Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Zjišťování zajištění intimity při provádění očistného klyzmatu
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt Jedním z aspektů ošetřovatelské péče, který je v českých nemocnicích stále zanedbáván, je právo klienta na soukromí, tedy i na intimitu, v nejrůznějších situacích. Intimita je choulostivá oblast, o čemž svědčí i fakt, že samotní klienti při vstupu do nemocnice v rámci zjišťování ošetřovatelské anamnézy nepříjemně vnímají otázky, které se týkají jejich sexuality a vyprazdňování, a považují za nevhodné na ně odpovídat. Stejně tak je důležité dodržovat pocit soukromí i u pacienta, u kterého se provádí ošetřovatelský výkon, jakým je očistné klyzma. V úvodní teoretické časti této práce je zahrnuta anatomie a fyziologie tlustého střeva, historie podávání klyzma. Jsou zde uvedeny správné postupy při podávání očistného klyzma, jako je správná poloha pacienta, prostředí, ve kterém se klyzma podává, jaké jsou indikace a kontraindikace k podání klyzma. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem intimita, oblasti a faktory, které intimitu ovlivňují. Je zde zmíněna i role a problematika nahoty, pocitu studu, sebeúcty a sebejistoty. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytýčených cílů a analýze dat bylo užito techniky dotazníku. Dotazníky byly rozdány pacientům a zdravotním sestrám na chirurgických odděleních v Českých Budějovicích a Chrudimi. Cílem této práce bylo zjistit spokojenost klientů s dodržováním intimity při podání očistného klyzma. První hypotéza:Klienti v nemocničních zařízeních jsou nespokojeni se zajištěním intimity ze strany sestry při očistném klyzma. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: U soběstačných klientů je intimita při očistném klyzma zajišťována lépe než u klientů upoutaných na lůžko. Druhá stanovená hypotéza byla výsledky výzkumu potvrzena Výsledky ukazují, že klienti jsou spokojeni s dodržováním intimity při očistném klyzma, ale u imobilních klientů nejsou dodržovány takové postupy, aby byla intimita dodržena stejnou měrou jako intimita u imobilních klientů.

Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s hypotyreózou
FRÝZOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče o pacienta s hypotyreózou. Hypotyreóza je onemocnění charakterizované sníženou funkcí štítné žlázy jehož následkem je nedostatečné zásobení organismu tyreoidálními hormony. Nejčastější příčiny bývají autoimunitního charakteru, kdy tělo vytváří protilátky proti vlastním strukturám štítné žlázy. Zde vznikají chronické záněty, které žlázu dále porušují. Porucha štítné žlázy může také vzniknout na základě dlouhodobého jodového deficitu. V naší populaci se už v současnosti nevyskytuje, a to díky jodaci soli v padesátých letech minulého století. Hypotyreózu z nedostatku jodu můžeme nalézt v horských oblastech zemí třetího světa, kde je nízký obsah jodu v půdě. Literatura hovoří o zvyšující se incidenci nemoci v populaci. Toto může být zkresleno mnoha faktory, jako je např. stárnoucí populace, nárůst autoimunitních chorob, zkvalitnění diagnostických postupů nebo cílené vyhledávání nemoci. Častější je u naší populace hypotyreóza vzniklá postnatálně. S věkem se její incidence zvyšuje a postihuje převážně ženy, u mužů je výskyt značně menší. Rizikovými skupinami obyvatelstva jsou těhotné a kojící ženy, děti a dospívající. Pro plod v době nitroděložního vývoje, pro novorozence i pro kojence je jediným zdrojem jodu matka. Těžký nedostatek jodu u matky může způsobit vážné poruchy ve vývoji mozku dítěte. Vrozené poruchy štítné žlázy jsou dnes vzácné. S těmito fakty bezpochyby souvisí zkvalitňování a zvyšování nároků na ošetřovatelskou péči, která se týká diagnózy hypotyreózy.

Výstavba výrobní a administrativní budovy - stavebně technologický projekt
Janků, Ondřej ; Venkrbec, Václav (oponent) ; Henková, Svatava (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je zpracování stavebně technologického projektu výstavby administrativní budovy pro výzkum v Uherském Hradišti. Tato budova je přístavbou k stávající výrobní hale. Práce obsahuje řešení dopravních tras a zásobení stavby hlavními zdroji pro výstavbu, projekt zařízení staveniště, návrh stavební mechanizace a časové plánování. Kvůli absenci určitých informací v zadávací dokumentaci je součástí práce nový návrh základové konstrukce a k tomu patřičné technologické předpisy a kontrolní zkušební plán.

Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.

Návrh a ověření tréninku sprintera
TŮMA, Pavel
Cílem diplomové práce je navržení rychlostního tréninku a jeho ověření pomocí motorických testů. V práci byla použita metoda experimentu, jehož výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Experimentální období a testování probíhalo od února do června 2013. V teoretické části předkládáme historii sprintu, dělení sprinterských disciplín, energetické zásobení sprinterského výkonu a trénink sprinterských disciplín. V praktické části se zabýváme sestavením tréninkového plánu a jeho zhodnocením. Vyhodnocení výsledků potvrdilo hypotézy. Došlo ke zlepšení v rychlostních, silových, odrazových a rychlostně-vytrvalostních testech. A tím byl tréninkový plán úspěšně ověřen.

Vliv inhalačních a intravenózních anestetik na odolnost srdečního svalu k nedostatku kyslíku
Říha, Hynek ; Pirk, Jan (vedoucí práce) ; Bultas, Jan (oponent) ; Geršl, Vladimír (oponent)
Úvod: Nedílnou součástí anesteziologické péče v průběhu chirurgických výkonů je aplikace inhalačních a intravenózních anestetik. Obě skupiny mají výrazný vliv na kardiovaskulární systém, a to jak ovlivněním dodávky a spotřeby O2 v myokardu, tak ovlivněním kardiomyocytů na úrovni buněčných membrán, iontových kanálů a regulačních enzymů. Cíl: 1. Zjistit, jak různé koncentrace izofluranu ovlivňují rozměry levé komory (LV) a její systolickou funkci u laboratorního potkana. 2. Zhodnotit vliv izofluranem navozeného preconditioningu myokardu (APC) na odolnost srdečního svalu k ischemicko-reperfuznímu (I-R) poškození. 3. Porovnat vliv anestezie, založené na kombinaci ketamin - dexmedetomidin (KET-DEX), na koncentraci kardiospecifických biomarkerů a časný klinický pooperační průběh s anestezií, založenou na kombinaci sevofluran - sufentanil (SEVO), u pacientů podstupujících elektivní chirurgickou revaskularizaci myokardu (CABG). Metodika: 1. Provedli jsme transtorakální echokardiografické vyšetření při imobilizaci potkanů izofluranem v koncentraci 1,5 - 3 %. 2. Po navození APC izofluranem (0,5 a 1 MAC) jsme sledovali komorové arytmie na modelu izolovaného perfundovaného srdce potkana, a to během regionální ischemie (45 min.), vyvolané okluzí ramus interventricularis anterior, i následné reperfuze (60 min.);...

Diagnostika a terapie infekce Helicobacter pylori
POSPÍŠILOVÁ, Michaela
H pylori je pohyblivá gramnegativní mikroaerofilní tyčka. Je charakteristická produkcí ureázy. Kolonizuje povrch žaludeční sliznice. Přítomnost bakterie vyvolá ve všech případech rozvoj chronické gastritidy, na jejímž podkladě mohou vzniknout další závažné choroby ? gastroduodenální vředová choroba nebo adenokarcinom žaludku. V roce 1994 byla tato bakterie vyhlášena za karcinogen 1. třídy. K diagnostice infekce H pylori využíváme invazivní a neinvazivní metody. Mezi invazivní metody patří kultivace, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. K neinvazivním metodám řadíme dechový test s ureou značenou izotopem uhlíku 13C, test vyšetření antigenu HpSA ve stolici a sérologické vyšetření. H pylori je citlivý na betalaktamová antibiotika, proto by měla být základem léčebného schématu. Rezistence bakterie na tato antibiotika je výjimečná. Pokud je pacient alergický na batalaktamová antibiotika, můžeme je nahradit nitroimidazoly. Bakterie je citlivá i na makrolidy. Hlavním cílem mé bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe při zpracování stolice a krevního séra při podezření na výskyt bakterie H pylori. Ve svojí práci jsem chtěla též popsat současné trendy v diagnostice a terapii infekce H pylori a zjistit četnost výskytu bakterie v závislosti na věku, pohlaví a ročním období. Zjištěné skutečnosti jsem porovnala s údaji uváděnými v odborné literatuře. Dále jsem zjišťovala v ambulancích českobudějovických gastroenterologů způsoby, jakými je v současné době diagnostikována a léčena gastroduodenální vředová choroba způsobená infekcí H pylori. Sběr dat pro kvantitativní výzkum jsem prováděla v mikrobiologické laboratoři Synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Tato laboratoř má spádovou oblast z celého jihočeského kraje. Vyšetřovaný materiál pocházel nejčastěji z ordinací praktických lékařů ale i lékařů jiných specializací. Sběr dat jsem prováděla od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Data jsem sbírala pomocí dvou vyšetřovacích metod. Jednalo se o metodu euroSCREEN HP a metodu EIA Helicobacter MONO IgG. Metoda euroSCREEN HP je založena na detekci antigenu HpSA ve stolici. EIA Helicobacter MONO IgG je imunoenzymatická metoda pro stanovení IgG protilátek proti H pylori v lidském séru nebo plazmě. Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkum byl tvořen lékaři, kteří působí v gastroenterologických ambulancích v Českých Budějovicích. Z každé ambulance byl vybrán jeden lékař. Jako metodu zpracování získaných informací jsem zvolila řízený polostrukturovaný rozhovor. Získané rozhovory jsem zpracovala do kazuistik, na základě kterých jsem pak vytvořila kategorizační tabulky. V kvantitativním výzkumu se mi podařilo potvrdit všechny tři hypotézy. Ve vyšších věkových kategoriích pacientů byl vyšší výskyt infekce H pylori. Výskyt infekce H pylori nebyl závislý na pohlaví pacientů ani na ročním období. V kvalitativním výzkumu jsem zjistila, že českobudějovičtí gastroenterologové diagnostikují gastroduodenální vředovou chorobu především gastroskopicky s odběrem bioptických vzorků. Vzorky následně odesílají do mikrobiologické laboratoře na kultivaci, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. Infekci H pylori léčí klasickou trojkombinační léčbou inhibitorem protonové pumpy, amoxicilinem a klaritromycinem. Při přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika užívají trojkombinaci inhibitoru protonové pumpy, metronidazolu a klaritromycinu. S rezistencí na metronidazol a klaritromycin se setkávají občas. V případě rezistence provedou kultivaci se stanovením citlivosti na antibiotika. Efekt eradikační léčby ověřují vždy 6 až 8 týdnů po eradikaci pomocí kontrolní gastroskopie s odběrem bioptických vzorků, které jsou odeslány do mikrobiologické laboratoře. Někteří využívají i stanovení antigenu HpSA ve stolici.

Zlomeniny proximálního femuru - ošetřovatelský problém v souvislosti se stárnutím populace
ŠTECÁKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou problematikou zlomeniny proximálního femuru v souvislosti se stárnutím populace. V posledních letech dochází k nárůstu případů zlomenin proximálního femuru především u starší generace. Věk a celkový zdravotní stav významně ovlivňují celé pooperační období a soběstačnost pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory související s frakturou proximálního femuru, zjistit mobilitu a úroveň soběstačnosti respondentů před a po úrazu. Následně poukázat na to, v jakých oblastech sebepéče má klient největší deficit, jak jednotlivé oblasti zvládá a zda míra vlastní snahy a úsilí veškerého ošetřovatelského personálu mu pomůže k návratu do běžného života. Tyto cíle byly v bakalářské práci splněny. Byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Fraktura proximálního femuru u klientů nad 65 let se vyskytuje častěji u žen než u mužů, byla potvrzena. Hypotéza 2: Ke zlomenině femuru dochází nejčastěji u klientů žijících osamoceně po pádu v domácím prostředí, byla také potvrzena. Hypotéza 3: U klientů, kteří jsou plně mobilní a soběstační v době před úrazem, dochází k přímému návratu do původního prostředí ihned po propuštění z traumatologického oddělení, potvrzena nebyla. Hypotéza 4: Nejobtížněji zvladatelná je pro respondenty v pooperačním období sebepéče v oblasti hygieny, potvrzena nebyla. V teoretické části je zpracována anatomická stavba, struktura, cévní a nervové zásobení proximálního femuru. V další části jsou popsány jednotlivé typy zlomenin společně s klinickým obrazem a možnosti léčby. Následuje oblast popisující stáří se všemi jeho aspekty. Důležitou oblast tvoří ošetřovatelská část zaměřená na předoperační přípravu a pooperační péči. K ověření hypotéz bylo zvoleno kvantitativní šetření. Standardizovaný rozhovor byl určen pro pacienty. Anonymní dotazník byl sestaven pro sestry. Dále byla využita obsahová analýza dat. Výsledky práce poukazují na deficity v oblasti sebepéče, které ovlivňují schopnost návratu seniora do běžného života. Seznámení sester a fyzioterapeutů s těmito výsledky formou semináře, který byl na základě výsledků iniciován u vedení Ortopedicko-traumatologické kliniky, by mohlo přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče a být podnětem i k intenzivnější rehabilitaci. Zmapované deficity sebepéče budou následně využity při vytváření edukačního materiálu pro snadnější zajišťování konkrétních služeb agentury domácí péče, které budou tyto deficity kompenzovat při návratu pacienta do domácího prostředí.

Studium nových ftalocyaninů pro fotodynamickou terapii nádorů zaměřenou na cévy
Brázdová, Petra ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Šimůnek, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Petra Brázdová Školitel: Mgr. Miloslav Macháček Název diplomové práce: Studium nových ftalocyaninů pro fotodynamickou terapii nádorů zaměřenou na cévy Nádorová onemocnění jsou jednou z vedoucích příčin úmrtí ve vyspělých státech, proto je výzkumu protinádorových léčiv věnováno velké úsilí. Fotodynamická terapie (PDT) je v této oblasti dnes již zavedenou metodou, ovšem o směřování jejího účinku na nádorové cévy se začalo uvažovat až poměrně nedávno. Fotodynamická terapie zaměřená na cévy (VTP) využívá, v porovnání s PDT, mnohem kratšího intervalu mezi podáním fotosenzitizéru (PS) a ozářením, čímž je účinek cytotoxických látek směřován na zamezení cévního zásobení nádoru. To má za cíl přerušit přístupu kyslíku a živin maligním buňkám a způsobit tak jejich poškození a smrt. Cílem této práce je zhodnocení účinnosti nově syntetizovaných PS ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů s využitím protokolu VTP v in vitro podmínkách. Použité PS již byly v nedávné době studovány metodami klasické PDT, při níž prokázaly velice slibnou účinnost vůči nádorovým buňkám a nízkou vlastní toxicitu. Hlavním cílem této práce bylo hodnocení schopnosti cytotoxického působení těchto PS po ozáření aktivačním světlem ihned...

Edukace pacientů po infarktu myokardu v rámci sekundární prevence
RYBÁŘOVÁ, Jana
Infarkt myokardu je akutní forma ischemické choroby srdeční, vznikající na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního náhlého zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast srdce. Mortalita na kardiovaskulární onemocnění se v České republice pohybuje kolem 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel a postihuje i mladé jedince v produktivním věku života. Dodržování všech zásad sekundární prevence je nezbytné pro účelnou léčbu infarktu myokardu. Režimová opatření u tohoto onemocnění vycházejí především ze snahy zanechat kouření, změny stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Proto, aby sestra pacienta seznámila s riziky, které vedou k opakovanému infarktu myokardu, využívá metodu edukace. Pomocí této metody si pacient vytváří prostor pro osvojení nových poznatků, vytváří si hodnotové a emocionální složky osobnosti a tím se snaží o dosažení pozitivního jednání v péči o své zdraví. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny informace, týkající se anatomie a fyziologie srdce, dále obecná fakta o vzniku, příznacích a léčbě infarktu myokardu. Podstatná část je však věnována edukačnímu procesu v oblasti sekundární prevence po prodělání infarktu myokardu. Uvádíme zde nejen informace o pedagogice jako vědě a zásadách vzdělávacího procesu, ale také o vhodné komunikaci s pacientem, vhodném výběru edukačního prostředí, edukačních pomůcek a tvorbě edukačního procesu. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla využita technika dotazníku. Anonymní dotazníky tvořily dotazníky pro pacienty a pro sestry. Dotazník pro pacienty obsahoval 30 otázek, dotazník pro sestry obsahoval 22 otázek. Výzkumné šetření bylo provedeno během měsíce března 2008, na kardiologických odděleních nemocnic a v ordinacích kardiologických a interních specialistů v Českých Budějovicích a Pardubicích. Bylo rozdáno 100 dotazníků pacientům a 50 dotazníků sestrám. Celková návratnost byla v případě dotazníků sestrám 98% a v případě dotazníků pro pacienty 79%. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování režimových opatření u pacientů po prodělaném infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry provádějí edukaci pacientů po infarktu myokardu. Cíle byly splněny. K praktické části se vztahovaly následující hypotézy. Hypotéza č.1: Pacienti nejsou informováni o dodržování režimových zásad po prodělaném infarktu myokardu od sestry. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.2: Pacienti nedodržují režimová opatření. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Sestry neprovádějí edukaci pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Z analýzy je patrné, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, ale že ne všechna dodržují. Sestry edukaci provádějí jen informováním nebo předáním materiálů vztahující se k problematice. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné do praxe. Práce poslouží jednak pacientům, kteří zde najdou důležité informace o dodržování režimových opatřeních po proběhlém infarktu myokardu a jednak je tato práce určena sestrám, které tyto pacienty edukují. Naleznou zde zásady správné u účelné edukace, která pacienty učí vhodnému přístupu ke svému zdraví a zvyšuje tak jeho kvalitu. Dále práce přispěje ke zvýšení informovanosti jak u pacientů, tak hlavně u sester, které se tolik potřebnou edukací věnují pouze minimálně.