Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23,297 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.95 vteřin. 

Aplikace optimalizačních metod v hydrologickém modelování
Jakubcová, Michala ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Hlavním cílem optimalizačního procesu je nalezení optimálního stavu dané reality. Z mnoha možností je vybrána nejlepší varianta, čímž vzroste efektivita celého systému. Optimalizační technika byla aplikována v mnoha inženýrských problémech. V rámci hydrologického modelování je využita k odhadu nejlepší sady parametrů modelu, či k trénování umělých neuronových sítí. Relativně novou optimalizační metodou je optimalizace rojem částic (PSO), která se vyznačuje malým množstvím parametrů pro nastavení a jednoduchou implementací. Původní algoritmus této metody byl mnoha autory modifikován. Důraz byl kladen na změnu způsobu inicializace částic v hejnu, aktualizaci topologie populace, přidání nového parametru do rovnice, či začlenění mechanismu promíchávání do algoritmu. Modifikace PSO algoritmu zlepší provedení optimalizace, zamezí predčasné konvergenci a sníží výpočetní čas systému. Z těchto důvodů zahrnují hlavní cíle předložené doktorské práce navržení nové modifikace PSO metody s její implementací v programovacím jazyce C++. V práci bylo porovnáno a vyhodnoceno více PSO variant a nejlepší metody byly použity ve dvou hydrologických případových studiích. První případová studie se zabývá použitím PSO algoritmů na inverzních problémech spojených s odhadem parametrů srážko-odtokového modelu Bilan. Ve druhé studii byly zkombinovány umělé neuronové sítě s PSO metodou pro předpověd´ vybraného indexu sucha. Bylo zjištěno, že optimalizace rojem částic je vhodným nástrojem pro řešení problémů v rámci hydrologického modelování. Nejefektivnějšími PSO modifikacemi jsou varianty s adaptivní verzí váhovacího faktoru, které aktualizují rychlost částice během prohledávání vícedimenzionální řešené oblasti pomocí zpětné vazby. Mechanismus promíchávání a přerozdělování částic do komplexů, ve kterých je samostatně spouštěn PSO algoritmus, také výrazně zlepšil provedení optimalizace. Přínos této doktorské práce spočívá ve vytvoření nové PSO modifikace, která byla otestována na referenčních problémech a úspěšně aplikována ve dvou hydrologických případových studiích. Výsledky práce rozšířily využití PSO metody v reálných inženýrských problémech a všechny analyzované PSO algoritmy jsou k dispozici pro pozdější využití v rámci dalších výzkumných projektů.

Příspěvek k hodnocení různých přístupů v modelování ztráty půdy vodní erozí v prostředí GIS
Hrabalíková, Michaela ; Janeček, Miloslav (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Disertační práce: Příspěvek k hodnocení různých přístupů v modelování ztráty půdy vodní erozí v prostředí GIS je souborem pěti studií publikovaných nebo přijatých k publikaci ve vědeckých časopisech. Tematicky se práce zaobírá otázkou propojení erozního modelování s geografickými informačními systémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je uvedena problematika erozního a srážko-odtokového modelování se zaměřením zejména na koncept a základní rovnice, na nichž je modelování eroze postaveno. Druhá kapitola obsahuje 2 studie, které se zabývají modelováním srážko-odtokových poměrů v experimentální lokalitě modelem KINFIL. Kapitola se také zaobírá výběrem vhodného modelu a zdrojovými daty, které tvoří základ pro vyhodnocení fyziografických parametrů povodí. Třetí kapitola se tematicky věnuje výpočtu faktoru erozní účinnosti srážek z dlouhodobých záznamů 32 meteorologických stanic v České republice. Částečné se prolíná s předchozí kapitolou a tím, že jedním z výstupů studie je databáze REDES obsahující hodnoty R-faktoru. Kapitola se ovšem více zaměřuje na časové měřítko v modelování a to zejména na vliv časového kroku v modelování na výsledné hodnoty. Čtvrtá kapitola se tematicky věnuje modelování eroze v prostředí GIS na základě analýzy digitálního modelu terénu. Obsahuje jednu studii, která řeší vliv různých algoritmů a rovnic na výpočet topografického faktoru a celkové ovlivnění predikce ztráty půdy.

Analýza vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice
Hřebíková, Barbora ; Čechura, Lukáš (vedoucí práce) ; Peterová, Jarmila (oponent)
Třebaže počasí je signifikantním determinantem zemědělské produkce, v běžné ekonomické analýze není vliv počasí na produkci konkrétně analyzován. Domníváme se, že důvodem je existence metodologického problému, spočívajícího v obtížné formulaci proměnné, která by vliv počasí pro daný účel vhodně reprezentovala. V rámci běžných modelů zemědělské produkce bývá proto počasí zahrnuto do množiny neměřených faktorů ovlivňujících produktivitu zemědělců (statistický šum, chyba odhadu). Disertační práce si klade za cíl odstranit tento metodologický problém a navrhnout způsob, jak vliv počasí definovat v podobě konkrétní proměnné, zahrnout tuto proměnnou ve vhodně specifikovaném modelu a tento model následně aplikovat. Účelem této práce je překlenout rámec empirických poznatků a odvodit ekonometrický model, který by popsal a kvantifikoval vliv počasí jako součást vlivu množiny více faktorů na výslednou produkci. Jinak řečeno, cílem je nalézt zůsob, jak definovat počasí jako jeden z mnoha vzájemně (ne)podmíněných faktorů určujících finální produkci, specifikovat model a aplikovat ho. Disertační práce je založena na předpokladu, že metoda Stochastické hraniční analýzy (SFA) představuje potenciální možnost jednat s počasím jako se specifickým (i když ne manegementem firmy kontrolovatelným) faktorem produkce, resp. technické efektivnosti. SFA je parametrická metoda založená na ekonometrickém přístupu. Jejím východiskem je definice stochastické hraniční produkční funkce. Metoda byla představena v práci Aignera, Lovella a Schmidta (1977) a Meusen a van den Broecka (1977). Oproti běžně používaným ekonometrickým modelům produkce je SFA založena na analýze produkční hranice, tvořené deterministickou produkční hraniční funkcí a složenou chybou odhadu. Složená chyba odhadu je přitom tvořena 2 prvky - náhodnou složkou (chyba odhadu, statistický šum) a technickou neefektivností, představující rozdíl ve skutečné úrovni produkce daného producenta a maximální dosažitelnou (možnou) úrovní daného producenta, které by bylo dosaženo v případě, že by producent využil konkrétní kombinaci produkčních faktorů maximáně technicky efektivně. Postupem času byla rozvíjena o řadu aspektů - viz v čase variantní a invariatní neefektivnosti, heteroskedasticita, meřená a neměřená heterogenita. Spolu s DEA se SFA stala upřednostňovanou metodologií v oblasti výzkumu hranice produkčních možností a analýzy produktivity a efektivnosti v zemědělství, v poslední době ji aplikovali například Bakusc, Fertő a Fogarasi (2008) Mathijs a Swinnen (2001), Hockmann a Pieniadz (2007), Bokusheva a Kumbhakar (2008) a Čechura a Hockmann (2011), Hockmann a kol.(2007), Čechura a kol. (2014 a, b), aj. Předpokládáme, že vlivy počasí by měly být analyzovány z hlediska jejich vztahu k technické efektivnosti, namísto konvenčního zahrnutí těchto vlivů do statistického šumu. Implementace počasí do deterministické části produkční funkce namísto zahrnutí do statistického šumu, je výraznou změnou v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy. Analýza dopadů počasí na změny v úrovni TE nebyla dosud v související literatuře výrazně zaznamenána a je tedy považována za hlavní přínos této práce pro současnou teorii odhadu produkční hrancie, resp. technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Zohlednění dalších proměnných, které jsou významné pro daný vztah a jejichž začlenění by mohlo zvýšit vypovídací schopnosti modelu bylo součástí cíle této práce. Při fomulaci modelů i závěrečné diskuzi nad výsledky odhadů tak byl brán zřetel na možný efekt heterogenity. V práci jsou nejprve definovány a diskutovány možné způsoby zahrnutí vlivů počasí do modelu produkční hranice. Zhodnocení možností zahrnutí vlivů počasí do těchto modelů se opírá o teoretický rámec vývoje stochastické hraniční analýzy, definující pojem technické efektivnosti, teorii distančních funkcí, torii stochastické produkční funkce a metodiku přístupů a technik SFA, které jsou relevantní pro účely disertační práce. Poté je analyzován vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a technické efektivnosti v případě produkce obilovin v České republice v rámci osmileté časové řady, 2004-2011. Analýza pracuje s předpokladem, že existují dva různé způsoby, jak definovat proměnné reprezentující vlivy počasí. Jedním způsobem je použití konkrétních klimatických údajů, které přímo popisují stav počasí. V případě této disertační práce byly zvoleny proměnné průměrná teplota (AVTit) a plošný úhrn srážek (SUMPit) v období mezi setím a sklizní obilovin (za daný hospodářský rok) v jednotlivých krajích ČR (vypočtené z údajů o průměrných měsíčních teplotách a měsíčních plošných úhrnech srážek v jednotlivých krajích ČR získaných z databáze CHMU). Nebo lze definovat umělou (proxy) proměnnou, která bude vliv počasí reprezentovat. V případě této práce byl aplikován tzv. klimatický index (KITit), vypočtený jako suma vážených podílů skutečných výnosů obilnin a výnosů aproximovaných lineární trendovou funkcí, vážený zastoupením konkrétní obiloviny v celkovém portfoliu obilovin v daném kraji (výnosy a váhy byly vypočtené z údajů o úrovních krajské produkce v jednotlivých letech a osevních plochách jednotlivých obilovin na úrovni krajské produkce, získaných z veřejné databáze CZSO). Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Konkrétní klimatické jevy jsou velice přesnou specifikací počasí jako takového. Nicméně, aby se projevil jejich vliv na produkci, musí být vhodně implementovány do modelu ve zájemné interakci s dalšími faktory. Oproti tomu klimatický index v sobě sice nezahrnuje přímo konkrétní charakteristiku počasí, nicméně, vztahuje počasí přímo k výsledné produkci (je definován na základě předpokladu, že vliv počasí na produkci je příčinou odchylek produkce od trendu). Analýza je aplikována na panelová data, obsahující informace o individuální produkci celkem 803 producentů specializovaných na produkci obilovin, vykazujících minimálně 2 roky z celkové 8-mi leté časové řady. Specializace je definována minimálně 50-ti procentním podílem produkce obilovin na celkové rostlinné produkci daného producenta. Finální nevyrovnaný panel dat je tvořen celkem 2332 pozorováními. Každému z producentů je přiřazena hodnota proměnné AVTit, SUMPit a KITit na základě jeho místní příslušnosti ke konkrétnímu kraji. Modely jsou definovány jako stochastické hraniční modely zachycující vliv heterogenity, do nichž je počasí v navržených formulacích implementováno. Cílem je identifikovat vliv počasí na posun a tvar produkční hranice. Prostřednictvím takto definovaných modelů je odhadnuta produkční technologie a technická efektivnost. Předpokládáme, že navrhované zahrnutí počasí do modelů povede k vyšší vypovídací schopnosti definovaných modelů, jako důsledku extrakce vlivů počasí z náhodné složky modelu, respektive s množiny neměřitelných faktorů způsobujících heterogenitu vzorku. Pro odhad technické efektivnosti byly aplikovány dva typy modelů - Fixed management model (FMM) a Random parameter model (RPM). Modely jsou definovány jako translogaritmická multiple-output distanční funkce. Analyzovanou endogenní proměnnou je produkce obilovin v monetárním vyjádření (tis. EUR). Další dva výstupy, ostatní rostlinná produkce (v tis. EUR) a živočišná produkce (v tis. EUR), vyjádřené jako podíl na produkci obilovin vystupují na pravé straně rovnice spolu s exogenními proměnnými (produkčními faktory) práce (v AWU), použitá půda (v ha), kapitál (odpisy investičního majetku podniku a najatá, zpravidla strojní, práce v tis. EUR), specifický materiál (příme náklady na osivo, sadbu, pesticidy, hnojiva a prostředky na ochranu obilnin v tis. EUR) a ostatní materiál (v tis. EUR). Hodnoty výstupů, kapitálu a materiálových vstupů jsou deflovány podle cenových indexů EUROSTATu (2005=100). Heterogenita v Random parameter modelu je zahrnuta v náhodných parametrech a v determinantech rozdělení technické efektivnosti. Všechny produkční faktory jsou defnovány jako náhodné proměnné, vliv počasí v podobě KITit vstupuje do průměru technické efektivnosti a představuje tak možný zdroj neměřené heterogenity vzorku producentů. Heterogenita ve Fixed management modelu je definována jako speciální faktor, představující neměřené firemně specifické efekty, m. Tento faktor představuje neměřenou mezipodnikovou heterogenitu a vstupuje do modelu v interakci s ostatními produkčními faktory i s časovým vektorem, reprezentujícím vliv technologické změny. Vliv počasí ve formě proměnných AVTit a SUMPit je spolu s ostatními produkčními faktory extrahováno z množiny firemně specifických efektů a numericky vyčíslen, čímž se z něj stává faktor měřené mezipodnikové heterogenity. Oba typy modelu byly odhadnuty také bez zahrnutí vlivů počasí a sloužily jako srovnávací základna pro posouzení efektu specifikace vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice v konkrétním modelu. Pro snažší interpetaci výsledných odhadů jsou modely pojmenovány následovně: FMM je model typu FMM bez specifikovaných vlivů počasí, model AVT je model typu FMM zahrnující vliv počasí v podobě průměrných teplot v kraji v daném vegetačním období (hospodářském roku), SUMP je model zahrnující vliv počasí v podobě úhrnu srážek v kraji za dané vegetační období (hospodářský rok), model RPM je model typu RPM bez specifikovaného vlivu počasí, model KIT je model typu RPM zahrnující vliv počasí vypočtených jako klimatický index (KITit). Všechny navržené modely splnily specikační předpoklady. Podmínky monotocity a kvazikonvexity jou splněny u všech odhadnutých modelů pro všechny produkční faktory, s vyjímkou produkčního faktoru kapitálu u modelů FMM, KIT, AVT i SUMP. Nesplnění podmínky kvazikonvexity u kapitálu narušuje specifikační předpoklady, nicméně, vzhledem k tomu, že kapitál je v odhadu parametrů prvního řádu nesignifikantní, není nutné považovat model za špatně specifikovaný. Všechny odhadnuté modely dávají stejný výsledek, který je zároveň naprosto konzistentní s ekonomickou teorií. Porušení podmínky kvazikonvexity u kapitálu ukazuje na možnou přítomnost dalšího faktoru, který působí kontraproduktivně vůči působení kapitálu. Cechura a Hockmann (2014) zmiňují nedokonalosti na trhu s kapitálem jako pravděpodobnou příčinu neadekvátního využití kapitálových zdrojů ze strany zemědělců ve vztahu k předpokládanému technologickému rozvoji. Nesignifikantní vliv kapitálu je zřejmě důsledkem nevhodné specifikace proměnné. Kapitál, definovaný jako odpis investičního majetku a suma najaté, zejména strojní, práce, v sobě totiž zahrnuje veškeré kapitálové prostředky a nikoliv pouze prostředky, vztahující se k produkci obilovin. Váha kapitálu se, tudíž, neodrazí ve výsledné hodnotě produkce obilnin v takové míře, aby byla statisticky významná. Kromě kapitálu jsou v souladu s ekonomickou teorií jsou ve všech odhadnutých modelech všechny produkční faktory signifikantní na hladině významnosti =0,01. Nejvyšší elasticitu vykazují produkční faktory materiál a specifický materiál, a to u všech odhadnutých modelů RPM i FMM, včetně modelů bez zahrnutí vlivů počasí. Hodnota produkční elasticity specifického materiálu se pohybuje v rozmezí 0,29-0,38, nejvyšší hodnota produkční elasticity je odhadnuta v modelu RPM s KITit v rozdělení TE, nejnižší v modelu FMM s AVTit reprezentujícími vliv počasí na TE. Produkční elasticita ostatního materiálu je ještě vyšší, s hodnotou v rozpětí 0,40-0,47 s nejvyšší hodnotou v odhadu modelu AVT a nejnižší v odhadu modelu KIT. Nejnižší hodnotu produkční elasticity vykazují produkční faktory práce a půda. Produkční elasticita práce dosahuje v jednotlivých modelech hodnoty 0,006-0,129 a produkční elasticita půdy hodnot mezi -0,114 a 0,129. Všechny odhadnuté modely dávají obdobný výsledek a korespondují s teoretickým předpokladem o elasticitě výrobních faktorů - vysoká hodnota odhadnutých parametrů u materiálu odráží přirozeně vysokou produkční elasticitu "materiálových" vstupů, zatímco nejnižší hodnoty odhadnutých parametrů u produkčního faktoru půdy korespondují s předpokladem, že z ekonomického hlediska je půda považována za produkční faktor s nízkou produkční elasticitou. Relativně nízká produkční elasticita je vysvětlena jako důsledek nižší pracovní náročnosti sektoru obilovin oproti ostatním sektorům. Produkční elasticita vlivů počasí je signifikantní v případě obou proměnných - ve hodnota průměrné teploty za vegetační období v daném regionu, AVTit, je signifikantní, značně vysoká a rovna 0,3691, což ji řadí na úroveň elasticit u faktorů materiálu. Produkční elasticita proměnné SUMPit je také signifikantní s hodnotou rovnou 0,1489. Oproti produkční elasticitě vlivů počasí ve formě průměrných ročních teplot, je nižší. V obou případech hodnota parametru ukazuje na signifikantní, pozitivní vliv počasí na produkci obilnin. Suma odhadnutých produkčních elasticit je ve všech modelech blízko hodnotě=1, což, indikuje konstantní výnosy z rozsahu, RS (RSRPM=1,0064, RSKIT=0,9738, RSSUMP =1,00002, RSFMM= 0,9992, RSAVT=1,0018.). Výsledek všech modelů tak koresponduje se závěrem Cechury (2009) a Cechury a Hockmanna (2014) o konstantních výnosech z rozsahu u českých producentů obilnin. Vzhledem k tomu, že hodnota RS je vypočtena jako suma produkčních elasticit výrobních faktorů, tj. bez proxy proměnných (AVTit, SUMPit), je téměř identický výsledek všech tří FMM modelů potvrzením správnosti specifikace modelu. Nepatrné rozdíly v hodnotách RS jsou výsledkem odchylek v odhadech jednotlivých parametrů. Hodnocen byl také význam technologické (někdy nazývané technické) změny, TCH. Pojem technologické změny (TCH) zahrnuje změny v technologii produkce v průběhu sledovaného období. Předpokládá se, že v čase dochází ke zlepšení technologie produkce. U všech odhadnutých modelů byl prokázán signifikantní vliv TCH na výslednou produkci.Všechny 3 odhadnuté FMM modely shodně indikují pozitivní a v čase se zvyšující signifikantní vliv technologických změn na výslednou produkci. Výsledky odhadu RPM modelu dávají rozporuplný výsledek - pro model s KITit ukazují odhadnuté hodnoty na negativní technologickou změnu, která se však s časem zpomaluje (deceleruje), zatímco RPM model bez specifikovaných vlivů počasí indikuje pozitivní, ale opět v čase decelerující vliv TCH. Lze konstatovat, že bez zahrnutí vlivu počasí, může mít faktor počasí vliv na výsledek odhadnutého směru technologické změny. V případě, že se zahrne počasí do modelu, je tento vliv odfiltrován a technologická změna se ukazuje jako negativní. Zároveň, jak bude uvedeno dále v textu, model RPM podhodnocuje odhad technické efektivnosti, tudíž i odhad vlivu TCH může být zkreslen. Vliv vývoje technologií na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů, (tzv. biased TCH), se v modelech typu FMM projevuje v odhadnutých hodnotách parametru definujícího interakci produkčních elasticit a časové proměnné. Hypotéza o časové invarianci parametrů (Hicksova neutrální technologická změna) spojených s produkčními faktory se zamítá pro všechny modely, s výjimkou modelu AVT. U modelů FMM a SUMP se tak potvrzuje předpoklad baised technological change v čase. Ta je u modelů FMM a SUMP úsporná na materiál a náročná na specifický materiál. V případě modelu s počasím reprezentovaným proměnnou AVTit se technologická změna nevyznačuje statistickou významností ve vztahu k žádnému z produkčních faktorů. V modelu RPM se zamítnutím této hypotézy potvrzuje signifikance TCH vzhledem k výsledné produkci. Nesignifikantní vliv zlepšení technologie produkce na produkční elasticity práce, půdy a kapitálu ukazuje na všeobecně nízkou schopnost zemědělců reagovat na technologický rozvoj, která může být vysvětlena dvěma důvody. Prvním důvodem jsou možné komplikace v přizpůsobení se podmínkám společného zemědělského trhu EU (např. nejsou zde vytvořeny dostatečné podmínky na domácím trhu, které by usnadňovali zemědělcům integraci do EU). Toto vysvětlení je postaveno na závěru Cechury a Hockmanna (2014), kteří vysvětlují skutečnost, že TCH je v řadě zemí EU (včetně ČR) v kapitálu úsporná, namísto očekávané kapitálové náročnosti, a že některé země EU se dokonce vykazují záporným vlivem TCH, existencí problémů na kapitálovém trhu a nedostatečné integraci. Druhou možností je skutečnost, že se pravděpodobně ještě nestačila projevit značná finanční podpora zemědělského sektoru, která by měla vést k vytvoření podmínek nutných pro přijetí technologického rozvoje. V obou případech pak zemědělci nemají dostatečné podmínky nutné pro využití možností představovaných rozvojem v technologii produkce, což se v modelu projeví nízkou či nulovou signifikancí biased TCH. Vlivy počasí nejsou v signifikantním vztahu k technologickým změnám v ani jednom z případů. Oba typy modelů, FMM i RPM, byly hodnoceny ve vztahu k podchycení vlivů mezipodnikové heterogenity. Všechny odhadnuté náhodné parametry u obou definovaných RPM modelů jsou statisticky významné s výjimkou produkčního faktoru kapitál v modelu nezahrnujícím vliv počasí (model RPM). Výsledek odhadu je důkazem o přítomnosti měřené mezipodnikové heterogenity. Odhadnutý parametr proměnné KITit (0,0221) ukazuje na signifikantním pozitivní vliv počasí na rozdělení TE. Potvrzena je tedy také heterogenita ve vztahu k TE a především signifikantní vliv počasí na velikost TE. Management, resp. produkční prostředí (heterogenita), je signifikantní ve všech třech FMM modelech. U modelů zahrnujících vlivy počasí (modely AVT a SUMP) hodnoty parametru ukazují na pozitivní, nepatrně se snižující vliv managementu, resp. heterogenity na výslednou produkci. Oproti tomu model bez specifikovaných vlivů počasí, FMM, má hodnoty parametru managementu rovněž signifikantní, nicméně vliv je záporný a v čase se zpomaluje. V případě zahrnutí vlivů počasí ve formě AVTit, resp. SUMPit, do modelu se tedy významně mění směr vlivu managementu (heterogenity) na produkci obilnin ve výsledném modelu. Ve všech třech FMM modelech se také na základě signifikance parametru managementu potvrzuje statisticky významnou přítomnost neměřené mezipodnikové heterogenity analyzovaného vzorku. Co se týče vlivu mezipodnikové heterogenity na produkční faktory (tzv. management bias), lze konstatovat, že v případě modelu bez vlivů počasí heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy a kapitálu a snižuje elasticitu u materiálu. Oproti tomu v modelu zachycujícím vliv klimatu má zvýšení heterogenity za následek snížení produkční elasticity půdy a kapitálu a zvýšení produkční elasticity u materiálových vstupů. Vliv mezipodnikové heterogenity na produkční elasticitu práce je nevýznamný u všech FMM modelů. Ve všech třech případech má přítomnost mezipodnikové heterogenity největší vliv na produkční elasticitu materiálu a překvapivě také na produkční elasticitu půdy. Přitom v případě modelu bez vlivů počasí případná mezipodniková heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy, zatímco v modelech AVT a SUMP zvýšená heterogenita výrazně snižuje produkční elasticitu půdy. Zároveň lze konstatovat, že samotná elasticita půdy je u všech definovaných FMM modelů nízká, ale heterogenita elasticitu půdy značně zvyšuje u FMM, a naopak výrazně snižuje u AVT a SUMP. V modelech AVT a SUMP je v důsledku extrahování vlivů počasí z neměřené mezipodnikové heterogenity je její vliv na produkční elasticitu půdy negativní. Lze konstatovat, že ponechání vlivů počasí v efektech neměřené podnikové heterogenity nadhodnocovalo pozitivní vliv neměřené heterogenity na produkční faktor půda v modelu FMM. Vůči vlivům počasí se management v modelu SUMP nevykazuje statisticky významným vlivem, zatímco na vlivy počasí reprezentované průměrnou teplotou, AVT, má management signifikantně negativní vliv s hodnotou rovnou -0.0622**. Zároveň lze říci, heterogenita se projevuje v negativním vztahu k vlivům počasí reprezentovaných průměrnou teplotou, zatímco vlivy počasí reprezentované úhrnem srážek (SUMPit) se nevykazují signifikantním vztahem k neměřené mezipodnikové heterogenitě, tedy jejich efekt ve výsledné heterogenitě je stejně tak jako vliv nárůstu heterogenity na produkční elasticitu práce nevýznamný. V porovnání s modelem bez zahrnutí vlivů počasí má v modelu zachycujícím vliv klimatu zvýšení heterogenity opačný efekt na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. V porovnání s modelem, kde je vliv počasí reprezentován průměrnou teplotou za dané vegetační období (model AVT), je vliv managementu (resp.heterogenity) v modelu SUMP větší v případě produkčního faktoru kapitál, zatímco v případě půdy a materiálu se lehce snižuje. Technická efektivnost je signifikantní ve všech odhadnutých modelech. Variabilita efektů neefektivnosti je větší než variabilita náhodné složky jak v modelech nespecifikujících vlivy počasí, tak v modelech zahrnujících tyto vlivy. Průměrná hodnota TE v modelech typu RPM dosahuje značně nízké hodnoty (54%), z čehož lze usoudit, že modely podhodnocují odhad TE a (některé proměnné) nebyly proto pro účely analýzy TE vhodně formulovány, resp. nebyl vhodně zvolen typ rozdělení náhodné proměnné reprezentující neefektivnost. Všechny modely FMM dávají obdobný výsledek odhadu TE (odhadnutá průměrná TE se pohybuje okolo 86-87 %), se velice podobnou hodnotou variability TE (cca 0,5%). Vliv změn technologie výroby (TCH) na TE se v modelu bez specifikovaných vlivů počasí projevuje pozitivně (0,0140***), u FMM modelů zahrnujících klimatické vlivy působí změny v technologii výroby vzhledem k TE negativním směrem (-0.0135*** pro model AVT, a -0.0114*** pro model SUMP). Lze vyvodit závěr, že v modelu bez zahrnutí počasí dochází ke zkreslení odhadu role technologické změny, jelikož odhadnutý parametr v sobě zahrnuje i systematický vliv počasí v analyzovaném období. Vliv neměřené heterogenity na TE se projevuje signifikantně ve všech třech modelech. V modelu AVT a SUMP má neměřená mezipodniková heterogenita pozitivní dopad na TE (model AVT= 0.1413 a model SUMP=0,1389), zatímco v modelu bez vlivů počasí (FMM) management (heterogenita) snižují úroveň TE (model FMM =0,1378). Počasí je v případě modelů AVT a SUMP extrahováno z neměřené heterogenity (spolu s ostatními produkčními faktory je tedy zahrnut do determinantů měřené heterogenity). Extrakce počasí z neměřené heterogenity vede ke změně z negativního vlivu heterogenity, zahrnující vliv počasí, na TE (model FMM) na pozitivní (modely AVT a SUMP). Přímý vliv počasí na TE je signifikantní pouze v případě specifikace AVT. Počasí v podobě průměrných teplot v období od setí do sklizně působí na velikost TE negativně, tj. snižuje TE (-0.0622**). Počasí definované úhrnem srážek se nevyznačuje statisticky významným vlivem na úroveň TE. Zahrnutím vlivů počasí se tedy významně mění směr vlivu managementu na produkci obilnin ve výsledném modelu i směr vlivu managementu na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. Analogicky s případem vlivu heterogenity na produkční elasticitu půdy je konstatováno, že počasí (zahrnuté v neměřené mezipodnikové heterogenitě) hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na celkovou produkci obilnin a zároveň také, že nevyjmutí vlivů počasí z neměřené mepodnikové heterogenity hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na TE. Na základě těchto výsledků a výsledků odhadu průměrné TE (a její variability) lze konstatovat, že efekt zahrnutí počasí neměl zásadní přímý vliv na hodnotu průměrné TE, nicméně, jeho vliv na TE a výslednou produkci se projevil prostřednictvím vlivu heterogenity, z níž byl v důsledku specifikace v podobě AVTit a SUMPit vyňat. Výsledky analýzy potvrzují, že vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a TE je možné specifikovat a numericky vyjádřit. Indikují také, že počasí snižuje úroveň TE a je důležitým zdrojem neefektivnosti českých producentů obilnin. Byl navržen způsob, jak počasí definovat do modelu stochastické hraniční funkce, čímž byl splněn cíl disertační práce. Z výsledných odhadů vyplývá, že neměřená mezipodniková heterogenita je důležitým znakem českého zemědělství a identifikování jejích zdrojů by mělo být kritické pro zajištění lepšího výkonu zemědělské produkce. Byl tedy potvrzen předpoklad, že mezi jednotlivými producenty existují signifikantní rozdíly v technologii produkce, tj. mezipodniková heterogenita je signifikantní charakteristikou producentů obilnin. V důsledku extrahování počasí ze zdrojů neměřené mezipodnikové heterogenity se ukazuje skutečný vliv heterogenity a skutečný vliv počasí na TE. Kdyby vlivy počasí nebyly zahrnuty do modelu, docházelo by k nadhodnocování TE. Model definovaný jako translogaritmická multiple-output distanční funkce je vhodnou specifikací vztahu mezi počasím, TE i celkovou produkcí obilnin. Analýza také odhalila, že RPM model není vhodným nástrojem pro odhad vlivů počasí definovaných v indexovém vyjádření (klimatický index), protože jeho odhad podhodnocuje TE. Problém může být způsoben nevhodnou definicí některých proměnných, či nesprávným předpokladem o rozdělení neefektivnosti. Na druhou stranu, FMM je dobrý nástroj pro identifikaci vlivů počasí definovaných v konkrétních klimatických údajích na TE a na posun a tvar produkční hranice českých producentů obilnin. Výsledky odhadů tak potvrzují předpoklad o důležitosti specifikování vlivů počasí v modelech analyzujících úroveň TE rostlinné produkce. Specifikací vlivu počasí na výslednou produkci bylo počasí vyčleněno z množiny neměřených faktorů, způsobujících mezipodnikovou heterogenitu. Tento metodický krok pomůže zpřesnit odhad technologie a zdrojů neefektivnosti (respektive skutečné neefektivnosti). Zvyšuje se tím pádem vypovídací schopnost modelu a celkově se zpřesňuje odhad TE. Disertační práce splnila svůj účel a přinesla důležité poznatky o vlivu počasí na úroveň TE, o vztahu počasí a neměřené mezipodnikové heterogenity, o vlivu počasí na dopady technologických změn, a tím i efektu specifikace počasí na posun a tvar produkční hranice. Byl navržen model, který je vhodnou aplikací k definování těchto vztahů. Umístění počasí do deterministické části funkce produkční hranice, namísto do statistického šumu, představuje výraznou změnu v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy a vzhledem ke skutečnosti, že analýza dopadů počasí na úrovneň TE takového rozsahu nebyla dosud v související literatuře zaznamenána, lze výsledek disertační práce považovat za značný přínos pro současnou teorii odhadu technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Disertační práce byla vypracována v souvislosti s řešením 7th FP EU project COMPETE no 312029.

Ošetřovatelská péče o pacienta s nefrostomií
ZIKOVÁ, Jana
Téma bakalářské práce je Ošetřovatelská péče o pacienta s nefrostomií. I když založení nefrostomie není tak časté jako například kolostomie, pacientů s nefrostomiemi stále přibývá. Ošetřovatelská péče je založena nejen na komplexním ošetřování pacienta, ale i na jeho pečlivé informovanosti a edukaci vedoucí k úplné soběstačnosti v oblasti péče o nefrostomii. Sestra musí k pacientům s nefrostomií přistupovat individuálně s ohledem na jejich aktuální potřeby. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popisován samotný nefrostomický zákrok, jeho indikace, komplikace, výhody a nevýhody. V další kapitole je definován pojem ošetřovatelství a ošetřovatelský proces. Následuje popis ošetřovatelské péče v předoperačním období. V pooperačním období je popsána práce sestry, která monitoruje fyziologické funkce pacienta. Dále se práce zaměřuje na život pacienta po založení nefrostomie a jeho dovednosti v oblasti péče o nefrostomii. V empirické části je zjišťováno, zda sestry vybraných oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. (interní oddělení, chirurgické oddělení a oddělení následné péče), mají nejen teoretické znalosti v oblasti péče o nefrostomie, ale i to, zda znají specifika péče a umí o pacienta s nefrostomií pečovat. Výzkumné šetření proběhlo i u pacientů, kteří mají založenou nefrostomii. Byly stanoveny tři cíle bakalářské práce. První cíl - zjistit, zda sestry umí pečovat o pacienta s nefrostomií. Druhý cíl - zjistit, zda je pacient omezen v souvislosti se zavedenou nefrostomií a třetí cíl - zjistit, zda pacient umí pečovat o nefrostomii. V práci byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza - sestry neumějí ošetřovat pacienta s nefrostomií. Druhá hypotéza - pacienti umí v domácím prostředí pečovat o nefrostomii a třetí hypotéza - nefrostomie omezuje pacienty v každodenním životě. K ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda sběru dat. Výzkumné šetření probíhalo v období od prosince 2013 do března 2014 na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení následné péče a urologické ambulanci. První dotazník byl určen pro všeobecné sestry. Definitivně se zpracovalo 105 dotazníků, 31 dotazníků z oddělení následné péče, 36 z chirurgického oddělení a 38 dotazníků z interního oddělení. Druhý nestandardizovaný anonymní dotazník byl určen pro pacienty s nefrostomií, kteří jsou pravidelně dispenzarizováni v urologické ambulanci nebo hospitalizováni na jiných odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Z důvodu poměrně nízkého výskytu pacientů s nefrostomií bylo rozdáno celkem 70 dotazníků. Z tohoto počtu se 10 dotazníků nevrátilo a 5 dotazníků nebylo možné použít z důvodu neúplnosti dat. Výsledky z dotazníků byly následně zpracovány pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel 2010 a přeneseny do grafů. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry umí ošetřovat pacienta s nefrostomií, proto se první hypotéza nepotvrdila. Šetření potvrdilo druhou hypotézu, která říká, že pacienti umí v domácím prostředí o nefrostomii pečovat. Třetí hypotéza byla také potvrzena, pacienti se cítí omezeni ve svém každodenním životě. Tato práce by měla sloužit k seznámení se s ošetřovatelskou péčí o nefrostomii a k možnému eliminování chyb, které se mohou u všeobecných sester v souvislosti s péčí o tyto pacienty vyskytnout. Výsledky této práce budou využity v praxi v podobě informační brožury. Tuto brožuru by mohli využít nejen sestry, ale i pacienti pro osvojení znalostí a dovedností souvisejících s touto problematikou.

Hodnocení vlivu agroenvironmentálních opatření - biopásy
Bukáčková, Anna
Cílem práce je vyhodnotit uplatňování a inovovat používaný management agroenvironmentálního opatření - biopásy. Za účelem dosažení cíle byla provedena analýza vybraného podniku, který realizuje biopásy včetně posouzení systému agroenvironmentálního managementu. Součástí je též popis významných ptačích druhů, které tyto biopásy využívají a jejich význam v agroekosystému. Pozornost je věnována koroptvi polní (Perdix perdix). Pro hodnocení a návrh byl vybrán půdní blok, kde zemědělec realizuje odpovídající agroenvironmentální opatření, které reflektuje na výskyt koroptví. V souladu se zvolenou metodikou bylo provedeno vyhodnocení jeho přínosu pro podporu biodiverzity a byla navržena inovace opatření, která vede k šetrnému hospodaření s cílem vylepšení stávajícího managementu. Navržená inovace vychází z připravované zemědělské dotační politiky pro období 2014 -- 2020. Pro hodnocení přínosu opatření je použita metodika, která zohledňuje početnost ptáků a škody působené zvěří v dané lokalitě. V závěru jsou vyhodnoceny ekosystémové služby, které jsou poskytovány navrženým opatřením.

Metody oceňování zemědělské půdy
Černý, Jakub ; Zímová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tématem této práce je analyzovat problematiku oceňování zemědělské půdy v České republice s důrazem na oceňovací metody. Práce podává komplexní pohled na toto téma. V první části práce jsou nejprve popsány základní pojmy, jejichž znalost je potřebná pro pochopení problematiky oceňování zemědělských pozemků. Stěžejní kapitolou v první části je podrobný rozbor oceňovacích metod, které jsou vhodné pro oceňování zemědělské půdy v České republice. Popsány jsou také faktory ovlivňující cenu zemědělských pozemků a je provedena analýza cen zemědělské půdy v ČR a vybraných zemí EU, včetně jejich porovnání. Aby byla analýza cen zemědělské půdy zasazena do kontextu, je v rámci řešení tohoto tématu proveden rozbor fungování trhu se zemědělskou půdou. Ve druhé části práce je nejprve provedena podrobná analýza studijních území. Na základě této analýzy a poznatků uvedených v první části práce byl u vybraných pozemků proveden výpočet ceny či hodnoty. Třetí část hodnotí možnost tvorby nástroje pro výpočet ceny nebo hodnoty pozemku v prostředí ArcGIS. Tato část čerpá z teoretických poznatků uvedených v rámci této práce. Zhodnocena je také možnost případné automatizace tohoto výpočtu. Jedním z přínosů této práce je textová část, která podává souhrnný pohled na oceňování zemědělské půdy. Dalším přínosem jsou výpočty ceny nebo hodnoty u vybraných pozemků ve studijních územích. Důležitým výsledkem je také posouzení možnosti výpočtu a jeho případné automatizace v prostředí ArcGIS. Obsah práce může najít využití například jako ucelený podklad pro základní seznámení s problematikou oceňování zemědělské půdy.

Technické řešení protipovodňové ochrany v Bělé nad Radbuzou
Paulus, Ivo ; Křovák, František (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na protipovodňovou ochranu města Bělá nad Radbuzou. Předmětem řešení protipovodňových opatření je centrální část města, kde se nachází nejdůležitější budovy, jako Městský úřad, budovy občanské vybavenosti. Ochrana jednotlivých nemovitostí, situovaných mimo centrum města, není kvůli ekonomickému a estetickému hledisku řešena. Cílem práce je vyřešit protipovodňová opatření v centru města, a to v rozsahu dokumentace pro územní řízení. Práce je zaměřena v prvním kroku na stanovení záplavových čar a rozsah zaplavení nemovitostí ve městě. Následně jsou řešeny majetkoprávní vztahy v zájmovém území se zvolením vhodného situačního uspořádání PPO. Dále došlo k hydrotechnickému modelování v dotčeném území, pro stanovení výšky hladiny při Q5, Q20, a především Q100. Práce řeší konkrétní návrh parametrů protipovodňové ochrany. V dalších částech jsou řešeny statické výpočty navržených protipovodňových opatření, dále výkresová část práce. Tato diplomová práce řeší ekonomické zhodnocení stavby, s určením finanční návratnosti stavby. V závěru budou komplexně zhodnocena navržená PPO. Tato práce byla řešena na základě hydrologických a geodetických dat, byly použity katastrální mapy. Data byla zpracována softwarech HEC-RAS, ArcGis, Kros plus a AutoCad. Přínos této práce je ve vyřešení a vyčíslení rozsahu protipovodňových opatření pro centrum města. Hlavním výsledkem je stanovení směrového vedení liniových PPO, dále konkrétní parametry PPO v jednotlivých úsecích řeky Radbuzy a Bezděkovského potoka a došlo k ekonomickému zhodnocení stavby včetně finanční návratnosti. Výsledky této práce umožňují získat ucelený přehled o rozsahu řešených PPO ve městě Bělá nad Radbuzou.

Aplikace podnikových informačních systémů a využití účetních dat v regionální ekonomice
HANZAL, Petr
Tato dizertační práce je chápana jako příspěvek k oblasti podnikových informačních systémů podnikatelských subjektů a jejich aplikaci v regionálních vědách. Hlavním cílem je prokázat možnosti používání účetních dat podnikových informačních systémů pro regionální vyhodnocení, například pro regionální statistiku, identifikaci ekonomických aglomerací a analýzu některých prostorových závislostí ekonomických aktivit, pomocí souboru účetních dat, získaného od podnikatelských subjektů. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretický rámec a praktická část. Teoretický rámec obsahuje teoretická východiska pro definici informační společnosti, Enterprise Resource Planning (ERP) - podnikových informačních systémů, jejich struktury a nasazení ERP v regionech EU, včetně využití účetních dat z ERP pro regionální vyhodnocení. Dále obsahuje definici regionu a regionálních vztahů jako součást regionální politiky. Další část se zabývá regionálními statistikami a vzájemným srovnáním regionálních ukazatelů, definicemi ekonomických klastrů, firemních sítí a metodiky identifikace ekonomických aglomerací. Je zde uveden i výklad statistických metod, které byly následně použity v praktické části dizertační práce. V praktické části je posléze provedena identifikace ekonomických aglomerací, na příkladu účetních dat, 27 náhodně vybraných podnikatelských subjektů v ČR s celorepublikovou působností, bez ohledu na oborové členění. Dále je provedena analýza prostorových závislostí prodejů a nákupů na dodávané vzdálenosti.

Bayesovská klasifikace rastrových obrazů pomocí webové aplikace
Talich, M. ; Böhm, O. ; Soukup, Lubomír
Příspěvek představuje webovou aplikaci pro klasifikaci obrazů, vyvíjenou v rámci projektu MŠMT InGeoCalc. Aplikace umožňuje zobrazovat, prohlížet a klasifikovat obrazová data poskytovaná prostřednictvím WMS (Web Map Service) nebo klasické snímky (georeferencované i negeoreferencované). Lze kombinovat data z různých zdrojů, jednotlivé "vrstvy" je možné pro lepší názornost různě zprůhledňovat. Nad daty je možno nezávisle na zdroji provádět řízenou klasifikaci, založenou na bayesovském přístupu. Na výběr je několik základních algoritmů klasifikace s možností nastavení parametrů. Aplikace dále nabízí základní analytické nástroje - výpočet délek, ploch a obvodů na základě klasifikace či uživatelem definovaných polygonů, jednoduché statistické přehledy o klasifikaci (procentuální zastoupení tříd, podíl neklasifikovaných oblastí apod.). Výsledky klasifikace lze ukládat včetně údajů o georeferenci. Aplikace je postavena na běžně rozšířených technologiích a standardech, jediným požadavkem na provozování aplikace je moderní internetový prohlížeč zvládající práci s SVG a přístup k internetu. Jedním z uplatnění aplikace může být např. využití v lesnictví a zemědělství při klasifikaci leteckých měřických snímků. Aplikace je přístupná zdarma.

Psychologická prevence nehod
PAPAJOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá psychologickou prevencí pracovních úrazů. První kapitola se zabývá pracovními úrazy, konkrétněji postupem při pracovním úraze - jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, ale také zaměstnance. Další podkapitolou je odpovědnost za škodu při pracovních úrazech, dále odškodnění pracovních úrazů jako je náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada za bolest a ztížené společenské uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrada za věcnou škodu. Druhá kapitola je zaměřena na bezpečnost práce. Nejprve se zabývá bezpečností a ochranou práce obecně, dále školením BOZP, souvisejícími základními dokumenty, OHSAS 18001 Certifikace systému managementu BOZP ? přínosy certifikace a ?Bezpečný podnik?. Poslední podkapitolou jsou orgány inspekce práce ? dodržování povinností daných právními předpisy, činnosti orgánů inspekce práce, náplň jejich činnosti a oprávnění inspektora práce. Třetí kapitolou je prevence pracovních úrazů. První podkapitolou jsou povinnosti zaměstnavatelů, další je psychická zátěž a její projevy,psychologie práce, dále bezpečnostní požadavky na stroje a zařízení, příklady příčin vzniku pracovních úrazů a konkrétněji zásady bezpečnosti práce v potravinářském průmyslu. To by bylo k teoretické části vše. V praktické části mé diplomové práce jsem zpracovávala nejprve kvantitativní výzkum. Požádala jsem celkem 9 výroben masných výrobků, jednalo se o malé i velké firmy z různých krajů České republiky, o vyplnění dotazníku, který jsem si sama sestavila tak, abych došla k závěru, splnila cíle práce a odpověděla na otázky, které jsem si na začátku práce stanovila. Dále jsem ve firmě, ve které jsem zjistila nejmenší úrazovost, provedla kvalitativní výzkum formou rozhovoru, abych získala podrobnější informace o jejich přístupu k dané problematice.