|
Teolog - polemik Antonín Lenz (1829-1901). Počátky teologické antropologie v českých zemích.
VEBER, Tomáš
Disertační práce Tomáše Vebra zachycuje počátky teologické antropologie v českých zemích. Ty se odrážejí v díle Antonína Lenze (1829 ? 1901), českobudějovického profesora teologie, vyšehradského kanovníka a probošta. Lenz se zapsal do dějin jako průkopník novotomistické teologie, v jejímž duchu psal a přemýšlel o člověku ještě předtím, než byl tomismus doporučen ke studiu v papežské encyklice Lva XIII. Aeterni patris (1879). Autor představuje Lenze nejen jako teologa, ale také jako významného polemika se soudobými liberály a jako kritika bouřlivého pokroku. Práce představuje příspěvek k dějinám teologie, ale i k obecným a církevním dějinám 19. století.
|
|
Reprezentace hrdiny a antihrdiny v britské fantasy literatuře
HARŠOVÁ, Pavlína
V diplomové práci na téma Reprezentace hrdiny a antihrdiny v britské fantasy literatuře se autorka zaměří na typologii postav v žánru fantasy. Bude se soustředit na rozlišení postav na hrdiny a antihrdiny a popíše specifika jejich reprezentace v dílech britských autorů, a to především v díle J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise, J. K. Rowling, P. Pullmana, N. Gaimana a T. Pratchetta. Teoretické poznatky bude autorka čerpat především z publikace Josepha Campbella s názvem Tisíc tváří hrdiny: Archetyp hrdiny v proměnách věků a z knihy Archetyp a nevědomí Carla Gustava Junga Získané poznatky bude demonstrovat na vybraných textech výše zmíněných autorů.
|
|
The idealized portrayal of Indians in James Fenimore Cooper's The Last of Mohicans and René Francois de Chateaubriand's Les Natchez
Brožová, Tereza ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Hlavním tématem této práce je problematika zobrazení Indiánů ve vybraných dílech anglické a francouzské literatury. Jedněmi z nejvýznamnějších autorů zobrazujících indiánské kmeny v prostředí rodících se amerických států jsou James Fenimore Cooper a René François de Chateaubriand. Z jejich rozsáhlé tvorby jsou pak pro detailní analýzu vybrána díla Poslední Mohykán a Načezové. Mnoho autorů si pro své příběhy vybíralo exotické prostředí, které kontrastovalo se soudobou civilizací. Americký kontinent pak svou nedotčeností poskytoval podněty pro vytváření příběhů. Cooper i Chateaubriand vycházejí jak z četby raných cestopisů, tak i z vlastních zkušeností, imaginace a mýtů, a tak velké množství Indiánů nese pouze idealizované charakterové rysy. Cooper i Chateaubriand se zabývají problematikou míšenectví, rasových problémů a střetů mezi civilizací a divošstvím. Hlavní hrdinové Posledního Mohykána pak nejsou z důvodu "nečisté rasy" schopni v nově vznikající společnosti existovat a umírají. V případě Načezů Chateaubriand připisuje svým hrdinům křesťanské prvky a ti pak bloudí v přemýšlení nad svým vlastním osudem. V práci se také soustřeďuji na otázku politizace indiánských kmenů. Indiáni jsou vylíčeni jako stoupenci obou válčících stran v kontextu boje o nezávislost. Zároveň jsou představiteli národa, který je...
|
|
Motives of the Jewish in the work of Leo Perutz
Majerníková, Petra ; Bučková, Tamara (oponent) ; Glosíková, Viera (vedoucí práce)
Résumé Cílem mé diplomové práce bylo hledání a analýza židovských tématů v díle Leo Perutze. V první kapitole jsem se zaměřila na život a dílo Leo Perutze a dospěla k poznání, že přestože Leo Perutz, židovský spisovatel narozený v Praze, kterému se jeho rodiče snažili poskytnout co nejlepší vzdělání, byl špatným žákem, který dokonce nezvládl maturitu a musel si ji později dodělávat, tak jako autor byl a je jedním z nejúspěšnějších autorů v meziválečném období a jeden z nejvýraznějších spisovatelů píšící fantastickou literaturu. Jeho díla byla tak úspěšná, že se mu u několika z nich podařilo dokonce prodat i jejich filmová práva, jako například u jeho románu Zázrak mangového stromu (Das Mangobaumwunder 1923) . Jako dospělý žil tento spisovatel střídavě v Rakousku, kde taky studoval a pobýval před začátkem druhé světové války a v Palestině, která se stala jeho druhým domovem. Zde taky dokončil své nejvýznamnější dílo, které je zároveň hlavním tématem mé diplomové práce: Noc pod kameným mostem (Nachts unter der steinernen Brücke 1953). V druhé kapitole, která nese jméno ztvárnění židovských motivů v knize Noc pod kameným mostem a je zároveň centrální kapitolou mé diplomové práce, jsem se zaměřila na obsah, protagonisty, prostředí, historické pozadí a židovské elementy v tomto románu. Povídkový soubor tohoto...
|
|
Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval
Blinková Pelánová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent) ; Stašková, Alice (oponent)
Předkládaná práce zkoumá německou inspiraci ve vrcholném díle francouzského prozaika, básníka a překladatele druhé romantické generace Gérarda de Nerval (1808-1855); konkrétně jsme analyzovali především Sylvii a Oktavii z Dcer ohně, dva příběhy z Cesty do Orientu - Přiběh o královně jitra a Přiběh o Hakimovi -, Aurelii a Pandoru. Dosavadní kritika se při výkladu těchto čtenářsky ne vždy snadno přístupných textů soustřeďovala na dva momenty: jednak na vzpomínky na Valois, kraj dětství, a stesk po nepoznané matce a potom na psychické onemocnění, které vyústilo v sebevraždu. Druhé vydání Nervalových spisů v knihovně Pléiade iniciovalo nové vydání autorových překladů z němčiny. Nejvýznamnější je jeho překlad Fausta, který po celý život přepracovával (1827, 1835, 1840, 1850). Práce interpretuje stěžejní motivy vrcholného díla - vztah snu a reality, osudovost, postavu ženy-prostředníka a motiv dvojníka - nikoli v obvyklém psychobiografickém klíči, ale právě v návaznosti na německou inspiraci.
|
|
Víra, naděje a láska v díle Vladimíra Boublíka
HEJDOVÁ, Eva
Práce pojednává o víře, naději a lásce v díle prof. Vladimíra Boublíka, jak prozrazuje její název. Na základě analýzy autorových publikací, textů a kritické literatury o něm se snaží podat co nejucelenější poznatky o jeho názorech a uvažování v oblasti zkoumaného tématu. Ačkoli tématiku kardinálních ctností Boublík sám nikdy nerozvíjel, jsou zmiňované ctnosti obsaženy v jeho díle jako principy a projevy života církve i každého křesťana, v jehož centru se nachází Kristus, který je jedinou budoucností každého člověka. Práce zmiňuje také Boublíkův životní postoj k církvi, jeho touhu po dokonalejším křesťanství, jež především svou láskou, která zde dosud není samozřejmostí, nabídne možnost dialogu církve se světem. Pro srovnání nabízí práce také pohled současné teologie prostřednictvím Benedikta XVI., který se vírou, láskou a nadějí zabývá ve svých encyklikách a listech.
|
|
The problems of the Czech-German-Jewish coexistence in Moritz Hartmann's life and work
Nichtburgerová, Petra ; Petrbok, Václav (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tématem česko-německo-židovských vztahů v životě a díle Moritze Hartmanna. Moritz Hartmann se narodil v česky mluvící vesnici a je tedy možno předpokládat, že i Hartmanova rodina mluvila česky, vzdělání získal v jazyce německém. Jeho literární nadání se projevilo velmi brzy a Hartmann je skloubil se svými politickými aspiracemi. V 19. století se v Evropě prosadil politický liberalismus, který byl podnícen francouzskou revolucí a který se o to rozhodněji snažil bojovat proti restaurační politice. Liberalismus se snažil prosadit občanská práva a zrušení cenzury. V rámci liberalismu se ale rozvíjel i nacionální směr toužící po sjednocení národů. Dosažení občanských práv a státoprávních celků na národním principu bylo v přímém rozporu. V politickém spektru, kde se střetávaly zájmy české a německé, zastával Moritz Hartmann vzhledem ke svému židovskému původu specifickou úlohu. Politicky se přiklonil ke snahám českých Němců, psal německy. Tématicky ale vycházel z českých dějin. Liberalismus a liberálně-nacionální smýšlení je představeno ve svém protikladu, kdy snaha o prosazení práv jednotlivce jsou v přímém protikladu s myšlenkou národních států. Na území dnešních Čech byl tento protiklad velmi zřejmý, protože zde žilo české a německé obyvatelstvo. Zjednodušeně řečeno narážely snahy českého...
|
|
Sociální aspekty v díle Petra Chelčického a jeho odkaz pro dnešní dobu
CINÁDROVÁ, Markéta
Petr Chelčický patří k reformátorům působícím v 1. polovině 15. století. Co se týká jeho životních dat a identity, potýkáme se s řadou nejasností. Je autorem asi 50 dochovaných děl, z nich nejznámější jsou O boji duchovním, Replika proti Rokycanovi, Postila a Síť víry. Hlavním tématem jeho traktátů je především kritika římské církve, odmítání tělesného boje a apel na nenásilí vůbec. Často také řeší věroučné otázky, např. eucharistii, očistec, svátosti, přítomnost Antikrista atd. Chelčický klade důraz na rovnost všech lidí, proto zavrhuje středověké schéma uspořádání společnosti v podobě trojího lidu. Jako základ ideální společnosti postavil lásku bližnímu a zachovávání Božího zákona podle vzoru apoštolů a prvotní církve. Odmítáním násilí se zcela jednoznačně vymezil vůči všem husitským stranám. Po srovnání Chelčického myšlenek týkajících se nenásilí, rovnosti lidí, pravdy, svědomí a utrpení s potřebami naší doby můžeme říci, že jsou stále aktuální.
|
|
Platónova vize ideálního státu v pozadí negativních utopií ve 20. století
LACUŠKOVÁ, Petra
V této diplomové práci se budu zabývat komparací Platónovy vize ideálního státu nastíněné v jeho díle Ústava s negativními utopiemi vzniklými ve 20. století. Za pomocí strukturální analýzy, kterou navrhl Claude Lévi-Strauss, budu hledat společné invarianty vyskytující se ve všech předložených dílech. Předmětem mého zkoumání budou knihy Ústava, My, Konec civilizace, 1984 a filmy Metropolis, Matrix a Equilibrium. Na závěr práce předložím svou hypotézu, podle které je dalším invariantem fakt, že všechny fikční světy mnou zkoumaných děl jsou založeny na posilování ekonomického charakteru člověka kvůli snaze maximalizovat jeho efektivitu coby pouhé výrobní jednotky. Což se děje pomocí umělého potlačování a ničení přirozené Zkušenosti, o které mluví John Dewey.
|
|
Rozbor obrazů objevujících se v díle Noč ní motýl
Park, Soyoung ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; DUTKA, Edgar (oponent)
"Noční motýli", krátká animace vytvořená v roce 1998 Raoulem Servaisem, začíná poctou surrealistickému malíři Paulu Delvauxovi.
V této práci se hodlám zabývat zobrazením těl ve filmu ?Noční motýli?, dále popsat způsob, jakým je vytvořen pocit odstupu, kdy je ve stejnou chvíli jedna věc pociťována jako známá i neznámá a jakým způsobem je umožněno zažít moment, ve kterém se skutečnost a představa, minulost a budoucnost překrývají.
Dále se budu zabývat zobrazením těl složených s fragmentárních obrazů vypůjčených z několika děl Delvauxe, tedy efektem vytvoření pocitu odstupu mezi neklidem odvozeným z obrazů, které je obtížné uchopit a ustálit v jeden celek a současně potěšením pocházejícím z dojmu známosti fragmentárních obrazů.
V této práci se budu zabývat způsobem zobrazení čtyř postav, dále vágností hranice mezi skutečností a představami, překrýváním dvou pohledů, které dávají v pochybnost samotné rozlišení na subjekt a objekt a dvojstranný vztah mezi minulostí a současností ve snímku "Noční motýli".
|
host ::
