|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
Spokojenost pacientů s poskytovanými službami-důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení.
MALANÍKOVÁ, Jana
Má diplomová práce na téma "Spokojenost pacientů s poskytovanými službami- důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení" pojednává především o spokojenosti pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Dále o mapování zaměřeném na celkovou spokojenost s péčí v již zmíněné českobudějovické nemocnici a na průzkum toho, zda pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v této nemocnici kladně a jestli jsou spokojeni s péčí zdejších zdravotních sester. Spokojenost pacientů je důležitým indikátorem kvality poskytované péče, který má vliv na jejich stav základních lidských potřeb. Byl stanoven jeden hlavní cíl: Zmonitorovat spokojenost pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tento cíl byl i splněn. Byl proveden kvantitativní výzkum, k jehož uskutečnění byla použita metoda dotazování. Prostřednictvím techniky standardizovaných anonymních dotazníků byly na základě výše zmíněného cíle ověřovány 3 následující hypotézy: 1) Pacienti jsou spokojeni s celkovou péčí v Nemocnici České Budějovice, a.s. 2) Dotazovaní pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v Nemocnici České Budějovice, a.s. kladně. 3) Dotazovaní pacienti jsou spokojeni s péčí zdravotních sester v Nemocnici České Budějovice, a.s. Data jsem zpracovávala za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí statistických neparametrických metod, Chí kvadrát testem a zvolenou hladinou významnosti p=0,05. Výsledky výzkumu byly přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Ke zpracování výsledků byl použit program Microsoft Office Excel 2010.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Charitativní projekty organizací zajišťující péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji
LANDOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce s názvem Charitativní projekty organizací zajišťující péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji se zabývá charitativními projekty vytvořenými nestátními neziskovými organizacemi, které zajišťují péči dětem se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Cílem této práce je zmapování charitativních projektů výše zmíněných organizací a zjištění, jak se správně a účelně tyto projekty tvoří, jakých využívají nestátní neziskové organizace postupů a metod. K úspěšnosti realizace těchto projektů se také vztahuje první zvolená výzkumná otázka. Výsledkem bude nejen zjištění, jaké projekty výše zmíněné organizace vytvořily, ale také co je důležité pro úspěšný projekt a zda byla jejich realizace pro organizaci přínosná. V rámci druhé výzkumné otázky budu zjišťovat, jestli existuje optimální postup pro realizaci charitativních projektů nestátních neziskových organizací. Pro výzkumnou část práce byl použit kvalitativní výzkum. Pro samotný sběr informací jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru, techniku osobního rozhovoru. Pro realizaci výzkumu byl vybrán výzkumný soubor, který je tvořen devíti organizacemi vybranými z řad nestátních neziskových organizací, které zajišťují péči o děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Pro nestátní neziskové organizace v této oblasti je obtížnější zajistit dostatečné finanční prostředky na poskytování služeb a zajištění potřebných pomůcek než pro neziskové organizace zřizované státem, a to z důvodu odlišného způsobu financování organizace. Nestátní nezisková organizace má několik možností, jak získat potřebné materiál-ní i nemateriální zdroje. Možnosti nezištné pomoci otevírají charitativní projekty, které pokud jsou úspěšné, pomůžou organizaci k zajištění potřebných zdrojů. Z výzkumu vyplynulo, že k zajištění dostupnosti péče dětem se zdravotním postižením je pro nestátní neziskové organizace velmi důležité vícezdrojové financování a získání podporovatelů jejich projektů, zejména dárců a sponzorů. Na základě výzkumu lze konstatovat, že nestátní neziskové organizace, které zajišťují péči o děti se zdravotním postižením, realizovaly mnoho úspěšných projektů. Výsledky práce mohou být využity jako informační materiál k získání uceleného pohledu na řešenou problematiku charitativních projektů výše zmíněných organizací.
|
| |
|
Realizace farmy se zaměřením na chov drůbeže
Hromjak, Milan ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem rodinné farmy. Vytvořením podnikatelského plánu a problematikou s ním spojeným, jehož prioritou je ekologicky hospodařící drůbeží farma, která bude produkovat drůbeží maso a vejce. Další službou nad rámec produkce farmy bude vytváření podmínek pro rozvíjející se odvětví a to agroturistiku a dalšími službami spojenými s chodem farmy, tak aby vedli k ekonomickému rozvoji a zisku.
Farma vznikne přebudováním starého domu s velkou stodolou po prarodičích a k němu přilehlých 10 ha polností. Na části z těchto pozemků bude vybudována víceúčelová stavba nazvaná drůbežárna, ze které bude mít drůbež přístup na pastvu. K nemovitosti patří ještě 1 ha lesa, z něhož dřevo bude využito jako stavební materiál a palivové dřevo.
Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje především na vysvětlení pojmů, které jsou důležité pro pochopení podnikatelského plánu. Dále je uvedena legislativa týkající se ekologického hospodaření, spletí zákonů, vyhlášek a nařízení, které je nutno dodržet, aby byly splněny podmínky pro označení ekologického hospodaření. Nedílnou motivační službou ze strany státu a Evropské unie pro zemědělce a nejen ekologicky hospodařícího je podpora a dotace pro roky 2014 - 2020. Velmi důležitým krokem nejen pro začínajícího zemědělce je analýza trhu v tom daném odvětví, a také SWOT analýza, která nám ukáže pozitivní a negativní stránky podnikání. V závěru této části je pojednáno nejen s pojmem agroturistika, ale i s jejím postavením na trhu a možnostmi jejího využití a dalšího rozvoje.
V praktické části je popsán podnikatelský záměr a jednotlivé etapy projektu včetně financování. Finance budou plynout z vlastního i cizího kapitálu, nebo možnosti ucházet se o nevratnou podporu prostřednictvím dotací. Vznik farmy bude mít vliv i na trhu práce, jelikož nově vznikne 5 pracovních míst a obec vejde do podvědomí širší veřejnosti díky aktivitám, které farma bude vyvíjet za účelem propagace produktů a dalšího rozvoje. Dále jsou, zde rozepsány jednotlivé položky, které vedou ke konečnému zhodnocení efektivnosti podnikatelského záměru.
Zpracováním teoretické a praktické části diplomové práce se naplní požadavek na cíl práce - navrhnout prosperující rodinnou farmu se zaměřením na chov drůbeže s hypotézou, zda je možné v současné době být konkurenceschopný při dovozu drůbežího masa a vajec ze zahraničí. Závěrem lze konstatovat, že podnikatelský záměr je životaschopný.
|
|
Podnikatelský projekt na základě franchisingu
Zavázalová, Kateřina ; Pilař, Ladislav (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá podnikatelským projektem na základě franchisingu. Pro tento způsob podnikání byla vybrána společnost The Little Gym, která se zabývá poskytováním služeb a to přesněji lekcemi cvičení pro děti ve věku 3 měsíců až 12 let a to ve specializované tělocvičně. Cílem této práce je vytvoření a ekonomické vyhodnocení podnikatelského projektu v oblasti fitness s využitím franchisingu.
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části autorka využila dat z Českého statistického úřadu a vytvořila srovnání předpokladů vývoje porodnosti dětí, příjmové podmínky rodin, podíl mladistvých vůči obyvatelstvu a další, a to mezi krajskými městy Hradec Králové, kde má nova pobočka vzniknout a Ostravou, kde se pobočka nedávno otevřela. Marketingový výzkum potencionálních zákazníků byl zaměřen na jejich názory a postoje k pohybovým aktivitám. Dále byla provedena segmentace trhu a analýza konkurence, neboli Porterův model. Finanční plán byl vytvořen na základě výpočtů z dostupných dat. Závěrem byl zhodnocen podnikatelský plán včetně zhodnocení ekonomické stránky projektu.
|
|
Podpora regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí
Jezberová, Zuzana ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou podpory regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí, z. s. (MAS Podchlumí).
Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat podíl MAS Podchlumí na kvalitu života obyvatel a rozvojem podnikání. Vliv MAS Podchlumí a rozvoj regionu Podchlumí byl posuzován na základě existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR Osy IV. LEADER, která vede ke zlepšení řízení a mobilizaci přirozeného vnitřního potenciálu venkova. Program rozvoje venkova byl v uplynulém programovém období hlavním finančních zdrojem pro realizaci projektů MAS.
Byla provedena analýza aktivit MAS Podchlumí a místních subjektů na podporu rozvoje partnerství občanů a jejího vlivu na rozvoj veřejné, podnikatelské a neziskové sféry. Hodnocena byla realizace vlastních projektů, prostřednictvím kterých byl podporován všestranný rozvoj regionu, zlepšení života obyvatel a zvýšení atraktivnosti regionu. Mezi obyvateli regionu Podchlumí bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření s cílem nezávislého a objektivního zhodnocení. Dále bylo provedeno vlastní pozorování regionu Podchlumí, studium odborné literatury a interních materiálů o činnosti MAS Podchlumí. Na základě analýzy realizovaných aktivit byla ověřena hypotéza, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
Podpora směřovaná z Programu rozvoje venkova; Opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie k regionu Podchlumí přispěla k dosažení zlepšení kvality života obyvatel. Nejvíce byla podporována oblast vzhledu obcí a kvality infrastruktury, rozvoje občanského vybavení a služeb. Dotace byly čerpány také na modernizaci a rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání.
Ve srovnání MAS v okrese Jičín, MAS Podchlumí podpořila nejvyšší počet projektů prostřednictvím Opatření IV.1.2 Programu rozvoje venkova na realizaci místní rozvojové strategie.
Vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu bylo zjištěno, že obyvatelé obcí vnímají zlepšení vzhledu i života v obcích, ale nejsou informováni o skutečnosti, že mnoho projektů bylo realizováno za přispění aktivit MAS Podchlumí. Z tohoto důvodu by se měla MAS Podchlumí více zaměřit na propagaci svých aktivit. Obyvatelé regionu Podchlumí se zajímají o prostředí svých obcí.
MAS Podchlumí prostřednictvím realizace svého Strategického plánu LEADER přispěla ke zlepšení kvality života obyvatel venkovského regionu Podchlumí. Lze uzavřít, že výsledky analýzy činností MAS ověřily a potvrdily správnost hypotézy, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
|
|
Projekt rodinné farmy jako uzavřené ekonomické jednotky
Jakubčík, Václav ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce pojednává o rodinné farmě, která se zabývá pěstováním rychle rostoucích dřevin. Podnikatelským záměrem firmy je provozování kogenerační jednotky
a zajištění ekonomické soběstačnosti podniku. Rodinná farma by měla vyrábět více jak polovinu biomasy pro fungování kogenerační jednotky.
Práce se zabývá poskytováním služeb v oblasti zpracování těžebních zbytků, odstraňováním náletových dřevin, dopravou, a to vše za účelem získání dostatečného množství této komodity pro chod kotelny s kogenerační jednotkou. Dále jsou řešeny výstupy včetně využití odpadního tepla. Nezbytnou oporou při plánování kotelny je SWOT analýza, jejíž závěry jednoznačně podporují podnikatelský záměr provozu rodinné farmy.
Dalším z klíčových faktorů motivujících mě k rozšíření stávající kotelny o výrobu elektrické energie z biomasy jsou stále rostoucí ceny elektrické energie. Část vyrobené elektrické energie spotřebuji provozem sušárny, zbytek prodám společnosti ČEZ. Příjem
z prodeje elektrické energie by měl vylepšit podnikatelské cash-flow firmy.
Bezesporu významným zdrojem energie je odpadní teplá voda, která bude využita při vytápění sušárny řeziva, králičích jatek firmy Rabbit a zbytek bude využit k vytápění dílen
a bytových domů.
Hlavním motivem pro založení rodinné farmy je zajištění dostatku paliva pro kogenerační jednotku i v méně příznivém období při získávání biomasy z externích zdrojů tak, aby nebyl ohrožen ekonomický chod celého technologického zařízení.
Výsledkem je celkové ekonomické zhodnocení projektu, získávání biomasy
z jednotlivých zdrojů. Po celkovém zhodnocení docházíme k závěru, že projekt může být ziskový jako celek, díky zpracování vlastní produkce prvovýroby a poskytovaných služeb farma vytváří přidanou hodnotu a stává se stabilnější firmou.
K založení rodinné farmy mě motivuje i nezaměstnanost několika členů rodiny.
|
host ::
