|
Změny rychlosti výměny plynů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Málek, Jan ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Česká republika patří mezi největší producenty máku setého. V roce 2015 zaujímaly jeho plochy asi 32 650 ha. Jelikož se mák vysévá poměrně časně na jaře, může docházet k jeho poškození či ovlivnění nízkými teplotami. Cílem této práce bylo stanovit rychlost výměny plynů u různých odrůd máku ovlivněných působením nízké teploty.
V pokusu bylo zařazeno dvanáct genotypů máku setého (Papaver somniferum L.), ve vývojové fázi 35 BBCH. Jednalo se o odrůdy CM 112, Sokol, Major, Opál, Florián, Albín, Postomi, Marianne, Budha, Lazur, Aplaus a Orbis. Rostliny byly v řízených podmínkách klimaboxu (Conviron) vystaveny po dobu jednoho týdne denním teplotám 10 °C a nočním teplotám -5 °C. Po týdnu byla noční teplota zvýšena na 5 °C, denní teplota zůstala stejná (10 °C). V následujících dvou týdnech proběhlo měření rychlosti fotosyntézy a transpirace infračerveným analyzátorem plynů LDpro+SD.
Měřením bylo zjištěno, že rychlost fotosyntézy a transpirace vykazuje značné rozdíly mezi genotypy. Tato skutečnost svědčí o existenci rozdílů v rychlosti výměny plynů mezi odrůdami zařazenými do pokusu. Rovněž mezi jednotlivými termíny měření byla rychlost fotosyntézy a transpirace odlišná, což dokazuje vliv nízké teploty na rychlost fotosyntézy a transpirace.
|
|
Water Jet 2013 - Research, Development, Applications. Proceedings of the Conference on Water Jetting Technology
Sitek, Libor ; Klichová, Dagmar
Water Jet 2013 - Research, Development, Applications is the third international meeting of researchers, manufacturers, end-users, and all those interested in the technology of high-speed water jetting organized by the Department of material disintegration of the Institute of Geonics of the ASCR Ostrava. It provides a basis not only for exchange knowledge, ideas, information and experiences in areas of research, development and applications of water jets, as well as stimulating discussions, but also opportunity to make new acquaintances and friends. Number and diversity of papers submitted to the conference indicate permanent great interest in the water jetting technology and continuous expansion of water jets to new fields of human activities
|
|
Kreditní riziko měnových operací centrální banky
Vlazneva, Anna ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Skoupil, Lubomír (oponent)
Cílem diplomové práce "Kreditní riziko měnových operací centrální banky" je objasnit pojem kreditního rizika a jeho druhů z teoretického hlediska a dále stanovit zdroje kreditního rizika typické pro centrální banky, jež vyplývají z jimi prováděných operací, a způsoby, kterými centrální banky podstupované riziko omezují. Praktická část práce je věnována určení jak zdrojů kreditního rizika, tak i způsobů jeho řízení na příkladu centrálních bank Velké Británie, Japonska a Evropské centrální banky. Větší pozornost je také věnována reakci vybraných centrálních bank na finanční krizi z roku 2008 a jejím dopadům na rozsah podstupovaného kreditního rizika.
|
|
Směnka v současné praxi se zvláštním zaměřením na druhy a přípustnost kauzálních námitek a rozhodování o nich
Švarc, Jan ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje především těm aspektům směnečného práva, kde se můj názor odlišuje od názorů všeobecně přijímaných a také těm, kde dosud není jednotný názor v odborných kruzích, ani v rozhodování českých soudů. V první kapitole jsem se pokusil kriticky zhodnotit různé doktrinální definice směnky a vytvořit definici vlastní, která lépe odpovídá charakteristice směnky. Druhá, historická kapitola, se skládá ze tří částí podle časových epoch. V první části jsem se pokusil prokázat existenci starověkých dokumentů, odpovídajících dnešním směnkám, včetně jejich převoditelnosti. Mám za to, že existenci takových orderpapírů na řad je možné prokázat v Římském Egyptě na počátku našeho tisíciletí. Institut, podobající se směnkám, je však i součástí římského civilního práva. V části historické kapitoly věnované středověku se věnuji vzniku středověkých směnek podrobněji, než bývá v podobných pracích běžné. Jak ve starověké, tak ve středověké části historické kapitoly jsou citovány texty originálních dokumentů té doby, které má tvrzení podporují. Následuje krátká historická část o směnkách v novověku. Třetí kapitola je věnována účelu směnek všeobecně a jejich používání v dnešní praxi, se zvláštním zaměřením na zajišťovací směnky a zajišťovací blankosměnky. Ve čtvrté kapitole se zabývám...
|
|
Dohled nad dodržováním IFRS v Evropské unii
Švejdová, Michala ; Procházka, David (vedoucí práce) ; Žárová, Marcela (oponent)
Velikost kapitálových trhů v EU na přelomu tisíciletí odpovídala zhruba polovině velikosti těch amerických, což bylo především následkem neexistence jednotných standardů účetního výkaznictví. EU rozhodla o zavedení jednotných standardů účetního výkaznictví, které budou průhledné, plně srozumitelné, řádně posouzené a účinně vymahatelné. Na základě sekundární legislativy tak byla na společnosti kótované na burze v některém z členských států EU uvalena povinnost sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s IFRS. IFRS jsou primárně určeny pro potřeby kapitálových trhů, kontinentální účetnictví -- kam se řadí i české účetnictví -- je orientováno na ochranu věřitelů, přičemž jeho obsah je silně ovlivněn daňovými aspekty. Aplikace IFRS klade vysoké nároky na účetní pracovníky, kteří potřebují dobře porozumět rozdílům mezi oběma systémy. To jakým způsobem jsou, resp. nejsou, společnosti IFRS schopny ve svých účetních závěrkách správně uplatnit, zkoumá předkládaná práce. Cílem práce je seznámit sebe a čtenáře s administrativně-legislativním procesem, který vede k přijetí standardů do legislativy EU a následně do právního rámce ČR, a zároveň představit systém dohledu nad dodržováním již přijatých standardů. Na základě tohoto systému je mým záměrem identifikovat, nakolik jsou společnosti obchodované na pražské burze schopné aplikovat IFRS ve svých účetních závěrkách. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Od historického přehledu zavádění IFRS v Evropské unii přechází v konkrétní právní úpravu mezinárodních standardů a dohledu nad jejich dodržováním v EU i České republice tak, aby vytvořila ucelený základ pro praktickou část, která hodnotí dodržování IFRS v praxi.
|
|
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu.
Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin.
Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu.
Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů.
Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny.
Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté
(11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu
(13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %.
V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1,
a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to
3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %.
Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety
(8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší.
U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
|
|
Statistická analýza výsledků zahraničního obchodu České republiky
Milfaitová, Miroslava ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Luděk , Luděk (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj exportu a importu zahraničního obchodu České republiky v letech 2000 - 2014. Práce je rozdělena na teoretická východiska a praktickou část analýzy. Analytická část zkoumá prostřednictvím statistické analýzy celkový zahraniční obchod, jehož vývoj je pozitivně ovlivněn vstupem do Evropské unie a negativně ovlivněn světovou krizí, která přispěla k poklesu naší ekonomiky. Změny časových řad jsou porovnány prostřednictvím bazických a řetězových indexů. Práce se zaměřuje na teritoriální strukturu z pohledu kontinentů a seskupení zemí, které vymezuje Český statistický úřad. Komoditní struktura poté zahrnuje nejdůležitější položky, se kterými naše země obchoduje. Práce se zabývá také zahraničně-obchodními vztahy s nejvýznamnějšími partnery ČR, kam se řadí Evropská unie, Německo, Slovensko, Polsko a v dnešní době i Čína. U těchto partnerů zkoumá především jejich podíl na celkovém obchodu České republiky, změny v jednotlivých letech a komoditní strukturu. Následně dochází k vypočtení vhodné trendové funkce a bodové i intervalové předpovědi dovozu
a vývozu pro následující dva roky. Zahraniční obchod České republiky je však ovlivňován mnoha faktory, zejména měnovým kurzem, cenou ropy a dalších komodit, i vývojem samotné Evropské unie. V závěru práce jsou proto uvedeny perspektivy a doporučení pro budoucí pozitivní vývoj zahraničního obchodu spolu s celkovým zhodnocením práce.
|
| |
| |
|
Burzovní trh
Klusák, Michael ; Grosz, Jan (vedoucí práce) ; Kudlík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje burzovnímu trhu v České republice. První část práce se zaměřuje na vymezení základních teoretických pojmů burzovního trhu. Obsahuje definice cenných papírů, jako jsou akcie, dluhopisy, směnky a šeky. Charakterizuje burzy a subjekty burzovního trhu. Systematizuje burzy podle jejich zaměření. Vymezuje druhy burzovních obchodních systémů. V praktické části jsou charakterizovány základní rysy Burzy cenných papírů Praha, a. s. a RM-SYSTÉM české burzy cenných papírů a je zde uveden vývoj vybraných emisí akcií na těchto burzách.
|
host ::
