|
Životní styl u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin před a po operaci
REZKOVÁ, Helena
Teoretická východiska: Ischemická choroba dolních končetin je postižení tepen dolních končetin nejčastěji aterosklerózou. Teoretická část se zabývá životním stylem. Jsou zde rozpracované základní rizikové faktory chronické formy. Dále je popsána patofyziologie změn vzniklých na podkladě aterosklerózy a s tím související příčiny pro vznik onemocnění. Následně jsou objasněné způsoby klasifikace, rozpracovány klinické příznaky, diagnostika a léčba. Tato část obsahuje také pohled na roli sestry v péči o pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. Cíle: Cílem práce bylo zhodnotit, nakolik pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin změnili po invazivním cévním výkonu životní styl. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin přistupují k prevenci rizikových faktorů? Co je u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin hlavním impulzem pro případnou změnu stylu života? Jakou měrou ovlivňuje operační zákrok postoj pacienta k rizikovým faktorům pro vznik ischemické choroby dolních končetin? Jak zásadní je změna životního stylu u pacientů po operaci pro ischemickou chorobu dolních končetin? Metody: Teoretická část diplomové práce je zpracovaná s použitím odborných zdrojů. Empirická část diplomové práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolenou technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty, ke kterému byly předem připravené otevřené otázky. Výzkum byl realizován v několika fázích první rozhovor probíhal při příjmu pacienta na oddělení (před operací), další fáze následovala za 3 měsíce a poslední za 6 měsíců od operace. Rozhovory byly zaznamenávány na připravený tiskopis, poté přepsány do elektronické podoby a analyzovány metodou otevřeného kódování. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že operace může být v některých případech spouštěčem změny pacientova životního stylu. První rozhovory v předoperačním období se zaměřily na to, jak se respondenti cítí, jaký je jejich životní styl před plánovanou operací pro aterosklerotické změny na dolních končetinách. Jedna z otázek byla zaměřená na znalosti pacientů o rizikových faktorech pro vznik ICHDK a o možné prevenci. Druhá fáze rozhovorů proběhla po 3 měsících od operačního zákroku. Zabývala se otázkou, jaký životní styl mají respondenti v tomto pooperačním období, zda došlo k nějakým změnám. Jisté pozitivní změny nastaly ve stravování a příznivé obraty přišly i v pohybové aktivitě. Třetí etapa byla provedena po šesti měsících od operace, opět s cílem zjistit změny v životním stylu. Drobné změny přišly v oblastí kouření, v otázce stravování a v pohybové aktivitě. Dotazy se orientovaly i na psychologickou rovinu, zjišťovali jsme, kdo pacientům pomáhá a co je nejvíce motivovalo v uskutečňování změny. Poslední závěrečná/sumarizační otázka směřovala k tomu, aby pacienti svobodně rozhodli, nakolik se jim podařilo změnu uskutečnit. Závěr: Počet pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a jinými kardiovaskulárními chorobami stoupá. Základem je začít od ovlivnitelných rizikových faktorů, tedy kuřáctví, dietních zvyklostí, pohybové aktivity. Podíl na změně mají i zdravotníci, kteří se snaží vhodnou edukací pacienta posunout blíže změně. Problém nastává, pokud pacient i přes podporu blízkých nezvládá uskutečnit zvrat ve svém životě. Zde by měl opět nastoupit zdravotník a nabídnout pacientovi odbornou pomoc ke zvládnutí tohoto důležitého kroku.
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
|
Vliv environmentálnách faktorů na střety zvěře s motorovými vozidly na pozemních komunikacích v Západočeském kraji.
Přigrodský, Milan ; Šmíd, Petr (vedoucí práce) ; Vykouk, Martin (oponent)
Pod vlivem dlouhodobého rozvoje dálniční a silniční sítě a stále se zvyšující intenzity silničního provozu v ČR dochází k častým dopravním nehodám. Mezi příčiny dopravních nehod, lze zařadit některé environmentální faktory, jejichž působení se může podílet na jejich vzniku i jejich závažnosti např. povětrnostní podmínky, okolí komunikací, případně denní doba, ale i jejich kombinace.
K významným faktorům environmentálního charakteru lze zařadit střety se zvěří, přičemž hmotnost jedinců některých živočišných druhů může být příčinou dopravní nehody. Dopravní komunikace se stává překážkou v pohybu zvěře, kterou musí překonávat v souvislosti s migrací nebo při pravidelném pohybu v krajině. Pokud nejsou při jejich budování nebo rekonstrukci předem zvážena opatření, která by zamezila pohybu nebo omezila pohyb zvěře příp. přijata opatření informující řidiče motorových vozidel o příslušném nebezpečí, může mít střet fatální následky.
Tato bakalářská práce popisuje problematiku střetů motorových vozidel se zvěří, analýzu událostí souvisejících s danou problematikou na komunikacích Západočeského kraje, zejména jejich příčin a účinnosti stávajících opatření a vlastní návrh k zajištění dostatečné prevence v místech, s nejvyšším výskytem střetů.
|
|
Analýza preferencí ve spotřebě piva
Fontánová, Klára ; Hlavsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Jindrová, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou preferencí ve spotřebě piva. Smyslem práce je zjistit a vyhodnotit faktory, které mohou ovlivňovat spotřební chování člověka. Základem pro tuto práci je tedy dotazníkové šetření, které bylo předem připraveno dle zásad marketingového výzkumu.
První část práce se týká piva a marketingového výzkumu. Část týkající se piva obsahuje základní historické údaje, stručný popis výroby piva spolu s potřebnými surovinami a základní rozdělení druhů piv. Dále jsou zde zmíněny pivovary, které jsou aktuálně nejvýznamnější na území České republiky. Nezanedbatelnou částí jsou i faktory ovlivňující spotřebu piva. V části zabývající se marketingovým výzkumem jsou popsány jeho kroky, metody sběru dat a zdroje dat.
Druhá část se týká samostatného dotazníku a jeho vyhodnocení. Dotazník byl zodpovězen 322 respondenty. Nejprve jsou výsledky shrnuty a následně jsou testovány předem stanovené nulové hypotézy.
|
|
Separační anxieta
Poživilová, Alena ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit co nejucelenější vědeckou literární rešerši na téma separační anxiety u psů. Separační anxieta patří mezi jedno z nejčastějších poruch chování domácích psů. Práce má kompilační charakter. Nejdříve je separační anxieta popsána a vysvětlena jako samostatný pojem v problémovém chování psů. Dále je popsán výskyt a frekvence této behaviorální poruchy v psí populaci a rizikové faktory, které této poruše chování předchází. Rizikových faktorů je mnoho a v práci jsou podrobně popsány. Dále jsou popsány hlavní i vedlejší symptomy. Vylučování, ničivost, hypersalivace a vokalizace. Je zde i kapitola zaměřena na diagnostiku separační anxiety. V ní je popsáno, jak postupovat při nápravě separační anxiety, co musí majitel zařídit, čeho si má všímat a na co si dát pozor. V další kapitole se práce zabývá prevencí. Závěrečná část rešerše je zaměřena na terapii separační anxiety. Mezi terapii se řadí desenzibilace chování, modifikace chování a také snížení závislosti na majiteli. Aby byla terapie co nejúčinnější, doporučuje se podstoupit farmakoterapii. V práci je popsána léčba klomipraminem, klorazepátem draselným v kombinaci s fluoxetinem, fluoxetinem a diazepamem. Separační anxietě je však vhodnější předcházet samotným výběrem vhodného psa (individualita jedince, jeho temperament a plemeno) a zodpovědnou výchovou ze strany majitele.
|
|
Faktory ovlivňující průběh postmortálních změn v mase
Seilerová, Michaela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lebedová, Nicole (oponent)
Cílem práce je vytvoření literárního přehledu o problematice kvality vepřového masa. V bakalářské práci jsou popsány nejen hlavní ukazatelé kvality vepřového masa s jeho chemickým složením, ale také vnější a vnitřní faktory, které se na jeho kvalitě významně podílejí. Maso má různorodou histologickou strukturu, proměnlivé chemické složení, stejně jako senzorické a technologické vlastnosti. Nutričně je maso ceněno jako bohatý zdroj živin pro člověka. Pro lidský organismus je maso zdrojem všech esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí samo syntetizovat. Další významnou složkou masa jsou lipidy, uloženy jako zásobní tuková tkáň v podkoží zvířat nebo rozptýleny mezi svalovými vlákny. Množství sacharidů obsažené v mase je z nutričního hlediska spíše nevýznamné, protože jejich zastoupení v mase je minimální. Sacharidy mají z technologického hlediska význam pro zrání masa. Dále je také zdrojem minerálních látek a vitaminů. Maso je proto nepostradatelné pro lidský organismus a nemělo by chybět v jídelníčku každého z nás. Struktura a složení masa závisí na funkci jednotlivých částí těla a způsobu života a na řadě intravitálních vlivů jako je pohlaví, plemeno, věk, výživa a zdravotní stav. Mezi významné faktory, které ovlivňují kvalitu masa, patří například utváření svalových vláken. Masa vyšších kvalit mají tenčí a jemnější vlákna oproti tomu masa nižší kvality se vyznačují tlustými, silnými vlákny. Dalším činitelem, který podmiňuje kvalitu, je množství a charakter vnitrosvalového vaziva. Kvalitní masa jsou na nízko zatěžovaných bederních svalech a svalech hřbetu a kýty s jemnějšími vlákny. Další faktor ovlivňující kvalitu masa je průběh postmortálních změn. U těchto procesů lze rozlišit čtyři stádia: prae rigor, rigor mortis, zrání masa a hluboká autolýza. Postmortální zrací procesy se mohou odchýlit od standardu z různých příčin a jejich následkem jsou jakostní odchylky masa jako např. PSE, DFD, RSE, Hampshire efekt a chladové zkrácení. I vliv plemene se podílí na kvalitě masa a to citlivostí na stres, růstovými vlastnostmi a parametry jatečné hodnoty, mezi další vnitřní faktory patří věk a pohlaví. Mezi vnější faktory, které mají vliv na kvalitu masa patří přeprava zvířat na jatky, přístup pracovníků při nahánění, odpočinek před porážkou, samotné omráčení, následné vykrvení a zachlazení po porážce.
|
|
Analýza ekonomických a neekonomických faktorů (limitů) pro poskytování spotřebitelských úvěrů
Kočiš, David ; Škubna, Ondřej (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Práce byla zaměřena na charakteristiku ekonomických a neekonomických faktorů, které ovlivňují získání spotřebitelského úvěru, vybraných z nabídky poskytovatelů. Obsah byl zaměřen na chování peněžních i nepeněžních ústavů při schvalování spotřebitelských úvěrů vyzkoušet propustnost tohoto systému na zkušebních žadatelích a následně faktory vyhodnotit. Tato práce vymezuje pojem úvěr, jeho druh a vznik a především pak riziko jeho poskytování pro banku. Seznamuje s bankovním systémem, jeho rozdělením, uspořádáním a schvalovacím procesem.
|
|
DĚTI ZE SEKULARIZOVANÉHO RODINNÉHO ZÁZEMÍ V PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ PRO 1. STUPEŇ ZŠ JAKO DIDAKTICKÝ PROBLÉM
PETRÁŠKOVÁ, Jiřina
V první části je popisováno rodinné edukační a socializační prostředí, jako nejdůležitější a nejpodstatnější činitel v utváření předpokladů pro dobrý rozvoj dítěte. Zde se setkává dítě s pocitem radosti, bezpečí, lásky, zakouší rituály, získává důvěru a utváří své já. Druhá část se věnuje škole s jejími obory, kde se setkává dítě nyní již v roli žáka s učebními obsahy školní edukace s náboženstvím mezipředmětově. Třetí kapitola se zaobírá nepovinným předmětem náboženství v náboženské edukaci a nahlíží na obsahy výuky pohledem nejen věřících, ale i sekularizovaných subjektů edukace. Poslední čtvrtá kapitola přináší anketní pohled na motivace žáků, které přivádějí děti ze sekularizovaných rodin k výuce náboženství.
|
|
Stres a jeho vliv na výkonnost v zaměstnání
Pokorná, Martina ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Luhanová, Kateřina (oponent)
Téma této bakalářská práce je zaměřeno na pojem stres
a zkoumání vlivu stresových faktorů na výkonnost v zaměstnání. Práce je členěna na dvě hlavních části - na část teoretickou a část empirickou.
Úvod teoretické části přináší na základě literárních rešerší základní poznatky o samotné problematice stresu, jeho druzích, příčinách, fázích a reakcích na stres. Dále jsou v této části popsány stresory, které působí na člověka dle několika hledisek, techniky zvládání stresových situací a stres v pracovním prostředí.
Empirická část je zaměřena na problematiku stresu
u Hradní stráže v Praze. Data do empirické části jsou sesbíraná pomocí dotazníkového šetření od 90 respondentů. Četnosti jednotlivých odpovědí jsou následně zpracovány do přehledných kontingenčních a asociačních tabulek. Stanovené statistické hypotézy jsou následně vyhodnoceny pomocí metody chí-kvadrát testu.
V závěru bakalářské práce je zpracován návrh opatření ke snížení či dokonce odstranění stresových faktorů na pracovištích, a tím v konečném důsledku ke zlepšení pracovních výsledků strážníků, či celého útvaru.
|
|
Řežou si bobři pod sebou větev? Analýza dosahování potravy z dlouhodobé perspektivy
Bartoň, Marian ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu potravního chování bobra evropského (Castor fiber) a strategii dosahování potravy s hlediska dlouhodobého osídlení.
Rešeršní část práce vysvětluje mimo jiné teorii central place foraging, selektivní chování živočicha při výběru potravy a vliv central place foragerů na plodnost dřevin. Dále se zaobírá riziky spojenými s predací, nebo vnímáním konkurenčního tlaku
ze strany ostatních živočichů a faktory, které mohou mít za následek změnu populační hustoty bobří kolonie. Práce si klade za cíl zjistit vliv dlouhodobého osídlení bobra na objem zkonzumované biomasy a rozrůstající se teritorium na úkor ustupujícího lesního porostu. Dále pak porovnání těchto výsledků mezi sebou z hlediska různé doby osídlení oblastí.
Druhá část práce obsahuje vlastní výzkum, jejíž součástí je i metodický postup. Analytická část se zaobírá zpracováním dat z terénního šetření v oblastech Šumavy, Českého lesa a Jižní Moravy a vyhodnocení výsledků podle vybraných kritérii. Cílem zde bylo zjistit vzájemnou závislost těchto faktorů: vzdálenost okusu od vodního toku, doba osídlení lokality, množství zkonzumované biomasy, množství okusů či výběr rodů dřevin. Výzkum pak prokazuje, že bobří cesty za potravou narůstají s věkem osídlení do 7-10 let a pak se vzdálenost okusu od břehu opět snižuje. Objem zkonzumované biomasy se s rostoucí dobou osídlení bobra také snižuje
a dřevinou, za kterou jsou bobři ochotni ujít nejdelší vzdálenosti, je dub. Výsledky jednotlivých analýz jsou prezentovány jak pro kompletní měřenou oblast, tak pro jednotlivá území a jejich interpretace.
|
host ::
