|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Výzkum metodicky navazuje na Program Teplice I a II, Program "Znečištění ovzduší a zdraví" a téma "Znečištění ovzduší a ochrana zdraví" (VaV/740/5/03), při jejichž řešení byly získány unikátní poznatky o výsledcích těhotenství a části narozených dětí v prvních třech letech života (u dětí narozených v období 1994 – 1999). Novým pohledem jsou literární informace o vlivu genetického polymorfismu na infekční onemocnění i úspěšnost očkování u dětí. Cílem je modelovat na populaci dětí v Teplicích a Prachaticích využití nejnovějších poznatků toxikogenomiky pro hodnocení rizika environmentální expozice. Vzhledem k dlouhodobému sledování znečištěného ovzduší, které se na základě nedávných údajů stále mění, nyní i ve smyslu zvýšení expozic, je vhodné pokračovat v analýze výsledků těhotenství v Teplicích a zahájit podobnou studii v Prachaticích od r. 2006. Nové je zařazení projektu s využitím nových poznatků z oblasti toxikogenomiky. Řešené téma představuje komplexní přístup k hodnocení znečištění ovzduší a jeho vlivu na dětskou populaci. Návrh byl rozšířen o požadavek MŽP ČR zhodnotit zátěž pražského ovzduší u profesionálně exponované skupiny pracovníků řidičů Dopravního podniku hl.m. Prahy. Pro zajištění cíle tématu "Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví" je řešeno pět projektů: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství; Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži; Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí; Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro; Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob.
|
| |
| |
|
Důvěra ústavním institucím a spokojenost s politickou situací v prosinci 2010
Kunštát, Daniel
V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2010 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice. Kontinuální zjišťování důvěry občanů k ústavním institucím a spokojenosti s aktuální politickou situací umožňuje sledovat vývoj postojů veřejnosti v dlouhodobém časovém horizontu.
|
|
Problematika dětských lůžek v mateřských školách
MARUŠOVÁ, Pavla
Ve své bakalářské práci se zabývám možnou souvislostí dětských lůžek v mateřských školách se stále se zvyšujícím počtem dětí s vadným držením těla. Cílem je zmapovat stav dětských lůžek v MŠ a zjistit míru jejich prověšování při zátěži. Pro výzkum jsem si vybrala region Českobudějovický, konkrétně dvě mateřské školy v Českých Budějovicích a jednu MŠ v Blatné. V teoretické části popisuji vývoj a funkci pohybového aparátu v období od narození do 6 let věku dítěte, dále se věnuji i růstu dětského organismu v předškolním věku. Následující kapitolu věnuji pohybové aktivitě, která je důležitým preventivním opatřením před nepříznivým vývojem organismu. Dále popisuji anatomické změny způsobené vadným držením těla (VDT). Důležitou částí režimu dítěte, navštěvujícího mateřskou školu je odpolední odpočinek. V této době děti mají odpočívat na lůžkách. Ve své práci se zaměřuji na problematická plastová lůžka, k nimž jsou normy dosud velmi benevolentní. Praktická část se skládá z objektivního měření lůžek, dále sběru a vyhodnocení dat s využitím dotazníků. Měření jsem provedla na 70 lůžkách ve třech mateřských školách, která používají plastová lůžka. Zjišťovala jsem vzdálenost roštu od podlahy před zátěží a při zátěži lůžka (míra prověšení). Evidovala jsem přítomnost či absenci matrace. Zajímalo mě také stáří lůžka, jeho výrobce, uskladnění lůžka, manipulace s lůžky. Shromážděná data slouží k potvrzení první hypotézy: "Dětská lůžka v MŠ nezajišťují pevnou oporu zad dětí".Pro vyhodnocení této hypotézy byl použit T test, který vypočítal statistickou významnost prověšování lůžek. Lůžka dosahovala prověšení v rozmezí, které bylo určené doporučeným požadavkem na pevnou oporu zad. Nulová hypotéza tudíž neplatí. Druhá hypotéza byla vyhodnocena pomocí kvantitativní metody dotazníků. Dotazníky vyplnilo 154 respondentů. Tato skupina byla tvořena rodiči dětí ze tří mateřských škol. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že 98 % dětí dotázaných rodičů tráví odpolední odpočinek v prostředí mateřské školy na dětských lůžkách. Statistické vyhodnocení druhé hypotézy z chí kvadrát testu potvrdilo: "Více než dvě třetiny dětí předškolního věku nemají žádné subjektivní potíže týkající se bolestí zad". Statisticky tedy nemohu prokázat spojitost vadného držení těla dětí s kvalitou dětských lůžek v MŠ. Avšak ve dvou ze tří mateřských škol používali lehátka bez matrací, čímž docházelo k většímu prověšení lůžka a nebyla zajištěna dostatečná tepelná izolace od země.Ve výzkumu se vyskytovaly i děti s již diagnostikovanými vadným držením těla. Proto je potřebné pátrat po dalších příčinách jejich ortopedických potíží. Je však třeba připomenout, že zdravotní stav dětí mohou zlepšit pediatři správným vyšetřením pohybového aparátu a nezanedbáním rehabilitační péče. Součástí tohoto systému jsou i odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří plní úlohu nejen kontrolní, ale především poradní.
|
|
Důsledky dětství stráveného v dětském domově na život jedince
RÁČKOVÁ, Zdeňka
Cílem předkládané bakalářské práce je zjistit, jaké jsou důsledky dětství stráveného v dětském domově, a jak jsou lidé, kteří v dětském domově vyrůstali, spokojeni se svým současným životem. Teoretická část bakalářské práce v jednotlivých kapitolách pojednává o tématech vztahujících se k problematice důsledků dětství stráveného v dětském domově a psychické deprivaci. Teoretická část je rozdělena do tří větší částí, kdy je první z nich věnována rodině, jejím funkcím, charakteristikám a vlivu na socializaci jedince. Dále jsou zde definovány dysfunkční a afunkční rodiny. Druhá část se zabývá ústavní péčí a dětským domovem internátního i rodinného typu, další kapitola porovnává ústavní výchovu s výchovou rodinnou. Poslední třetí část se zaměřuje především na psychickou deprivaci, její podmínky a zejména důsledky. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, kterého se zúčastnilo pět respondentů, kteří své dětství strávili v dětském domově. Výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů doplněných o metodu čáry života zjišťuje důsledky dětství stráveného v dětském domově a spokojenost respondentů se svým současným životem.
|
|
Přístup sociálních pracovníků ke klientům romské menšiny
KORECKÁ, Tereza
Diplomová práce pojednává o sociální práci s romskými klienty. Opírá se o předpoklady, jimiž by měli sociální pracovníci disponovat, pokud s touto cílovou skupinou pracují a o jejich vybavenosti k takové práci. Zaměřuje se na profesionální přístup sociálních pracovníků ke klientům, kteří jsou příslušníky romského etnika, a popisuje hodnotový systém sociálního pracovníka. Dotýká se také zdravotně sociální problematiky, nezaměstnanosti a sociálně patologických jevů. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní postup. Informace byly získávány cestou nestrukturovaných rozhovorů. Cílem dotazování bylo zjistit, jaký je přístup sociálních pracovnic a pracovníků ke klientům romské minority. Vedlejším cílem bylo zjistit, co v sociální práci ovlivňuje /jaké faktory/ sociální pracovnice a pracovníky v přístupu ke klientům romské minority. Výzkum prokázal, že pracovníci přistupují ke klientům profesionálně, na základě etického kodexu. Z výzkumu vyplynuly faktory, které mají vliv na vnímání klientů romské minority sociálními pracovnicemi a pracovníky. Nejčastěji přístup ovlivňuje ztížená komunikace s klienty a nízká motivace romských klientů změnit svým přičiněním svoji tíživou situaci. Pracovníci nerozlišují své klienty podle příslušnosti k menšině, ale podle specifického problému, který chtějí pomoci řešit. Největším problémem romského etnika se stalo vzdělání. Většina pracovníků si myslí, že pokud se zlepší vzdělanost romských klientů, zmírní se dopad ostatních sociálních problémů.
|
|
Spolupráce s rodinami klientů v Domově pro seniory Třebíč v období adaptačního procesu
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice adaptačního období po nástupu seniora do pobytové sociální služby - Domova pro seniory Třebíč v souvislosti se spoluprácí s rodinnými příslušníky. Problematika stáří, seniorů potřebujících pomoc druhých osob, se stává v současné společnosti stále důležitějším tématem. Tato skutečnost souvisí s prodlužující se délkou lidského života. V teoretické části jsem popsala pojmy stáří, dělení věku a změny v tomto přirozeném životním období. Dále se zabývám adaptací jako aktivním procesem přizpůsobení se novým životním podmínkám a příznaky sociální maladaptace. V následující kapitole popisuji rodinu, její funkce v současné společnosti a rodinné vztahy. Definuji sociální ochranu a sociální služby zasazené v legislativním rámci a problematiku registrace sociálních služeb. Popisuji Domov pro seniory Třebíč, kde výzkum probíhal a proces individuálního plánování, jehož součástí je adaptace uživatele. V tomto období je velice důležité to, jakým způsobem bude adaptace probíhat, jak často a jakým způsobem budou se seniorem a pracovníky organizace spolupracovat rodinní příslušníci. Této oblasti se věnuje výzkumná část bakalářské práce. K popsání této spolupráce jsem použila kvalitativní výzkum s metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se účastnilo osm respondentů, rodinní příslušníci, instruktoři sociálních služeb a klíčoví pracovníci. Výsledky výzkumu potvrdily to, že spolupráce rodiny je klíčovou oblastí v adaptaci na pobyt v domově pro seniory. Tam, kde rodina nespolupracuje, nebo se jedná o osamělého seniora, tuto roli přebírají pracovníci domova. Na nich je, zda dokáží vhodnou formou eliminovat případné dopady sociální maladaptace na seniora. Výsledky výzkumu potvrdily, že je důležité podporovat spolupráci rodin s uživateli služby tak, aby se život v domově co nejvíce přiblížil životu v přirozeném prostředí před příchodem do sociální služby.
|
|
Kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb
MATLASOVÁ, Kateřina
Současná společnost se velmi intenzivně začíná zabývat životem a vůbec kvalitou života starých lidí, a proto jsem se rozhodla zaměřit svou práci na téma kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb. Stanovenými cíli práce bylo zmapovat a vyhodnotit kvalitu života seniorů ve vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb v bývalém okrese Jindřichův Hradec, porovnat kvalitu života seniorů ve třech zařízeních stejné pobytové sociální služby v rámci bývalého okresu Jindřichův Hradec a porovnat kvalitu života seniorů v odlišných pobytových zařízeních sociálních služeb. Výzkum v této práci byl realizován pomocí kvalitativní formy. Byl použit výzkum metodou polostandardizovaného (polořízeného) rozhovoru spolu s kvalitativním pozorováním, která byla využita k dosažení předpokládaného cíle celé práce. K dosažení cílů bylo využito výzkumu technikou rozhovoru, který probíhal v Domovech seniorů Jindřichův Hradec, České Velenice a Budíškovice, a v domě s pečovatelskou službou v Jindřichově Hradci. Zároveň jako doplňující technika byl ještě použit škálový dotazník dle WHO DAS II, a to v týchž zařízeních sociálních služeb. V souvislosti s určenými cíli diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza jedna - čím více nabízených sociálně aktivizačních činností v rámci poskytovaní sociální služby, tím vyšší je kvalita života uživatelů této služby. Hypotéza dvě - uživatelé služby v okresním městě mají vyšší kvalitu života než uživatelé této služby poskytované v obci s počtem obyvatel nepřesahující deset tisíc. Hypotéza tři - kvalita života uživatelů domu s pečovatelskou službou je vyšší než kvalita života uživatelů domu pro seniory. Stanovené hypotézy byly potvrzeny. Lze konstatovat, že kvalita života starých lidí se oproti předchozím letům zlepšila. Jako doporučení k řešení této problematiky bych se vrátila k dobré komunikaci a zpětné vazbě, která je nutná proto, aby se vůbec zjistilo, zda a jak moc jsou senioři se službami v jejich zařízení spokojeni. Dále je velmi důležité dodržovat soukromí jednotlivých klientů, které přispívá k pocitu jistoty a bezpečí.
|
|
Pohled zdravotnických a sociálních pracovníků na problematiku restriktivních opatření v pobytových sociálních zařízeních
SKRUŽNÁ, Andrea
Bakalářská práce byla zpracována na téma: Pohled zdravotnických a sociálních pracovníků na problematiku restriktivních opatření v pobytových sociálních zařízeních. Restriktivní opatření jsou prostředky užívané k omezení pohybu uživatele sociálních služeb. Aplikovat se dají pouze v situacích, které vymezuje zákon č. 108/2009 Sb., o sociálních službách. Zákon stanovuje i přesný postup při použití restriktivních opatření. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na charakteristiku pobytových sociálních zařízení, jejich uživatelů a pracovníků, na vymezení restriktivních opatření a s nimi spojené povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, a na charakteristiku péče o osoby s demencí, protože osoby s tímto onemocnění jsou cílovou skupinou uživatelů pobytového sociálního zařízení, v němž byl realizován výzkum. Cílem praktické části bylo zjistit, jaký názor mají pracovníci vykonávající odbornou činnost na restriktivní opatření v pobytovém sociálním zařízení Domov důchodců Čížkovice. Pro realizaci výzkumu byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka. Pro její zodpovězení byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky, které se zaměřovaly na informovanost pracovníků o restriktivních opatření, na péči o osoby se syndromem demence a jak reagují pracovníci na problematické chování těchto osob. Bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba pro pracovníky vykonávajících odbornou činnost v Domově důchodců Čížkovice, kde byl výzkum realizován.
|
host ::
