|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
| |
|
|
Tangible and intangible culture of region of Horehronie
Funďová, Lucia ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tématem bakalářské práce "Hmotná a nehmotná kultura regionu Horehronie" je popis kulturních zvyků, tradic, kulturních nebo národních památek a kulturních akcí nacházejících se v daném regionu. Práce se zaměřuje i na konkrétní města a obce, které jsou svými památkami, akcemi nebo jinou účastí na zachování kultury regionu nejvýznamnější. Patří mezi ně hlavně město Brezno. Jelikož je Horehronie známé zejména silným vztahem k lidovým tradicím, v práci jsem se věnovala i menším obcím jako Telgárt, ve kterých jsou tradice nejvíce zachovávané, a festivalům, které se v těchto obcích každoročně konají. Přínosem této práce je obeznámit čtenáře s regionem Horehroní, s jeho hmotnou a nehmotnou kulturou a zjistit, do jaké míry je kultura zachovávaná i rozvíjená jeho obyvateli.
|
|
|
Dodržování a význam tradic v současné české společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku významu tradic pro studenty a seniory a porovnává jejich důležitost a rozdílnost v jejich chápání mezi uvedenými skupinami respondentů. V první, teoretické části jsou definované a vysvětlené důležité pojmy a uvedeny názory odborníků na téma významu tradic. Dále se v první části popisují jednotlivé svátky v roce a s nimi spojené tradice, ale také novodobé tradice přicházející z ciziny. V druhé, praktické části práce byly vyhodnocovány jednotlivé odpovědi respondentů a ověřovány stanovené hypotézy. Hypotézy byly ověřovány v rámci kvantitativního výzkumu a použitou metodou k získání informací bylo dotazníkové šetření. Tento dotazník obsahoval celkem 57 otázek a byl vyplňován studenty vysokých škol a seniory nad 65 let. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že první stanovená hypotéza tedy, že s nižším věkem občanů České republiky klesá zájem o dodržování českých tradic, byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza, tedy že mladí lidé mají větší povědomí o převzatých tradicích než českých tradicích, se nám během výzkumu rovněž potvrdila. Cílem práce bylo zjistit rozdíl ve vnímání významu a dodržování tradic mezi generacemi a tento cíl byl dle mého názoru splněn. Z výzkumu vyplynulo, že mezi skupinami respondentů se vyskytují rozdíly ve vnímání jednotlivých tradic, v přikládaném významu i v množství dodržování českých tradic. Obě skupiny však zastávají podobný (negativní) názor na novodobé tradice, které jsou přejímány z ciziny. Význam bakalářské práce tkví, dle mého názoru, jednak v deskripci vztahů jednotlivých generací k českým tradicím jako projev vnímání vlastní kultury a pocitu sounáležitosti ve společnosti, ale také vůbec k připomenutí často již pozapomenutých tradic, a tedy i kulturního dědictví společnosti a poukázáním na důležitost přenosu hodnot mezi generacemi.
|
|
|
Komparace přístupu k trhu s církevními statky "tradičních církví" a "tzv. nových náboženských hnutí"
Gabriel, Jan ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou vysvětleny různé přístupy ke zkoumání vztahu náboženství a státu. Zabývá se vlivy (pozitivními i negativními) náboženství na jednotlivce a přeneseně i na celou společnost. V tomto oddílu jsou využity teorie významných osobností. Jmenujme například G.S. Beckera a jeho teorie preferencí, F.A. Hayeka s teorií spontánního řádu, filozofii H. Bergsona, či sociologii náboženství M. Webera. Analytická část je zaměřena na vztah církve a státu. Nejprve je pospána situace v ČR, která je dále porovnávána se situací v Rakousku a Švédsku. Práce obsahuje i dodatky, které otvírají nová témata pro případné budoucí analýzy.
|
host ::
RSS.