Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23,004 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.25 vteřin. 

Aktivita štítné žlázy skotu
KŘÍŽOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu různého množství a formy jódu v krmné dávce dojených krav na koncentraci hormonů štítné žlázy v krevní plazmě. Pokus probíhal v okrese Klatovy na dojnicích plemene červeného strakatého skotu v převodném křížení do plemene holštýn. Jód byl dojnicím podáván ve formě anorganického a organického jódu. Před zahájením experimentu byly hodnoty jak celkových, tak volných forem hormonů značně nízké. Během experimentu došlo ke zvýšení jejich koncentrace v souvislosti s příjmem anorganického jódu, výraznější odchylky prokazovaly volné formy hormonů, přesto však přidání organického jódu plně nenahradilo celkové snížení obsahu jódu. Práce se dále zabývá zhodnocením stavu štítné žlázy u plemene česká červinka, které je chované na školním zemědělském podniku. Snahou bylo porovnat aktivitu štítné žlázy u vysokoprodukčních dojnic chovaných ve stáji a u skotu chovaného celoročně na pastvě. Pastevně odchovávané červinky měly ve srovnání s dojenými kravami charakteristicky vyšší koncentrace celkových i volných hormonů. Přesto však v porovnání s referenčními hodnotami byl u českých červinek zjištěn nižší obsah TT4, to odpovídalo, stejně jako u dojených krav, spíše nižšímu zásobení jódem. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se vzestupem (vyšším obsahem) TT4, případně fT4, dochází k obdobné tendenci i u TT3 a fT3, nelze u českých červinek předpokládat stav hlubšího nedostatku jódu a s ním spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy.

Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje: Identifikace antropogenních tlaků na kvalitu vodních zdrojů
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Šunka, Zdeněk
Zpráva shrnuje stav aktuální vodoprávní legislativy v oblasti ochrany vod. Identifikuje antropogenní tlaky na povrchové a podzemní vody v oblastech povodí Moravy a Dyje v krajích Jihomoravském, Olomouckém, Pardubickém, Vysočina a Zlínském. Hodnotí vliv ekologických zátěží na kvalitu vodních zdrojů ve vybraných evropských zemích - Rakousku, Řecku, Srbsku, Bosně a Hercegovině.

VYUŽITÍ KYSELINY PEROCTOVÉ K LÉČBĚ SMÍŠENÝCH PARAZITÁRNÍCH INFEKCÍ
ŠEBESTA, Roman
Tento pokus je považován za pilotní projekt. Nikdo nezkoušel aplikovat pouze KPO do rybničního prostředí. Metodicky bylo postupováno v souladu s projektem Aquaexcel. Výzkum byl zaměřen na 6 modelových rybníků na území pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. Zde byla vysazena obsádka K1, L1 a L2. Od 26.6.2013 do 1.8.2013 byly pravidelně odebírány vzorky ryb pro parazitologické vyšetření. 2 tyto rybníky byly označeny jako kontrolní a ve zbývajících 4 došlo k aplikaci KPO v koncentraci 1 mg×l-1.K aplikaci docházelo 1 x nebo 2 x denně.V období od 30.5. do 4.6.2013 zasáhly Jihočeský kraj povodně a dešťové srážky. Dešťová voda společně se splachy z okolí promíchala a zvířila vodní sloupec všech těchto rybníků. Tato událost byla důvodem zvýšeného výskytu parazitární prevalence v počátcích odběrů vzorků, v porovnání s pozdějšími odběry vzorků. Celková incidence parazitů byla však velmi nízká. Líni byli zasaženi více parazitárními druhy, ale v mnohem menším počtu než v případě kaprů. Kaprům byla věnována největší pozornost a tedy i grafické a statistické vyhodnocení. U kaprů byli nalezeni parazité Trichodina sp. na žábrách a kůži, Ichthyophthirius multifiliis na žábrách a kůži, Apiosoma sp. na kůži, Gyrodactylus sp. na kůži. Po aplikaci KPO došlo k statisticky významnému snížení (P<0,01) pouze u Trichodina sp. na žábrách při porovnání kontrolních rybníků s rybníky. Rybniční prostředí se svými fyzikálně chemickými vlastnostmi liší od vody použité v průtočných systémech či v RAS. Pokus nevyšel dle očekávání, ale vzhled k tomu, že byl pilotní, tak nelze označit jako neúspěšný. Tento výzkum dává prostor pro další studie zaměřené na danou tématiku.

Zavádění štíhlé výroby a uplatnění Kaizen managementu v malém a středním podniku.
KUBÍČEK, Roman
Tato disertační práce se zabývá uplatněním štíhlé výroby a Kaizen managementu v procesech řízení výroby a logistiky a vybranými nástroji a metodami štíhlé výroby a Kaizen managementu. Výzkum byl proveden na vybraných výrobních odděleních společnosti. Výzkum úrovně používání moderních metod byl proveden pomocí dotazní-kového šetření ve vybraných výrobních podnicích. Můžeme konstatovat, že zavádění štíhlé výroby a uplatňování principů Kaizen ma-nagementu představuje významnou konkurenční výhodu. Cílem nástrojů podpory zavá-dění principů štíhlé výroby a Kaizen managementu je odstraňování plýtvání, zvyšování reakce na plnění zákaznických požadavků a to současně při uplatňování procesních principů řízení. Neopomenutelnou podmínkou je stanovení a dodržování zásad podni-kové kultury s přechodem od pojmu firma na pojem moje (naše) firma. Tyto principy jsou použitelné jak v systémech hromadné výroby, tak i malosériové výroby a některé metody a nástroje jsou použitelné a uplatnitelné i v oblasti služeb či státní správy. Mů-žeme konstatovat, že v každé činnosti můžeme nalézt rezervy, které z hlediska štíhlé výroby představují plýtvání, a které můžeme vhodnými nástroji omezit či dokonce od-stranit. Předmětem výzkumu jsou nikdy nekončící změny nastaveného výrobního procesu ve zkoumaném výrobním podniku při zavádění štíhlé výroby a následném uplatnění Kaizen managementu. Změny, které proběhly, se netýkaly pouze nastavení nových materiá-lových toků, layoutů pracovišť, nivelizace a optimalizace práce, ale také změny myšlení lidí, kteří se na těchto změnách podílejí nebo se jich tyto změny dotýkají. Pro vyhodno-cení úspěšnosti a použitelnosti nově zavedených metod byly stanoveny měřitelné ukaza-telé a metodika jejich vyhodnocení. Výsledky, které jsou prezentovány, mají význam jak pro společnost, ve které byl výzkum prováděn, tak pro další společnosti, kde výstupy a doporučení s obecnou platností mohou pomoci jejich dalšímu rozvoji a jsou nápomocny pro další rozvoj vědeckého poznání.

Spotřební daň v ovocném lihovaru
OPATRNÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Spotřební daň v ovocném lihovaru je rozdělena na dvě části. První teoretická je zaměřena na historický vývoj spotřebních daní na území České republiky, zároveň pak dokumentuje současný stav dle platné legislativy. Druhá praktická část analyzuje spotřební daň z lihu v konkrétním lihovaru. Dále se pak zabývá správou spotřební daně a problémy s ní spojenými.

Vliv cestovního ruchu na podnikatelské aktivity a rozvoj města Český Krumlov
ŠMELC, Petr
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu cestovního ruchu na podnikatelské aktivity a rozvoj města Český Krumlov. Na základě analýzy řady statistických údajů byl vymezen vývoj návštěvnosti, ekonomický přínos cestovního ruchu pro město, podnikatelské subjekty a občany. Pro zhodnocení vlivu cestovního ruchu na podnikatelské spektrum, občany města a okolní prostředí bylo provedeno dotazníkové šetření a terénní výzkum. Na základě zjištěných poznatků byly vymezeny nejvýznamnější problémy města související s rozvojem cestovního ruchu a byly uvedeny možné způsoby řešení.

Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje: Identifikace antropogenních tlaků ze sídelních útvarů
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Juráň, Stanislav
Zpráva uvádí přehled o aglomeracích a o množství vypouštěných jednotek škodlivosti nad emisní koncentrace. Syntetizuje dosažené výsledky a uvádí řadu doporučení, která by dále zlepšila situaci v kvalitě vod nejen ve sledované lokalitě, některá doporučení mají republikový charakter. Jedná se např. o stanovení míry toxicity v závazných právních předpisech či o zavedení monitoringu toxicity vypouštěných odpadních vod u aglomeracích. Přílohy obsahují výsledky laboratorních analýz prioritních a prioritních nebezpečných látek, výsledky testů akutní toxicity a přehled vypouštěného znečištění z evidovaných zdrojů znečištění.

Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti KRNAP
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Svobodová, Helena ; Vaněk, Jan
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Úkoly řešené v roce 2002 v rámci subprojektu 4: Palynologický výzkum rašelinišť a periglaciálních útvarů v alpinském stupni Krkonoš s cílem zjistit stáří a genezi rašelinišť v holocénu globálně a lokálně a doložit původ periglaciálních útvarů, zjistit kolísání horní hranice lesa v průběhu holocénu, detailně rozčlenit vliv člověka na vývoj rostlinných společevstev; Stanovit původ a rozšíření horské tundry v Krkonoších ve vztahu k vývoji horské tundry ve Skandinávii a Skotsku; Získání podkladů k ochraně periglaciálních jevů (včetně rašeliništních útvarů) v tundrové oblasti Krkonoš; Pylový monitoring, sledování současných pylových spadů na exponovaných stanovištích v oblasti Krkonoš.

Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti KRNAP
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Svobodová, Helena ; Vaněk, Jan
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Úkoly řešené v roce 2002 v rámci subprojektu 4: Palynologický výzkum rašelinišť a periglaciálních útvarů v alpinském stupni Krkonoš s cílem zjistit stáří a genezi rašelinišť v holocénu globálně a lokálně a doložit původ periglaciálních útvarů, zjistit kolísání horní hranice lesa v průběhu holocénu, detailně rozčlenit vliv člověka na vývoj rostlinných společevstev; Stanovit původ a rozšíření horské tundry v Krkonoších ve vztahu k vývoji horské tundry ve Skandinávii a Skotsku; Získání podkladů k ochraně periglaciálních jevů (včetně rašeliništních útvarů) v tundrové oblasti Krkonoš; Pylový monitoring, sledování současných pylových spadů na exponovaných stanovištích v oblasti Krkonoš.

Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti KRNAP
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Správa KRNAP, Vrchlabí ; Jankovská, Vlasta ; Svobodová, Helena ; Vaněk, Jan
Cíle subprojektu 4: Palynologický výzkum rašelinišť a periglaciálních útvarů v alpinském stupni Krkonoš s cílem zjistit stáří a genezi rašelinišť v holocénu globálně a lokálně a doložit původ periglaciálních útvarů, zjistit kolísání horní hranice lesa v průběhu holocénu, detailně rozčlenit vliv člověka na vývoj rostlinných společevstev; Stanovit původ a rozšíření horské tundry v Krkonoších ve vztahu k vývoji horské tundry ve Skandinávii a Skotsku; Získání podkladů k ochraně periglaciálních jevů (včetně rašeliništních útvarů) v tundrové oblasti Krkonoš; Pylový monitoring, sledování současných pylových spadů na exponovaných stanovištích v oblasti Krkonoš.