|
Dekódování čárového kódu v obraze v reálném čase
Krupa, Martin ; Kajan, Rudolf (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Cílem práce je popsat čárové kódy používané běžně v praxi a vytvořit aplikaci, která bude za pomocí počítačového vidění zvolené kódy detekovat a rozpoznávat v reálnem čase. Nejdříve popisuje klasické, lineární čárové kódy, pak následuje popis dvourozměrných maticových kódů, jejich vznik, použití a struktura. Detailněji je rozebrán princip lokalizace, kódování a dekódování QR Kódu, s kterým se dále v práci pracuje. Taktéž je uveden stručný popis počítačového vidění a knihovny OpenCV. Následuje popis návrhu a implemenace aplikace na lokalizaci a rozpoznávání QR Kódů. Nakonec je popsané testování aplikace a jsou zhrnuty výsledky a možnosti pokračování práce.
|
|
Pokročilá čtečka QR kódu pro Android
Kubík, Martin ; Přinosil, Jiří (oponent) ; Šmirg, Ondřej (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byla vytvořena aplikace umožňující detekci a dekódování QR kódů pomocí zařízení s operačním systémem Android. Pro předzpracování obrazu ze zorného pole kamery je využito knihovny OpenCV. Navržený řetězec předzpracování vyhledává ve scéně možné QR kódy, které perspektivně transformuje. Tím je potlačeno případné tvarové zkreslení QR kódu, které by jinak bránilo úspěšnému dekódování. Zároveň je na detekovaný objekt aplikována metoda maskování neostrosti, která snižuje vliv pohybového rozostření obrazu vznikající při pohybu kamery. Takto předzpracovaný obraz je nakonec dekódován pomocí knihovny ZXing. Popsaným způsobem je možné dosáhnout vyšší úspěšnosti detekce a dekódování QR kódů v zorném poli kamery, než je tomu u jiných QR čteček obvyklé.
|
| |
|
Problematika aktivizace seniorů v rámci komunikace v ošetřovatelské péči v Domovech pro seniory
KLOUDOVÁ, Martina
Základní teoretická východiska: Diplomová práce je zaměřena na problematiku funkčních změn v oblasti stáří, onemocnění ve stáří a aktivizaci seniorů. Stárnutí populace hospodářsky vyspělých zemí neustále narůstá, z čehož lze vyvodit přirozeně se zvyšující zájem o tuto problematiku. Zdravotnický personál se stále setkává s větším počtem seniorů, tudíž schopnost sester rozpoznat potřeby seniorů a nahlížet na stáří jako na přirozenou součást lidského života je velmi důležitým aspektem. Podpora sebepéče a aktivizace by měla být hlavním cílem v péči o seniory pro zdravotnické pracovníky. Cíle práce: Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny tři cíle, kterými jsme chtěli zjistit specifické problémy při komunikaci mezi sestrou a seniory v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory, zmapovat možnosti aktivizace seniorů jako prevence komunikačních bariér v Domovech pro seniory a v poslední řadě zjistit úroveň znalostí sester o aktivizaci seniorů v Domovech pro seniory v souvislosti s efektivně vedenou komunikací. K těmto cílům byly stanoveny následující výzkumné otázky: Jaké nejčastější problémy při aktivizaci v komunikaci seniorů řeší sestry v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory? Jaké jsou možnosti aktivizace seniorů jako prevence komplikací v komunikaci v Domovech pro seniory? Jaké jsou znalosti sester v oblasti aktivizace seniorů v Domovech pro seniory? Metodika: Diplomová práce na téma problematika aktivizace seniorů v rámci komunikace v ošetřovatelské péči v Domovech pro seniory byla zpracována dle metody kvalitativního šetření rozvržené do dvou fází. V první fázi byl sběr dat uskutečněn hloubkovými polostrukturovanými rozhovory se sestrami z Domovů pro seniory. Přesná transkripce rozhovorů byla analyzována technikou otevřeného kódování, kódy roztříděny do kategorií a vzniklých podkategorií uspořádaných do přehledných schémat. V druhé fázi výzkumu byla použita metoda skrytého pozorování, jejíž záznamy byly zapsány do pozorovacího archu a následně popsány. Výzkumné šetření probíhalo ve dnech od 12. února do 20. dubna 2015. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny sestry znají specifické problémy komunikace se seniory v rámci ošetřovatelské péče v Domovech pro seniory, které jsou taktéž pro sestry psychicky zatěžující. Nadále je z výsledků zjevné, že větší počet sester považuje za aktivizaci seniorů pouze aktivizační programy, které Domovy pro seniory nabízejí. Dle některých sester jsou senioři z důvodu zhoršení jejich psychického nebo fyzického stavu v Domovech pro seniory bez aktivizace. Téměř všechny sestry se v oblasti aktivizace a komunikace vzdělávají formou seminářů a přednášek pořádaných Domovy pro seniory, které jim hradí zaměstnavatel. Všechny sestry považují vzdělávání se v oblasti aktivizace a komunikace jako přínos pro rozšíření vědomostí a zlepšení ošetřovatelské péče. Při druhé fázi výzkumného šetření jsme při pozorování sester během ranní hygieny zjistili, že čtyři z deseti sester provádí téměř celou hygienu za seniory bez jejich pomoci. Některé z nich se i opomenou zeptat, zda-li by si senioři nepřáli provádět hygienu sami. Čtyři sestry tedy seniory při ranní hygieně neaktivizují a některé sestry se seniory komunikují nevhodným způsobem. Závěr: Myslíme si, že by se sestry měly více vzdělávat v oblasti aktivizace a komunikace. Vzdělávání přinese sestrám především teoretické znalosti, které jim pomohou v praxi při řešení problematických situací v ošetřovatelské péči o seniory. Výstupem naší diplomové práce bylo sezení s vrchními sestrami z Domovů pro seniory, kde jsme jim přednesly výsledky této diplomové práce. Vrchní sestry přislíbily konzultaci se sestrami a další seminář na téma aktivizace v souvislosti s komunikací.
|
|
Komunitní RSS čtečka pro iOS
Nováček, Stanislav ; Vojíř, Stanislav (vedoucí práce) ; Hradil, Jiří (oponent)
Mobilní telefony se den co den stávají nejvíce používanou technologií. Počet jejich uživatelů neustále roste, hlavně kvůli lepší dostupnosti chytrých zařízení, jejich funkčností a také díky větší dostupnosti mobilního internetového připojení. A spolu s chytrými telefony roste množství mobilních aplikací, které nám šetří čas a peníze. E-mailový klient, kalendář, RSS čtečky, internetové prohlížeče a prohlížeče dokumentů, aplikace pro sociální sítě, iternetová rádia, navigace využivající GPS a mnoho dalších. To vše v jednom zařízení v naší kapsi. Cílem této práce je vytvoření komunitní RSS čtečky Felicity - mobilní aplikace pro iOS - a její publikace na App Store. Práce může také sloužit jako inspirace při vytváření podobných aplikací pro iOS zařízení a přiložené soubory se zdrojovými kódy mohou sloužit jako praktický studijní materiál. Nejprve je čtenář uveden do problematiky charakteristiky mobilních aplikací a mobilních platforem. Uvedeny zde jsou také novinky v iOS 8, potřebné věci pro vývoj aplikace pro Apple iOS zařízení, stručný popis programovacích jazyků Objective-C a Swift a charakteristika syndikace webového obsahu a formátů RSS a Atom. Následně je v rámci práce popsána tvorba aplikace pro platformu iOS. Touto aplikací je komunitní RSS čtečka postavená na cloudových službách Feedly. Od jiných RSS čteček se liší sociální částí, která dává aplikaci výhodu sdílení článků mezi své kamarády. Dále je uveden popis její funkcionality, uživatelského rozhnaní, přiblížení implementace a popis použitých knihoven třetích stran. V poslední části práce jsou uvedeny způsoby, jak podpořit spuštění, počet stažení, hodnocení a následné udržení aplikace v povědomí uživatelů.
|
|
Kódování a efektivita LDPC kódů
Kozlík, Andrew ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Holub, Štěpán (oponent)
LDPC kódy jsou lineární samoopravné kódy, které jednak umožňují přenos dat rychlostí libovolně blízkou kapacitě kanálu, a zároveň pro ně existují vysoce účinné dekódovací algoritmy. Naproti tomu hlavní nevýhodou většiny LDPC kódů je vysoká časová náročnost jejich kódovacího algoritmu. V této práci se nejdříve věnujeme podrobnému rozboru tzv. sum-product dekódovacího algoritmu. Následně zkoumáme výkonnost LDPC kódů na binárním vymazávacím kanálu za použití sum-product algoritmu, čímž získáme kritéria pro design kódů, které umožňují spolehlivý přenos dat rychlostí libovolně blízkou kapacitě kanálu. Na základě těchto kritérií ukážeme, jak probíhá design takovýchto kódů. Poté prezentujeme experimentálně získané výsledky a srovnáváme je s teoretickými odhady. Na závěr poskytneme přehled několika způsobů, kterými lze řešit problém vysoké časové náročnosti kódování.
|
|
Čárové kódy
Tůma, Vladimír ; Šedá, Jitka (oponent) ; Matoušek, Radomil (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou čárových kódů používaných k automatické identifikaci. Popisem jejich majoritní části, tvorbou online generátoru čárových kódů a webového informačního systému využívajícího čárových kódů k identifikaci předmětů.
|
| |
|
Měření vzdálenosti pomocí senzorů mobilního telefonu
Hubr, Ivo ; Endrle, Pavel (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Vzdálenost a s ní související parametry mohou být měřeny konkrétními senzory mobilního zařízení. Úvod práce se zaměřuje na popis těchto senzorů a vlivů na jejich přesnost. K měření vzdálenosti existuje řada vhodných postupů, které jsou v práci popsány a demonstrovány zdrojovými kódy realizované aplikace pro platformu Android. Projekt pracuje celkem se třemi senzory, kterými jsou akcelerometr, magnetometr a fotoaparát. Hlavním cílem této práce je definice a aplikace metod pro měření vzdálenosti použitím příslušných senzorů.
|
|
Automatické rozpoznávání stavu elektroměru z fotografie
HANZLÍK, Ondřej
Práce se zabývá problematikou rozpoznávání stavu elektroměru ze snímaného obrazu. Konkrétně jde o snímání elektroměru fotoaparátem mobilního telefonu. Na snímaném obraze je detekována plocha s číselníkem elektroměru a na té jsou následně detekována jednotlivá čísla. Ta jsou rozpoznávána za pomoci neuronové sítě. Pro získání informací z obrazu elektroměru, díky kterým dokážeme jeho stav rozpoznat, je využito technik segmentace obrazu. Pro klasifikaci výstupů segmentace je využito klasifikačních nástrojů, konkrétně vektorového stroje (SVM) a neuronové sítě. Pro řešení problematiky segmentace obrazu je použita knihovna OpenCV, stejně tak jako k implementaci vektorového stroje. Číslice na číselníku elektroměru jsou klasifikovány pomocí neuronové sítě, která byla vlastnoručně implementována. Celá aplikace pro rozpoznání je na platformě Android. Součástí práce je i vytvoření desktopové aplikace, která slouží pro testování neuronové sítě a vytváření jejích modelů. Práce současně popisuje, jak ukládat potřebná data získávaná v průběhu rozpoznávání, která jsou využívaná pro práci s neuronovou sítí. Součástí práce je spuštěný web, který bude rozvíjen pro možnost zapojení se do dalšího vývoje systému. Na webu je dostupný veřejný repozitář se zdrojovými kódy vytvořenými při implementaci.
|
host ::
