|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
|
Vliv médií na proměnu demokracie
Půlpánová, Barbora ; Pehe, Jiří (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Masová média jsou od prvopočátku nedílnou součástí demokracie. Nejen že jsou ukazatelem jejího správného fungování, ale svou podstatou jí rovněž utvářejí. Při pohledu do historie je patrné, že technologický pokrok a změna ve způsobu informování vždy stály také u proměny v politické oblasti. Spolu s narůstajícím vlivem však začala média ztrácet svojí původní funkci prostředníka mezi veřejnou sférou a politikou, a z kritického mezičlánku se postupem času stal významný hybatel společenského dění. Klasická média, tedy tisk, rádio a televize, tak částečně nesou odpovědnost za komercionalizaci veřejného prostoru a depolitizaci občanů - jevů, jež jsou vlastní současné podobě většiny zastupitelských demokracií. Když se k tomu připojí silný vliv globalizace, který významně oslabuje legitimitu národního státu, zjistíme, že řada aspektů klíčových pro demokracii, je v ohrožení. Určitou naději proto představují média nová, internet a sociální sítě, jež svou interaktivní podstatou zatahují občana zpět do centra dění. Od toho si proto řada odborníků slibuje zvýšení občanské angažovanosti a možné vytvoření nového demokratického uspořádání založeného na větší participaci. KLÍČOVÁ SLOVA Masová média, demokracie, veřejná sféra, občanská angažovanost, internet, sociální sítě, participativní demokracie, deliberativní...
|
|
Vybraná rizika v ošetřovatelské praxi
HLADÍKOVÁ, Šárka
Současný stav: Velká část rizik je právě spojena s poskytováním zdravotnické péče, která může ohrozit jak pacienta, tak i zdravotnický personál (Drahoš, 2007). Cílem výzkumu bylo vyhodnotit nejčastější rizika v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům při hospitalizaci. Dále zjistit, zda se výskyt daných rizik mění v závislosti na oboru (typu) péče a zda jsou znalosti sester o zásadách podávání léků per os ovlivněny délkou jejich praxe. Metodika: Empirická část bakalářské práce byla vypracována na základě kvantitativního výzkumného šetření sběr dat pomocí dotazníku. Kvantitativní šetření bylo doplněno pozorováním sester technikou auditu. Výzkumný soubor: Dotazník byl určen pro všeobecné sestry pracující na vybraných standardních odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. Během odborné semestrální praxe byl proveden u šesti sester audit "Podávání léků per os". Výsledky: Z výsledků váženého aritmetického průměru, vyplynulo, že sestry udávají za nejrizikovější rizika riziko pádu pacienta (3,26) a riziko medikačního pochybení (3,01). Dle oslovených sester mezi významná rizika, která hrozí pacientům na interních odděleních, patří: riziko zranění pacienta při hospitalizaci, riziko vzniku nozokomiální nákazy, riziko pádu pacienta a riziko vzniku imobilizačního syndromu. Sestry s nejdelší praxí (nad 11 let) častěji než ostatní sestry volily správnou odpověď v oblasti: frekvence kontroly exspirace léků a teploty v chladničce s léky, příprav léků, likvidace zbylých tablet, péče o půliče tablet, reakce na odmítnutí léků pacientem a v zápisu podaných medikací do dekurzu. Naopak sestry s praxí 6-10 let častěji než ostatní sestry odpovídaly správně na otázky týkající se uložení léků od pacienta, systému podávání léků, zabezpečení pojízdné lékárny a správné optimální hodnoty v chladničce s léky. Sestry s nejkratší dobou praxe (do 5 let) prokázaly nejslabší znalosti zásad bezpečného podávání léků per os. Z výsledků auditu "Podávání léků per os" lze učinit závěr, že mezi nejčastější chyby, kterých se auditované sestry dopouštěly, patří: generická výměna léku sestrou, neprovedení hygienické dezinfekce rukou, sahání na léky rukou, příprava léků na chodbě nikoliv na pokoji u lůžka pacienta, nesprávná likvidace léčiv, kdy zbývající půlky tablet, byly vkládány zpět do balení. Závěry: Ze statisticky významných vztahů mezi pravděpodobností rizik a oborem (typem péče) vyšlo najevo, že riziko zranění pacienta při hospitalizaci, riziko vzniku nozokomiální nákazy, riziko pádu pacienta, riziko vzniku imobilizačního syndromu a riziko agresivního chování pacienta více hrozí pacientům na interních než na chirurgických odděleních. Sestry s délkou praxe více jak 11 let prokázaly nejlepší znalosti zásad bezpečného podávání léků per os. Audit prokázal, že přestože sestry znají zásady bezpečného podávání léků, v praxi je ne zcela dodržují. Výstupem mé práce je návrh standardního ošetřovatelského postupu "Podávání léků per os".
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Výživa štěňat a mladých psů
Šabatová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Plachý, Vladimír (oponent)
Výživa štěňat a mladých psů Souhrn Touto prací jsem se pokusila shrnout nejdůležitější aspekty ve výživě štěňat a psů v růstu. V úvodu práce je popsán zažívací trakt a také změny, ke kterým došlo vlivem domestikace. Dále je vysvětlen význam výživy a vody v nutričních potřebách psa. Důležité jsou potřeby živin a energie, které je nutné zachovat pro zajištění potřebných životních funkcí. Základními složkami potravy jsou proteiny, sacharidy, lipidy, minerální látky a vitamíny. Vysvětluji nutné poměry, množství a možné následky jejich nedostatku v potravě. Zaměřuji se na esenciální mastné kyseliny, které v posledních letech podléhají častým výzkumům a jejichž klady a zápory nejsou ještě zcela objasněny. Zmiňuji rovněž balastní a významné specificky účinné látky. Výživa březích a kojících fen je často opomíjena, ale pro štěňata představuje velice zásadní období. Byl prokázán vliv výživy březí feny na velikost a hmotnost narozených štěňat. Plynně navazuje výživa štěňat hned po narození, je vysvětleno složení mleziva a jeho účinnost na imunitní systém štěněte. Porovnávám rovněž poměry živin v kolostru a v mléce. Dále se zabývám výživou jedince v době odstavu i v různých růstových obdobích. V literatuře je popsáno mnoho možností krmení štěňat po odstavu až do dospělosti. S novými poznatky o výživě se zákonitě mění i způsoby krmení našich psů, ale rovněž se mění jejich požadavky na výživu vzhledem k podmínkám, kde a jak žijí a jaká je jejich potřeba živin dle jejich sportovního, chovného nebo jiného využití. V současné době je možností výživy kompletní komerčně vyráběná strava nebo doma připravená čerstvá strava - vařená nebo syrová- barf. V poslední kapitole jsem shrnula možné aspekty špatné výživy a možné důsledky. Popsány jsou nejčastější problémy spojené s neadekvátní výživou rostoucích psů jako je obezita ale i podvýživa, která rovněž negativně ovlivňuje jedince. Je jasný vliv správné výživy na růst štěněte. Pokud zanedbáme výživu psa v prvních dvou letech života, jsou následky často již nevratné.
|
|
Neinvazivní metody pro stanovení pohlaví a stereoidních hormonů u gibonů rodu Nomascus
Bolechová, Petra ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Giboni rodu Nomascus patří ke kriticky ohroženému druhu, o kterém zároveň chybí velké množství základních biologických informací. Vzhledem ke statutu těchto zvířat ve volné přírodě i počtu chovaných jedinců v chovu zoologických zahrad je prioritní otázkou zlepšení managmentu chovu, kam patří i znalost reprodukce. Základním cílem této práce je praktické využití neinvazivních metod (polymerázová řetězová reakce k extrakci DNA a enzymové imunotesty), využívajících k analýzám vzorky výkalů. První metoda, polymerázová řetězová reakce, byla využita pro determinaci pohlaví u mláďat, protože kvůli jejich specifickému zbarvení a vzhledové podobnosti vnějších pohlavních orgánů, není diagnostika možná bez odchycení zvířete. Další částí je zodpovězení hypotéz týkajících se ovariálního cyklu samic a faktorů ovlivňujících jejich koncentrace včetně souvislosti nástupu pohlavního cyklu u samic a jejich změny barvy srsti. Hypotézy byly ověřeny sledováním výše koncentrací metabolitů progesteronu a estrogenu ve výkalech a vyhodnocením složení chovné skupiny gibonů a vlivu ZOO. Celkem bylo analyzováno během čtyř let (2010-2014) 51 zvířat z 16 zoologických zahrad v celkovém množství 1618 vzorků výkalů. Výsledky potvrdily využití neinvazivních metod pro determinaci pohlaví a tak zajištění maximálního welfare v chovech. Endokrinologické analýzy potvrdily hypotézy o vlivu prostředí (ZOO) na koncentraci hormonů a vliv březosti samice a jejího věku na výši koncentrace hormonů, ale také vliv březosti na koncentraci hormonů u samců-otců. Prvotní informací v této studii je potvrzení nástupu ovariálního cyklu u mladých samic bez návaznosti na jejich přebarvení a významný faktor vlivu matky a její teritoriality. Tato studie předkládá první dlouhodobější monitoring ovariálního cyklu u samic a koncentrace hormonů u ostatních jedinců ve všech věkových kategoriích i pohlaví. Výsledky umožňují pochopit vliv chovatelského prostředí na reprodukční postavení těchto gibonů a přispívají k celkovému zlepšení managementu chovu.
|
|
New Methods for Increasing Efficiency and Speed of Functional Verification
Zachariášová, Marcela ; Dohnal, Jan (oponent) ; Steininger, Andreas (oponent) ; Kotásek, Zdeněk (vedoucí práce)
In the development of current hardware systems, e.g. embedded systems or computer hardware, new ways how to increase their reliability are highly investigated. One way how to tackle the issue of reliability is to increase the efficiency and the speed of verification processes that are performed in the early phases of the design cycle. In this Ph.D. thesis, the attention is focused on the verification approach called functional verification. Several challenges and problems connected with the efficiency and the speed of functional verification are identified and reflected in the goals of the Ph.D. thesis. The first goal focuses on the reduction of the simulation runtime when verifying complex hardware systems. The reason is that the simulation of inherently parallel hardware systems is very slow in comparison to the speed of real hardware. The optimization technique is proposed that moves the verified system into the FPGA acceleration board while the rest of the verification environment runs in simulation. By this single move, the simulation overhead can be significantly reduced. The second goal deals with manually written verification environments which represent a huge bottleneck in the verification productivity. However, it is not reasonable, because almost all verification environments have the same structure as they utilize libraries of basic components from the standard verification methodologies. They are only adjusted to the system that is verified. Therefore, the second optimization technique takes the high-level specification of the system and then automatically generates a comprehensive verification environment for this system. The third goal elaborates how the completeness of the verification process can be achieved using the intelligent automation. The completeness is measured by different coverage metrics and the verification is usually ended when a satisfying level of coverage is achieved. Therefore, the third optimization technique drives generation of input stimuli in order to activate multiple coverage points in the veri\-fied system and to enhance the overall coverage rate. As the main optimization tool the genetic algorithm is used, which is adopted for the functional verification purposes and its parameters are well-tuned for this domain. It is running in the background of the verification process, it analyses the coverage and it dynamically changes constraints of the stimuli generator. Constraints are represented by the probabilities using which particular values from the input domain are selected. The fourth goal discusses the re-usability of verification stimuli for regression testing and how these stimuli can be further optimized in order to speed-up the testing. It is quite common in verification that until a satisfying level of coverage is achieved, many redundant stimuli are evaluated as they are produced by pseudo-random generators. However, when creating optimal regression suites, redundancy is not needed anymore and can be removed. At the same time, it is important to retain the same level of coverage in order to check all the key properties of the system. The fourth optimization technique is also based on the genetic algorithm, but it is not integrated into the verification process but works offline after the verification is ended. It removes the redundancy from the original suite of stimuli very fast and effectively so the resulting verification runtime of the regression suite is significantly improved.
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
Rizika v ošetřovatelské péči u akutních forem ischemické choroby srdeční
PÍŠOVÁ, Leona
Diplomová práce s názvem: Rizika v ošetřovatelské péči u akutních forem ischemické choroby srdeční je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na část medicínskou, managementu rizik a na část ošetřovatelskou. Medicínská část vymezuje pojem ischemická choroba srdeční, a jsou zde popsány její akutní formy. Ošetřovatelská část popisuje, jak pečovat o pacienta s akutní ICHS. Poukazuje také na rizikové oblasti v péči o pacienta s akutní ICHS a popisuje i možnosti edukace, kterou sestra provádí před propuštěním nemocného do domácího ošetřování. V další části jsou uvedeny příklady diagnóz dle NANDA II., které si sestra stanoví u pacienta s akutní ICHS. Výzkumné šetření probíhalo se sestrami z kardiologického oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výzkumného šetření v podobě kvalitativního výzkumu při použití polostrukturovaného rozhovoru se zúčastnilo 12 sester. Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry znají rizika, která mohou vzniknout v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS. Dalším cílem této práce bylo zjistit, jak sestry předchází rizikům v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS. A třetím cílem bylo zjistit a porovnat rozdíly ve znalostech a dovednostech mezi sestrami z Kardiologické jednotky intenzivní péče a ze standardního kardiologického oddělení v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS. Na základě těchto cílů bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. 1. Znají sestry rizika, která mohou vzniknout v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS? 2. Znají sestry komplikace, které mohou vzniknout z rizik v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS? 3. Ví sestry, jak postupovat při situacích, kdy se pouhé riziko stává aktuálním problémem? 4. Ví lépe sestry z Kardiologické jednotky intenzivní péče (KARJ), jak postupovat proti rizikům u akutních forem ischemické choroby srdeční, než sestry z Kardiologického oddělení lůžka (KARL)? 5. Umí lépe předcházet rizikům sestry z KARJ než sestry z KARL? 6. Znají lépe sestry z KARJ rizika, která mohou vzniknout v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS? Během výzkumného šetření se podařilo najít odpovědi na výzkumné otázky a tím i naplnit stanovené cíle pro tuto diplomovou práci. Při výzkumném šetření, zejména při porovnávání znalostí a dovedností sester z kardiologické jednotky intenzivní péče a sester z kardiologického standardního oddělení, bylo zjištěno, že sestry z obou stanic mají takřka srovnatelné znalosti, pouze výsledky sester z kardiologického standardního oddělení a jejich odpovědi napovídaly tomu, že se snaží vedle ošetřovatelské péče i soustředit na psychický stav pacienta. Z výzkumných otázek, které byly stanoveny k výzkumnému šetření, byly vyvozeny nakonec tyto závěry: Sestry znají rizika, která mohou vzniknout v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS. Sestry znají komplikace, které mohou vzniknout z rizik v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS. Sestry ví, jak postupovat při situacích, kdy se pouhé riziko stává aktuálním problémem. Sestry z kardiologické jednotky intenzivní péče ví lépe, jak postupovat proti rizikům u akutních forem ICHS, než sestry na standardním kardiologickém oddělení. Sestry z kardiologické jednotky intenzivní péče umí lépe předcházet rizikům než sestry ze standardního kardiologického oddělení. Sestry z kardiologické jednotky intenzivní péče neznají lépe rizika, která mohou vzniknout v ošetřovatelské péči u akutních forem ICHS. Z této práce byl zvolen jako výstup studijní materiál pro studenty středních a vysokých škol zdravotnického zaměření, který shrnuje, jak pečovat o pacienta s akutní ICHS s ohlédnutím i na výsledky výzkumu se sestrami, které se s pacientem s akutní ICHS setkaly osobně a mají zkušenosti s péčí jak s komplikacemi, tak i bez komplikací.
|
host ::
