|
Stresové zatížení pracovníků ve vybrané profesi
Stožický, František ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cíle práce
Diplomová práce se bude zabývat problematikou stresu a jeho působením na povolání řidiče městské
hromadné dopravy. V práci bude popsáno, jak stres vzniká, jak ho lze zvládnout a jak mu předcházet.
Empirická část se bude věnovat vlivu stresu na výkonnost řidiče a odolnosti vůči němu.
Metodika
Teoretická část diplomové práce bude vycházet z kompilace textu z odborné literatury. V empirické části
budou použity metody standardizovaného dotazníkového šetření. Pro účely výzkumu se stanoví hypotézy,
které budou následně ověřeny statistickými metodami. Výsledky z empirického výzkumu budou okomentovány
a prezentovány v souhrnných tabulkách a grafech.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Hovory s Jindřiškou Křivánkovou
Fröhlichová, Marie ; SOPROVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HALAŠ, Adam (oponent)
Cílem této práce je zachytit principy tvorby Jindřišky Křivánkové, profesně starší a zkušenější divadelní performerky a konfrontovat její způsob myšlení a kreativity s vlastními názory na uměleckou tvorbu, stejně jako dovednostmi, získanými během studia na HAMU. Text se nejprve věnuje stručnému přehledu aktivit Jindřišky Křivánkové od počátku dodnes. Poté se snaží specifikovat Jindřiščin divadelní vývoj, okolnosti a hlavní aspekty jejího uměleckého zrání, podobně též vliv konkrétních osobností, které pomohly utvářet její svébytný pohled na divadlo. Následuje debata o nejrůznějších aspektech umělecké tvorby a tvůrčího procesu, ve vzájemné konfrontaci nás dvou, v němž se dotýkáme nejen obecných věcí týkající se kultury a divadla, ale také přístupu k němu.
|
|
Odborná rekonstrukce fosilních mořských amniot
Cettl, Karel ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Ekrt, Boris (oponent)
K vytvoření kvalitní vědecké rekonstrukce je nutná nejen řemeslná a umělecká zručnost malíře a znalost historie zobrazování prehistorických živočichů, ale i odborné znalosti z oborů anatomie, zoologie, paleontologie, paleoekologie a biomechaniky. Odborná rekonstrukce stojí na pomezí vědy a umění. Náš pohled na fosilní mořská amniota se v průběhu času měnil s přibývajícími kosterními nálezy a taktéž se vyvíjely i odborné rekonstrukce. I přesto samotné výstupy jako jsou rekonstrukce a zejména 3D modely mohou osvětlit řadu nových nebo nevysvětlených poznatků týkajících se této skupiny. A odborná rekonstrukce tak může svou činností nejen zkrášlit, ale i obohatit vědecké poznání, nebo dokonce nastínit nový směr dalšího výzkumu. Klíčová slova: Odborná rekonstrukce, fosilní mořská amniota, adaptace, anatomie, evoluce, paleoekologie biomechanika, 3D modely, trendy.
|
|
Obrazová analýza v tribotechnické diagnostice
Machalík, Stanislav ; Stodola,, Jiří (oponent) ; Tillová,, Eva (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Obrazová analýza částic opotřebení je v práci využita ke klasifikaci jejich obrazů do tříd odpovídajících stanoveným typům opotřebení. Dává možnost získat informace nejen o základních parametrech otěrových částic, ale také údaje, které by při klasickém způsobu hodnocení bylo možné získat jen velmi obtížně. Na základě analýzy morfologických či obrazových charakteristik částic lze sledovat průběh opotřebení strojních součástí, a tím zabránit případné havárii motoru, případně stanovit optimální lhůty pro výměnu oleje. Cílem této práce je prozkoumat možnosti využití obrazové analýzy v kombinaci s metodou analytické ferrografie a na základě teoretických poznatků navrhnout nástroj pro automatickou klasifikaci částic. Současné metody analýzy částic opotřebení jsou založeny na vyhodnocení, které nedává přesnou představu o procesech probíhajících mezi třecími povrchy v motorové soustavě. Práce vychází z metody analytické ferrografie, která umožňuje zhodnotit stav sledovaného stroje z hlediska opotřebení. Přínosem klasifikátorů vytvořených v této práci je možnost automatického vyhodnocení výstupů analytické ferrografie; jejich použití odstraňuje zásadní nevýhodu ferrografické analýzy, kterou je její závislost na subjektivním hodnocení expertem provádějícím analýzu. Vytvořené klasifikátory jsou založeny na využití metod strojového učení. Na základě rozsáhlé databáze částic, která byla vytvořena v první fázi práce, byly klasifikátory natrénovány umožňují tak hodnotit ferrograficky separované otěrové částice, které pocházejí z olejů odebraných z mazaných soustav. Následně byly provedeny experimenty, z jejichž výsledků vyplynuly optimální nastavení klasifikátorů.
|
|
Pracují v českých knihovnách digitální kurátoři?
Římanová, Radka ; Melichar, Marek
K rozvoji českých digitálních repozitářů se váže i potřeba nové české terminologie. Jedním z nových termínů je název pracovní pozice, specializace, „digitální kurátor“. Tento termín označuje specialistu, který je odpovědný za sbírku digitálních objektů. V rámci dostupné literatury se v kompetenčním modelu digitálního kurátorství snoubí technické, organizační i komunikační/marketingové dovednosti a znalosti. Z hlediska odborné přípravy se předpokládají znalosti z informatiky, ale i informační vědy a knihovnictví. Průzkum mezi několika správci českých digitálních knihoven hledá odpověď na otázku, jak lze profesně označit tuto skupinu zaměstnanců knihoven vzhledem k tomu, jaké činnosti tito lidé reálně vykonávají – digitální kurátoři, správci digitálních knihoven nebo digitální knihovníci? Význam označení pracovní pozice má pevné vazby nejen do systému studijních programů, ale i do oblasti managementu institucí a koordinovaného systému odměňování zaměstnanců knihoven, akademických a výzkumných institucí.
Plný text: idr-1041_3 -  PDF; idr-1041_4 - PDF
Prezentace: idr-1041_1 - PDF; idr-1041_2 - PDF
Videozáznam: idr-1041_5 -  MP4
|
|
Max Frisch: "Andorra" - komplexní scénografické řešení
Trpković, Andrijana ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; TEMPÍR, Nikola (oponent)
Frischovo dílo a obzvláště Andorra se zabývá vyrovnáním se s minulostí a
postojem, jakým k minulosti a činům v ní vykonaným zaujmeme. Zda jsme
schopni sebereflexe, nastavení zrcadla nejen všeobecně - jako národ, ale i v
soukromých životech. Další rovinou hry je nepřizpůsobivost a jinakost hlavní
postavy - Andriho. Frisch zde píše o Andoře, ale zajisté má na mysli své
rodné Švýcarsko, stejně jako já vnímám určitou podobnost ve ,,velikosti"
země, ve které žiji. Tato práce by měla být zamyšlením nad stavem
společnosti a jejím směřováním, stejně jako nad směřováním divadla
(dnešní herec a divák, jejich vzájemný vztah, předstírání vs. autenticita) a
nad stavem kultury všeobecně u nás a také v německy mluvících zemích.
Klíčová
|
|
Venózní port z pohledu zdravotníka a z pohledu klienta
PŘEDOTOVÁ, Jana
Teoretická část se zabývá komplexní problematikou venózních portů, historií, indikacemi.. V empirické části jsme se zaměřili na znalosti sester a jejich postoj k vlastním dovednostem v této problematice a v kvalitativní části na informovanost klientů a jejich zkušenosti.Pro zpracování této práce byla zvolena kombinace kvantitativně kvalitativního šetření. Pro realizaci kvantitativního výzkumu byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní šetření byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami.Pro kvantitativní šetření byl sestaven dotazník, který byl určený všeobecným sestrám pracujících na chirurgických a interních oddělení v rámci Jihočeského kraje. Kvalitativní šetření bylo realizováno rozhovory s devíti klienty s portem. V práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat informovanost sester o problematice portů. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají odpovídající znalosti. Účelem druhého cíle bylo zjistit postoj sester k vlastním dovednostem v péči o port. Výsledky ukázaly, že sestry hodnotí své dovednosti nejčastěji jako nedostatečné. Třetí cíl zjišťoval informovanost klientů o portech a jejich hodnocení ošetřovatelské péče. Prostřednictvím rozhovorů s klienty jsme zjistili, že jsou dobře informovaní v této problematice a jejich hodnocení péče s porty je výborné. Čtvrtý cíl zjišťoval specifické potřeby klientů s porty a jejich saturaci ošetřovatelským personálem. Z odpovědí klientů jsme zjistili, že nemají či nevnímají žádné specifické potřeby. H1 Všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních častěji ošetřují klienty s portem než všeobecné sestry z interních oddělení. Z výsledků vyplynulo, že se s klienty s porty setkávají stejně často sestry z chirurgického i interního oddělení. První hypotéza nebyla potvrzena. H2 Všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních mají více znalostí o ošetřování klienta s portem než všeobecné sestry z interních oddělení. Analýza dat prokázala, že sestry z interních oddělení mají více znalostí než sestry z chirurgických oddělení. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. H3 Všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních hodnotí lépe své dovednosti o ošetřování klienta s portem než všeobecné sestry z interních oddělení. Sestry z obou oddělení hodnotily své dovednosti nejčastěji jako nedostatečné. Třetí hypotéza nebyla potvrzena. H4 Všeobecné sestry mají zájem o prohloubení svých znalostí o problematice portů. Sestry projevily zájem o prohloubení svých znalostí a to například absolvováním odborného kurzu. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. Výzkumné otázky: VO1 Mají klienti dostatek informací o portech? VO2 Jaká omezení v denních činnostech má zavedení portu? VO3 Jak hodnotí klienti zavedený port? VO4 Jaká pozitiva a negativa mají porty z jejich pohledu? VO5 Jak klienti hodnotí poskytovanou ošetřovatelskou péči? VO6 Jaké specifické potřeby mají klienti s porty? VO7 Jsou tyto potřeby saturovány ošetřovatelským personálem? Výzkumné šetření prokázalo, že klienti jsou s porty spokojeni. Péče o porty je klienty hodnocena výborně a to dokládá, že poskytovaná ošetřovatelská péče je kvalitní. I přes tyto pozitivní výsledky je zapotřebí, aby se v problematice portů vzdělávaly nejen sestry z onkologie, ale i sestry z jiných oddělení, neboť výsledky v kvantitativním výzkumu poukazují na velké rezervy ve znalostech sester a klientů s porty přibývá. Práce může být využita jako informační zdroj pro sestry a pro management. Doporučujeme pravidelné školení ošetřovatelského personálu a vytvoření ošetřovatelského standardu.
|
|
Výběr optimální varianty financování bydlení pro vybraného klienta
HOLÝ, Hubert
V úvodu bakalářské práce se zaměřuji na shromáždění informací o hypotéčních úvěrech z aktuálního finančního trhu. Na začátku kapitoly o hypotéčních úvěrech se budu zabývat dělením hypotečních úvěrů. Vypracuji podrobný postup co má všechno klient udělat, aby dostal úvěr, jaké jsou postupy v bankách a jaké potřebují znát banky informace o klientovi. V další kapitole uvedu informace o stavebním spoření a podmínky, které musí klient splňovat, aby mohl dostat úvěr ze stavebního spoření. Také charakteristiku tohoto produktu. V poslední kapitole úvodní teoretické části seznámím čtenáře s investicemi do otevřených podílových fondů a uvedu jejich charakteristiku a jednotlivé postupy při sjednávání. V praktické části se budu zabývat již jednotlivými nabídkami vybraných společností, které budou porovnávány pomocí metod vícekriteriálního rozhodování. Práce je rozdělena na analýzu Hypotečních úvěrů, Úvěrů ze stavebního spoření a Investičních produktů. Informace z těchto analýz budou dále použity na aplikaci pro konkrétního klienta se specifickými požadavky na bydlení. Od klienta zjistím veškeré informace o jeho přáních a požadavcích na svoji budoucnost s ohledem na bydlení. Klient si zvolí hlediska, která jsou pro něho nejvíce důležitá a pořadí, ve kterém by měla být dodržena. Je to z toho důvodu, že často není důležitá výsledná částka, kterou klient za úvěr zaplatí, ale je pro něj v aktuální životní situaci důležitější výše měsíční splátky. A nakonec bude pro klienta vybrána optimální varianta, jak může financovat své vlastní bydlení.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
host ::
