|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
| |
| |
|
Ošetřovatelský proces u pacientů podstupující endoskopické vyšetřovací metody.
FORŠTOVÁ, Eliška
Nezastupitelnou roli v odhalování a následné léčbě nemocí mají v posledních desetiletích endoskopická vyšetření, díky nimž mohou být prohlíženy a kontrolovány patologické změny ve všech dutých orgánech. Cesta k těmto orgánům může být buď fyziologická, nebo uměle vytvořená. Při těchto vyšetřeních je kladen velký důraz na péči, která je poskytována zdravotnickým personálem. Cílem bakalářské práce bylo jednak zjistit, jak jsou pacienti připraveni na vybraná endoskopická vyšetření, jak snášejí přípravu, průběh a péči po vyšetření, dále jaké informace mají pacienti o režimových opatřeních po podstoupení vybraných endoskopií. Dalším cílem bylo také zjistit, jak sestry připravují pacienty na vybrané endoskopie a jaké úkony vykonávají u pacientů během a po vyšetření. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž technikou sběru dat byl zvolen polokonstruovaný rozhovor. Předmětem byly dva výzkumné soubory ? pacienti, kteří podstoupili některé z vybraných endoskopických vyšetřovacích metod, a sestry, které pečovaly o pacienty před, během a po vyšetření. Mezi hlavní výsledky, které jsou shrnuty v tabulkách, patřilo získání poznatků o péči, která byla pacientům poskytována, o činnostech sester spojených se správnou přípravou před, během a po vyšetření. Tyto tabulky byly zpracovány na základě kazuistik. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že jsou pacienti z pohledu sester velmi dobře připraveni na vybrané endoskopie, ačkoliv tato vyšetření pro pacienty představují vyšší psychickou zátěž, což se projevuje i na vnímání péče při ošetřovatelském procesu. Ani pacienti ani sestry si nevzpomněli na všechny úkony spojené s přípravou, průběhem a ošetřovatelským procesem po endoskopiích. Lze ale konstatovat, že při ošetřovatelském procesu včetně poučení o režimových opatřeních nebylo nic zanedbáno. Na základě těchto výsledků byla zpracována informační brožura, která by mohla mít významný přínos pro pacienty podstupující vybrané endoskopie ? zejména kolonoskopii, která je nejčastějším endoskopickým vyšetřením. Informační brožura obsahuje informace o vhodné dietě, tzv. bezezbytkové, a výběru potravin, které by měl pacient dodržovat před kolonoskopickým vyšetřením.
|
| |
| |
| |
|
Ocelová konstrukce víceúčelové sportovní haly
Valentová, Monika ; Barnat, Jan (oponent) ; Štrba, Michal (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh a posouzení ocelové konstrukce víceúčelové sportovní haly v Pardubicích. Půdorysné rozměry haly jsou 50,0 m x 60,0 m. Světlá výška konstrukce je +12,347 m a celková výška konstrukce je +15,026 m. Příčná vazba konstrukce je tvořena sloupem na jedné straně a prostorovým příhradovým obloukovým vazníkem. Tato příčná vazba byla vybrána na základě porovnání dvou předběžně zpracovaných variant. Pro zvolenou variantu byl zpracován statický výpočet hlavních nosných částí konstrukce včetně spojů a vybraných detailů. Byla zpracována technická zpráva a výkresová dokumentace dle specifikace vedoucího práce. Pro návrh a posouzení konstrukce byly použity platné normy ČSN EN.
|
|
Problematika edukace rodin, pečujících o nemocného s Alzheimerovou chorobou
Jeřábková, Šárka ; Jurašková, Božena (vedoucí práce) ; Šlaisová, Ivana (oponent) ; Vostrovská, Helena (oponent)
Autor: Šárka Jeřábková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Problematika edukace rodin, pečujících o nemocného s Alzheimerovou chorobou Vedoucí práce: MUDr. Božena Jurašková PhD. Počet stran: 137 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: Alzheimerova choroba, edukace, ošetřovatelská péče, vztah mezi pečujícím a nemocným, podpora soběstačnosti, zachování důstojnosti Tato bakalářská práce pojednává o problematice Alzheimerovy choroby. Krátce pohlíží do historie onemocnění, seznamuje s metodami pro diagnostiku a léčbu a zmiňuje také alternativní možnosti přístupu k pacientovi, postiženému touto chorobou. V neposlední řadě popisuje ošetřovatelskou péči o nemocného a vyzdvihuje význam edukace rodinných příslušníků, kteří se o něho starají. Stěžejní část tvoří kvantitativní průzkumné šetření, zaměřené na 3 pracovní skupiny. První skupinu tvoří rodinní pečující o nemocného s Alzheimerovou chorobou, u kterých byla zjišťována míra informovanosti o této problematice a způsob, jakým svou změněnou životní situaci řeší. Druhá skupina byla sestavena z praktických lékařů a třetí skupina z pracovníků agentur domácí péče. U obou těchto skupin byl zjišťován rozsah prováděné edukace a eventuální překážky v provádění edukace.
|
host ::
