Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,851 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.13 vteřin. 

Česká republika a přijetí eura na pozadí makroekonomických nerovnováh
Caletka, Petr ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce si dává za cíl zjistit, zda je Česká republika připravena na vstup do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie, která je spojena s přijetím společné měny euro, a to z hlediska plnění formálních vstupních kritérií a také z hlediska sladěnosti české ekonomiky se zbytkem eurozóny. Na tomto základě vyhodnotit, zda je pro ČR výhodné přijmout euro. V první části práce jsou představeny jednotlivé stupně regionálních integrací, dále teorie optimálních měnových oblastí a správa ekonomických záležitostí v Evropské unii. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení připravenosti ČR na vstup do eurozóny ze tří pohledů. Nejprve je vyhodnoceno plnění nominálních konvergenčních kritérií. Reálná konvergence a makroekonomické nerovnováhy v rámci eurozóny jsou posouzeny za použití shlukové analýzy. Druhý přístup je analýza, zda EMU tvoří optimální měnovou oblast. V závěru jsou představeny zkušenosti tří zemí východního rozšíření s přechodem na společnou měnu.

Reliability of regional crop yield predictions in the Czech Republic based on remotely sensed data
Hlavinka, Petr ; Semerádová, Daniela ; Balek, Jan ; Bohovič, Roman ; Žalud, Zdeněk ; Trnka, Miroslav
Vegetation indices sensed by satellite optical sensors are valuable tools for assessing vegetation conditions including field crops. The aim of this study was to assess the reliability of regional yield predictions based on the use of the Normalized Difference Vegetation Index and the Enhanced Vegetation Index derived from the Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer aboard the Terra satellite. Data available from the year 2000 were analysed and tested for seasonal yield predictions within selected districts of the Czech Republic. In particular, yields of spring barley, winter wheat, and oilseed winter rape during 2000–2014 were assessed. Observed yields from 14 districts were collected and thus 210 examples (15 years within 14 districts) were included. Selected districts differ considerably in soil fertility and terrain configuration and represent a transect across various agroclimatic conditions (from warm/dry to relatively cool/wet regions). Two approaches were tested: 1) using 16-day temporal composites of remotely sensed data provided by the United States Geological Survey, and 2) using daily remotely sensed data in combination with an originally developed smoothing method. Yields were predicted based on established regression models using remotely sensed data as an independent parameter. In addition to other findings, the impact of severe drought episodes within vegetation was identified and yield reductions at a district level were predicted. As a result, those periods with the best relationship between remotely sensed data and yields were identified. The impact of drought conditions as well as normal or above-normal yields of the tested field crops were predicted using the proposed method within the study region up to 30 days prior to harvest.

Human health risks of cyanobacterial toxins /Microcystins/ in Brno Reservoir
Maršálek, Blahoslav ; Babica, P. ; Bláha, Luděk
Monitoring of cyanobacterial blooms showed, that significant health risks of both direct dermal contact as well as exposure to microcystins exist in recreation in Brno. During the summer season 2001, safety limits for dermal contact were exceeded at 93% of analysed localities. Our results iniciate that both monitoring and regelatory actions ase necessary.

Vliv sněhové pokrývky na odtok během dešťových srážek.
Juras, Roman ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
V zimním období, kdy leží na povodí sněhová pokrývka, stále přibývá výskytu dešťových srážek. Déšť dopadající na sníh (ROS) má často za následek vznik povodní a mokrých lavin. Predikce vlivu ROS záleží především na lepším pochopení mechanismů vzniku a složení odtoku ze sněhové pokrývky. Spojení simulace deště na sněhovou pokrývku a využití stopovačů bylo testováno jako vhodný nástroj pro tento účel. Celkem bylo provedeno 18 experimentů na sněhovou pokrývku s různými počátečními vlastnostmi v horských podmínkách střední a západní Evropy. Pro určení charakteru proudění bylo použito barvivo brilliant blue (FCF), pomocí kterého je možné vizualizovat preferenční cesty, ale i určit rozhraní dvou vrstev o různých hydraulických vlastnostech. Zastoupení jednotlivých složek odtékající vody na výtoku bylo stanoveno pomocí metody separace hydrogramu, která poskytuje dobré výsledky s přijatelnou nejistotou. Z technických důvodů nebylo možné obě metody použít současně během jednoho experimentu, i když by to ještě více rozšířilo znalosti o dynamice proudění dešťové vody ve sněhové pokrývce. Množství tavné vody bylo vypočteno pomocí rovnice energetické bilance. Použití této rovnice je poměrně přesné, ale zároveň náročné na vstupy. Z toho důvodu bylo tání vypočteno pouze u jednoho experimentu. Rychlost vzniku odtoku roste v první řadě intenzitou srážky. Počáteční vlastnosti sněhové pokrývky, jako hustota a vlhkost, ovlivňují rychlost vzniku odtoku až druhotně. Na druhou stranu při stejné intenzitě srážky vykazovala nevyzrálá sněhová pokrývka s malou hustotou rychlejší hydrologickou odpověď, než vyzrálá pokrývka s větší hustotou. Velikost odtoku je závislá, především na počátečním nasycení. Vyzrálá sněhová pokrývka s vyšším počátečním nasycení generovala vyšší celkový odtok, kde dešťová voda přispívala maximálně z 50ti %. Proti tomu protekla dešťová voda nevyzrálou sněhovou pokrývkou poměrně rychle a do odtoku se propagovala přibližně z 80ti %. Pro predikci odtoku během ROS byla použita Richardsova rovnice v rámci modelu SNOWPACK. Tento model byl upraven tak, že byla sněhová matrice rozdělena pro lepší simulaci preferenčního proudění. Tento přístup přinesl zlepšení výsledků oproti klasickému přístupu, kdy se uvažuje pouze matricové proudění.

Kulturní dědictví regionu ve webových portálech a prezentacích na internetu
Ducháč, Martin ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou současného stavu regionálních webových prezentací a fotogalerií městských úřadů v ČR. V první části je kladen důraz na vysvětlení principů tvorby, fungování a administrace archivů digitálních dat a obrazových informací, včetně podrobného představení formátů digitálních obrazů. Jsou zde naznačeny vývojové trendy a současná technologická řešení správy digitálních obrazových informací. Druhá část obsahuje analýzu fotogalerií oficiálních webových stránek českých měst a metodologický popis její tvorby. Analýza je zaměřena na fotogalerie s historickou tematikou, názorným příkladem je rozbor konkrétního projektu, který na dvojicích snímků porovnává historickou a současnou podobu architektury města. Zařazen je rovněž ukázkový model správy digitální sbírky ze zahraničí, seznamující čtenáře s odlišným přístupem ke kulturnímu dědictví. Cílem práce je představit reálné možnosti, které dnešní internet ve sféře prezentací měst a obcí nabízí a pomocí analýzy konkrétního projektu zapůsobit na čtenáře informačně-edukativní formou.

Justin Václav Prášek - regionální historik a orientalista
NOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá životními osudy Justina Václava Práška, jeho veřejnou činností jako pedagogického pracovníka, jeho přínosem v oblasti orientalistiky a regionálních dějin. Nelze opomenout také jeho vliv na další generace českých orientalistů a jeho velký kus práce, který odvedl v rámci publikace nových poznatků pro širší veřejnost. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, které obsahují řadu podkapitol. První kapitola se věnuje životním osudům J. V. Práška, jeho studentskému životu, jeho působení na středních školách jako pedagogického pracovníka nebo neúspěšným pokusům o habilitaci. Druhá kapitola pojednává o díle J. V. Práška. Tato kapitola se člení do šesti podkapitol, ve kterých se autorka snaží objasnit přínos práce J. V. Práška, stručně ji charakterizuje a hodnotí. Seznamuje čtenáře s Práškovým zájmem o dějiny Předního Východu, snaží se přiblížit jeho význam v oblasti českých regionálních dějin a zabývá se tal= cestovními deníky. Další kapitola se věnuje veřejné činnosti J. V. Práška, jeho přínosům pro město Brandýs nad Labem a město Klánovice. Dále jsou zde zmíněny spolky, které jsou s jeho jménem spjaty.

Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Robin Rašín Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví Shrnutí Roztoky u Křivoklátu 2010 1 Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů a geografický výzkum krajiny, resp. jejího využití a změn, má dnes dlouholetou tradici. Vývoj předmětové orientace výzkumu krajinných změn lze obecně rozdělit do dvou fází. (i) V první fázi (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí zájmu badatelů popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnocení agroprodukčního potenciálu krajiny, přičemž studium krajiny bylo motivováno zejména obavami o pokrytí poptávky rostoucí populace zemědělskými produkty. (ii) Ve druhé fázi (zhruba od 70. let 20. století), se vědci začínají zabývat akcelerujícími změnami krajiny na celosvětové úrovni, které souvisely s: celkovým nárůstem populace, změnou zemědělských postupů, těžbou přírodních i nerostných surovin atd. Je zřejmá potřeba řešit problémy negativních dopadů společenských aktivit na krajiny různých měřítkových úrovní (včetně úrovně globální). Krajinné změny byly pro svou závažnost a rozsáhlé důsledky zařazeny na seznam čtyř nejvážnějších environmentálních problémů současnosti (Walker, Steffen 1997, Walker 1998). Badatelé zabývající se změnami...

Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující: i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci. ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze. iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS. Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.

Retenčněevapotranspirační jednotka
Šír, Miloslav ; Lichner, Ľ. ; Tesař, Miroslav ; Syrovátka, O.
Cílem předložené studie je identifikovat řídící roli přirozeného výběru vývoje vegetačního krytu v chladných klimatických okrscích českých horských a podhorských oblastí.

Veřejné výdaje na vzdělávání v ČR a hodnocení jejich efektivnosti
Šedivcová, Andrea ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Moravcová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Veřejnými výdaji na vzdělávání v ČR a hodnocením jejich efektivnosti. Je zde obsažena charakteristika fungování a financování jak regionálních, tak i vysokých škol, což poskytuje možnost globálního pohledu na celý systém vzdělávání v Čechách. V úvodu je popsán systém českého školství, dále se práce zabývá financování vzdělávání z veřejného rozpočtu a nakonec na základě zjištěných údajů analyzuje a hodnotí efektivnost výdajů na vzdělávání pomocí metody 3E- hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.