|
Struktura genetických zdrojů obilnin v Genové bance v Praze
SOUKUP, František
Anotace V práci je řešena analýza struktury genetických zdrojů obilnin v Genové bance v Praze a jejich potenciál pro využití v České republice. Genetické zdroje obilnin jsou zde popsány a vyhodnoceny podle jednotlivých kolekcí Genové banky v Praze. Tato banka má největší kolekci pšenice v České republice a mnoho dalších kolekcí obilnin a pseudoobilnin. Druhy v kolekcích a jejich složení jsou uvedeny ve výsledkové části. Ve výsledcích jsou také porovnány genetické zdroje obilnin Genové banky v Praze a České republiky se zahraničními zdroji.
|
|
Masná užitkovost plemene český luštič
PRAVDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá masným využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince. Tato vlastnost je pro chovatele natolik prospěšná, že vyváží nízkou masnou užitkovost plemene. Plodnost sledovaného chovu je nižší než průměrná plodnost středních plemen, mezi které je český luštič řazen, a výrazně nižší než plodnost brojlerových králíků. Sledovaní jedinci sice dosáhli měsíčních hmotnostních přírůstků dle vzorníku plemen králíků, ale doba výkrmu do živé hmotnosti 2,70 kg se pohybovala průměrně od 105 dnů u polointenzivního chovu, do 135 dnů při tradičním chovu, což je minimálně o 27 dní déle než doba výkrmu brojlerových králíků. Průměrné denní přírůstky byly zjištěny ve výši 19,7 g v tradičním chovu a 20,6 g v chovu polointenzivním. Protože byli králíci poráženi při dosažení živé hmotnosti 2,70 kg, nebyly při jatečném rozboru zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi samci a samicemi nebo mezi chovem polointenzivním a tradičním. Jatečný rozbor potvrdil u plemene český luštič průměrné procentní podíly hřbetu, přední a zadní části jatečně upraveného těla a vyšší podíl ledvinového tuku ve srovnání s ostatními plemeny králíků zařazenými do genových zdrojů a ve srovnání s brojlerovými plemeny.
|
|
Genetická variabilita a diferenciace eurasijských populací rákosníka obecného\kur{(Acrocephalus scirpaceus)}
FAINOVÁ, Drahomíra
Rákosník obecný je dálkový migrant hnízdící v rákosinách západní Palearktidy. Odlišné směry tahu, různá zimoviště a dva uznávané poddruhy naznačují možnost genetické diferenciace populací tohoto druhu napříč hnízdním areálem. S využitím fragmentační analýzy 10 polymorfních mikrosatelitových lokusů jsme studovali genetickou variabilitu 496 jedinců z 36 hnízdních lokalit. Párová porovnání ukázala signifikantní odlišnosti ve frekvenci alel a genotypů i fixačních indexů mezi populacemi z Blízkého Východu, Pyrenejského poloostrova, Finska a zbytkem studovaných populací. Celkový fixační index byl sice statisticky významný, ale velmi nízký (FST = 0,018). Analýza molekulární variance (AMOVA) ukázala, že 98 % variability frekvence alel lze přičíst na vrub rozdílům v rámci populací, kdežto rozdíly mezi populacemi přispívají celkové variabilitě pouhými 2 %. Komplexní analýza pomocí bayesovských shlukovacích procedur v programu STRUCTURE 2.2 nedetegovala významnou genetickou strukturu populací. Relativně nízké genetické rozrůznění studovaných populací naznačuje velký disperzní potenciál rákosníka obecného, kdy genový tok účinně zabraňuje diferenciaci populací bez ohledu na rozsáhlý hnízdní areál a vysokou tahovou konektivitu mezi hnízdišti a zimovišti.
|
|
Použití Matlabu pro kvantitativní analýzu růstu kvasinek
Schier, Jan ; Kovář, Bohumil
Kvantitativní analýza růstu se používá v mikrobiologii, genetice a medicínském výzkumu pro určení vlivu testované látky na růst kolonií určitého organismu (v našem článku se zabýváme koloniemi kvasinek). Jako příklady testované látky lze uvést antibiotika, mutageny, nebo léčiva. Pro vyhodnocení experimentu jsou kolonie, naočkované na Petriho misky, snímány digitální kamerou v temné komoře. Pro každý snímek je poté třeba určit pro následné statistické vyhodnocení relativní plochu porostu a celkový počet kolonií. V současné laboratorní praxi jsou tyto parametry často získávány ručním počítáním, což je proces s omezenou přesností a vysokou chybovostí. Rovněž, s ohledem na časovou náročnost ručního počítání, je omezené množství snímků, které lze rozumně zpracovat. V našem článku popisujeme nástroj pro poloautomatické počítání snímků misek, vytvořený v programovacím jazyku Matlab.
|
|
Analýza užitkových vlastností pomalu rostoucího kuřecího hybrida
DUPAL, Jan
Cílem diplomové práce bylo analyzovat výsledky užitkových vlastností kuřecích hybridů s pomalým růstem. Sledováni byli hybridi kombinace JA 757, kteří byli vykrmováni do 49 dní věku a kombinace Pac JA s dobou výkrmu 56 dní. U hybridní kombinace JA 757 byla zjištěna živá hmotnost 2 169 g, spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku 2 119 g a vyselektováno bylo 0,5 % jedinců. U kombinace Pac JA dosáhla průměrná živá hmotnost při porážce 2 109 g, spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla 2 366 g a vyselektováno bylo 0,88 % kuřat. Hodnota indexu efektivnosti výkrmu byla vyšší u hybrida JA 757 (208) ve srovnání s hybridem Pac JA (158). U hybrida JA 757, ve srovnání s hybridem Pac JA, byla zjištěna vyšší jatečná výtěžnost o 3,8 % (74,7 %, resp. 70,9 %), vyšší hmotnost prsní svaloviny o 53 g (405 g, resp. 352 g), vyšší hmotnost stehenní svaloviny o 132 g (499 g, resp. 367 g) a nižší podíl abdominálního tuku o 5,5 % (44 g, resp. 49,5 g). Diference byly statisticky vysoce významné. U obou hybridů dosáhli vyšší hmotnost jak prsní, tak i stehenní svaloviny kohoutci ve srovnání se slepičkami. U hybrida JA 757 to byly rozdíly 33 g, resp. 106 g a u hybridů Pac JA rozdíly 57 g, resp. 79 g. Diference byly statisticky vysoce významné, resp. statisticky významné. Hybrid JA 757 prokázal vyšší genetický potenciál v růstové intenzitě i jatečné užitkovosti.
|
|
Genetická a morfologická variabilita skupiny \kur{Melampyrum nemorosum}
DRAHNÍK, Petr
Melampyrum nemorosum agg. je značně komplikovaná skupina poloparazitických rostlin. Podle tradičního pojetí se rozlišuje na 15 druhů. Molekulární analýzy z posledních let ukazují potřebu moderní taxonomické revize. Problematika celé skupiny je komplexní v důsledku pravděpodobné historické hybridizace a složité evoluční historie celé skupiny. Sekvenace 3 úseků cpDNA (trnTUGU-trnLUAA, psbA-trnHGUG, rpl32-trnLUAG) a 2 úseků jaderné DNA (Agt1 a At103) rozlišila několik geneticky odlišených skupin, u kterých byly provedeny morfologické a cytometrické analýzy.
|
|
Deformačně napěťová analýza rázem zatížené přední části automobilu.
Hrubý, Jaroslav ; Vémola, Aleš (oponent) ; Vrbka, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovou analýzou deformace a napětí rázem zatížené přední části automobilu Škoda Octavia II. generace využitím explicitního přístupu metody konečných prvků (MKP). Cílem této práce je posouzení odolnosti přední části vozu při tomto rázovém namáhání a porovnání dat, které byly získány z počítačové simulace nárazu vozidla s pevnou nepoddajnou bariérou, s přístupy využívaným ve vědní disciplíně s názvem Soudní inženýrství. Porovnání počítačové simulace nárazu vozidla s tuhou bariérou bude provedeno s korelační metodou a metodou tzv. energetického rastru.
|
|
Analýza dopravních nehod
Vičík, Petr ; Ambróz, Richard (oponent) ; Laurinec, Marián (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá komplexním přehledem postupu vyšetřování dopravních nehod. Jsou zde rozebrány jednotlivé kroky při tomto vyšetřování, počínající sběrem a zpracováním dat, prováděným hlavně měřením a fotografováním. Dále je uveden přehled jednotlivých druhů stop a poškození, včetně zranění účastníků nehody. Rozebírány jsou nejběžnější metody používané pro výpočet a rekonstrukci nehodové události a zmíněny jsou rovněž speciální typy dopravních nehod, jako je střet vozidla s chodcem, nehody jízdních souprav, či nehody jednostopých vozidel. Pro lepší pochopení nehodových dějů je na začátku práce uveden přehled základních fyzikálních zákonů a dějů, kterými se všechny tyto události řídí, a soudně znalecká problematika těchto analýz.
|
|
Využití techniky AFLP fingerprintingu ve šlechtění řepky
CUŘÍNOVÁ, Petra
Metoda AFLP se obecně používá při šlechtění některých jiných druhů plodin, u řepky tak obvyklá není. AFLP markery jsou využívány zejména pro molekulární charakteristiku a hodnocení genetické diverzity. Cílem této diplomové práce bylo využití této techniky ve šlechtění řepky a porovnání původu českých, slovenských a německých odrůd mezi sebou. Metoda je založená na principu selektivní amplifikace genomové DNA. Postup se skládá ze tří základních kroků: 1. rozštěpení genomické DNA na fragmenty, na něž se naligují adaptory, 2. selektivní amplifikace fragmentů pomocí speciálních primerů a 3. elektroforéza produktů a počítačová analýza (Vos et al., 1995). Bylo studováno 16 českých a československých odrůd a 16 německých odrůd řepky, které byly vzájemně porovnány. Dále byly pro AFLP analýzu vybrány dva specifické primery EcoRI AGC a fluorescenčně značený primer MseI ACC. Pomocí AFLP fingerprintingu lze skupinu českých, československých a německých odrůd majících původ v genových zdrojích z oblasti Německa a České Republiky odlišit, i přesto že dochází k častému křížení odrůd mezi sebou. Metodou AFLP se tedy dají zachytit i velmi malé rozdíly v genetické základně. Rozdíly mezi studovanými odrůdami sice existují ale nejsou výrazné a ukazuje to na jistou příbuznost a zúžení genetické základny genových zdrojů, které jsou používány ve střední Evropě.
|
|
Strukturní flexibilita regulačního segmentu DNA
Řezáčová, Barbora ; Štěpánek, Josef (vedoucí práce) ; Rosenberg, Ivan (oponent)
Transcription of the genetic code is controlled by numerous proteins. Some of them, so-called transcription factors, bind to certain DNA regions possessing anomalous properties due to their specific and highly conservative base sequence. One of these DNA segments is SRE (Serum Response Element). The diploma work is linked to results of the previous study indicating that the structural flexibility of this segment, related to the CArG box sequence, plays a key role in its physiological activity. Our work is devoted to study of this DNA segment and its model sequential variants. The approach of accurate measurements of temperature dependent UV absorption spectra and their consecutive analysis by means of factor analysis techniques and difference spectra construction, the main part of which was also developed within the framework of this work, was employed. The results indicate that separate chains of SRE with various length form surprisingly stable hairpins, which in some cases prevail even in mixtures of both chains of the SRE segment over duplexes. By using a fitting to thermodynamic equilibrium equations, thermodynamic characteristics of temperature induced association and dissociation transitions of complexes, both intermolecular (duplexes) and intramolecular (hairpins), were obtained.
|
host ::
