|
|
Vliv kůrovcové gradace na rozšíření a potravní ekologii datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v Národním parku Šumava
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo nalezení faktorů, které ovlivňují výskyt datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) na Šumavě v době, kdy zde odeznívá kůrovcová gradace způsobená orkánem Kyrill. Výzkum probíhal na pěti bodových transektech, ke zjištění výskytu datlíka byla zvolena metoda akustické provokace, u které se prokázala její vysoká spolehlivost. Ve shodě s předpoklady datlík preferoval kůrovcem napadené lesní porosty před zdravými. Překvapivě se to však týkalo i porostů, kde hlavní napadení proběhlo již před několika lety. Bez ohledu na jejich zdravotní stav datlík dále upřednostňoval bezzásahové porosty před zásahovými. Z dalších faktorů se uplatnily expozice (preferována jižní a západní) a nadmořská výška (medián minimální nadmořské výšky cca 1100 m.). Dalším důležitým výstupem je zjištění, že datlík preferuje jako svá potravní stanoviště ještě živé, nebo čerstvě mrtvé smrky napadené kůrovcem. Celkově se ukazuje, že je datlík druhem s úzce vymezenými biotopovými nároky, který je vázán na přirozené, člověkem neovlivňované horské smrčiny. Výstupy této práce by mohly být využity pro lepší pochopení ekologie tohoto druhu, případně pro tvorbu ochranného managementu. Klíčová slova: datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kůrovcová kalamita, potravní stanoviště, NP Šumava
|
|
|
Reproductive isolation between diploid and tetraploid cytotype of Vicia cracca and possibilities of evolution of this aggregate
Vlčková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jersáková, Jana (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá reprodukčnými bariérami v diploidno- polyploidnom komplexe Vicia cracca. Komplex so základným chromozómovým číslom x=7 zahŕňa diploidy (2x=14), tetraploidy (4x=28) a vzácne triploidy (3x=21). Skúmala som prereprodukčné bariéry medzi diploidmi a tetraploidmi: fenológiu, správanie opeľovačov (preferncia druhov voči jednotlivým ploidiám, poradie navštevovaných ploidií), premenné, ktoré by správanie opeľovačov mohli vysvetliť (množstvo nektáru ako hlavnej odmeny a veľkosť a počet peľových zŕn ako potenciálnej odmeny). V zmiešaných populáciach som analyzovala ploidiu semien a semenáčikov, aby sa zistilo aký silný je triploidný blok. Ako najsilnejšia reprodukčná bariéra sa ukázala priestorová izolácia. Veľmi význámne prispieva aj správanie opeľovačov, fenológia kvitnutia iba minimálne. Koeficient vyjadrujúci mieru všetkých prereprodukčných bariér, je 0,956. Na jednej lokalite Bombus pascuorum preferoval tetraploidy a Andrena sp. diploidy, iné testy neukázali preferenciu opeľovačov voči tetraploidom aj napriek tomu, že tetraploidy produkujú viac nektáru. Metódou in situ hybridizácie som pripravila jeden roztlak diploidnej V. cracca. Metóda vyžaduje ďalšiu optimalizáciu pre študovaný taxón.
|
|
|
Vliv obhospodařování na diverzitu a uchycování rostlin v Krkonoších
Trejbalová, Lenka ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Březina, Stanislav (oponent)
Louky, jako nedílná součást Krkonoš, jsou závislé na pravidelném obhospodařování, bez toho dochází k jejich degradaci. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů obhospodařování (mulčování, kosení spolu s hnojením nebo nehnojením) na změnu pokryvnosti, množství biomasy a uchycování rostlin. Pokus probíhal v letech 1997-2011 na lokalitě Sněžné Domky v Krkonoších na třech vlhkostně a troficky odlišných stanovištích. Vliv obhospodařování na změnu pokryvnosti vegetace měl statisticky průkazný vliv. Mulčování nejvíce podporovalo druh Geranium sylvaticum, mulčování + hnojení zejména druhy Holcus mollis, Alopecurus pratensis a Crepis conyzifolia a mulčování + nehnojení druh Achillea millefolium. Kosení preferoval zejména druh Avenella flexuosa, kosení + hnojení vyhovovalo druhům Festuca rubra, Luzula luzuloides, Anthoxanthum odoratum, Agrostis capillaris, Veronica officinalis a Hieracium lachenalii. Kosení + nehnojení preferoval zejména druh Potentilla erecta. Vliv obhospodařování na množství biomasy vyšel statisticky neprůkazný (až na množství stařiny). Biomasa je spíše korelovaná s počasím a trofií stanoviště než typem obhospodařování. Vliv obhospodařování na uchycování rostlin druhů Camapanula rotundifolia, Luzula luzuloides, Leontodon autumnalis, Silene dioica a Silene vulgaris měl...
|
|
|
Je množství viscerální tukové tkáně spojeno se stupněm inzulínové rezistence u člověka
Semerák, David ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce "Je množství viscerální tukové tkáně spojeno se stupněm inzulínové rezistence u člověka" jsem si vybral na základě svého zájmu o problematiku obezity a jejích klinických důsledků. Při rozmýšlení zaměření práce jsem preferoval téma nějakým způsobem zasahující do interního lékařství, kterému jsem se po ukončení studia chtěl věnovat. Přestože obezita v České republice představuje nejčastější metabolické onemocnění, jako nemoc je lidmi podceňována, neboť obvykle neohrožuje zdraví obézního jedince. Mnoha problémům a komplikacím v souvislosti s obezitou lze předejít včasnou diagnostikou a následnou úpravou životního stylu, stravovacích a pohybových návyků. Proto věřím, že souvislosti popsané v této práci v budoucnu využiji nejen při preventivním působení ve své lékařské praxi.
|
|
|
Mikrohabitatové preference samce jelena evropského v Doupovských horách
Vlasák, Tomáš ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Má práce se zabývá problematikou mikrohabitatových preferencí samce jelena evropského (Cervus elaphus). Lokalita výzkumu se nacházela ve Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště na lesní správě Dolní Lomnice v oblasti Doupovských hor. Výzkum byl prováděn pomocí GPS zařízení. První část bakalářské práce je zaměřena na literární rozbor jako je popis, biologie, etologie a škody působené jelení zvěří na lesních porostech. Druhá část bakalářské práce je samotný výzkum. Ze zimních a letních stanovišť byla vypočtena velikost domovského okrsku. Sledovaný samec jelena evropského preferoval viditelnost na jih. Nejmenší viditelnost byla zjištěna na západ. Přes den je výskyt mysliveckých zařízení v zimním i letním období minimální. Pouze v zimním období byl zjištěn větší výskyt mysliveckých zařízení v nočních a ranních hodinách. Nasbíraná data byla vyhodnocena pomocí grafů a tabulek, které jsou v závěrečné části práce.
|
|
|
Tepelné čerpadlo
Klíma, Martin ; Kloss, Ondřej (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje a charakterizuje tepelné čerpadlo. Obsahuje souhrn jednotlivých druhů tepelných čerpadel z hlediska získávání energie, princip jejich funkce a popis odlišností mezi jednotlivými druhy kompresorů, použití pracovní látky a její vývin do budoucna. Závěrem je zde uveden můj vlastní názor na tepelné čerpadlo, které bych preferoval.
|
|
|
Vliv geomagnetismu na chování psů
PLACHOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení vlivu geomagnetismu na psa. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury a článků týkající se schopnosti různých druhů zvířat (od primitivních organismů až po velké savce) vnímat magnetické pole Země a využívat ho pro svou orientaci a navigaci. Praktická část se zabývá vlastním pozorováním psa plemene mops, kdy byla sledována spontánní směrová orientace psa při krmení, odpočinku a vyměšování. Sledování probíhalo v řádu několika měsíců a jedinou používanou pomůckou byl kompas, kterým byl zaznamenáván směr, jakým byla orientována hlava psa při jednotlivých činnostech. Všechny naměřené hodnoty byly zapsány do tabulek vytvořených v tabulkovém procesoru Microsoft Excel a následně byly statisticky vyhodnoceny. Z vyhodnocených dat vyplynulo, že pes při každé ze sledovaných činností vykazoval určitou směrovou preferenci. Při krmení pes preferoval osu SZ/JV, při odpočinku J/JV směr a během vyměšování preferoval osu SZ/JV.
|
|
|
Stravovací návyky u dětí mladšího školního věku
CHRTOVÁ, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u dětí mladšího školního věku. Byl zde stanoven jeden hlavní cíl a to zmapování stravovacích návyků u dětí mladšího školního věku, zahrnující základní doporučené principy zdravého životního stylu - pravidelná strava, dostatečný a správně naplněný pitný režim, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a vzhledem k tomu, že se jedná o děti mladšího školního věku, tak i dostatečné množství mléčných výrobků. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů, poukázání na doporučená množství základních živin v jednotlivých stupních vývoje dítěte a výživovou pyramidu - složení jednotlivých pater a jejich naplnění. Je zde diskutována i otázka stravovacího režimu během dne, návštěvnost stánků rychlého občerstvení a kvalita i kvantita pitného režimu. V neposlední řadě jsou zde uvedeny i preventivní programy zaměřující se na zdravou výživu dětí, probíhající přímo v základních školách pod záštitou ministerstev zdravotnictví, zemědělství a školství, ale i soukromých subjektů. K vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, metoda hloubkového rozhovoru, konkrétně polo-strukturovaný rozhovor. Polo-strukturovaný rozhovor byl proveden na základních školách v Českých Budějovicích a v Lišově. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, tři chlapci a tři dívky ve věku 7-11 let. Každému dítěti bylo postupně položeno 10 základních otázek a podle potřeby jsem následně položila doplňující otázky pro dokreslení získaných informací. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že děti mladšího školního věku mají pravidelný stravovací režim, s občasným vynecháním snídaně. Bohužel naplnění jednotlivých jídel dne již zcela zásady zdravého stravování nesplňuje. Polovina respondentů pravidelně neobědvá oba chody oběda, tedy polévku a hlavní chod, a také nevyužívají možnost vzít si k obědu ovoce či zeleninu. Z výzkumu je také patrné, že u většiny dětí není součástí svačiny ovoce či mléčné výrobky, ale spíše jen pečivo. Dále je z odpovědí respondentů patrné, že u poloviny dotazovaných je pitný režim v pořádku jak po stránce kvalitativní, tak kvantitativní. Druhá polovina bohužel nejen že nedosahuje denní doporučené množství tekutin, ale ani složení pitného režimu u těchto dětí není vhodné, protože pijí samé slazené nápoje. Pozitivem v otázce pitného režimu bylo zjištění, že ani jeden z dotazovaných respondentů neuvedl, že v průběhu dne konzumuje různé stimulující nápoje, jako je například káva či energetické drinky ani kolové nápoje. Doporučené množství pěti kusů ovoce a zeleniny za den dosáhlo pouze jedno dítě z dotazovaných. Konzumace ovoce byla sice dostačující - alespoň 2 kusy denně, ale zároveň převažovala u všech nad konzumací zeleniny, což by mělo být podle doporučení obráceně. Ani jeden z dotazovaných nesplňoval denní doporučené množství zeleniny. Z výsledků dotazů na spotřebu mléka a mléčných výrobků vyplývá, že většina respondentů má alespoň mléko jednou za den. Denní doporučované množství mléčných výrobků pro děti v tomto věku nikdo nesplnil, ale zůstává otázkou, zda se skutečně jedná o neoblibu mléčných výrobků, špatný návyk z domova, nebo se zde projevila moje nezkušenost s vedením rozhovorů s dětmi v tomto věku. Do výzkumu jsem zařadila dvě otázky, které nebyly součástí hlavních výzkumných otázek, ale i přesto je pokládám za důležité pro dokreslení stravovacích návyků jednotlivých dětí. První se týkala preference masa a z výsledků se ukázalo, že dotazovaní preferují maso kuřecí. Nikdo neuvedl, že je vegetarián a ani nikdo neuvedl, že by preferoval maso rybí. Druhá otázka mapovala návštěvnost dnes velmi oblíbených fast foodů. Výsledky ukázaly, že u jednotlivých respondentů není tento typ stravování příliš vyhledávaný. Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla obdobných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy stravováním dětí mladšího školního věku.
|
|
|
Vzájemná interakce problematiky body image a médií
Adamcová, Kristina ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Skokanová, Dagmar (oponent)
Obsahem bakalářské práce je popis vlivu médií na vnímání lidského těla, speciálně u mladých žen. Je zde diskutováno působení jednotlivých druhů médií typu televize, novin, časopisů a nejnověji i internetu. Práce se také zabývá vlivem body image na politiku a vzhled politiků. Dále vztahem mezi body image a tvorbou pro děti, kterou v mnoha směrech ovlivňuje, a tím modeluje další generace. Na základě dotazníků byl proveden výběr nejatraktivnějších osobností, které byly rozděleny do typových skupin. Těch je celkem sedm, jak u mužů, tak žen. Byly dány do souvislosti vybrané nejatraktivnější celebrity a jednotlivé demografické údaje (věk, pohlaví, vzdělání a velikost místa bydliště). Také je zde rozebrán vztah mezi výběrem populární osobnosti a typem pleti, kterou respondent preferoval. Poté následuje analýza, zda si dotazovaní myslí, že jsou mladší lidé atraktivnější než starší a zda si myslí, že dnešní společnost vytváří tlak na lidi, aby byli fyzicky atraktivní. Poslední otázka se týká názoru lidí na prosazování "skutečné krásy" a jako předchozí otázky, i tato byla v souvislosti s vybranými nejpreferovanějšími osobnostmi.
|
|
|
Vliv způsobu obhospodařování lučních ekosystémů na výskyt samců chřástala polního ve vybrané části NP a CHKO Šumava
PEKSA, Martin
Cílem této práce byl monitoring výskytu samců chřástala polního v západní části NP a CHKO Šumava a ze zjištěných dat zjistit vliv managementu lučních ekosystémů na výskyt tohoto ptačího druhu. Byla praktikována metoda nočního sčítání volajících samců za pomoci bodového transektu a audionahrávky hlasu samce chřástala polního. Sledování výskytu probíhalo v hnízdních sezónách chřástala polního od roku 2008 do roku 2010. Průměrná nadmořská výška zkoumaných lokalit (celkem 74 lokalit) činila přibližně 879,5 m n. m. Celková plocha všech těchto lokalit je 803,9 ha. Ve sledované oblasti chřástal polní preferoval nejvíce nepasené a nehnojené travní porosty s dobou sklizně po 15. 7., a typ mezické a trvale zamokřené lokality. Negativní vliv na výskyt měly lokality s pastvou hospodářských zvířat. Od roku 2008 do roku 2010 byl zjištěn úbytek samců na sledovaných lokalitách až o 61,5 %. Z této práce vyplývá, že nejvhodnějším managementem pro výskyt chřástala polního je nespásaný a nehnojený travní porost s pozdní dobou sklizně, v případě nezařazení půdních bloků do agroenvironmentálního opatření na ochranu chřástala polního.
|
host ::
RSS.