativní i pozitivní. Výsledkem negativního působení těchto vlivů označujeme jako degradaci půdy, tedy ztráta půdní úrodnosti v kontextu produkčního zemědělství.
Výsledky této práce ukazují, že šetrné zpracování půdy v ekologickém zemědělství má příznivý vliv případně nijak negativně neovlivňuje biologické a fyzikální vlastnosti půd. V případě některých experimentů docházelo ke zvýšenému množství půdních organismů. Při aplikaci organických hnojiv docházelo ve většině pokusů ke zvýšení obsahu organické hmoty a některých dalších potřebných živin. Můžeme tedy říct, že za určitých podmínek lze dodržováním zásad ekologického způsobu hospodaření zachovat kvalitu půdy případně dosáhnout dokonce jejího zlepšení kvality půd, které se většinou projeví v delším časovém horizontu.
|
|
Vliv způsobu hospodaření na distribuci vody v půdě
Voda, Filip ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Nikodem, Antonín (oponent)
Hospodařením na pozemcích může být významně ovlivněna kvalita povrchových a podzemních vod, protože je prováděno na půdě a stejně tak v celé krajině, odkud voda v rámci části hydrologického cyklu pochází. Na distribuci vody v půdě mohou mít významný vliv vlastnosti půd popsané v této bakalářské práci, jakými jsou například pórovitost, zrnitost, struktura půdy a její objemová hmotnost, které velkou měrou udávají zpracovatelnost půdy, jež je závislá na její vlhkosti. Dále jsou v předložené bakalářské práci popsány faktory hospodaření, jež mohou ovlivňovat obsah vody v půdě, půdní vlhkost a vliv povrchové vody na erozní činnost pozemků. Faktory ovlivňující distribuci vody v půdě jsou rozepsány do jednotlivých skupin, kterými jsou zpracování půdy a její zhutnění, vodní eroze, edafon a vliv vegetace na vodní režim půdy. V závěru práce pak bylo dle hodnocených studií zaznamenáno, že minimalizační a půdoochranné technologie mají pozitivnější vliv na vodní režim v půdě, vyšší obsah biomasy makroedafonu, snížení povrchového odtoku a eroze půdy a snížení nežádoucího zhutnění půdy, nežli tomu je u konvenčních technologií.
|
|
Vliv zaniklých krajinných prvků na půdní vlastnosti
Matějovský, Jiří ; Zádorová, Tereza (vedoucí práce) ; Luděk, Luděk (oponent)
Meze jsou prvkem dotvářejícím krajinnou strukturu. Svým působením ovlivňují půdní vlastnosti. Tato práce se zaměřuje na posouzení míry vlivu zaniklých krajinných prvků na současné půdní vlastnosti. Zájmové území pro provedení výzkumu se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Příbram. Zájmová plocha o rozměrech 33 ha, je v současné době obhospodařována jako jeden velký celek, bez jakýchkoliv mezí. Meze se však na území vyskytovaly, byly zrušeny při scelování menších pozemků. Posouzení míry vlivu na půdní vlastnosti proběhlo zejména se zaměřením na hloubku půdy, stratigrafii profilu a obsah organického uhlíku v půdě. Na základě lokalizování míst dřívějšího výskytu mezí byly vybrány čtyři z nich a kolmo na ně vedly transekty, kde probíhal odběr vzorků vždy po dvou metrech vzdálenosti pro další laboratorní analýzy. Nejhlubší půdy stejně jako největší procentní zastoupení organického uhlíku bylo zaznamenáno v místech původního výskytu mezí. Místa nad mezemi nevykazovala významně lepší půdní vlastnosti, naopak u míst pod mezemi byly zaznamenány hlubší půdy a zvýšený obsah organického uhlíku. Tato zjištění potvrdila význam mezí a jejich schopnost ovlivňovat půdní vlastnosti.
|
|
Činitelé ovlivňující vlastnosti lepených spojů u lepidel používaných v dřevařském průmyslu
Boška, Pavel ; Böhm, Martin (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá vlivem vybraných činitelů na vlastnosti lepeného spoje lepeného polyvinyl acetátovými lepidly. Takovými činiteli jsou teplota a vlhkost prostředí, lisovací tlak a cyklické namáhání. Navzdory stejnému druhu lepidla se vlastnosti mohou lišit u lepidel různých výrobců i podle toho, pro které prostředí je výrobek určen. Vliv bude porovnáván na zkušebních vzorcích ze sušeného bukového řeziva s ohledem na smykovou pevnost spoje. Porovnávány budou vlastnosti lepidel od různých výrobců a různého určení. Zkušební vzorky a průběhy testů probíhají podle příslušných platných norem, nebo z nich z velké části vycházejí. Tento výzkum má pomoci uživatelům lepidel zefektivnit proces lepení a snížit náklady na výrobu lepeného spoje.
|
|
Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
Černá, Iva ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový
tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat,
kromě hnojení tekutou částí digestátu. Digestát lze sušit a lisovat do formy briket nebo pelet.
Ve formě brikety, je důležité si uvědomovat, důležitost vztahů mezi vlastnostmi jednotlivých
složek (částic), protože jedna vlastnost může ovlivnit další a tvořit tak strukturu materiálu a jeho opětovné zpracování do podoby finálního výrobku. Tato studie byla provedena za
účelem najít a/nebo kvantifikovat vztah mezi strukturou briket z biomasy a jejich odolností a pevností tvaru při manipulaci, skladování a používání. Základní hypotéza této práce je
založena na otevřeném předpokladu, že textura briket je závislá na mnoha parametrech.
Některé z těchto parametrů byly testovány. Jmenovitě, látkové složení, fyzikální vlastnosti
brikety z digestátu, pevnost a tvrdost, analýza velikosti částic a další. Digestát se ukázal být
dobrým materiálem pro kompresi, navíc s vysokým obsahem živin. Množství odrolu se
měnilo mezi 7-12% na začátku, postupně klesající na 3-5%. Zkoušky tvrdosti podle Shoreho
testu prokázaly, výsledky vypovídající o vztahu mezi velikostí částic a tvrdostí. Sítová a obrazová analýza pak ukázala řadu částic v rozmezí velikosti 0,01 mm z 99,5% a 10 mm z 99,7%, většina z nich s jehlám-podobným tvarem. Tato studie navrhuje metodu, která
umožňuje analýzu velikostního rozdělení částic ve vzorku, a popisuje další vlastnosti briket,
které mohou být užitečné pro další výzkum a komerčním účelům.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Kinematika a elastokinematika nezávislého víceprvkového zavěšení nápravy se zohledněním poddajnosti nosných prvků
Vrána, Tomáš ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá elastokinematickými vlastnostmi víceprvkového systému
zavěšení zadní nápravy, se zaměřením na využití počítačových simulací. Ke stavbě
výpočtového modelu zavěšení a k simulacím elastokinematiky je využito
specializovaných modulů systému Hyperworks. Námět práce je motivován vytvořením
nových modelů se snahou o jejich zlepšení.
Úvodní část práce pojednává o současném stavu techniky v problematice
elastokinematických vlastností zavěšení, popsány jsou doposud publikované práce. Je
zde zařazena i kapitola definující základní pojmy, charakteristiky a konstrukční prvky
v tématice zavěšení a náprav osobních vozidel, která pomůže plně neorientujícímu se
čtenáři v tomto oboru.
První část práce je zaměřená na sběr kvalitních vstupních dat pro vytvoření
výpočtového MBS modelu z reálného vzorku zavěšení. Je zde představeno stanovení
kinematických bodů zavěšení, experimentální měření momentů setrvačnosti nosných
prvků zavěšení a popsáno měření deformačních charakteristik gumokovových lůžek.
Nechybí zde i měření charakteristik silových elementů zavěšení jako je například
pružina nebo tlumič. Dále je zde navržena metoda měření elastokinematických
charakteristik zavěšení na zkušebním stavu pro validaci modelu.
Druhá část práce se věnuje stavbě nových simulačních MBS modelů
víceprvkového zavěšení zadní nápravy v systému Hyperworks. Model zavěšení je
postupnými kroky zdokonalován, od čistě kinematického modelu, přes model
s poddajným popisem lůžek, až po komplexní model, v kterém jsou zohledněny
poddajné vlastnosti všech nosných prvků zavěšení. Jsou popsány vlastnosti modelů
a úskalí, která při jejich vývoji vznikala. Ve výsledcích je rozebrán vliv zohlednění
poddajností daných prvků a jejich konstrukčních variant na elastokinematické vlastnosti
systému zavěšení.
|
host ::
