|
Limity péče o seniory s demencí v zařízení bez zvláštního režimu
MYŠÁKOVÁ, Helena
Diplomová práce je zaměřena na péči o osoby s ACH a na limity péče o tyto osoby v zařízení bez zvláštního režimu. Již několik let se prodlužuje délka doby, které se lidé dožívají. S tím je ale spojen i fakt, že roste počet lidí, které trápí nemoci, které jsou spojené právě s koncem života. Výjimkou není ani ACH. Tato diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. Cílem teoretické části bylo nastudovat a poté zanalyzovat odbornou literaturu, která se k tomuto tématu vztahuje. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou zařízení bez zvláštního režimu schopna se postarat o klienta s demencí. Dílčími cíli bylo určit, v jakých oblastech cítí zaměstnanci zařízení bez zvláštního režimu při pečování o osobu s demencí zvýšenou zátěž a jak vnímají klienta s demencí ostatní klienti. Ke sběru dat pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum, použitá metoda dotazování, jako technika sběru dat byl využit polořízený rozhovor. Předem připravené otázky byly rozděleny do pěti okruhů, jejich celkový počet činil 32. Výzkumem jsem shledala, že zařízení bez zvláštního režimu jsou schopna pečovat o klienty s ACH. Soužití klientů s ACH a bez tohoto onemocnění je sice možné, ale problematické, zatěžuje pečující personál. Ten v zařízení bez zvláštního režimu jako nejčastější problém vnímá nedostatek času na klienty, na péči o ně, na komunikaci s nimi, a dále nízký počet pečujících osob na počet klientů. Jako zátěžové situace pociťují pracovníci v zařízení bez zvláštního režimu dle mého výzkumu především ty situace, které jsou spojené se změnami chování klientů s ACH. Patří sem toulání klientů, jejich agresivita, potřeba jiného denního režimu klienta s ACH (spánek, strava), a nutnost řešit stížnosti na chování klientů s ACH od klientů bez tohoto onemocnění. Personál zatěžuje i komunikace s klientem s ACH, která je u těchto klientů ztížená. Z empirické části práce je možné vyvodit tuto hypotézu: Zařízení bez zvláštního režimu budou lépe pečovat o klienty s ACH, pokud se zvýší počet pečujícího personálu. Navrženou hypotézu je třeba ověřit na větším počtu respondentů. Předpokládám, že práci bude možné nabídnout jako zdroj informací laické i odborné veřejnosti v oblasti péče o osoby trpící ACH.
|
|
Možnosti využití počítače na NŠ
MIČANOVÁ, Ludmila
V této diplomové práci jsem se zabývala problematikou využití informačních a komunikačních technologií (ICT) ve výuce na 1. stupni základní školy. Zjišťovala jsem, jaké mají učitelé i děti zkušenosti s touto formou práce. Také jsem uskutečnila dva výukové experimenty.
|
|
Invazní druhy - dotazníkové šetření zaměřené na laickou veřejnost
Razesbergerová, Sandra ; Berchová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Invazní nepůvodní druhy jsou takové druhy, které se rychle šíří, způsobují hospodářské a ekonomické škody, a mají všeobecně vliv na lidské zdraví. Představují hlavní hrozbu pro celosvětovou biodiverzitu, jejich výskyt má negativní dopady na původní rostlinná a živočišná společenstva. Šíření nepůvodních invazních druhů je v současné době neúmyslné a je spjato hlavně s rozvojem dopravních
a komunikačních sítí, a rozvojem celosvětového obchodu.
Dostupnost informací o invazních nepůvodních druzích je jedním z nejdůležitějších faktorů, jak může být zlepšena regulace šíření invazních nepůvodních druhů v České republice. Poskytování informací pro veřejnost je v České republice velice nedostačující. Zakotvení problematiky invazních nepůvodních druhů v legislativě České republiky je doposud značně neuspořádané a nevyhovující.
Hlavním záměrem diplomové práce je provedení dotazníkového šetření na téma: Invazní druhy dotazníkové šetření zaměřené na laickou veřejnost. Sociologický výzkum je proveden metodou sněhové koule, díky níž byl sebrán výběrový soubor
o 100 vzorcích. Sebraná data jsou statisticky vyhodnocena chí-kvadrát testem dobré shody. Ze zpracovaného dotazníkového šetření lze obecně konstatovat, že respondenti mají průměrné povědomí o invazních nepůvodních druzích. Znalosti
o daném tématu se liší převážně ve věkových kategoriích a různých profesích.
|
| |
|
Občané o ekonomické situaci svých domácností – říjen 2012
Červenka, Jan
V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálněekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.
|
|
Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku - září 2012
Ďurďovič, Martin
Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.
|
|
Důvěra některým institucím veřejného života – září 2012
Buchtík, Martin
Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce: armádu, policii, soudy, rádio, televizi, tisk, neziskové organizace, banky, odbory a církve. Právě u důvěry v církve došlo k poklesu důvěry na 20 %, přičemž důvěra se dlouhobě pohybuje okolo 30 % (v březnu 2012 29 %).
|
|
Zájem o rekvalifikaci: průzkumné šetření
Kotalíková, Denisa ; Smékalová, Lucie (vedoucí práce) ; Gabriela, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce s názvem Zájem o rekvalifikaci: průzkumné šetření je zaměřena na analýzu zájmu uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadě práce hl. města Praha 9 o rekvalifikační kurzy. Bakalářská práce zkoumá, zda uchazeči o zaměstnání absolvovali rekvalifikaci, zda mají zájem o rekvalifikační kurzy a zda jim rekvalifikace byla užitečná a pomohla v dalším uplatnění na trhu práce. Pro průzkumné šetření byl použit dotazníkový formulář. Dotazník byl aplikován na vzorek populace od 18 let. Z průzkumu plyne, že jen zlomek vzorku populace má zkušenost s rekvalifikačními kurzy. Většina respondentů neabsolvovala žádný rekvalifikační kurz a ani o absolvování nemá zájem. Nejčastějším důvodem pro nezájem o rekvalifikaci je dojem, že rekvalifikaci nepotřebují,
další respondenti na rekvalifikaci nemají finanční prostředky nebo nevědí, kde hledat nabídku a jak se na rekvalifikační kurz registrovat.
|
|
Občané o možnostech dosažení vzdělání a školném – září 2012
Červenka, Jan
V rámci zářijového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo svým respondentům několik otázek týkajících se problematiky vzdělání a školství. Výzkum kromě jiného zjišťoval, jak občané vnímají otevřenost vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince, jaké faktory jsou či nejsou podle nich důležité pro možnost získat odpovídající vzdělání a jak se dívají na otázku zavedení školného na veřejných vysokých školách.
|
| |
host ::
