|
TIB AV-portál: Spolehlivá infrastruktura pro vědecká videa
Plank, Margret
Německá národní knihovna pro vědu a techniku (Technische Informationsbibliothek) nabízí webovou platformu pro kvalitní vědecká videa zachycující počítačové vizualizace, experimenty, rozhovory nebo nahrávky přednášek a konferenčních prezentací. Klíčovou vlastností tohoto portálu je využití automatizovan é analýzy videa a sémantické analýzy, pomocí kterých je video rozděleno na menší části, na které lze odkazovat nebo v nich vícejazyčně vyhledávat. Všem videím jsou přiděleny identifikátory DOI. Videonahrávky jsou díky tomu zpřístupněny na vědecké úrovni a prostřednictvím DOI mohou být propojeny na jiné výzkumné práce (články aj.).
Plný text: idr-1033_4 -  PDF
Prezentace: idr-1033_2 - PDF; idr-1033_3 - PDF
Videozáznam: idr-1033_1 -  MP4
|
|
Vliv sociálních médií
BAUEROVÁ, Milada
Tato diplomová práce se zabývá sociálními médii, konkrétně tím, jaký mají vliv na rozhodování při výběru vysoké školy. V České republice funguje 87 vysokých škol, každá z nich nabízí jedinečné studijní programy a každá je specifická, přesto pokud se rozdělí podle zaměření například pouze na vysoké školy ekonomické, je již obtížné rozlišit, která bude nejlepší volbou pro potenciálního studenta. Pro tuto diplomovou práci byla zvolena Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a pro porovnání byla vybrána Česká zemědělská univerzita v Praze. Hlavní cíl lze konkretizovat jako analýzu vlivu sociálních médií při volbě vysoké školy a navrhnout doporučení na základě výsledků. Dalšími cíli této práce jsou: - zjistit, jak univerzity využívají sociální média, - zjistit, jak se studenti zapojují do dění na sociálních médiích. Výsledky pro tuto práci budou získány na základě marketingového výzkumu pomocí dotazníkového šetření mezi studenty Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity v Praze. Na základě těchto výsledků bude provedena analýza a porovnání těchto univerzit a zjištění, jak silně ovlivňují sociální média studenty při výběru vysoké školy, zda se studenti sami zapojují do dění na sociálních médiích, a co mohou univerzity vylepšit.
|
|
Testování stability a bezpečnosti počítačové sítě v oblasti cloud computingu
Efimov, Igor ; Havránek, Martin (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
Má diplomová práce je zaměřěna na vytvoření a automatizaci vlastní metodiky pro testování bezpečnosti a stability Cloudu. Cílem je zjistit jak odolné je virtualizované prostředí vuci různorodým útokům na bezpečnost a stabilitu sítě. V teoretické části práce bude navržena metodika pro testování cloudu. Metody budou vycházet jak z odborných publikací, zabývajících se problematikou zabezpečení, tak také z odborného online zdroje zaměřeného na bezpečnost virtualizace. V praktické části budou testy automatizované a spuštěné ve virtualním prostředí.
|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
Roční průběh tloušťkových přírůstů vybraných dřevin v Arboretu FLD v Kostelci nad Černými lesy
Chržová, Anna ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením ročního tloušťkového přírůstu měřeného ve vegetačním období mezi roky 2014 a 2015. Sběr a vyhodnocení dat proběhlo u 3 druhů dřevin: jedle obrovské (Abies grandis), smrku sitka (Picea sitchensis) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Formou literární rešerše jsou zde dále stručně charakterizovány zájmové dřeviny a popsáno jejich využití v evropských podmínkách.
Samotné měření probíhalo v Arboretu FLD ČZU v Kostelci nad Černými lesy. U vybraných dřevin proběhlo vyhodnocení sezónní dynamiky tloušťkového přírůstu. na zkusných plochách bylo provedeno porovnání klimatických podmínek a v měřeném období docházelo k zaznamenávání ročního tloušťkového přírůstu a jeho změn v průběhu sezóny. Hodnoty ročního tloušťkového přírůstu byly měřeny pomocí přístroje EMS DRL26A, který rovněž detekoval informace o teplotě ve vegetačním období. Data byla zpracována softwarem EMS Mini32 a posléze exportována do programu Microsoft Excel 2016. Pomocí lokální meteorologické stanice v objektu Arboreta byly zjištěny další údaje týkající se teploty v daném období. Data z dendrometru a meteostanice byla dána do vzájemné závislosti a následně vyhodnocována pomocí programu Microsoft Excel 2016 formou spojnicových grafů.
V roce 2014 jsem se zabývala taktéž fenologickými fázemi pozorovaných dřevin a dobami jejich nástupu a konce. Díky mimořádně teplému a suchému roku 2015 jsem dostala možnost porovnání reakcí jednotlivých dřevin na tyto klimatické jevy. v diskuzi jsou pak mé poznatky konfrontovány s výsledky jiných výzkumů zabývajících se problematikou těchto druhů.
|
|
Životní cyklus a dokumentace studentských projektů
Zbořilová, Nikola ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Mudrychová, Kristýna (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat studentské projekty podle času, rozsahu, zdrojů, přínosů, rizik a jakosti a navrhnout způsoby zlepšení plánování a organizace těchto projektů. V první části práce je popsán teoretický přehled v oblasti projektového řízení a jsou uvedeny a vysvětleny termíny, které byly použity v případové studii. V případové studii jsou nejprve popsány získané informace o konkrétních projektech, které jsou předmětem porovnávání. Z těchto informací proběhla analýza stavu použití nástrojů projektového řízení a životního cyklu v rámci studentských projektů. Z analýzy vyplynuly informace důležité pro následné porovnání. Pak bylo posouzeno, které faktory pozitivně nebo negativně ovlivnily plánování a organizování projektů. Následně byl sestaven návrh, jak posílit pozitivní vlivy a omezit negativní vlivy ve studentských projektech. Jako dodatečná studie pak přišla analýza zájmu studentů o účast v Soutěži studentských projektů organizované Katedrou systémového inženýrství na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
|
|
Reintrodukce ohrožených druhů obratlovců v České republice
Prokorátová, Vendula ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Reintrodukční proces, často také nazývaný repatriací, znovuobnovení populace určitého druhu v místech, kde se tento druh dříve vyskytoval. Tato práce je zaměřena na zhodnocení reintrodukcí, včetně problémů, které ji provázejí a její historii. Pro úspěšné obnovení populace musí mít každý reintrodukční program tři fáze. První z nich je před reintrodukční průzkum
a přípravná fáze. Následuje samotné vypuštění daného druhu do volné přírody a poslední fází reintrodukčního projektu je následná péče a monitoring. Reintrodukčního programu by se vždy měli účastnit odborníci z různých vědních disciplín a to nejen přírodovědných, ale také z oblasti sociologie a specialisté na komunikaci s veřejnosti. Úspěšnost je rovněž dána
i finanční nákladností těchto projektů. Problémů spojených s reintrodukcí je hned několik, důležité je především vybrat vhodný druh k reintrodukci, to však není lehké, zejména kvůli veřejnému mínění. Odborným podkladem pro výběr druhu je sice Červená kniha, ale mínění veřejnosti je při reintrodukčních programech významné a může být rozhodující. Přednost tak dostávají z pohledu veřejnosti atraktivnější druhy, zejména savci a ptáci. Dále jsou v této práci uvedeny příklady úspěšné reintrodukce ve světě. Hlavní část je zaměřena na jednotlivé druhy obratlovců, které jsou vypuštěny do volné přírody v České republice: Sysel obecný Spermophilus citellus, Rys ostrovid Lynx lynx a Puštík bělavý Strix uralensis. Každý z těchto druhů je podrobně popsán, jsou u nich uvedeny ochranářské aktivity a příčiny ohrožení či vyhynutí druhu. Stručně jsou rovněž zmíněny některé organizace věnující se záchranným programům, zejména reintrodukci ohrožených druhů obratlovců.
|
|
Mezioborové (právní, ekonomické) aspekty chovu koní v ČR
Kudrnová, Věra ; Jansa, Viktor (vedoucí práce) ; Hájková, Ivana (oponent)
Souhrn
Úkolem práce je zpracovat formou literární studie, zhodnotit mezioborové aspekty chovu koní, zejména právní a ekonomické.
V teoretické části se bakalářská práce zabývá významem chovu koní. Čtenáři je zde přiblížen vývoj, domestikace a chování koní v historii lidstva a v současné době. Část Význam koní ukazuje význam ekonomický, hospodářský, sportovní a kulturní, vojenský a také zdravotnický. V části Právní regulace chovu koní jsou podrobněji zpracovány okolnosti vzniku zájmových svazů chovatelů koní. Je zde také zmíněno přijetí zákona č. 240/1991 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb.
Praktická část je zaměřena na zhodnocení ekonomické situace chovu koní a pronájmu stájových míst v účelovém hospodářství Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., v Praze Uhříněvsi. V práci je vycházeno z poskytnutých údajů z účetnictví a z údajů získaných v úseku živočišné výroby od ing. Koblihové. V části Vlastní práce je povedena komparace v období čtyř let. Analýza je zaměřena na roky 2011 až 2014.
|
|
Vývoj místní samosprávy v obci Horní Cerekev
Toman, Radek ; Kubálek, Michal (vedoucí práce) ; Kristýna, Kristýna (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem místní samosprávy v obci Horní Cerekev. Práce je koncipována jako případová studie. Tematický rámec práce vychází z roku 1990 do současnosti. Jednotlivé komunální volby zachycuje jako prvek utváření lokálního politického prostředí. Sumarizuje vývoj politické scény v návaznosti na problematiku místní samosprávy. Úvodní část práce v pojetí literární rešerše charakterizuje základní teoretická východiska lokálního prostoru venkovské obce. Vychází z poznatků politologické teorie. Definuje zde souvislosti spojené se specifičností komunálních voleb, základní charakteristiky typologií politické scény obcí, starostenských typů včetně obecního zřízení. Teoretické informace jsou podkladem k praktické části. Přes úvodní socioekonomické ukazatele obce se praktická část práce zaměřuje pomocí řízených polostrukturovaných rozhovorů na zhodnocení lokální politické scény, principy fungování místního stranického systému a identifikaci politických aktérů.
|
|
Přehled pářicí strategie evropských denních motýlů
Baráková, Kristýna ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Bubová, Terezie (oponent)
Denní motýli jsou velice různorodou a pestrou skupinou v rámci celé živočišné říše. edná se o hmyz s proměnou dokonalou se složitým životním cyklem. ednotlivá stádia vývojového cyklu jsou dobře popsaná a známá. Mnohé otazníky však nalézáme ve znalostech o rozmnožovací biologii denních motýlů. Proto jsme se rozhodli vyhledat prameny o pářicí strategii evropských denních motýlů. Inormace byly vyhledávány pomocí vhodně zvolených klíčových slov ve vědeckých databázích OS, Scopus a oogle Scholar. a základě těchto zdrojů jsem sepsala obecné inormace o rozmnožovacím chování motýlů, které se týkaly procesů před kopulací, podrobně pak párovacího a vyhledávacího chování denních motýlů. ásledně jsem popsala konkrétně proces páření, kde jsem sledovala hlavně data o průběhu kopulace, a to o délce kopulace, minimálním věku kopulace či o možném opakování kopulace. Vysvětlila jsem také obecné pojmy, stahující se ke kopulaci jako jsou paternita či protandrie. Další část práce byla zaměřena konkrétně na pářící strategii evropských denních motýlů. Pro většinu motýlů byly zjištěny daje týkající se pářící strategie před kopulací, a to především, jakým způsobem samci vyhledávají samice. aké byly souhrnně uvedeny u některých druhů motýlů inormace o délce kopulace, minimálním věku kopulace a možném opakovaném páření. Avšak souhrn veškerých dat ukazuje malé množství inormací k vymezené problematice. ebylo tedy možné provézt statistické vyhodnocení, kde mělo dojít k přepočtu vůči celkovému počtu evropských druhů. ypotézu, která zněla: převážná většina denních motýlů nevykazuje promiskuitní chování a kopuluje pouze jedenkrát, nebylo možné vyvrátit ani potvrdit. Konkrétně daje o promiskuitním chování denních druhů motýlů vědecké publikace obsahovaly velmi sporadicky. Výzkum se zaměřením na toto chování by vyžadoval obsáhlejší bádání a bylo by však možné utřídit inormace o denních motýlech České republiky.
|
host ::
