Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,742 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.29 vteřin. 

Konzumace vlákniny v seniorském věku
ŠÁLEK, Jan
Tématem této bakalářské práce je Konzumace vlákniny v seniorském věku. V dřívějších letech byla vláknina brána jako látka zbytečně zatěžující lidský organismus. Postupem času bylo zjištěno, že má poměrně velký vliv na zdraví člověka především tím, že slouží jako prebiotikum pro synbiotické bakterie osidlující trávicí trakt. Stále převládá dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou, přestože některé druhy vlákniny nelze zcela s určitostí zařadit ani do jedné skupiny, protože mají vlastnosti obou. Denní doporučená dávka je 30 g. Ke zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Prvním cílem práce bylo zjistit, kolik vlákniny senioři konzumují. Druhým cílem bylo porovnat konzumaci vlákniny u seniorů žijících samostatně a seniorů žijících v domovech pro ně určených. Výzkumný soubor u první výzkumné otázky tvoří 20 seniorů z Jihomoravského kraje starších 65 let. V druhé výzkumné otázce tvoří výzkumný soubor 5 domovů pro seniory z celé České republiky. Všichni respondenti dostali záznamový arch na jeden týden a pokyny jak jej vyplňovat. Získané jídelníčky byly následně propočítány v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky ukazují vyšší konzumaci vlákniny než je průměr v České republice, ale stále chybí téměř polovina do naplnění doporučené denní dávky. Zároveň bylo sledováno i BMI a jeho vliv na konzumaci vlákniny. Žádný významný vliv shledán nebyl, jelikož nadváhu kromě jednoho respondenta měli všichni dotazovaní. U vyhodnocených jídelníčku z domovů pro seniory je znát finanční limit, tudíž žádné celozrnné produkty, téměř žádná zelenina a malé množství ovoce. I přes tyto omezení je průměrná konzumace vlákniny téměř stejná jako u seniorů žijících samostatně. V závěru je navrženo jak i přes nízké finanční prostředky navýšit příjem vlákniny a zamezit nebo alespoň snížit problémy spojené s její nízkou konzumací. Doporučení u respondentů jsou individuální pod každým vyhodnocením.

Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Využití e-learningového vzdělávání všeobecných sester v Ústřední Vojenské Nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici Praha
JANKŮ, Kamila
Předkládaná diplomová práce, Využití e-learningového vzdělávání všeobecných sester v Ústřední vojenské nemocnici Vojenské fakultní nemocnici Praha, se v teoretické části zabývá především významem e-learningu, distančním vzděláváním, historií vzdělávání sester v České Republice sester a e-learningem ve zdravotnictví. Dále se v práci objevují informace o ÚVN, popisuje její současný stav a využívání e-learningu v pracovním procesu. Pro kvantitativní výzkumné šetření byly stanoveny 5 cílů a 4 hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit časovou náročnost studia pomocí e-learningových kurzů. Druhým cílem bylo zjistit postoj všeobecných sester k e-learningovému vzdělávání. Třetí cíl se zaměřil na přínos e-learningového vzdělávání pro všeobecné sestry a pro management nemocnice. Čtvrtý cíl byl zaměřen na spokojenost všeobecných sester s formou, obsahem a rozmanitostí e-learningových kurzů a prostřednictvím čtvrtého cíle jsme zjišťovali důvody, které vedou ke vzniku e-learningových kurzů pro všeobecné sestry. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1- K absolvování studia e-learningového kurzu je zapotřebí méně času než u kurzu prezenčního. H2: Sestry do 30 let upřednostňují e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester nad 30 let. H3 - Efektivita prezenčního vzdělávání je větší než u e-learningového vzdělávání. H4: Finanční náročnost e-learningového kurzu je menší než u kurzu prezenčního. Technikou sběru dat byl anonymní nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 32 položek. Výzkumný soubor tvořilo 212 všeobecných sester pracujících na klinických pracovištích ŮVN. Doplňkovou metodou byl rozhovor s vedoucí týmu pro výuku a vzdělávání ÚVN. Výsledky šetření vztahující se k hypotézám ukazují, že k absolvování studia e-learningového kurzu není zapotřebí méně času než u kurzu prezenčního. Sestry do 30 let neupřednostňují e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester nad 30 let. Dále byla potvrzena efektivita prezenčního vzdělávání na rozdíl od e-learningového vzdělávání a byla vyvrácena nižší finanční náročnost e-learningového kurzu než u kurzu prezenčního. Sestry stále preferují prezenční formy výuky, nejčastěji s pasivní účastí na vzdělávací akci, ovšem absolvování e-learningových kurzů považují za výhodnější. Většina dotázaných se taktéž vyjádřila pozitivně k formě, obsahu a rozmanitost e-learningových kurzů. V kurzech je dostatek informací pro zpracování závěrečného testu a sestry považují počet kurzů potřebných k periodickému hodnocení za přiměřený. Jako limitující se jeví nemožnost opakování závěrečného testu, nejčastěji navrhované možnosti opakování jsou 2 3. Z výzkumného šetření vyplynulo, že vyšší procento dotázaných respondentů věnuje kurzu libovolně času. Sestry stále preferují prezenční formy výuky s pasivní účastí před e-learningovou formou. Většina sester se vyjadřuje pozitivně k současnému obsahu kurzů v podobě textového formátu. Témata kurzů jsou z velké části vytvářena návrhy od členů týmu pro výuku a vzdělávání nelékařských profesí ÚVN. Výsledky šetření budou referovány na příští řádné poradě členů týmu pro výuku a vzdělávání nelékařských profesí ÚVN. Předneseny a navrhnuty budou postupy pro zlepšení formy dosavadních kurzů, možnost vytvoření komunikace mezi autorem a studujícím, limitující nemožnost opakování závěrečných testů a návrhy na četnost opakování.

Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne. Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.

Využití torefakce biomasy pro energetické účely
Sverkunová, Kristina ; Ivanova, Tatiana (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce, zaměřená na využití torefakce biomasy pro energetické účely se zabývala popisem této technologie, včetně základního popsání reaktorů, porovnává mokrou a suchou torefakci, popisuje materiály, které mohou být využity, se zaměřením na využití zemědělského odpadu. V práci jsem se rozepisovala o výhodách a nevýhodách torefakce, do čehož jsem zahrnula aspekty jako hydrofobnost, melitelnost či například emise skleníkových plynů. Druhou důležitou částí práce je komerční využití technologie, kde jsem čerpala data primárně ze studie SECTOR, která má data z března roku 2016, takže se jednalo o skutečně aktuální informace. V této části jsem rozebírala možnosti rozvoje technologie skrz komerční uplatnění, kdy samozřejmě, platí, že technologie se rozvíjí rychleji, pokud se objevují obchodní zájmy. Skrz tuto část jsem také vysvětlovala důležitost norem, které v této chvíli nejsou přesně stanoveny. V závěru práce jsem zmiňovala přínosy této technologie v současné době, kdy se řeší otázka vyčerpatelnosti fosilních paliv a jejich ekologičtější alternativ. Také jsem však vytkla problém týkající se uhlíkové stopy, jež se pojí s dovozem dřevního materiálu, který bude nutný, pokud má být v roce 2020 nasycená poptávka.

Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů. Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu. Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva. Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.

Small-scale biogas technology in Southeast Asian countries: current state, bottlenecks and perspectives
Roubík, Hynek ; Banout, Jan (vedoucí práce)
Bioplyn produkovaný anaerobní digescí z organických odpadních materiálů je považován za zásadní technologie zlepšující životní prostředí skrze řešení problémů s odpady a zároveň produkující bioplyn jako hlavní produkt a digestát jako vedlejší produkt, který je zároveň organických hnojivem. Se zvyšujícím se nahrazováním fosilních paliv obnovitelnými zdroji jako jedním z řešení boje s klimatickou změnou, environmentální aspekty malých bioplynových stanic, jakožto rozšířené metody pro tvorbu energie, by měly být zhodnoceny holistickou a systematickou cestou. Malé bioplynové stanice jsou v Jihovýchodní Asii nejčastějším zpracovatelem odpadních materiálů na energii. Tento zdroj energie je nejvíce ceněn pro své nízké náklady, ekologickou produkci a vysoký hnojící efekt pro rostlinnou produkci. Existuje množství výhod využívání malých bioplynových stanic na farmách, včetně ušetření za palivové dříví či fosilní paliva a redukce zápachu a snížení skleníkového efektu z využívání dalších fosilních paliv. Nicméně, bioplynové stanice jsou často špatně spravovány a chybí vhodné distribuční systémy pro bioplyn. To často vede k únikům metanu skrze praskliny v reaktoru či v potrubních systémech a v případech, kdy množství bioplynu převýší využitelný objem. A protože má metan 25 násobně větší koeficient globálního ohřevu než oxid uhličitý, environmentální benefity malých bioplynových stanic mohou být kompromitovány. Tato disertační práce si klade za cíl poskytnout komplexní analýzu této problematiky a pracovat se všemi potenciálními riziky dané technologie. Výzkum tohoto tématu je v souladu s dlouhotrvajícím zájmem o malé bioplynové stanice v rurálních oblastech rozvojových zemí. Proto bude vytvořena komplexní analýza z technického, sociálního, ekonomického a environmentálního aspektu. Metody sběru dat budou zahrnovat dotazníkové šetření a fokusní diskuzní skupiny mezi náhodně vybranými vlastníky bioplynových stanic, semi-strukturované osobní rozhovory s místními autoritami a facilitátory a pozorování. Dále bude vytvořena predikce budoucího rozvoje této technologie.

Modernizace systému čištění odpadních vod ve vybrané obci
Mociková, Monika ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Se stoupající problematikou životního prostředí a zlepšení kvality života lidí je nutné se tímto problémem zabývat. Tato diplomová práce se zabývá modernizací systému čištění odpadních vod v obci Kout na Šumavě. Ve vybrané obci probíhá výstavba kanalizace druhé etapy, která bude z části financována z fondu Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická a je věnována základní terminologii, kde jsou popsány fondy, základní teorie o nakládání s odpadními vodami a dále je popsána problematika vícekriteriálního rozhodování a její metody. Uvedené metody se vztahují k řešené problematice rozhodovací situace. Druhá část nazývaná praktickou představuje konkrétní řešení daného problému. V praktické části jsou využity všechny zjištěné poznatky a podkladové materiály ke zhodnocení a výběru rozhodovací situace. Aplikací matematických metod bude rozhodovací situace řešena. Zjištěné výsledky pomocí matematických metod jsou vyhodnoceny a navrženy představitelům obce. Nejlepší varianty na výběr čerpadla byly představitelům obce doporučeny. Představitelé obce předali zjištěné výsledky zhotoviteli stavby.

Analýza vybraných procesů a jejich řízení ve společnosti RWE
Faiferová, Miluše ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Roman, Roman (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast analýz vnitropodnikových procesů a jejich řízení, detailně analýzy vybraného procesu společnosti RWE, které mohou být pro podnik ohrožující z pohledu nepřiměřeného cyklického nastavení a méně efektního procesu řízení. Diplomová práce si klade za cíl zefektivnit fungování klíčového procesu údržby plynárenských zařízení. Teoretická část diplomové práce je zacílena na danou problematiku, která je spojena s definicí podnikání, činností společnosti. Dále se zaměřuje na charakterizování procesního řízení, podnikovou strategii, modeluje procesy a popisuje analýzy, které se specializují na témata související s podnikáním a činnostmi podniku. Praktická část po specifikaci konkrétní společnosti analyzuje vnější prostředí, jež se zaměřuje na konkurenty. V rámci vnitřního prostředí společnosti, diplomová práce provádí analýzu vybraných procesů, řízení, postupů ve spolupráci s analytickou metodou architektury programu ARIS firmy IDS ScheerConsulting. Získané poznatky jsou shrnuty do konkrétní varianty, navrhovaného doporučení vedení společnosti RWE, kterou je rekonfigurace výrobního procesu údržby a jeho řízení.