|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Úkoly veřejné správy na úseku ochrany veřejného zdraví
Lepičová, Anhelina ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice orgánů státní správy, které ve společnosti plní kontrolní funkci, ve snaze chránit a podporovat zdraví obyvatel a zajišťovat rovné podmínky pro uspokojování jejich každodenních potřeb. V teoretické rovině identifikuje vybrané orgány dozoru a oblasti, ve kterých působí. Orgány jsou spravované různými ministerstvy, proto je soustředěním se na praktickou složku jejich činností poukázáno na nikterak výjimečně se vyskytující duplicity v preventivní, běžné, či represivní složce jejich kontrolní činnosti, ale také na schopnost a význam vzájemné spolupráce. V praktické rovině práce upozorňuje na aktuální problematiku kompetenčních nedokonalostí v oblasti kontroly veřejného stravování. Středem pozornosti je novelizace hlavní české právní normy, zastřešující oblast bezpečnosti potravin. Několik praktických případů poukazuje na charakteristická úskalí, která s sebou přináší aplikace této normy v praxi. Opomenuty nejsou ani výhody a nevýhody, které tímto plynou pro provozovatele potravinářských podniků a jejich spotřebitele.
|
|
Hodnota turistické destinace - Jižní Čechy
Dastychová, Stephanie ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Radek, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnotou turistické destinace Jižní Čechy. V teoretické části je na základě studia odborné literatury charakterizován cestovní ruch, destinace a její potenciál. Nedílnou součástí potenciálu turistické destinace Jižní Čechy jsou i přírodní a kulturní atraktivity, které se v této oblasti nacházejí. Literární část dále podrobně objasňuje vybrané metody sběru dat, které byly použity pro empirický výzkum. Praktická část práce je zaměřená na komparaci výsledků dotazníkových šetření, na jejichž základě byla definována hodnota dané turistické destinace. Výsledky této diplomové práce mohou využít například destinační společnosti nebo jednotlivé centrály cestovního ruchu.
|
|
Rozvoj venkovských oblastí v rámci programu LEADER
Matoušková, Lenka ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Práce pojednává o možnostech rozvoje venkovských oblastí s pomocí fondů Evropské unie, především pak programu LEADER v programovém období 2007-2013. Tato iniciativa je součástí Programu rozvoje venkova ČR, který se dělí na čtyři osy. Bakalářská práce je zaměřena na IV. osu a její orgány MAS a SZIF. Důraz je kladen
na samostatnou práci místní samosprávy, občanských sdružení i soukromých osob. Dosažitelnost a vhodnost využití získaných finančních prostředků je zhodnocena na případu Místní akční skupiny Posázaví. Oblast Posázaví je v práci charakterizována popisem geografie a krajiny, sociálně ekonomického charakteru, ekonomického potenciálu, stavu kultury a turistiky včetně technické infrastruktury. Projekty, které byly na území této místní akční skupiny realizovány, mají v této bakalářské práci své místo.
|
|
Daňová soustava České republiky se zaměřením na DPH
Laki, Gustav ; Pletichová, Dobroslava (vedoucí práce) ; Brožová, Ivana (oponent)
Daň z přidané hodnoty tvoří významnou část naší daňové soustavy a je klíčovým příjmem státního rozpočtu. Státu je odváděna od 1. ledna 1993, kdy nahradila daň z obratu. Poplatníkem této daně je každý, kdo zakoupí určité zboží či službu. Základní sazba daně z přidané hodnoty od roku 2015 v České republice činí 21 %, snížená sazba 15 %. Novinkou se v roce 2015 v České republice pro některé výrobky stalo snížení nižší sazby na 10 %, např. pro kojeneckou výživu, léky, knihy a další. Jelikož plátce a poplatník DPH nejsou totožné subjekty, řadíme tuto daň společně se spotřební daní mezi daně nepřímé. Druhou část naší daňové soustavy tvoří daně přímé, které se člení na důchodové a majetkové. Ze statistických výpočtů vyplývá, že při zvýšení základní sazby DPH se příjmy státního rozpočtu sníží, existuje zde tedy nepřímá úměra. Naopak při zvýšení snížené sazby DPH se příjmy státního rozpočtu zvýší, jelikož se snížená sazba vztahuje na zboží nezbytně nutné k přežití.
|
|
Typologie skladebných prvků kulturní krajiny na pískovcovém podloží.
Cimburová, Dorotea ; Veith, Tomáš (vedoucí práce) ; Halamová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje typologii staveb vybudovaných v pískovcovém podloží a jejich vztahu k přírodním podmínkám, kterými je myšlen především reliéf.
Klade si za cíl porovnat a zhodnotit uplatnění typologií, které se pískovcovým stavbám věnují. Typologie různých autorů jsou proto nejprve srovnávány v literární rešerši. Jejich použitelnost je následně zhodnocena na základě terénního výzkumu. Ten probíhal v modelovém území Holanských rybníků. Nalezené prvky využívající pískovcového podloží byly vyfotografovány a následně zaneseny do podkladové mapy v prostředí geoinformačních systémů.
Dalším podstatným cílem je zhodnotit strukturu krajiny modelového území. K tomu je využíván geosystémový přístup ke krajinné struktuře, který je podrobně popsán v literární rešerši. Tento přístup člení krajinnou strukturu na prvotní, druhotnou a terciální. Prvotní krajinná struktura je v práci zastoupena reliéfem, druhotná stavbami využívající pískovcové podloží a terciální představuje nehmotná památková ochrana těchto staveb. Práce se zabývá předpokladem, že prvky jednotlivých struktur se vzájemně ovlivňují a jsou na sebe vázány. Největší důraz je kladen především na vazbu mezi reliéfem a stavbami.
Ke zhodnocení a potvrzení předpokládané hypotézy vztahu mezi reliéfem a stavbami je v práci využíváno Biogeografické členění České republiky II. díl a mapa biochor, které informace o reliéfu poskytují. Prvky nalezené v modelovém území byly v prostředí geoinformačních systémů konfrontovány s mapou biochor. Tímto způsobem je popsána prvotní a druhotná krajinná struktura modelového území. K nalezení příkladu vztahu staveb a terciální krajinné struktury je použit především Ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Na základě terénního průzkumu byla potvrzena a zhodnocena aplikovatelnost jednotlivých přístupů k řešené problematice. Vyšlo najevo, že typologie některých autorů jsou v řešeném území použitelnější a vhodnější než ostatní. Zároveň byla potvrzena hypotéza, že jednotlivé prvky krajinné struktury modelového území se vzájemně ovlivňují.
|
|
Historie a současnost dubových porostů v Evropě
Kloučková, Dominika ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí vědeckých publikací zhodnotit historický vliv člověka na rozšíření evropských dubových porostů v minulosti a naleznout současné limity, které ovlivňují schopnost obnovy dubu. Evropský historický les je charakterizovaný výmladkovým způsobem hospodářství, jehož počátky se datují již do období neolitu. Nízký les představoval vegetativní obnovu, ve sdruženém lese byly ponechány výstavky generativního původu, často dubů. Oba tvary měly v evropských zemích velmi dlouhou tradici. Lidé využívaly výmladnosti a rychlé regenerace dubu zejména ke stavebním účelům a potřebě palivového dříví. Žaludy zajistily zdroj potravy pro chov prasat. Současné metody výzkumu dovolují například na základě šířky letokruhů či analýzy pylu zhodnotit vliv tohoto aktivního řízení na dubové porosty a nastínit strukturu pravěkých lesů. Ukázalo se, že periodické kácení má pozitivní vliv na přírůst dubových výstavků a otevřenou krajinu s bohatou druhovou rozmanitostí, která představuje obraz pravěkého lesa, udržoval vždy zejména člověk zakládáním lesních požárů. Od poloviny 20. století se postupně přechází na vysoký tvar lesa, který upřednostňuje generativní způsob obnovy a vznikají tak monokultury často jehličnatých stromů. Dub je v současnosti zdravotně ohroženou dřevinou a jeho obnovu negativně ovlivňuje okus zvěří, vliv prudkých klimatických změn, buřeň, patogenní houby rodu Phytophthora, Padlí dubové (Microsphaera alphitoides), Tracheomykózní onemocní či larvy Píďalky podzimní (Operophtera Brumata) a Obaleče dubového (Tortrix viridana). V neposlední řadě je to nevhodně zvolené hospodářství, které nevychází z bohaté historie této dřeviny a nerespektuje jeho charakteristické, přirozené vlastnosti.
|
|
Role informačních a komunikačních technologií (IKT) v zemědělském sektoru v Bosně a Hercegovině
Franěk, Václav ; Kandakov, Alexander (vedoucí práce) ; Hes, Tomáš (oponent)
Bosna a Hercegovina je jedním z nejchudších států Evropy. Zemědělství bylo v devadesátých letech dvacátého století stejně, jako celá země zničená válečným konfliktem a potřebovalo nutnou transformaci. Informační a komunikační technologie (IKT) mohou pomoci s rychlejším rozvojem zemědělství v rurálních oblastech země, zlepšením konkurenceschopnosti drobných zemědělců, na kterých stojí celé zemědělství Bosny a Hercegoviny a v neposlední řadě také zvýšením její konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Cílem mojí práce byla hlubší rešeršní analýza literárních zdrojů v rámci použití informačních a komunikačních technologií v zemědělském sektoru Bosny a Hercegoviny. Použití informačních a komunikačních technologií v zemědělství pak může být odůvodněno zvětšující se spotřebou potravin nebo rozšiřováním pokrytí signálem pro mobilní telefony a rozšiřování internetového připojení. Nicméně penetrace internetu ve venkovských oblastech Bosny a Hercegoviny, které jsou postavené na zemědělství, není nijak závratná. Ale kroky vlády a místních úřadů se postupně ubírají směrem k rozvoji venkova i za použití informačních a komunikačních technologií, například přestavením rychlejšího 3G internetu. Drobní zemědělci jsou také nejvíce ohroženi změnami cen potravin, v čemž jim mohou informační a komunikační technologie také pomoci. Nejdůležitějším doporučením a závěrem by bylo použití spíše mobilních zařízení namísto stolních počítačů nebo notebooků.
|
|
Mikrobiologická kvalita mléka pro výrobu sýrů
Korous, Jan ; Legarová, Veronika (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o mikrobiální kvalitě mléka pro výrobu sýrů, dále informuje o složení mléka, o postupech jeho zpracování i postupech využívajících se při výrobě sýrů.
Složení mléka se liší podle živočišného druhu. U všech druhů mlék je primárním cukrem laktóza, jejíž obsah se pohybuje okolo 4-8 %. Nejčastěji zastoupenými tuky jsou triacylglyceroly a nejdůležitější bílkovinou mléka je kasein, vyskytující se ve třech frakcích (alfa, beta a kappa). Mléko obsahuje také množství minerálních látek a vitamínů. Nejdůležitější minerální látkou v mléce je vápník, který hraje významnou roli v produkci sýra. Mléko je svým složením vhodným prostředím pro růst mikroorganismů (Pseudomonas, Enterobacter, atd.), které mohou kontaminovat syrové mléko. I přes toto riziko se neošetřené mléko používá při výrobě sýrů, protože dosahují rozmanitějších struktur a chutí. Většina sýrů se však vyrábí z mléka ošetřeného. Nejčastěji se využívá tepelného ošetření, hlavně pasterizace a ultratepelné ošetření (UHT). Tyto postupy slouží k zahubení mikroorganismů v mléce a mají ho tak učinit nezávadným. Někdy ale dochází k opětovné kontaminaci mléka po ošetření, případně k přežití spor ve vegetativním stádiu. Tyto spory se mohou stát činnými ve vhodných podmínkách, např. při výrobě sýrů.
Sýry lze rozdělit podle mnoha kritérií (způsob srážení, obsah vody, obsah tuku v sušině). Pro výrobu sýrů jsou velmi důležité mikroorganismy, které se používají jako startovací kultury u ošetřených mlék. Mezi tyto kultury patří termofilní sýrařské kultury (zást. Lactobacillus casei), jež se používají pro sýry měkké a s vysokodohřívanou sýřeninou. Kultury propionového kvašení (zást. Propionibacterium freudenreichii) se používají při výrobě sýrů s tvorbou ok v těstě. Mezofilní bakterie (zást. Lactobacillus lactis) se využívají jako kultura pro sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. V praxi se můžeme setkat s dalšími kulturami. Důležitým procesem při výrobě sýrů je sýření, kdy dochází k vysrážení tuků pomocí enzymů (chymozin, pepsin). Po vysrážení se sýřenina krájí za vzniku křehkých zrn, ze kterých se vylučuje syrovátka. Pro její lepší vylučování se využívá dohřívání, které proces usnadňuje. V průběhu výroby se vyžívá sůl, která reguluje aktivitu mikroorganismů a enzymů a také zlepšuje chuť výsledného produktu. Sýr se nechává zrát a opět dochází k biochemickým procesům. V průběhu zrání vznikají unikátní charakteristiky sýrů.
|
|
Návrh plánu společných zařízení v k.ú. Štíhlice
Strnadová, Vendula ; Zímová, Kateřina (vedoucí práce) ; Lukáš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se formou studie zabývá návrhem plánu společných zařízení v katastrálním území Štíhlice. Štíhlice jsou menší zemědělskou obcí v okrese Praha východ, obklopenou plochami orné půdy, které jsou intenzivně obdělávány. Území ovšem i úzce navazuje na poměrně rozsáhlé lesní plochy a díky mírně zvlněnému reliéfu, je toto místo krásnou ukázkou české kulturní krajiny. Krajiny, kterou je třeba chránit a zároveň racionálně využívat, tak aby byl zaručen trvale udržitelný rozvoj území. Právě to je jedním z cílů komplexních pozemkových úprav a současně i této diplomové práce. Komplexní pozemkové úpravy představují prakticky jediný nástroj, jak současně vyřešit vlastnické, projekční a realizační činnosti v návrhu jednotlivých opatření plánu společných zařízení (zpřístupnění, protierozní a vodohospodářská opatření, opatření k ochraně a tvorbě ŽP.
Jedním z dílčích cílů této práce je uvést čtenáře do problematiky krajiny a pozemkových úprav prostřednictví literární rešerše zpracované na základě dostupných informací.
V praktické části se práce zaměřuje na katastrální území Štíhlice. Nejprve je území charakterizováno dle obecných souhrnných znaků, jako je například klima, geomorfologie, vegetace či vodní poměry. Následně je popsáno území dle výsledků terénního průzkumu, kdy autor nejen vyhodnotil území, ale rovněž poukázal na některé problémové úseky. Ve vytipovaných částech je zvýšená vodní eroze, nepoměrně rozsáhlé půdní bloky či nepřístupné pozemky. Na základě těchto pozorování a výsledků byl navržen výše zmiňovaný plán společných zařízení. Návrh je zpracován tak, aby co nejvíce korespondoval s metodickým návodem pro provádění pozemkových úprav a technickým standardem dokumentace plánu společných zařízení v pozemkových úpravách.
Výsledek práce, tedy návrh společných zařízení, by mohl být vhodným podkladem pro další práci v tomto katastrálním území, zejména pro projekční firmu, která právě probíhající KPÚ zpracovává.
|
host ::
